Hlavní navigace

Latinská Amerika chce zákonně podpořit free software

Ladislav Zajíček

Co byste dělali jako členové vlád Latinské Ameriky pro zvýšení nízké míry využívání výpočetní techniky a Internetu ve svých chudých zemích? Ale i pro vysušení moře pirátských kopií, využívaných dokonce ve státní administrativě? Brazílie, Mexiko a Argentina vidí řešení ve free softwaru, hlavně v Linuxu.

Při čtení následujících údajů se vyznavačům komerčního softwaru a jeho neomezeného výběru možná lehce zatmí před očima. Kritické situace ale vyžadují rozhodnost při hledání jejich řešení. Vlády Latinské Ameriky chtějí zastavit rostoucí propad využívání výpočetní techniky v poměru k jeho růstu v bohatších zemích světa. Nejaktivnější jsou v hledání východisek tři největší země regionu.

Nejvíc uživatelů Internetu (říká se jim tam Internauti) je v Brazílii. Ale ze 170 miliónů Brazilců ho používá jen 3,9 miliónu, převážně ve firmách. Počítačů bez připojení k Internetu je tam přibližně stejně tolik. V ostatních zemích je situace ještě horší.

Příčiny jsou ekonomické. Latinská Amerika se životní úrovní svých obyvatel řadí k tzv. „třetímu světu“. Drtivá většina lidí si tam nejen nemůže pořizovat poslední modely počítačů, ale vůbec si nějaký koupit. A komerční software? To už ani náhodou. Cena MS Wordu tvoří několikanásobek měsíčního platu (nejen software MS stojí kdekoli na světě přibližně stejně jako v USA, bez ohledu na životní úroveň populace). Velká část lidí, kteří se na počítač zmohou, pase po pirátských kopiích komerčního softwaru. Finance na jeho nákupy nejsou ani ve státní kase. Pirátství se rozmohlo tak, že na Latinskou Ameriku nesmlouvavě naběhla BSA, úderná akční jednotka MS a spol. BSA se zaměřila hlavně na státní administrativu a na firmy. Vystrašení uživatelé nezaplacených kopií couvají. Jenže – co a jak dál?

BSA se ironicky stala jedním z hybných momentů rozhodnutí vlád Latinské Ameriky zapomenout na MS, a administrativními nařízeními – a teď už i zákonodárnými procesy – prosadit co nejširší užívání free softwaru. V některých oblastech dokonce výhradně.

Argentina se chystá uzákonit přednostní užívání free softwaru
Tento týden bude argentinský kongres projednávat návrh zákona, který má zcela upřednostnit nasazování free softwaru ve státních institucích a v dalších právních subjektech s většinovou účastí státu. Anglický text zákona si můžete přečíst v diskusi Slashdotu Free Software Law in Argentina. Návrh vznikl na základě kongresmanské iniciativy. Na jeho přípravě se podíleli i argentinští tvůrci softwaru GNU/GPL.

Od zavedení zákona se očekává především rychlejší rozvoj síťové komunikace ve státní administrativě, větší nasazování výpočetní techniky ve školách i mezi obyvatelstvem, rozvoj domácí softwarové nabídky a slušně stoupající počet uživatelů Internetu. Pokud bude zákon přijat, jím dotčené subjekty nebudou už smět kupovat komerční software (natož jeho pirátské kopie:), pokud bude existovat funkční analogie ve free softwaru. Ostatních subjektů (především firem) se zákon netýká.

Mexiko chce Linux ve státní správě
Zatím jen ve správě svého hlavního města. Technickým koordinátorem přechodu správy na Linux a další free software je Josém Barberán. Rozhovor s ním si můžete přečíst na stránce Evitará gobierno ocal compra de Windows (překlad pořídíte s pomocí překladače na AltaVistě nebo Googlu). Barberán předpokládá, že proces přechodu od Windows na Linux zabere maximálně dva roky. Díky tomu, že se připraví na míru šitá síťová komunikace, měly by zmizet i problémy, které se vyskytovaly při komunikaci mezi různými verzemi Windows a dalších systémů. Barberán chce všechno vzít zcela od podlahy.

