Hlavní navigace

Letní přestřelka: kabel vs. ADSL

Jiří Peterka

Poklid okurkové sezóny v oblasti broadbandu narušila drobná přestřelka mezi kabelem a ADSL: Karneval se pochlubil detailnějšími čísly o svých uživatelích a Český Telecom reagoval vývojem ADSL v krajích. Jak dopadá srovnání kabelu a ADSL co do počtu přípojek i celkového růstu? A jak je to s digitalizací kabelu a s VoIP v kabelových sítích?

Letní okurková sezóna je v plném proudu a zajímavých událostí je poskrovnu. Má to ale i druhou stranu mince: když pak někdo přijde s něčím aspoň trochu zajímavým, má lepší šanci získat větší publicitu. Možná si toho byl vědom i Karneval, když první den nového měsíce zveřejnil aktuální údaje o svých zákaznících. Zde jsou dvě hlavní čísla:

  • počet (aktivních) internetových přípojek – 26 tisíc
  • počet zákazníku CATV ** – 252 tisíc

Přitom celkový počet abonentů, kteří využívají alespoň jednu službu, je 270 tisíc. To znamená, že průnik „obrázků“ a Internetu představuje pouhých 8000 zákazníků. Nebo jinak: jen osm z 26 tisíc uživatelů kabelového Internetu (od Karnevalu), resp. jen necelých 31 procent, k němu má objednány také služby kabelové televize. To mi přijde docela málo, alespoň v souvislosti s plány kabelových operátorů na tzv. triple play. Tedy na to, že budou nabízet trojici „obrázky“ (TV programy) + Internet + hlasové služby. Možná že právě zde je hlavní důvod toho, proč tolik nepospíchají se zavedením poslední komponenty v podobě hlasových služeb do zmíněné trojice. Jak Karneval, tak i UPC avizují hlasové služby už hodně dlouho, ale skutek zatím utekl. A tak se o slovo hlásí jiní (viz dále).

Na datech, která zveřejnil Karneval, je zajímavý také další údaj: celkový počet internetových zásuvek v jeho síti je 360.000. Tj. 360.000 domácností (a občas asi i pár firem) má možnost si kabelový Internet objednat – ale jen 26 tisíc z nich tak skutečně učinilo (tj. jen 26 tisíc zásuvek je aktivních). To odpovídá cca 7,2 procenta. Je to hodně, nebo málo?

Zkusme si odhadnout obdobné číslo pro UPC: to uvádí celkový počet svých internetových zásuvek méně přesně: „přes 300.000“. Zato počet aktivních zásuvek (přípojek) v dubnu t.r. dosáhl 50.000 a podle DigiWebu je dnes na úrovni 60.000. To odpovídá 20 procentům a poměrně výrazný rozdíl oproti Karnevalu zřejmě souvisí s tím, že UPC působí více v největších městech (např. v Praze), kde asi bude koncentrace zájemců o Internet nejvyšší.

Jak se daří ADSL v regionech?

Hned další den po oznámení Karnevalu přichází se svou tiskovou zprávou také Český Telecom, a popisuje v ní rozložení zájmu o ADSL do jednotlivých krajů. To vypadá následovně (k 31. červen­ci 2005):

kraj procento
Praha 28,70%
Moravskoslezský 10,69%
Středočeský 9,94%
Jihomoravský 9,80%
Ústecký 5,76%
Jihočeský 5,00%
Olomoucký 4,73%
Zlínský 4,50%
Liberecký 4,40%
Plzeňský 4,10%
Královéhradecký 3,91%
Vysočina 3,01%
Pardubický 2,74%
Karlovarský 2,71%

Obdobná čísla přitom Český Telecom publikoval již dříve. Například v roce 2003, když ADSL ještě začínalo a přípojek bylo jen asi 3000, vypadala situace následovně:

  • Praha: cca 46 procent,
  • Jihomoravský kraj: 15 procent,
  • Kraj Moravskoslezský deset procent,
  • kraj Vysočina: čtyři procenta,
  • ostatní kraje: jedno až tři procenta.

Samozřejmě to bylo ovlivněno jak zájmem, tak i dostupností ADSL, které tehdy teprve začínalo a mimo hlavní města bylo spíše nedostupné. V říjnu 2003, když se dostupnost mimo velká města přece jen zlepšila, se situace změnila takto (zdroj):

  • Praha: 38 procent,
  • Jihomoravský kraj: 15 procent,
  • Kraj Moravskoslezský: 12 procent,
  • ostatní kraje: tři až čtyři procenta.

Nynějších 28 procent pro Prahu či cca deset pro Jihomoravský a jedenáct pro Moravskoslezský kraj mi pak nepřijde jako až tak zásadní změna. Vzhledem k velkému časovému odstupu (více jak rok a půl) a rozšiřování dostupnosti bych očekával možná ještě větší „přesun“ do regionů.

Zkusme si v této souvislosti připomenout obrázek z jednoho staršího článku, který popisoval výsledky šetření Českého statistického úřadu co do vybavenosti domácností počítačem a Internetem ve 4.Q.2003 a také obsahoval členění na kraje. Rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji zde je samozřejmě také, ale není zdaleka tak markantní.

1774

Zajímavý je také příklad Moravskoslezského kraje, který má podle ČSÚ malou penetraci Internetu jako takového (je třetí až čtvrtý od konce co do dostupnosti jakéhokoli Internetu v domácnostech), ale naopak druhou až třetí nejvyšší penetraci ADSL. To taková Vysočina je na tom přesně obráceně – má jednu z nejnižších penetrací ADSL a naopak jednu z nejvyšších co do Internetu jako takového (alespoň pro konec roku 2003).

Jaký je take-up?

Zkusme si nyní odhadnout podobný poměr pro „take-up“ u ADSL, jako u kabelových operátorů. Zde můžeme vyjít z aktuálního počtu 170.000 aktivních přípojek (viz dále), které je ale třeba vztáhnout k určitému počtu pevných telefonních linek. Tady je ale malý problém.

Český Telecom totiž uvádí počet analogových (PSTN) linek, 2,850 milionu, a pak už jen počet ISDN kanálů (492 tisíc). Ty se vyskytují buď po dvojicích (v rámci přípojek BRI alias EuroISDN2), nebo po 30 (v rámci přípojek PRI). Pro hledaný poměr jsou relevantní přípojky BRI (které mohou mít lidé doma), ale jejich počet není znám. Odhadněme jej tedy na cca 150 tisíc, tak aby celkový počet „skutečných“ telefonních linek, na které lze ADSL nasadit, dosahoval tří milionů. Pak je třeba ještě uvážit, že ADSL je dnes dostupné na 90 procentech pevných linek, což by mělo odpovídat cca 2,7 milionu linek.

Pak 170.000 aktivních ADSL přípojek na 2,7 milionu linek odpovídá cca 6,3 procenta. To je o něco méně než u Karnevalu (7,2 procenta), ale zase ne o tolik.

Jaká jsou celková čísla?

Když už jsme u počtů přípojek, jak vypadá aktuální srovnání kabel vs. ADSL?

Ani zde to není jednoduché. Český Telecom naposledy oznámil již zmiňovaných 170.000 ADSL přípojek (k 11. červenci 2005, zdroj). Stále samozřejmě jde o všechny ADSL přípojky realizované na jeho infrastruktuře a ADSL technologii. Odhadem asi 80 procent z uvedeného počtu ADSL prodal koncovým zákazníkům sám Český Telecom a zbývajících 20 procent jeho konkurenti (jako tzv. přeprodávané ADSL). V uvedeném počtu 170.000 však nejsou zahrnuty počty ADSL přípojek, realizovaných přes zpřístupnění místní smyčky (LLU, Local Loop Unbundling). Jejich počet není znám, ale lze jej odhadnout na (několik málo) tisíc. Následující obrázek pochází z červencové prezentace Českého Telecomu a ukazuje průběžný nárůst počtu „jeho“ ADSL přípojek:

1775

V případě kabelových operátorů je situace ještě komplikovanější. Nestačí totiž vzít čísla za UPC a Karneval (60 a 26 tisíc) a jednoduše je sečíst. To by totiž vypadly ze hry další kabeloví operátoři, kteří také poskytují připojení k Internetu. Počty jejich zákazníků však nejsou známy a neexistuje ani žádný aktuální agregovaný údaj o tom, kolik mají všechny kabelovky v ČR dohromady internetových přípojek.

Nezbývá tedy než si pomoci odhadem. Pokud UPC a Karneval mají 60 a 26 tisíc, pak by to i s ostatními mohlo být (alespoň, tedy spíše jako minimální odhad) 100 tisíc. A to už zase není o tolik méně, než kolik má ADSL. Navíc je ADSL rozšířené i mezi firemními zákazníky, zatímco kabel jen minimálně, takže u samotných domácností by situace měla být ještě vyrovnanější.

Na následujícím grafu vidíte srovnání růstu kabelových a ADSL přípojek za poslední dva roky. Je z něj patrné, že kabel v Česku začínal dříve, a tak zpočátku nad ADSL jasně vedl. Počty se vyrovnaly někdy na podzim loňského roku (kolem září). Od té doby ADSL roste rychleji, ale jak naznačují i mnou doplněné směrnice, rozdíly ve strmosti obou křivek nevychází zase až tak výrazně odlišně.

1776

Důvod, proč ani v éře (relativně) dostupného ADSL nemají kabelovky utrum, je celkem zřejmý – za srovnatelné nebo dokonce menší peníze nabízí více muziky (vyšší rychlosti, a to i ty skutečně dosahované, a také vyšší limity), a nenutí uživatele platit ještě i za pevný telefon. Na druhou stranu se jejich dostupnost již moc nerozšiřuje – nových kabelových sítí je poskrovnu, a spíše se upgradují ty stávající. Takže mnoho zájemců má šanci se dostat k ADSL, ale ne ke kabelu.

VoIP: tak dlouho se otálí….

S broadbandem a rozvojem kabelovek určitě souvisí i poskytování hlasových služeb na bázi VoIP (v podobě internetové telefonie). Jak jsme si již naznačili, právě tyto služby jsou tím, co kabelovým operátorům chybí do kýženého „triple play“ – a oba největší kabeloví operátoři dlouho shodně naznačují a slibují jejich zavedení, ale skutek dosud utekl. Naproti tomu poskytovatelům ADSL do triple play chybí něco jiného – obrázky, resp. TV programy, či alespoň dostupnější video na žádost. Hlas a Internet už mají.

Kabelovým operátorům ovšem hrozí, že když budou otálet příliš dlouho, předběhne je někdo jiný, kdo připraví a náležitě „rozjede“ VoIP řešení nezávislé na infrastruktuře. Tedy něco jako Skype, ale v tuzemském podání, se všemi odpovídajícími atributy: příchozí hovory na tuzemská čísla, snadná možnost platby v korunách i pro tuzemské zájemce (i bez platební karty), podpora uživatelů v češtině atd. V neposlední řadě uspokojivá kvalita na alespoň trochu rozumné přípojce. A jak se stále markantněji ukazuje, i řešení na bázi standardů (optimálně SIPu) a nikoli proprietární. Proč?

Jednou z velkých předností internetové telefonie je možnost volat v rámci vlastní sítě (resp. služby) zcela zdarma. To je hezké, ale i zde platí tzv. síťový efekt, který říká, že užitečnost (komunikační) služby roste se čtvercem počtu uživatelů (alespoň v podobě tzv. Metcalfova zákona). Takže pokud můžete volat zdarma malé skupince jiných uživatelů, je to fajn (třeba pokud jde o někoho, komu voláte pravidelně). Ale když můžete volat opravdu velkému počtu lidí, je to „o něčem jiném“. To je problém pro „malé“ služby internetové telefonie, které by buď musely náležitě vyrůst (například jako Skype), nebo se propojit s dalšími službami a nabízet vzájemné volání zdarma (s nulovým minutovým hovorným). V tomto druhém případě ale velmi záleží na tom, zda propojované služby vychází ze stejného technického řešení (pak je propojení relativně snadné a levné), nebo zda jsou řešeny proprietárním způsobem (a pak je propojení komplikovanější a dražší).

Bude zajímavé, jaké řešení zvolí čeští kabeloví operátoři (moc signálů o tom dosud není) a na co se zaměří. Zda budou bojovat o zákazníky nižším minutovým hovorným do (klasické) veřejné telefonní sítě, nebo nabídkou volání zcela zdarma – a v tomto druhém případě zda to bude volání jen ve vlastní síti, nebo i do dalších sítí (služeb) na bázi VoIP, nejspíše v rámci SIP peeringu (jako s tím nedávno přišel Ipex v rámci své služby VoIpex). Ještě dalším stupněm volnosti je pak to, jak se kabeloví operátoři postaví k jiným nabídkám internetové telefonie (ať již jde o Skype, Fayn, VoIpex a další), které nejsou vázány na specifický druh připojení. Budou se je snažit nějak blokovat technickými prostředky, či snad nějak formálně zakazovat? Nebo budou čelit jejich konkurenci větší výhodností své služby pro své zákazníky? Doufám v druhou variantu, ale jist si rozhodně nejsem.

Své vlastní plány na zavedené internetové telefonie již dříve potvrdil i Český Telecom. Ten ale bude muset vyřešit zajímavý začarovaný kruh: dnes platí, že chcete-li mít ADSL (to přeprodávané, nikoli „unbundlované“), musíte k tomu mít i „klasický pevný hlas“ (aktivované hlasové služby). A dokonce to nesmí být ten nejlevnější hlas, konkrétně cenový program Mini. Jak to ale bude, až Český Telecom zavede nějakou formu internetové telefonie nad svým ADSL? Když budete mít zájem o „hlas přes IP“, budete si stále muset nejprve pořídit „klasický hlas“?

Digitalizace kabelu

Vraťme se ale ještě jednou k pondělnímu oznámení Karnevalu. Znovu v něm totiž zopakoval svůj záměr digitalizovat své (televizní kabelové) vysílání, a to „letos na podzim“. Od UPC jsem takto jednoznačné signály nezaznamenal, a tak nejspíše Karneval opravdu dostojí svému slibu: stát se prvním, kdo v ČR spustí ostré digitální vysílání.

Zajímavé přitom je, že zatímco u pozemního (terestrického) televizního vysílání je digitalizace čím dál kontroverznější a komplikovanější, digitalizace kabelového vysílání se připravuje v klidu a bez viditelných kontroverzí. Je to nejspíše tím, že zde žádné významnější kontroverze nevznikají, protože se zde pro nikoho neotevírají žádné zásadně nové možnosti. Digitalizace kabelu možná o trochu zlepší kvalitu (ale ta dnes není problémem). Také umožní zvýšit počet současně vysílaných programů – to už je zajímavější, ale stále to není taková revoluce jako u pozemního vysílání. Má-li někdo nějaký opravdu zajímavý program, má už dnes dobrou šanci se s ním v kabelových sítích prosadit (což v rámci analogového pozemního vysílání nemá). Také doprovodné služby, založené na přenosu dat, jsou v kabelových sítí možné již dnes (skrze obecnou IP konektivitu) – ale pokud je mi známo, nikdo je moc nenabízí. Pak už zbývají snad jen komfortnější a detailnější přehledy televizních programů (tzv. elektronický programový průvodce) a teletext, ale ani to není žádná revoluce.

Takže kde jsou nějaká významnější problematická místa, která by vyvolávala kontroverze či přímo vášně, jako u digitalizace pozemního (terestrického) vysílání? Nebo z opačného pohledu: kde je hlavní motivace pro kabelové operátory, aby investovali nejspíše nemalé peníze do digitalizace své sítě?

Broadbandové fórum


Další událostí, která těsně před redakční uzávěrkou prolomila nudu okurkové sezóny, je oznámení MI ČR o jmenování členů Fóra pro vysokorychlostní přístup. K tomu se vrátíme v samostatném článku v pondělí.

Anketa

Používáte služby internetové telefonie?

Našli jste v článku chybu?

10. 8. 2005 15:41

Dusan (neregistrovaný)
Abych se priznal tak ja jsem ty penize az tak neresil. Pro mne je dulezite, ze kabelovky nemaji az takovy problem s agregaci jako se objevuje u ADSL a povetsinou dodavaji takovou rychlost jakou si objednam.
Navic k ADSL musim mit tarif od Ceskeho Telecomu, ktery to jednak prodrazuje o pet stovek a jednak mi zluti do baraku nesmi.

10. 8. 2005 10:46

Lovok (neregistrovaný)
No vtip je v tom, ze jsi prave nucen odebirat to plus (skoro 1700,-), za ktere pak clovek plati nekrestansky penize. Nebo ho mas vyslovene kvuli jeho vyssim rychlostem? Naopak Telenor ADSL poridis jiz pod 1000,-, to bude sice jen 1Mbit, ale limity a FUP zadne, zatimco UPC ti za takovy penize da u 1Mbit linky limit 10GB, ktery uz by ti zrejme byl docela tesny ...
DigiZone.cz: Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Root.cz: Firefox hodí za rok přes palubu stará rozšíření

Firefox hodí za rok přes palubu stará rozšíření

DigiZone.cz: Sat novinky: Je tu Sky Sport News HD

Sat novinky: Je tu Sky Sport News HD

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

DigiZone.cz: Vedení ČRo: personální změny od ledna

Vedení ČRo: personální změny od ledna