Hlavní navigace

Ledy propojovacích dohod se hnuly

Jiří Peterka

Dosud bezvýsledná jednání o uzavření propojovacích dohod zřejmě získala výrazný nový impuls díky metodice, kterou stanovil Český telekomunikační úřad. Prvních propojovacích dohod mezi Českým Telecomem a novými alternativními operátory bychom se mohli dočkat opravdu velmi brzy, do 14 dnů.

Situace kolem propojovacích dohod mezi Českým Telecomem a alternativními operátory mi v poslední době připomíná partii pokeru. Její hráči si pečlivě hlídají své karty a mezi sebou navzájem si ukazují jen to, co průběh hry nezbytně vyžaduje. Za dveřmi místnosti, ve které se poker hraje, pak stojí zvídaví novináři a pouze čas od času je někdo přijde poinformovat o tom, jak se z jeho pohledu situace vyvíjí …

Právě takovouto metaforou bych popsal své pocity v roli novináře, který dění kolem uzavírání propojovacích dohod sleduje a snaží se poskládat si z dostupných útržků celou složitou mozaiku. Včera, ve čtvrtek 4. 1. 2001, se hrála jedna taková partie (v uzavřené místnosti), konkrétně mezi Českým Telecomem a Aliatelem. Mezi novináře, čekající před symbolickými dveřmi herny, přišli zástupci Telecomu poreferovat o svém pohledu na celkovou situaci. Opustím-li na chvíli svou metaforu, šlo o „propojovací snídani“, alias setkání Českého Telecomu s novináři k tématu propojovacích dohod, jejichž atmosféru tak zasvěceně popsal kolega Zeman zde na Lupě (včera jsem jej tam ale nepotkal, a také atmosféra byla jiná).

Co jsem se zde spolu s dalšími novináři dozvěděl, bylo především to že hra – jednání o uzavření propojovací dohody, mezi ČTc a Aliatelem – po předchozím ztroskotání znovu pokračuje další partií, ve které se již hraje jinak než v prvním kole. Podrobněji jsem to popisoval v předchozím článku, proto již jen stručně: zatímco v prvním kole mohli hráči libovolně blafovat (libovolně si stanovit požadované ceny za propojení, pokud nebudou diskriminační vůči jiným hráčům a budou sestaveny transparentně), ve druhém kole již jsou vázáni novými pravidly hry, které jim nadiktoval nezávislý rozhodčí (konkrétně jde o nezávislého regulátora telekomunikačního trhu, kterým je Český telekomunikační úřad, a jím stanovenou metodiku výpočtu cen na základě nákladů, viz minulý článek). Tato nová pravidla jsou veřejná, samozřejmě na rozdíl od karet, které drží hráči v ruce a se kterými podle těchto známých pravidel hrají. Na setkání jsme se samozřejmě nedozvěděli nic o tom, jaké konkrétní karty má Český Telecom v ruce a jak přesně hodlá hrát, nicméně určité náznaky celkové taktiky zde přeci jen probleskly.

Z toho, co zde zaznělo, jsem pochopil že Český Telecom má zájem, aby partie skončila v reálném čase a úspěchem, tedy uzavřením dohody. Důvodem, který za vším vidím, je to, že rozhodčí (Český telekomunikační úřad) zná konkrétní rozložení karet mezi hráči, a dokázal by si tak celou partii sehrát sám, podle pravidel která sám stanovil. Navíc zřejmě dal hráčům cosi jako ultimátum – pokud své partie nesehrají ke zdárnému konci do určitého termínu, nastoupí on, sehraje partii sám a již jen oznámí (nadiktuje) výsledky. To si hráči nutně musí uvědomovat také, a zřejmě díky tomu jejich hra dostala výrazný spád. Potvrzuje to i zpráva, kterou ještě včera večer vydala ČTK  – podle ní Český Telecom a Aliatel žádají nezávislého regulátora (ČTÚ), aby do 10. ledna, kdy se mají znovu sejít na dalším jednání, nezasahoval (nerozhodl sám o cenách propojení). Podle téže zprávy to ČTÚ akceptovalo a počká na výsledek této schůzky.

Vypadá to nadějně

Opustím-li definitivně metaforu s kartami a hrou, rád konstatuji že (aspoň podle mého dojmu) situace začíná vypadat podstatně nadějněji než dříve. Závazná metodika, kterou připravil ČTÚ, totiž vychází z dat jednotlivých operátorů (dat o jejich „očištěných“ nákladech, provozu atd., u nových operátorů vycházející z jejich business plánů předložených do licenčního řízení), která sice tito operátoři přísně tají před sebou navzájem, ale samotný ČTÚ je má k dispozici. To znamená, že ČTÚ si dokáže dosadit tato data do své vlastní metodiky a vypočítat to, co by posléze operátorům nadiktoval. Sami operátoři si to nutně musí uvědomovat také – každý z nich si nyní může sám spočítat, co by jej čekalo, neboli jaké ceny za propojení by musel nabídnout/požadovat po druhém operátorovi z rozhodnutí ČTÚ. Toto vědomí ale vytváří zcela novou situaci a operátoři to zřejmě pochopili a zachovají se podle toho – vlastně jim tím vznikly nové mantinely a oni se nyní snaží „hrát“ v rámci těchto mantinelů a dosáhnout co nejvýhodnější pozice sami, než aby za sebe nechali rozhodnout ČTÚ.

V konkrétním případě jednání mezi Českým Telecomem a Aliatelem navíc již skončila zákonná lhůta 90 dnů pro vzájemné jednání, oba operátoři konstatovali nedohodu a ze zákona je nyní na řadě ČTÚ aby rozhodlo. Ačkoli to není nijak oficiálně potvrzené, dovedu si představit že ČTÚ dalo oběma jednajícím stranám určitý časový limit na to, aby se ještě jednou pokusily dohodnout samy, s použitím jeho metodiky která byla zveřejněna doslova v předvečer konce jejich zákonné 90-denní lhůty (a oni tudíž neměli čas ji zkusit aplikovat). Právě to je zřejmě současný stav, do kterého dobře zapadá i zmiňovaná zpráva ČTK o požadavku obou jednajících stran, aby ČTÚ posečkal do 10.ledna.

START17

Termín 10. ledna (a vyjádření ČTÚ, že počká do tohoto data s vlastním rozhodnutím) dává tušit, že uzavření propojovacích dohod, které se ještě před pár dny zdálo být v nedohlednu, by nakonec mohlo být doslova na spadnutí. Na včerejším setkání novinářů s Telecomem zazněl ze strany operátora jako reálný odhad „do 14 dnů“. O nové výši cen za propojení, které byly až dosud hlavním jablkem sváru, ze strany představitelů Telecomu pochopitelně nepadlo na včerejším setkání nic konkrétního – pouze kolegové novináři zmiňovali své neoficiální informace a odhady o tom, že na základě nové metodiky by to mělo být několikanásobně méně než kolik dosud Telecom požadoval ve své referenční nabídce propojení. Snad jen jedna věc ohledně konkrétních cen za propojení je zřejmá, protože vyplývá z metodiky stanovené ČTÚ: tzv. nepokryté náklady na provoz sítě (access deficit, fakticky náklady na univerzální službu), které si v prvním kole Telecom započítával do cen za propojení, budou řešeny mimo propojovací poplatky, přispíváním do fondu univerzální služby.

Co další alternativní operátoři?

Kromě Aliatelu jedná s Českým Telecomem o uzavření propojovací dohody ještě také Contactel, Dattel a Globix. U těch je ale situace odlišná od Aliatelu v tom, že zde ještě nevypršela zákonem předepsaná lhůta 90 dnů, po které začne nad jednajícími stranami vyset Damoklův meč direktivního rozhodnutí ČTÚ (nicméně 90-denní lhůta zde vyprší brzy, u Contactelu 7. ledna a u ostatních 23.ledna). Jednání s Aliatelem však bude v jistém smyslu průlomové a precedentní, protože lze očekávat že Český Telecom nastolí všem alternativním operátorům víceméně stejné podmínky. V prvním kole, ještě bez závazné metodiky, to musí udělat ze zákona proto, že jeho ceny nesmí být diskriminující vůči ostatním operátorům. V dalších kolech pak musí ze stejných výchozích dat o nákladech a provozu, při použití stejné metodiky stanovené ČTÚ, vyjít stejná cena za propojení.

Našli jste v článku chybu?
6. 1. 2001 19:51
Hawkmoon (neregistrovaný)
...pokud je tohle pravda. Odposlechnuto v jedné periferní hospodě na jižním cípu Prahy. Dávám si večeři, u vedlejšího stolu seděla skupinka mužů a o něčem si povídají. Z rozhovoru chápu, že jeden z nich je pracovníkem u Telecomu už od doby kdy to ještě ani nebyl Telecom. Mimoděk zbystřuju sluch - a dobře dělám. Z rozhovoru vyplynulo, že Telecom propouští stávající zaměstnance, a to především ty dlouholeté a zkušené, s vysokým odstupným. Má totiž v úmyslu se po ztrátě monopolu rozpadnout na menš…
5. 1. 2001 13:37
Radek Nemcek (neregistrovaný)
Zdravim. Dobrej clanek. Nevite nekdo o zdroji, kde by byly popsany jednotlive metody vypoctu cen za propojení, ktere se po svete pouzivaji? A jeste otakzka: myslite si, ze by se Telecom nepropojoval, kdyby nemusel? Dekuji.