Lze dospět k sebevraždě díky Internetu?

Po únorové volbě prezidenta zklidněné vody českého mediálního rybníka začátkem března nečekaně rozčeřila neobvyklá událost – devatenáctiletý mladík spáchal sebevraždu. Jeho čin by zůstal bez povšimnutí, kdyby si pro svou smrt nevybral upálení na pražském Václavském náměstí a nejmenoval se Zdeněk Adamec, kterého stíhala police za vytvoření serveru pro skupinu hledaných darkerů.

Devatenáctiletý student pelhřimovské průmyslovky Zdeněk Adamec se před budovou Národního muzea upálil ve čtvrtek 6. března kolem půl osmé ráno. Česká média a agentury tragédii zaznamenaly do půl hodiny. Nebylo se také čemu divit, protože k ní došlo na nejrušnějším dopravním uzlu v Praze, navíc v době, kdy stovky lidí spěchají do práce. Mladíkova sebevražda se tak ihned stala hlavní událostí dne. V pátečním vydání Adamcovou smrtí otevřely všechny celostátní deníky. Podrobnosti jeho smrti zde proto nebudu a ani nechci rozebírat, protože toho bylo řečeno, napsáno a otištěno až příliš. (Stačí se například kouknout na hlavní zpravodajské servery – ČN, iDNES, iHNed či Lidovky.) Chtěl bych se pouze vrátit k Adamcově činnosti na Internetu a k odkazu, který zanechal ve svém dopise na rozloučenou.

Zdeněk Adamec z Humpolce byl podle vyprávění svých spolužáků v tisku spíše samotářský typ. S nikým se moc nebavil a většinu času trávil u počítače. Je to patrné i z jeho aktivit na různých webech, kde ho lidé znali pod jménem Sataník. Na většině z nich se věnuje problematice darkerů, což jsou mladí extremisté, kteří – buď na protest proti globalizaci, nebo jen pro zábavu – zkratují elektrické vedení velkých podniků, respektive celých vesnic. Baví se pak při pohledu na vzniklý zmatek na ztemnělých místech. Na jeho zálibu v podrobném popisování, jakým způsobem může člověk najednou zhasnout v celé obci, ale brzy přišla policie. K Adamcovi je dovedla IP adresa jeho domácího počítače, ze kterého založil jeden z darkerských webů. Protože kriminalisté server spojovali s extremistickou skupinou, která pravidelně elektrické obvody na různých místech republiky zkratovala, začali Adamce stíhat. V polovině února ho pak obvinili z podněcování útoků na veřejná zařízení. Podle nich totiž na webu nabádal veřejnost hned k několika trestným činům – obecnémo ohrožení a poškozování obecně prospěšného zařízení. Zdeněk Adamec to ale ve svém dopise na rozloučenou pod názvem Pochodeň 2003 popsal jinak (plné znění dopisu si můžete přečíst na webu, který pro tento účel založil sám student):

„(…) Vše skončilo rokem 2002 – 2003, kdy mě dokonce jakási teroristická organizace využila k vytvoření svých WWW stránek (protože je umím programovat v (X)HTML nebo PHP) bohužel oni jsou z toho asi venku a měli to chytře vymyšlené protože případné pátrání po nich musí nutně skončit u mého počítače doma. Nevím ale mám pocit že jsem byl něčím ovládán a když jsem se probudil bylo již pozdě…“

Je zajímavé, že na jednom z webů mluví zcela opačně. V osmistránkovém návodu Základy temnění v Čechách nadšeně vysvětluje, jak při zkratování postupovat a jak se vyhnout častým chybám. „Tyto pojistky pak stačí povyšroubovat nebo přímo znárodnit a je po srandě. Naštvaným obyvatelům inkriminovaného domu chvíli trvá, než překontrolují domovní a bytové jističe, takže dost času na opětovné zavření skříně a nenápadné zdekování se.“

A o kus dál doslova píše: „Je to snadné a potom se nám naskýtají hned tři možnosti, co eletrikářům provést. (…) Efekt – no comment! Jen si musíme dát bacha a vzít si rukavice… :-I Pro ty, co to nepochopili – v momentě, kdy se někdo dvířek dotkne, stáváte se pachateli brutálního trestného činu, za který jsou slušné sazby.“ Přitom však na závěr instruktáže neopomene napsat dodatek: „Autor neručí za žádné škody či jiné ilegální aktivity spojené s četbou těchto stránek. Četba jen na vlastní nebezpečí!“ Velmi výmluvné. Není divu, že po autorovi webu šla policie.

Za zmínku stojí, že po Adamcově sebevraždě, kdy většina médií na Internetu pátrala po jakékoli zmínce o jeho činnosti, začali provideři zametat stopy a vypínat darkerské weby, které Sataník vytvořil. V březnovém vydání Baldachýnu o tom psal i Tomáš Baldýnský (Internet uklízí po sebevrahovi). Ale i Sataníkovy otisky, které Tomáš Baldýnský ještě začátkem března na Internetu našel, byly už krátce po vydání Baldachýnu smazány. Svou existenci na síti si obhájila pouze samotná Pochodeň, ale i u ní je otázkou času, kdy stránka přestane fungovat.

       

Nyní se nabízí otázka, zda mohla Zdeňka Adamce k sebevraždě dohnat jeho činnost na Internetu. Pomineme-li fakt, že ho za to stíhala policie (jak se totiž nechal v MF DNES slyšet pelhřimovský policejní rada Luboš Jakoubek, nehrozil by za to Adamcovi vzhledem k jeho dosavadní bezúhonnosti a nízkému věku žádný tvrdý trest), určitě se na jeho dobrovolném odchodu Internet podepsal. Lze však s jistotou říci, že tento vliv nemohl být jediný a student musel mít problémy i v osobním životě. Podle psychologů totiž mají psychické problémy způsobené Internetem nejčastěji lidé, kteří se cítí osamělí, nemají dostatek osobních kontaktů či zálib. Jak agentuře ČTK řekla Miroslava Khollová z pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích, dostanou se na psychiatrii většinou lidé, kteří vydrží na Internetu chatovat dvanáct až patnáct hodin denně. Všechna tato kritéria Zdeněk Adamec splňoval.

Sebevražda online v pravém slova smyslu se zatím do české chatové komunity nedostala. Případ Patricka Markse, který loni v lednu rozeslal na několik diskusních webů zprávu, že si namíchal smrtící koktejl a že zemře asi za 40 minut, zatím zůstává za hranicemi evropského kontinentu. Případ vzbudil rozruch i tím, že ostatní chataři o chystané sebevraždě neinformovali policii ani záchrannou službu. Lze však předpokládat, že se budou podobné způsoby veřejného odchodu z tohoto světa v budoucnu opakovat. Smrt studenta Zdeňka Adamce je toho důkazem. Lze ji tak počítat za první český případ sebevraždy na Internetu.