Mexický president se nedávno sešel s jedním ze zástupců linuxové firmy Ximian (pracuje hlavně na perfektním provedení GUI Gnome aj. nástrojích). Cílem rozhovoru byla i rozvaha, týkající se presidentem dlouho slibovaného dodání počítačů do škol. Rostoucí latinskoamerický příklon k Linuxu by mohl vést k naplnění presidentského sli­bu.

Brazílii zaplaví levné počítače s Linuxem
Brazilská vláda má svůj specifický plán, jak prosadit rozšíření Internetu. Jeho podstatou je bezharddiskový počítač, který stačí připojit do sítě už můžete surfovat. Počítač bude stát jen $200 (AMD K6-II 500 MHz, RAM 64 MB, flash 16 MB atd.). Systém naběhne z cédéčka do 1,5 minuty. Kompletní informaci i s tučnou diskusí Brazilců najdete v článku Computador brasileiro de R$400 (překlad portugalštiny Googlem to dodá anglicky). Počítače se mají vyrábět ve velkých kvantech. V Brazílii je velmi populární tamní linuxová firma Connectiva, která nabízí lokalizovanou verzi Linuxu v portugalštině a španělštině (exportuje ji už i do USA).

Podle IDG bude Linux na třetině počítačů Latinské Ameriky už v roce 2003
Průzkum americké IDG se zdá potvrzovat již řečené. Počet užívaných kopií Linuxu v Brazílii loni poskočil o 400%. Podíl Linuxu na všech instalovaných kopiích operačních systémů tvořil 70%! Trend je jasný. Další údaje navazující na zjištění IDG najdete ve velmi dobrém článku Linux Spreading Rapidly in Latin America webzinu ITWorld.

START17

Jako další z podstatných podnětů článek uvádí historickou touhu Latinoameričanů po nezávislosti. Software MS do této představy nezapadá. Uvedené tři největší země se snaží rozvíjet vlastní softwarové zdroje a stát se rovnocenným partnerem v procesu informační exploze. Odmítají hrát roli zaostávajících laciných kuliů, sloužících korporacím nejbohatších ekonomik, především USA. Linux je perfektním nástrojem pro zachování kulturní nezávislosti ve výpočetní technice.

Poznámka po čarou – a co u nás?
Diskuse kolem toho, zda v připravovaném sedmimiliardovém vládním projektu dodávek počítačů do škol nasazovat Linux nebo Windows nebo Linux kombinovaně s něčím dalším, najdete na News on 'Net za článkem Veřejná soutěž vlády ČR na počítače do škol dalším velkým tunelem? a u ankety Jaký systém z veřejné soutěže by měla vláda ČR vybrat pro školy?. Výměny názorů čtenářů i výsledky ankety stojí za zamyšlení. ČR na tom sice není jako země „třetího světa“, ale k „prvnímu světu“ (k zemím G7) se rovněž neřadí.

Anketa

Domníváte se, že "linuxové plány" vlád latinskoamerických zemí přinesou očekávaný efekt?

Našli jste v článku chybu?
6. 5. 2001 14:08
Jirka Konečný (neregistrovaný)
Uffff, Tak jsem si to az sem dal cele najednou (tu diskusi)... Je to takovej drastak, ze navrhuji pristupnost az od dvaceti jedna let veku a Nausing factor nastavit na "THE HIGHEST"... Ted uz jenom sestavit soukromy zebricek diskuteru od "nejslusnejsich" po "nejvetsi prasaky". Jdu nekde vyhrabat 486 a instalovat NewDeal Office ;->
5. 5. 2001 21:22
Tomas Knaifl (neregistrovaný)
To mate v pohode... My jsme se na zakladce snazili Vaska pochopit osum let (v mem pripade 4 roky :o).. nekterym se to doted nepovedlo :o)