Hlavní navigace

Lukáš Marvan (Avast): Kolik lidí v Česku dělá UX? Tipuju maximálně osm set

Běla Beránková

UI/UX front-end developer nebo javascript UX vývojář. Pozice, které jen ilustrují situaci na IT trhu, kde se začala naplno prosazovat zkratka UX.

Firmy v tom plavou a UX je teď buzzword. UI/UX je poměrně běžná kombinace a ano, pár lidí to na této úrovni zvládá, ale většinou ne. To znamená, že když firma shání někoho, kdo jí pořeší na jedné straně grafické rozhraní a na druhé straně jí naplánuje i to, jak se má ten produkt nebo ta webová stránka chovat, tak v podstatě hledá jednorožce, tvrdí UX designer Lukáš Marvan, který dosud pracoval na webech AVG.

Jednorožci, tedy univerzální všeumělové, jsou nedostatkové zboží a není navíc ani jisté, jestli jejich angažování vyřeší všechny problémy. Navíc jich je málo. Podle mě tenhle přístup není dobrý. Je určitě lákavé najmout si supermana, který to vymyslí, nakreslí a pak ještě naprogramuje, ale v Česku znám dva, maximálně tři lidi, co umí něco takového. Světu přece vládne specializace a dělba práce. Ty obory jsou stejně tak složité, že málokdo má šanci je všechny zvládnout na špičkové úrovni, dodává Marvan jeden z důvodů, proč se pustil do příprav velkého průzkumu UX komunity v Česku a na Slovensku s názvem #humansofUX.

Když si člověk zadá na LinkedIn UX designér a Česká republika, tak vyjede asi 500 lidí. Já netvrdím, že všichni to opravdu dělají, ale na druhou stranu určitě ne všichni, co dělají něco, co by se dalo nazvat UX designem, jsou označeni jako UX designéři, odhaduje Marvan s tím, že jasné trendy a data může poskytnout až výzkum. 

Takový výzkum se v Česku ještě nedělal?

Nejbližší podobná data sbírala asi před třemi lety Asociace UX, ale to byl v podstatě jenom platový průzkum. O zkušenostech tam bylo velmi málo. My chceme jít víc do hloubky. I proto teď narážíme na takový metodický problém. Aby se výzkum stal opravdovým výzkumem, tak ten jev musíme pozorovat opakovaně. My jsme na začátku. Nevíme, jak česká scéna vypadá, a teprve až ten dotazník zopakujeme třeba za tři až pět let, tak uvidíme alespoň trochu nějaký trend. A když se pak k tomu dokopeme ještě jednou, tak budeme schopni říct, co se děje.

Inspirovali jste se k výzkumu v zahraničí?

Částečně. Nápad je to původní, ale než jsme ho stihli realizovat, tak se objevily výsledky hodně zajímavého průzkumu švýcarské UX scény. Ve světě takovéto výzkumy až tak ojedinělé nejsou. Švýcaři byli nejpodrobnější a nejobsáhlejší. Přiznáváme na rovinu, že jsme se jimi inspirovali a nejen jimi.

Jsou nějaké odhady, kolik UX designérů je v České republice?

To je jedna z těch hlavních otázek, kterou si klademe, ale ani si vlastně nejsme jistí, jestli ji zvládneme odpovědět. Nevíme, jestli zasáhneme dostatečně velkou část populace. Viděl jsem privátní seznamy designérů, které obsahují řádově stovky položek. Můj soukromý odhad počtu praktikujících UX designérů v Česku je něco mezi 500 a 800. Mám na mysli takové, co to dělají už alespoň rok nebo dva, mají za sebou reálné výsledky a byť to třeba nemají na vizitce, tak reálně používají metody user-centered designu, design thinking, tedy nějakou metodu designového přístupu k řešení problému. Z téhle skupiny ještě vylučuji takové lidi, kteří třeba dělají perfektně grafický design, ale ve skutečnosti složitější problémy UX neřeší, a přesto se označují za UX designéry. Panuje v tom prostě bordel. Sám jsem velmi zvědavý, nakolik jsem se seknul. 

Jaké další otázky chce výzkum zodpovědět?

Jedna z našich hypotéz je, že designérů s touto odborností je v České republice málo. Chceme zjistit, jak jsme staří, zkušení, v jakých firmách pracujeme a kolik za to bereme. Ze strany firem je v tuto chvíli extrémní zájem o UXáky a my chceme prozkoumat tu díru mezi nabídkou a poptávkou, a to nejen na trhu, ale i ve školství. Kolik designérů jsou vůbec schopné vyprodukovat české školy? A je vůbec náš vzdělávací systém schopný tuto díru zaplnit? My třeba vůbec nevíme, kolik lidí, věnujících se digitálnímu designu, service designu a UX designu, je třeba na venkově a v malých městech. To podle mě nikdo neví a my se k nim snad dostaneme a zjistíme to. Musíme prorazit hranici té naší bubliny.

Jak se čeští a slovenští UX designéři dozví o sčítání?

Formálně bude výzkum zaštítěný Asociací UX, Czechdesignem a Slovenskou UX Asociáciou. Pomoc přislíbila i česká UXPA a konference UXZ. Jsme v kontaktu s některými firmami, které nám pomohou ho šířit, například LMC. A samozřejmě využijeme sociální sítě a ambasadory. 

Jak dlouho bude sběr trvat?

Spouštíme to dneska na adrese humansofux.com a skončíme někdy po Vánocích.

Jak výsledky zpracujete a budete designérům a firmám prezentovat?

Mám v hlavě asi tři nebo čtyři úrovně zpracování výsledků. První z nich je anonymizace dat a jejich veřejné vystavení. Prostě zpřístupníme hrubá data, aby si s nimi mohl hrát kdokoliv. Chceme je udržet anonymní, ale zároveň na nich nechceme sedět jak slepice na vejcích. 

Možná to bude znamenat jejich clusterování, abychom zneviditelnili některé specifičnosti. Ten trh je velmi malý a v některých případech může být velmi jednoduché identifikovat, o kterou konkrétní osobu se jedná. Toho se chceme vyvarovat. Samotný dotazník stavíme jako anonymní a už víme o některých datových řadách, které musíme rozsekat nebo clusterovat tak, aby z toho vznikly nějaké ostrůvky a nebylo dohledatelné, kdo je kdo.

K čemu data použijete?

Jak již bylo řečeno, podrobnější data by měla sloužit k vzájemnému nastavení očekávání. Aby si například junioři uvědomili, jaké peníze mohou zhruba požadovat. V dobrém i ve zlém. Aby i firmy věděly, kolik a jak zkušených lidí se na českém trhu nachází, aby si uvědomily, že když shání designéra s pětiletou zkušeností a chtějí mu dát čtyřicet tisíc hrubého, tak to vzhledem k dnešním poměrům není úplně relevantní. 

Nemá to sloužit pouze jedné straně, má to sloužit všem. Proto bychom výsledky chtěli po vyhodnocení rozumně uveřejnit, aby se k nim dostaly všechny zainteresované strany, tedy designéři, firmy, školy i státní správa.

Státní správa shání designéry?

Místy ano. Snaží se nabírat odborníky a s tabulkovými platy se jim to příliš nedaří. Chceme jim ukázat, že pokud chtějí přilákat service designéra, tak holt to v dnešní době stojí zhruba tolik a tolik. Například koordinátor digitální agendy ČR Tomáš Prouza nabíral pět vládních radů, kteří v rámci digitálu řeší oblasti jako bezpečnost, vzdělávání, e-commerce a další. Minimálně někteří z těchto lidí by té naší branži měli být velmi blízko. 

Jiným příkladem je ministerstvo financí, kde pracuje Benedikt Kotmel, projektový manažer a koordinátor pro otevřená data, který toho o designu moc neví, ale hodně se snaží s tím něco udělat. Je jim jasné, že na to nějaké odborníky potřebují, ale vůbec nevědí jaké a kde je najít. A vypadá to, že na to asi ani nemají zdroje, ale třeba se pletu.

A jsou na tom firmy lépe?

Jak které. Některé to vědí velmi dobře, ale je stále mnoho firem, které netuší, koho potřebují. A pak jsou také firmy, které to vědí, ale najímají si personálky, které nevědí, která bije. Já bych byl rád, kdyby se na základě těchto dat byly schopné lépe profilovat nabídky práce. Mám pocit, že na českém designérském trhu nefunguje v tuto chvíli zdravá konkurenceschopnost. 

Sám za sebou teď máte několik pohovorů, jak to aktuálně vypadá?

Za poslední 2–3 měsíce mi dorazily malé desítky nabídek práce. Z toho zhruba patnáct jich bylo relevantních, tedy nejednalo se o nějaké výstřelky v podobě překombinovaných pozic.

Takže?

Tady už se dost ukázal rozdíl mezi kvalitou personalistů. Nemluvím o rozdílu malá versus velká firma nebo firma versus agentura, to je vcelku jedno. Bylo to o jednotlivcích. Narazil jsem na perfektní a profesionální přístup, ale i na neskutečný amatérismus, který nakonec skončil tím, že jsem se v té firmě nestavil ani na jednu schůzku, byť původně ta firma oslovila mě. Kvůli naprosto mizerné práci personalistů jsme si nakonec ani nepopovídali, což je zbytečně škoda. 

A byl tam nějaký rozdíl mezi agenturami, menšími firmami a velkými korporacemi?

Překvapilo mě, že mnohdy se podobné faily týkaly spíše cool digitálních agentur a ve velkých korporacích ten proces probíhal poměrně pružně. A i když jsme se nakonec třeba nedohodli, tak mi poskytli zpětnou vazbu. Takže za mě korporace nemusí nutně znamenat, že je pomalá a nepružná.

V UX se, stejně jako ve startupovém světě, zabydlel pojem jednorožců. Proč si myslíte, že to dlouhodobě nefunguje? 

Nechci se nikoho dotknout, ale z mé zkušenosti to vypadá, že ti lidé, kteří jsou velmi silně esteticky rozvinutí, tak většinou totálně plavou v logice, struktuře, použitelnosti, potažmo celém UX a opačně. Tudíž snažit se sloučit tyhle dvě role dohromady je často dost zbytečné.

Takže designéři jsou buď analytici, nebo grafici?

Ještě je třeba sem zahrnout mistry pera, tedy copywrittery, kteří produkují tu psanou složku webu. Ať už je to samotný obsah na stránky, který něco sděluje, případně takzvané mikrocopy, pomocí kterého se ty stránky nebo aplikace ovládají. Copy i microcopy jsou velmi důležité pro uživatelský zážitek, stejně jako vizuální grafika a dobré zvládnutí interakcí. Všechno je to součástí kvalitního a dobrého uživatelského zážitku, tedy user experience. Ale málokdy to zvládne obsloužit jeden a ten samý člověk. Proto ta dělba práce. Forma, funkce a obsah. Neříkám, že někdo nemůže mít zároveň talent na všechny ty věci, ale většinou je v jedné z nich nejsilnější. A na tu se pak vyplatí ho používat. 

Našli jste v článku chybu?

15. 11. 2016 21:01

Max (neregistrovaný)

To je nějakej humor, nebo je to myšlený vážně?

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů pro podnikatele

Změny v daních z příjmů pro podnikatele

Root.cz: Firefox hodí za rok přes palubu stará rozšíření

Firefox hodí za rok přes palubu stará rozšíření

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

DigiZone.cz: Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat