Hlavní navigace

Lze zvýšit informační pestrost pomocí weblogů?

Eduard Hlava

V polovině loňského roku se zvedla vlna zájmu o weblogy, a to až do té míry, že se to někomu začalo zajídat. Dokonce i samotným bloggerům. Mnozí začali házet bloggery do jednoho pytle, protože nikdo nevěděl, jak s nimi má naložit. V jednom článku dokonce František Fuka vysvětloval rozdíl mezi pojmem blogger a "blogger". To už je z dnešního pohledu trochu úsměvná a poněkud dávná historie. Ale možná právě tento humbuk způsobil, že zpravodajské servery nechtěly mít s bloggery raději nic společného.

V polovině loňského roku se zvedla vlna zájmu o weblogy, a to až do té míry, že se to někomu začalo zajídat. Dokonce i samotným bloggerům. Mnozí začali házet bloggery do jednoho pytle, protože nikdo nevěděl, jak s nimi má naložit. V jednom článku dokonce František Fuka vysvětloval rozdíl mezi pojmem blogger a „blogger“. To už je z dnešního pohledu trochu úsměvná a poněkud dávná historie. Ale možná právě tento humbuk způsobil, že zpravodajské servery nechtěly mít s bloggery raději nic společného.

Pěkně to napsal Adam Javůrek. Z jeho článku mimo jiné vyplynulo, že české zpravodajské či odborné servery (na rozdíl od těch zahraničních) našlapují kolem weblogů raději po špičkách. Tu a tam se objeví nějaký náznak rubriky, která má formu weblogu, ale do větší akce se nikomu nijak zvlášť nechce.

Když pominu vzrůstající snahy o monitorování bloggerů, či rovnou jejich propouštění, tak veškerý zájem velkých serverů o blogy se zatím odvíjí pouze na úrovni konverze „blogger to author“. Čili je zde snaha využít bloggery pro autorské psaní článků na zakázku. V tomto směru tedy blogy fungují spíše jako self-PR autora weblogu. To není vůbec k zahození, ale není to přesně to, k čemu všemu by se daly weblogy, myšleno jako jistá forma publikování, využívat.

K mírnému posunu a většímu zapojení blogů do běžného mainstreamového dění již přesto dochází. První a dobře viditelnou vlašťovkou je blog blogů na blog.sme.sk. Tento multiblog, který dnes sdružuje několik desítek bloggerů a je koncipován podobně jako známý Pooh. Každý blogger zde má svůj chlívek, krátké info o sobě a dokonce i foto. Nevím, jak SME filtruje zájemce o založení blogu, ale podle zběžného průzkumu se mi zdá, že se jim zatím daří pokrývat poměrně široké spektrum zájmů. A to dokonce i takové, které přesahují samotný obsah deníku, což je jistě jedním z důvodů, proč si SME weblog založil. Mezi bloggery nalezneme například vysokoškolského profesora, typickou ženu, matematika, příslušníka země Botswana a samozřejmě hodně studentů, žijících nejen na Slovensku.

Informační bezbarevnost a velké procento přesahu stejných zpráv mezi jednotlivými informačními servery považuji za velký nedostatek internetových médií. Vzniká zde poměrně dobře identifikovatelná informační mezera, kterou nedokáží servery vlastními silami pokrýt. A právě tuto mezeru mohou směle zaplnit weblogy podobného typu, jakým je právě blog.sme.sk.

START17

Stačí se ostatně jen podívat na frekventovaných zpravodajských serverech na některé diskuse, které se vedou pod články. Objevuje se tam opravdu obrovské množství názorů, které doplňují či v mnoha případech vyvracejí předkládaná fakta. Je tedy otázkou, proč některým nejaktivnějším čtenářům nedat více prostoru formou weblogu a neudělat z nich spoluautory, kteří leckdy dokáží napsat poutavější text než nejeden studovaný novinář.

Jediné, co musí provozovatel serveru udělat, kromě vytvoření technického zázemí, je dbát na vhodnou skladbu bloggerů. Výběr vhodných autorů pro psaní blogu přidruženého ke zpravodajskému či odbornému serveru je klíčovou záležitostí, která rozhoduje o úspěchu či neúspěchu takovéhoto multiblogu. Domnívám se, že původní články zpravodajských či odborných serverů mohou být vhodně doplňovány příspěvky bloggerů. A tak s poměrně nízkými náklady významně zvyšovat pestrost předkládaných informací.

Našli jste v článku chybu?