Názor k článku
Máme se bát Velkého bratra?

Předesílám, že elektronickou komunikaci nemám rád, takovéto datagramové diskuze obzvláště, proto na případné odpovědi již nebudu reagovat (snad).

1) Ten závěr jste si domyslel Vy. Já nic takového netvrdím. Daný člověk nemusel udělat nic nemorálního, pouze tam vešel, choval se slušně a cítil se špatně. To ostatní ale neočekávají (předsudky, pravidlo „podle sebe soudím tebe“). Drby existují. Nejde se před nimi bránit a dost člověka poškozují. I když zveřejním svou verzi, pravděpodobně budu vystaven posměchu či opovržení. Lidé mají i zlé úmysly.

2) Chápu to tak, že tvrdíte, že tím, že o mě někdo zveřejní informaci, kterou nechci, tak mám já platit zvýšená bezpečnostní opatření svého bytu. V IT security se často diskutuje o "security by obscurity", to ale každý z nás přirozeně používá. Třeba tím, že nelepí na dveře bytu lístek „nejsme doma, vrátíme se za týden“.
ad 2) ano, únos, sexuální obtěžování, například. Riziko je jak v informaci, kde v daný okamžik nejste (krádeže atd.), tak kde jste (obtěžování). Zrovna u tohoto bodu to (obtěžování i vykradení) lidé v mém okolí zažili.

3) pěkně pojmenovaný princip. Diktatura hledá nástroje, jak ovládat informace a díky nim lidi. My svobodně a dobrovolně vytváříme takový nástroj. Pro budoucí diktátory připravuje skvělou budoucnost.
ad šéf: tomu se říká diskriminace. Bojovat proti ní je základ slušné a svobodné společnosti.

ad nejhorší: Každý mám právo na soukromí (mimo zákonné vyjímky), to je dáno ústavou. I zloděj a podvodník. A důvěra je osobní věc, s druhou osobou pěstovaná. Jsem-li tak hloupý, že důvěřuji každému, pak je to můj problém. A ověřitelnost pravdivosti takových informací je dlouhá kapitola.

Tvrdím, že co o SOBĚ zveřejním je čistě a pouze moje věc a riziko. Pak fajn, když mám tu možnost. Ale nemám sebemenší právo zveřejnit něco o někom jiném. Pak jsem bonzák a udavač.

Je ale jasné, že Váš vs. můj názor je založen především na osobních zkušenostech a povaze člověka. Jste-li extrovert, máte výhodu. Jste-li introvert, pak je Vám nepříjemné, když o Vás někdo mluví. Ve společnosti je potřeba chránit ty, kteří se cítí poškozeni. Nějakému bitkařovi klidně násilné přepadení vadit nemusí, to ale neznamená, že nemají být ostatní chráněni.