Malá tma za veliké peníze

Stane se to každému. Můžete investovat kolik peněz chcete, můžete se snažit jak chcete, můžete si dělat, co chcete. Server prostě jednou spadne a webová služba je nedostupná. Pak ovšem záleží na tom, jak jste velcí a důležití.

Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Nedávno se zřítilo elektronické bankovnictví České Spořitelny tak, že si toho většina IT médií všimla a obšírně to komentovala. Když pak stejnou službu postihla obdobná katastrofa odborníky skoro nepovšimnutě, nemůžeme říci nic jiného, než že odborníci i uživatelé si na nešvary největší banky pro drobnou klientelu s nejdelší tradicí pomalu zvykají. Ostatně to, že se tak obsáhle informuje o poruchách online služeb bank, je dáno nejspíše obecnou představou o těchto institucích jako o nedobytných.

Takový půldenní, jednodenní či dvoudenní výpadek třebas elektronického obchodu, podatelny úřadu, firemní prezentace významného subjektu často vůbec nikdo nezaregistruje. Výrobci serverových systémů a poskytovatelé konektivity přitom rádi straší, jak sebemenší selhání je pro jejich zákazníky důležité a jak právě jejich produkty (samozřejmě ne nejlevnější) před miliardovými ztrátami ochrání. K čemu, když si všichni zvyknou? K čemu, když stejně před dvaceti roky žádný Internet (v dnešní podobě) nebyl, a obchody se točily stejně vesele jako dnes?

Tuhle se za oceánem stalo něco podobného jako ČS. Na hodinku a něco přestal fungovat americký server oblíbeného online obchodu Amazon. Důvod neznáme, nejspíš odešel některý z klíčových serverů. Určitě se ale nepokazily všechny, neboť transatlantické služby Amazonu zůstaly zachovány, a některé stránky fungovaly, pokud se k nim uživatelé pokoušeli přistupovat přes HTTPS. Bez ohledu na příčinu ovšem tato – v ČR bychom řekli stěží postihnutelná – chybička u našich západních kolegů způsobila nemalé haló.

EBF16

Server CNet (na nějž vede předchozí odkaz) spočítal, že kdyby došlo k úplné (globální) havárii Amazonu, jeho majitele by to každou minutu připravilo o přibližně 30 000 dolarů. Porucha na území Severní Ameriky se pak rovná 16 000 dolarům za minutu. Americký server stál víc než hodinu. Předpokládáme-li, že na obnovení pracovala skupina dvaceti techniků a reakční doba byla dvě minuty od pádu, pak cena práce každého z nich vyjádřená ztrátou byla něco přes 46 000 dolarů a celkem Amazon přišel o necelý milion svých zisků.

Zatímco CNet do svých spekulativních odhadů nezapočítal sekundární příjmy, já si dovolil převést ztrátu jednoho typu do nákladu typu jiného, jež je ovšem pro nás užitečnější. Kdyby totiž podobný výpočet (třebas jen interně) provedla Spořitelna a spousta dalších firem, jejichž výpadky probíhají za naprostého nezájmu, ať už skutečného, nebo případně nezájmu z otupělosti, možná by pak jejich technici na odstranění závad pracovali svižněji. Možná, že by ty závady ani tak často nevznikaly. Nechci srovnávat Amazon s maličkým online obchůdkem, ale i ten obchůdek za dva dny mimo provoz neprodá své dvoje boty. A to by si někteří lidé měli uvědomit.

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 6. 2008 22:01

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »