LTE v ČR: jedno promile na opojení nestačí

Vypadá to jako další pilotní testování, ale prý už je to řádný komerční provoz. Takže si tu čárku přeci jen udělejme: LTE bylo v ČR spuštěno včera, 19.6.2012. Prvenství získává Telefónica Czech Republic.

Včera se odehrála dlouho očekávaná událost, avizovaná dopředu i zde na Lupě: spuštění nové mobilní technologie LTE (Long Term Evolution). Lokalita vyšla najevo skutečně až včera: jedná se o Jesenici u Prahy. Přesněji o 4 základnové stanice (tedy spíše: eNodeB, když jde o LTE), umístěné v této lokalitě, každou se 3 sektory, a s využitím frekvenčního kanálu o šířce 10 MHz v pásmu 1800 MHz.

Míru pokrytí Telefónika vyčíslila raději v absolutních počtech – na „až 10 000 lidí“ – protože tradiční přepočet na procenta populace by vycházel na pouhé 1 promile. To na opojení z technické novinky asi moc nestačí. A co teprve při přepočtu na plochu.

Konkrétní mapu najdete na webu Telefóniky, LTE představuje onen světle fialovější „flek“ okolo Jesenice (viz obrázek).

K tomu je třeba dodat, že Telefónica spouští ještě jednu základnovou stanici, a to v obchodním centru Chodov, kde má své O2 Experience Centre. Zde ale půjde jen o „indoor“ pokrytí. Všechny základnové stanice pak jsou napojeny (zřejmě optikou) na ústřednu pro LTE síť, která by se měla nacházet v Praze na Pankráci.

Komerční testování na živých zákaznících?

To, že jde o komerční start (byť v takto miniaturním rozsahu, charakteristickém spíše pro testování), Telefónica dokládá i nabídkou nových datových tarifů. Už jste je mohli vidět včera ve zprávičce zde na Lupě, proto si je jen letmo připomeňme:

LTE tarify od O2
Tarif Měsíční poplatek Rychlost FUP
LTE Mobilní Internet L 333 Kč 4 Mbit/s 2 GB
LTE Mobilní Internet XL 500 Kč 10 Mbit/s 10 GB
LTE Mobilní Internet XXL 800 Kč až 60 Mbit/s 40 GB

Pokud si je srovnáme se stávajícími tarify mobilního Internetu, pak to žádná velká změna není. Tedy alespoň co do poměru cena/FUP: třeba 2 GB měsíčně přijdou u Telefóniky na 500 Kč měsíčně (jako O2 mobilní Internet Start), pokud si je pořizujete samostatně, nebo na 300 Kč, pokud si je pořizujete spolu s Internetem na doma. Takže zde je vlastně LTE (2 GB za 333 Kč) ještě dražší.

Mají ale takovéto „datové ochutnávky“ na LTE vůbec smysl? Navíc s umělým omezováním maximální rychlosti (kromě nejvyššího tarifu)? Není to zcela proti logice technologie LTE, prezentované jako řešení stále větší hladu po rychlosti a objemu přenesených dat, a jako mobilní alternativa k pevnému připojení? Co s tím, když celou měsíční FUP spotřebujete klidně za jednu až dvě hodiny?

Pak už vám vlastně zbývá jediná poslední výhoda LTE, kterou je podstatně nižší latence, neboli přenosové zpoždění. To je u LTE skutečně nízké (viz dále) a stává se zajímavým třeba i pro hráče online her.

Možná ještě důležitější je ale jiná otázka: jak vůbec Telefónica přistoupí k mobilním datům přes LTE? Zachová dosavadní princip, podle kterého je v zásadě jedno, jakou technologii právě používáte – a máte jeden tarif na vše, tudíž se stejným poměrem cena/FUP, resp. cena/objem? Nebo LTE z tohoto principu vyjme a zpoplatní je jinak, s jiným poměrem cena/FUP? Ať již v rámci samostatných tarifů, nebo nějakých příplatků za LTE, díky kterým by zákazník získal větší objem k přenesení přes LTE?

