Hlavní navigace

Máme v ČR třetí nejlacinější Internet?

Jiří Peterka

V současném "boji o Internet" argumentuje Český Telecom tvrzením, že v České republice máme třetí nejlacinější přístup k Internetu ze všech vyspělých zemí. Odkazuje se přitom na jednu z nejnovějších statistik OECD. Podívejme se ale i na ostatní statistiky ze stejného zdroje --- ty již tak příznivé nejsou.

Ve svém včerejším článku Zdraží Český Telecom Internet? jsem slíbil vrátit se podrobněji k jednomu z argumentů, který zazněl – a nejspíše ještě vícekrát zazní – v současném boji o rozdělení výnosů z Internetu mezi telekomunikačními operátory. Jde o tvrzení, že podle nejnovějších statistik OECD máme u nás třetí nejlacinější přístup k Internetu (lacinější už je jen Turecko a Korea). Argumentuje jím Český Telecom (ČTc), když potřebuje doložit své tvrzení ohledně toho, jak nízký je tarif Internet 2001, a jak z něj již nemůže přenechávat větší podíl jiným operátorům.

Jak už ale bývá zvykem, jde jen o jednu z celé skupiny statistik — samozřejmě tu, která se nejlépe hodí ČTc pro jeho argumentaci. Podívejme se proto i na ostatní části těchto statistik a udělejme si ucelenější obrázek o tom, jak na tom doopravdy jsme.

Co měří statistiky OECD

OECD produkuje mnoho různých statistických údajů. Kromě jiného také několik na sebe navazujících statistik, které ukazují, jak drahý je v jednotlivých členských zemích přístup k Internetu. Hodnocení se provádí na základě jednoduché metodiky založené na principu „internetového koše“. Do něj se zahrne vždy určitý počet internetových hovorů konkrétní délky, realizovaných v určitou denní dobu (ve špičce nebo mimo špičku), a počítají se fixní a průběžné náklady na služby telefonní sítě (placené operátorovi) a na samotný přístup k Internetu (placený poskytovateli). Výsledek se ještě uvádí v absolutních hodnotách (v přepočtu z místních měn na dolary), a pak také v přepočtu podle tzv. parity kupní síly (PPP, Purchasing Power Parity), která zohledňuje specifické podmínky „kupní síly“ obyvatel té které země. Základem přitom jsou pro zákazníka nejvýhodnější ceny, účtované operátorem s největším podílem na trhu. V případě České republiky se tedy jedná o tarif Internet 2001 a o služby přístupu k Internetu zdarma.

Konkrétním výsledkem jsou statistiky, které ukazují náklady na všechny existující kombinace následujících kritérií:

  • přístup k Internetu po 20, 30 nebo 40 hodin měsíčně (realizovaný příslušným počtem internetových hovorů v délce jedné hodiny)
  • přístup v době špičky a mimo ni (za počátek doby mimo špičku je uvažována 20. hodina)
  • náklady v absolutních hodnotách (přepočtené z národních měn na dolary), a v přepočtu k paritě kupní síly

Výsledných kombinací je 12 a OECD skutečně produkuje 12 takto vzájemně provázaných statistik (nejnověji se k nim přidává i statistika „trvalého připojení“, kam ale Česká republika není samostatně zahrnuta). Podrobněji je metodika přípravy těchto statistik popsána přímo na webu OECD.

Publikování zmíněných statistik se tradičně odehrávalo s jistým zpožděním, často v délce mnoha měsíců. Nyní ale OECD na svém webu zpřístupňuje i velmi aktuální statistiky — v současné době jsou zde k dispozici statistiky za srpen 2001. A právě některými z těchto statistik nyní ČTc argumentuje.

Co říkají letošní srpnové statistiky?

Stejnými statistikami OECD jsem se zabýval již zhruba před rokem na Lupě. Tehdy pro nás vycházely výsledky velmi nelichotivě — za rok 2000 jsem v přepočtu podle parity kupní síly patřili jednoznačně k nejdražším v zemích OECD (v době špičky i mimo ni).

Nejnovější statistiky, za srpen 2001, však již berou v úvahu existenci Internetu zdarma (což loňské ještě nebraly), a vzhledem k tomu pro Českou republiku vůbec neobsahují třetí nákladovou složku (na poplatky pro internetového poskytovatele). Díky tomu, a zřejmě také díky posunu začátku III. časového pásma z 21. na 19. hodinu, se náš výsledek poněkud zlepšil (snížil).

Pravdou je, že u připojení v době mimo špičku jsme skutečně na třetí příčce (jsme třetí nejlacinější), pokud jde o absolutní čísla. Stejně tak je pravdou, že na stejné příčce jsme byli už v loňském roce, vše pro 20 hodin připojení.

20 hodin přístupu mimo špičku, v absolutních číslech (zdroj: www.oecd.org)
20 hodin přístupu mimo špičku, při přepočtu podle parity kupní síly (zdroj: www.oecd.org)

Ovšem při přepočítání nákladů podle parity kupní síly jsme na tom podstatně jinak — náhle jsme uprostřed startovního pole, velmi blízko průměru přes celé OECD (v roce 2000 jsme ve stejné statistice byli druzí nejdražší). Podobně je tomu i při delších dobách připojení (30 a 40 hodin měsíčně).

20 hodin přístupu ve špičce, v absolutních číslech (zdroj: www.oecd.org)
20 hodin přístupu ve špičce, při přepočtu podle parity kupní síly (zdroj: www.oecd.org)

Podstatně jiná je situace v době špičky. V loňském roce jsme u dvacetihodinového připojení byli při přepočtu na paritu jednoznačně nejdražší. Letos jsme černého Petra přenechali Maďarům a zůstali „jen“ druzí nejdražší. Pouze v absolutních číslech jsme se dostali těsně pod průměr OECD.

Která statistika je ta pravá?

Naše hodnocení ve statistikách OECD se tedy dosti podstatně liší v závislosti na tom, zda uvažujeme v absolutních číslech nebo v přepočtu na paritu kupní síly. Který pohled ale brát jako směrodatný? Absolutní čísla umožňují přímé vzájemné srovnání mezi operátory v různých zemích a zohledňují to, že část jejich nákladů skutečně je nezávislá na poměrech a kupní síle v zemi, kde působí (jde zejména o pořizovací náklady na technologie). Snad netřeba dodávat, že ČTc používá při své argumentaci pouze absolutní čísla.

test 3

Alternativní operátoři zase argumentují náklady přepočtenými na paritu kupní síly, což má také svou logiku. Ten, kdo si bude kupovat jejich služby, nebudou cizinci, ale tuzemci, jejichž kupní síla, a s ní i schopnost pořizovat si tyto služby, je vyjádřena právě přepočtem k paritě kupní síly. Navíc, nemalá část nákladů telekomunikačních operátorů (například na lidské zdroje) také není určována cenami na zahraničních trzích, ale místními podmínkami — což také hovoří ve prospěch parity kupní síly.

Takže která statistika je ta pravá? Jak jsme na tom u nás s cenou komutovaného Internetu? Jsme třetí nejlacinější, nebo naopak druzí nejdražší? Odpovězte si sami.

Našli jste v článku chybu?
13. 9. 2002 6:46
Dennis (neregistrovaný)
V Kanade je mozne dostat Internet za 8,12 27,45 a vice dolaru/mesic,zalezi to nejen na poctu kbs,ale i na mistnich pomerech,jako je velikost mesta,pouziti kabelu,telefini linky,anebo i "fibre" atd. 27CAD je pouze 540Kc,co je prumerny plat remeslnika.