Předesílám, že článek považuji za provokaci k vyvolání diskuze a přitáhnutí pozornosti (podobnost s Hulánem).
Nějaká fakta:
1) Při osobní komunikaci z očí do očí jsou pouze původce a cíl(e) informace. Ta je vyřčena s důvěrou, že bude šířena pouze v rozsahu určeném původcem. Neexistuje záznam o uskutečnění takové komunikace. Sledování je náročné na zdroje (skoro až: každý svého fízla s technikou).
2) U dopisů je informace chráněna obálkou a zákonem (listovním tajemstvím). Informace je pouze v jedné řiditelné (a zničitelné) kopii. Šíření je opět na důvěře. Existuje záznam kdo je příjemcem. Odesilatel může být neznámý. Sledování, že komunikace probíhá je možné automatizovat, ale transparentně sledovat obsah je náročné až nemožné.
3) U elektronické komunikace je informace nechráněná a zákon je prakticky neuplatnitelný. Infromace se může, bez vědomí původce, nekontrolovatelně replikovat. Šíření je také nekontrolovatelné. Sledování je možné automatizovat úplně (včetně obsahu a analýzy) a je poměrně nenáročné na zdroje.
- Jaký způsob publikování informací měli lidé před 5000, 1000, 200 a 50 lety? A dnes? Zamyslete se…
(Publikovat měli možnost skoro pouze řečníci, později bohatí autoři knih a novináři. Všichni měli nějaká pravidla a často i profesní čest. Cokoliv zveřejnit a rozšířit bylo náročné a drahé. Šírili se informace věcné a praktické, ne osobní.)
- Proč existuje listovní tajemství? I za komunistů bylo! Proč se ho technikou vzdáváme?
Takže Vážený autore: naprosto s Vámi nesouhlasím. Věci se prostě změnily. VB má díky elektronice lehkou práci.
Čím snažší je být vandalem, zločincem, vládcem či diktátorem, tím snáz tomu mnozí podlehnou. A čím víc informací jim dáte, tím lehčí to pro ně bude.
Názor k článku
Máme se bát Velkého bratra?