Z podstaty věci mi vychází spíše druhá varianta. Do ní zapadá i to, že Telefónika už nyní přišla se samostatnými datovými tarify pro LTE. Jenže proč je pak nastavila (co do poměru cena/FUP) stejně jako u ostatních technologií?

Odpověď je asi skryta v tom, co včera zaznělo v diskusi: že i Telefónica vlastně všechno teprve testuje. Jak bude její síť LTE fungovat, jak uspěje v konkurenci jiných technologií (včetně těch pevných), i jak se budou chovat zákazníci atd. A prý přemýšlí i nad tím, jak vlastně LTE zpoplatnit, zda nějak odlišně od ostatních technologií či stejně.

Rychlosti LTE

Důvodem pro jiné nastavení poměru cena/FUP u technologie LTE je její celkově vyšší přenosová kapacita, která se může projevovat podstatně vyššími rychlostmi. Jako obvykle ale má vše několik háčků.

Především: celková kapacita (a to každého sektoru) je dána tím, jak široký frekvenční kanál je k dispozici. I když LTE dokáže pracovat i s užšími kanály, za rozumné minimum je obvykle považováno 10 MHz (v párovém pásmu tedy vlastně 2× 10 MHz). Pak se dá dosahovat rychlostí až kolem 75 Mbit/s. Telefónica si včera „troufla“ na 60 Mbit/s, a při předvádění se dostala na 66 Mbit/s downloadu a 20 Mbit/s uploadu, při měření pomocí speedtest.net. Ping přitom dosahoval velmi pěkných 22 ms, viz následující obrázek.

Následné testy s odesíláním a stahováním větších objemů dat ukázaly na poměrně stabilní rychlosti v obou směrech, viz následující obrázky.

K tomu všemu je ale nutné dodat, že šlo o rychlosti dosahované v „prázdné“ buňce, bez souběhu s dalšími přenosy (od dalších uživatelů) a bez umělého omezení rychlosti, k jakému dochází u dvou nižších speciálních tarifů pro LTE (na 4 Mbit/s, resp. 10 Mbit/s, viz tabulka v úvodu). Když se při následném testování zapojilo více počítačů souběžně a začaly stahovat, dosahovaná rychlost adekvátně klesla – díky tomu, že kapacita každého sektoru (buňky) je sdílena všemi jeho uživateli. Takže v reálném provozu určitě nečekejme ony „předváděcí“ rychlosti. Navíc je třeba vzít v úvahu i vzdálenost od základnové stanice, se kterou maximální dosažitelná rychlost obecně klesá.

Ještě dalším důležitým faktorem, který na první pohled (ze strany uživatelů) „není vidět“, je dimenzování tzv. backhaulu, neboli způsobu napojení základnových stanice (eNode B) na páteřní části sítě (evolved core). Protože v tomto napojení se „sbíhá“ veškerá kapacita ze všech sektorů, které daná základnová stanice obsluhuje. Pokud to jsou tři sektory a v každém by celkový datový tok dosahoval oněch maximálních cca 60 Mbit/s, pak je to 180 Mbit/s. To se sice ještě dá zvládnout vhodným rádiovým pojítkem, ale už je to dosti „nadoraz“. Spíše to volá po optice, která má kapacity dostatek, ale zase je drahá hlavně její pokládka.

Takže je docela dobře možné, že úzkým místem v postupně vznikající LTE sítí Telefóniky (co do kapacity) nebude ani tak rádiová část, jako spíše ono napojení základnových stanic na páteřní části sítě.

Jak vypadá taková základnová stanice LTE, vidíte na následujících obrázcích. Jde o stanici „v kontejneru“, která slouží jak potřebám GSM sítě, tak i sítě CDMA, a nyní i LTE. Jak si můžete všimnout na posledních obrázcích (s modrou skříní, s HW prvky právě pro LTE), dodavatelem příslušné technologie je čínská firma Huawei. Tedy nikoli Nokia Siemens Networks, se kterou Telefónica začínala své první pilotní testování LTE ještě v roce 2009.

Koncová zařízení

Další nezbytnou podmínkou pro fungování LTE je dostupnost koncových zařízení. Telefónika včera ukazovala dvě zařízení, která podrobněji popisuje i na svém webu: jednu domácí bránu, i se směrovačem, WiFi a firewallem, a jeden USB modem od ZTE. Přímo na místě pak ukazovala ještě jeden miniaturní „hotspot“, který rozvádí LTE konektivitu pomocí WiFi (a je napájen z USD). Bohužel se mi jej nepodařilo nafotit.

Pokud ale máte doma nový iPad, který má zabudované LTE rozhraní, pak s ním byste v Jesenici (i v OC Chodov) neuspěli. Důvodem je to, že „není LTE jako LTE“.

Podobný problém dříve nastával i u GSM zařízení: pokud jste měli třeba „dual-band“ telefon, podporující GSM v pásmech 900 a 1800 MHz, nebyl použitelný tam, kde GSM využívalo pásmo 1900 MHz (jako např. v USA). Z tohoto pohledu je LTE ještě mnohem více „multiband“, neboli „vícepásmové“. Protože může fungovat prakticky v jakémkoli pásmu, které je k dispozici.

V praxi je LTE skutečně nasazováno v řadě různých frekvenčních pásem. U nás se předpokládá jeho nasazení v pásmech 800 MHz (z tzv. digitální dividendy), 1800 MHz (jako nynější „komerční“ provoz) i v pásmu 2600 MHz, a obdobná situace je i v Evropě. Ale nikoli třeba v USA, kde se pro LTE používají frekvence 700, 1700 a 2100 MHz. Proto nový iPad podporuje právě tyto „zámořské“ frekvence: 700 a 2100 MHz. To je důvod, proč s ním neuspějete ani v Jesenici, ani jinde v Evropě.

Situace se nejspíše vyřeší až časem, podobně jako u GSM, až výrobci naučí své výrobky pracovat na všech „majoritních“ frekvencích. Ale do té doby to skutečně bude problém.

Na druhou stranu: 3G/UMTS u nás bylo spuštěno poprvé koncem roku 2005, ale ještě hodně dlouhou dobu – několik let – trvalo, než se stalo realitou, ve smyslu běžné dostupnosti a alespoň nějakého pokrytí. Podobný vývoj očekávám u LTE: nynější „komerční start“ vnímám spíše jako prestižní záležitost, aby si někdo (Telefónica) mohl udělat čárku a získat formální prvenství. Možná i vzkázat regulátorovi, že LTE „umí“, a sám se ho naučit zvládat. A také vyzkoušet si, co a jak budou dělat uživatelé, viz výše.

Anketa

Co znamená zkratka LTE?

LTE ještě není 4G

Na závěr jedna formální drobnost: o technologii LTE se běžně hovoří jako o mobilní technologii 4. generace, neboli 4G. Striktně vzato to ale není pravda, protože „základní“ LTE (Release 8) nesplňuje všechny požadavky, které ITU (Mezinárodní telekomunikační unie) klade na 4G, neboli na „IMT Advanced“, jak ji sama označuje. Podle těchto požadavků by uživatelé skutečného 4G měli mít k dispozici rychlosti nejméně 100 Mbit/s za pohybu a 1 Gbit/s, pokud se nepohybují. To dnešní LTE ještě neposkytuje, a tak by se mělo označovat spíše jako 3,9G. Požadavky ITU na 4G splňuje až verze, označovaná jako LTE Advanced.

EBF6

Telefónica si to vše zřejmě uvědomuje, a tak (třeba ve své tiskové zprávě) sama explicitně nehovoří o LTE jako o technologii 4G. Obchází to tím, že LTE označuje jako mobilní technologii nové generace a srovnává ji s technologiemi 3G. Možná se poučila z příkladu norského operátora NetCom, kterého popotahoval tamní ombudsman kvůli klamání zákazníků, když své služby (nesprávně) prezentoval jako 4G.

Jen mne tak napadá: neoháněl se někdo označením 4G i u nás?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 8. 2012 18:33

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »