Hlavní navigace

Marek Antoš: Lupu jsem dělal ze školní učebny

2. 4. 2008
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Lupa dnes slaví své 10. narozeniny, což je ideální příležitost pro netradiční rozhovor s jejím zakladatelem. Marek Antoš dnes řídí vydavatelství Internet Info, před 10 lety však spouštěl Lupu z fakultního počítače. „Bylo fajn potkávat se s ostatními internetovými nadšenci v hospodách, nástup komerce byl ale předvídatelný“, vzpomíná na tehdejší pionýrské časy.

Poznámka autora: rozhovor s vedením vydavatelství, vydaný v jím vlastněném médiu, by za běžných okolností musel být považován za silný prohřešek vůči pravidlům seriózní žurnalistiky. My jsme si dovolili výjimečně toto pravidlo nedodržet vzhledem k aktuálnímu výročí Lupy, protože jinak bychom vzpomínky jejího zakladatele zachytit nemohli. Rozhovor proto prosím chápejte spíše jako jedno z narozeninových zpestření než jako obvyklé „vážné“ interview.

Vzpomeneš si ještě, kdy a kde jsi se vůbec dostal k Internetu?

Myslím, že jsem poprvé viděl Internet v roce 1994. Otec kamaráda totiž učil na matfyzu, takže jsem se k Internetu (a Applu, jehož byl tento pedagog velký fanda) dostal poměrně brzy. Velký dojem na mě ale tehdy neudělal. Na podzim 1994 jsem se k němu dostal blíž, když jsem díky spolupráci mého gymnázia s Fakultou jaderného a fyzikálního inženýrství mohl docházet do jejich počítačové učebny v Troji. Asi od druhého ročníku na gymnáziu jsem tak čím dál víc chodil na Internet na FJFI a na matfyz a o to méně do školy.

Marek Antoš
Marek Antos

  • Od roku 1998 ředitel Internet Info, s.r.o.
  • V letech 1998 – 2004 šéfredaktor Lupy, celkem zde publikoval 725 článků.
  • V roce 2006/2007 byl na zkušenou ve Švédsku.
  • Svůj odborný zájem spravedlivě dělí mezi Internet a volební právo :-)

K počítačům jsi se ale určitě dostal mnohem dřív.

To bylo někdy ve třetí třídě základní školy, díky stanici techniků vedle školy jsem se dostal ke slavným PMD-85. Programoval jsem tam v BASICu, ale tenhle koníček mi nezůstal. Když se dnes bavím s vývojáři v IInfu a myslím si, že mi z programování něco utkvělo v hlavě, většinou mě upozorní, že jsem tam nejspíš ani nikdy nic takového neměl.

Marek Antoš, 19 let

Marek Antoš v roce 1999

Celkem záhy jsi potom v 90. letech začal o Internetu i psát…

Někdy také v roce 1994 jsem začal spolupracovat s PCWorldem. Kamarád psal do MACWorldu a protože mi to přišlo zajímavé, začal jsem psát také, hlavně o různém softwaru. Když jsem se pak dostal k Internetu, napsal jsem o něm dlouhý článek pro Softwarové noviny a také do Bajtu. Ladislav Zajíček byl totiž vždycky trochu napřed, takže už o Internetu něco napsal, a to se mi zdálo jako nepříliš dobré, takže jsem mu to e-mailem vytknul. On místo aby mi vynadal, tak se se mnou sešel a z toho vyplynula moje spolupráce s Bajtem. Bohužel v té době zrovna přestával vycházet. Dělal jsem jim ale aspoň správce BBSky, což mi dalo také spoustu zajímavých zkušeností. Předplatitelé Bajtu měli (za 324 korun) na rok Internet zadarmo, což v té době byla skvělá nabídka a BBSka, která je s Internetem spojovala, tak byla neustále vytížená.

LCD televiye
Tento článek je vydán v souvislosti s 10. narozeninami Lupy, které tento server slaví v průběhu dubna 2008. Více zavzpomínat na Internet před deseti lety si můžete na stránkách speciální přílohy, mapující historii Lupy i českého Internetu. Nechybí perličky ze zákulisí i dosud nepublikovaná fakta a fotografie. Až do konce dubna můžete navíc soutěžit o atraktivní ceny od partnerů výročí ve čtenářské soutěži.

Pamětníci těch časů většinou nostalgicky zdůrazňují, jak byla internetová komunita semknutá a žila svým životem i offline. Bylo to tak i v tvém případě?

Když má člověk hodnotit dobu a atmosféru před 14 lety, tak má samozřejmě tendenci si ji idealizovat a říkat, jak to bylo skvělé. Je ale třeba říct, že to opravdu skvělé bylo. Nebyl jsem v těch technických komunitách, které Internet do Česka zaváděly, přišel jsem vlastně až ve druhé vlně. Tam byli většinou studenti, kteří měli na Internetu různé ambice, nejčastěji „dělali stránky“. V roce 1995 – 1996 spousta těch lidí vyráběla weby pro sebe či někoho jiného, tehdy ale šlo o velmi malé projekty. Ivo Lukačovič tak třeba udělal stránky o Cimrmanovi. Bylo tam jenom pár fotek, ale psali o tom i v novinách. Existoval také jakýsi klub webdesignérů, který se scházel po hospodách – chodil tam kromě Iva Lukačoviče také třeba Libor Malý (zakladatel Jobs.cz) nebo Adam Hauner a Michal Krsek. Já jsem tam chodil také, i když jsem byl mladší a nerozuměl tomu jako ostatní. Pamatuji si třeba Iva Lukačoviče, jak v říjnu 1996 přišel do hospody s tím, že vyfakturoval reklamu do konce roku, takže si dneska může dovolit pobýt déle. Všechno zkrátka mělo úplně jiný rozměr a příjemné bylo, že na Internetu ani nepanovala taková konkurence a když ano, nešlo ani tak o peníze jako o prestiž. Dnes už je samozřejmě všechno jiné, ale na druhou stranu, když dnes při různých příležitostech vidím třeba lidi z Atlasu a Seznamu, jak se spolu bez problémů přátelsky baví, není to tak vyhrocené ani dnes. Je příjemné, že tohle předivo vztahů úplně nezmizelo.

Někteří pamětníci také v téhle souvislosti kritizují nástup komerce na Internet…

To je sice na první pohled líbivý pohled, ale osobně jej zastávat nemůžu, protože jsem jeden z těch – a i všichni ti, co jsem jmenoval – kdo se na vlně komerce svezl. Je-li něco moje zaměstnání, musí mě to živit, a to na Internetu ve většině případů znamená reklamu. Asi proto nemůžu tvrdit, že je špatné, že jsme komerci na Internetu pustili – respektive že oni ji tam pustili, protože já jsem už s komercí přišel.

Jak tě vlastně napadlo dělat Lupu?

To hodně souvisí s mými předchozími aktivitami. Už předtím jsem dělal v Computer Pressu, kde jsem díky tomu, že jsem se k Internetu dostal celkem brzo, mohl vydat o Internetu knížku. V té době tady žádná původní česká knížka na tohle téma nebyla (nakonec před tou mojí vyšla ještě jiná u Grady). V Computer Pressu jsem dělal testy poskytovatelů připojení, tehdy to byla celkem atraktivní věc – dokonce si myslím, že mě to napadlo proto, že jsem doma žádné připojení neměl a takhle jsem je dostal od všech poskytovatelů pro testování. Psal jsem tedy různé testy, se kterými mi pomáhal spolužák z gymnázia Petr Tesařík (ten napsal v Linuxu nějaký testovací skript). V roce 1997 jsme gymnázium dokončili, přičemž jsem moc nevěděl co dělat, takže jsem nastoupil na víc vysokých škol zároveň. Tím pádem jsem musel v Computer Pressu skončit a s Petrem Tesaříkem jsme se dohodli, že si založíme vlastní firmu a testy připojení budeme dělat dál na Internetu. Byl jsem ale zvyklý hodně psát, takže jsem na Lupu psal dál. Byli jsme tehdy domluveni s PVT, že nám umístí server na páteřní linku výměnou za bannery. Také jsme měli dohodu s ChipWeekem, že jim budeme pravidelně prodávat výsledky testů připojení, takže fungování Lupy bylo od počátku v podstatě komerční, jádro obsahu ale měly tvořit testy, ne články.

Každopádně se to pak celé trochu rozrostlo. Když se ohlédneš na celou tuto historii zpátky, co nejvíc tě v ní překvapilo?

Asi právě to, že se Lupa stala zpravodajským serverem. Hodně tomu pomohla i interaktivita webu, což byla věc, kterou jsem z tištěných médií neznal. Lidé nám na články reagovali, psali zpátky – protože komentáře v té době ještě na českém Internetu prakticky nikdo neměl – a to se mi hodně líbilo.

Nejvýraznějším momentem z pohledu Lupy byla asi doba kolem roku 2000, kdy jsme začali „kamenět“, tedy přecházet na režim klasické firmy s kancelářemi a nově příchozími lidmi. Do té doby byl běh Lupy hodně ovlivněn tím, že jsem na ni denně psal (což si dnes už nedokážu představit a obdivuji lidi, kteří to tak dělají dodnes). Šel jsem večer vždy s ostatními do kina nebo do hospody, v 11 se omluvil a šel domů psát, případně si řekl, že je už pozdě a že to napíšu ráno. Dodnes Lupa vychází o půl sedmé ráno, což je mezi našimi servery výjimka. To bylo příjemné, ale ve chvíli, kdy přišli první zaměstnanci, odpovědnost za budoucnost firmy nás donutila dosavadní koníček profesionalizovat. Na Lupu přišel Mirek Zeman, který měl zkušenosti z předchozí práce v denících, což Lupě jednoznačně pomohlo. