Hlavní navigace

LUPAnet (3) : Rozpočet

Michal Krsek

Už dvakrát jsme se zabývali možnostmi vybudování naší imaginární sítě pro střední a základní školy (nesmíme zapomenout na knihovny). Dnes se v posledním díle podíváme na rozpočet, respektive na jeho výdajovou stránku (tj. náklady, které nám vzniknou). Příjmovou stránku nám zabezpečí rozpočet státní.

Upřesněme si, co vlastně budeme nakupovat. Abychom porovnávali porovnatelné, rozdělíme nakupované komponenty do následujících skupin:

  1. Vybudování MAN je projekt, který má za cíl poskytnout školám a jejich zřizovatelům možnost komunikovat dohromady na rychlostech nejméně v řádu megabitů za sekundu. Protože v různých lokalitách jsou různé podmínky (jak morfologie terénu, tak vlastní připravenost a ochota škol cosi vytvořit), je vhodné pro tento subprojekt vyčlenit sumu peněz (např. první rok 10 milionů) a přidělovat prostředky na základě grantového principu (má to i tu výhodu, že případný hrozící přebytek rozpočtu při skluzu ostatních projektů můžeme efektivně vynaložit zde). Zároveň bude uplatněn princip, kdy bude ze subprojektu přispíváno pouze na budování takové sítě, nikoliv na její provoz.
  2. Druhou skupinou jsou tranzitní sítě. Do rozpočtu na tranzitní sítě započítáme následující komponenty: koncové komunikační zařízení ve škole (tzv. CPE), trasu od školy směrem ke krajskému centru (vzhledem k rozlohám krajů se dá očekávat, že trasy nebudou delší než 50 km a tudíž můžeme požadovat jednotnou cenu) a zakončení komunikační trasy v telekomunikačním (L2) rozhraní páteřního směrovače. V ceně počítáme jak zřizovací poplatek, tak měsíční paušál operátorovi. Tranzitní sítě musejí umět škálovat rychlost datového toku od 64 Kb/s do 2 Mb/s po krocích 64 Kb/s. Počítáme s trvalým (žádné ISDN) datově neomezeným připojením.
  3. Třetí částí je vybavení krajských center. I když máme za cíl nenakupovat hardware, přece jen je pro tuto chvíli vhodné vyčíslit potřebné prostředky (přestože jejich pořízení může být skryto například v leasingu, ve splátkách nebo v servisní smlouvě). Pro jednoduchost počítejme s tím, že se nám v krajském centru bude koncentrovat kapacita 50 Mb/s v 64 – 2048 Kb/s tocích (cca 500 datových toků), a to následujícími technologiemi (ve zhruba stejném počtu): ATM, strukturované sériové toky (E1 a E3) a IP VPN – IPSec (ukončení ethernet). Krajské centrum ovšem také připojuje lokální distribuční centrum aplikací, zde počítejme s počtem 10–20 ethernetových (100 BaseTX) přípojek (realizovaných ethernet přepínačem). Poslední požadovanou funkčností je jeden (či dva) port pro připojení do centra (rychlost 34 – 155 Mb/s, rozhraní E3, STM-1 nebo 100 BaseTX). Celkem bude potřeba deset takových sestav (na každý kraj, včetně Prahy, jednu).
  4. Konektivitu z krajů musíme přivést do centra. Zde je předmět čtvrté části. Páteřní síť, která nám umožní propojit deset krajských center. Je otázkou, jak by měla taková topologie vypadat. Z hlediska zálohovatelnosti sítě se jako optimální jeví kruh, ten však není vhodný pro efektivní distribuci zátěže – pokud je totiž většina komunikace vedena mezi jednotlivými úrovněmi (tj. centrum – kraj) a nikoliv na stejné úrovni (kraj – kraj), potřebujeme v propojích uzlů přiléhajících k centru násobnou kapacitu než v propojích uzlů od centra vzdálených. Nejjednodušší (a pravděpodobně i nejlevnější) variantou je klasická hvězda. Pokud se tedy rozhodneme pro hvězdu, potřebujeme deset dvoubodových spojů ve směru kraj – centrum o kapacitě 34–155 Mb/s. V ceně počítáme jak zřizovací poplatek, tak měsíční paušál operátorovi.
  5. V centru budeme také potřebovat nějakou IP technologii pro ukončení páteřních okruhů a pro konektivitu do českého (NIX.CZ) a mezinárodního Internetu. Jak zhruba bude vypadat páteřní síť, už víme. Pro připojení do NIX.CZ počítejme s 100 Mb/s nebo 1 Gb/s ethernet okruhem, pro zahraniční připojení s okruhem o kapacitě 10 Mb/s na E3 rozhraní. Protože bude centrum obsluhovat několik aplikačních systémů, počítejme se dvěma ethernet přepínači se 48 100 Mb/s porty a 1 Gb/s připojením.
  6. Předposlední komponentou je externí konektivita. Počítejme s připojením do NIX.CZ a IP tranzitem o výše uvedené kapacitě. V ceně počítáme jak zřizovací poplatek, tak měsíční paušál operátorovi.
  7. No a poslední (nikoliv však významem) je koordinace sítě na IP vrstvě. Do této oblasti můžeme zahrnout veškeré chování sítě navenek, počínaje naplánováním adresace přes získání IP adres a AS od RIPE, dále přes provoz NCC (Network Control Center) až po traffic engineering postavené sítě. Tato součást je nejvíce „fuzzy“ a jedna z variant hovoří o možnosti jí zakomponovat do „páteřní sítě“, nicméně pro naše účely zůstane samostatná.

Popsali jsme všechny potřebné komponenty, které potřebujeme k provozu sítě. Teď nastává ta nudnější část problému, kdy se každý ponoříme do ceníků svých dodavatelů (či svých nákladových analýz) a pokusíme se vykalkulovat, kolik by taková síť stála.

Laskavý čtenář nechť to vezme jako výzvu jeho vlastním odborným schopnostem a pokusí se takovou věc zkalkulovat. Nechť to vezme jako takový malý eWorkshop, který je blíže realitě než P2P síť v každé domácnosti.

Kalkulace, nebo i jen jejich části, pište jako komentáře nebo přímo na autorovu e-mail adresu. Výhodou může být fakt, že nemusíte prozrazovat identitu firmy :-).

Našli jste v článku chybu?

13. 4. 2001 14:32

MK (neregistrovaný)
Dobry den Marku,

bohuzel se neda diskutovat na obecna temata typu "pravni a organizacni aspekty". Zkuste nejake z nich nadhodit. Urcite je mate rozpracovane. Samozrejme je mozne, ze se mylim a existuje neco, co zabrani hierarchickemu modelu zit, nicmene mi zadny takovy fakt neni znam.

V roce 2000 jsem skutecne byl zamestnancem sdruzeni CESNET. 31.12.2001 mi zamestnanecky pomer skoncil a po trech mesicich zamestnani u jineho operatora jsem bez zamestnaneckeho pomeru.

Clanky na LUPU pisu, protoze…

11. 4. 2001 18:39

Marek Novotný (neregistrovaný)
Se zájmem jsem si přečetl sérii článků Michala Krska na téma LUPAnet.
Vybudování sítě má samozřejmě nejen technické a ekonomické, ale i právní a organizační aspekty.
I to je jeden z důvodů, proč je tolik různorodých názorů na to, jakým způsobem nejlépe propojit školy.
Co mě zaráží, je fakt, že Michal Krsek je prezentován jako nezávislý konzultant a odborník. Vůči ministerstvu školství vystupoval v roce 2000 jako zaměstnanec a reprezentant CESNETu. Tenkrát také předložil podobnou, i když méně…


Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

DigiZone.cz: Placené VoD a obsah zdarma

Placené VoD a obsah zdarma

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life