Názor k článku
Máme se bát Velkého bratra?

Dobrý den pane Donáte,

dva roky zpět jsem s Vámi absolvoval zajímavý kurz na VŠE a jsem rád, že opět publikujete na lupě.

K odstavci "Argumenty zastánců soukromí":
Zde bych k Vašemu názoru, že většinového uživatele vývoj neohrožuje ještě dodal předpoklad, že uživatel (a v sociálních sítích i jeho kamarádi) dodržují jedno z pravidel komunikace - Pokud existuje alespoň jeden člověk, který by danou informaci neměl vědět, nezveřejňujte ji. V případě sociálních sítí zde ovšem narážím na fakt, že pokud se tímto pravidlem řídím já, ještě to neznamená, že se tím řídí i přátelé a nezveřejní něco "škodlivého" (např. nevhodné foto z oslav umístěné na facebook apod.) o mé osobě.

Osobně se domnívám, že hlavní kritika je zde myšlena spíše proti "škodlivým datům" (např. zmíněné foto na facebooku) než proti "osobním datům", není proto nutná přesná definice.

K odstavci "Jde o skutečně nové problémy?":
Plně souhlasím s tvrzením, že technologie je nástrojem lidí a mnohé z toho, co považujeme za novou hrozbu technologií, je v našem světě přítomno již odnepaměti.

K tvrzení, že "svět po zavedení technologií není zásadně jiný než před nimi." Ano, máte pravdu, že novodobé "hrozby" jsou přítomny již odnepaměti, avšak rozdíl je v tom, že dříve nebylo šíření informací tak jednoduché a rychlé jak dnes. Rozdíl mezi tím, jestli některé "škodlivé" informace dřív vědělo pouze několik známých nebo dnes někdo ze známých vypíchne "škodlivý" vzkaz na facebook a hned informaci rozhlásí všem přátelům, mi přijde zásadní.

Závěrem Vám mohu poděkovat za kvalitní článek, který nutí přemýšlet a dodat, že popsané trendy jsou nezastavitelné. Jedinou možnou obranou je uživatelská inteligence a dodržování pravidel elektronické komunikace.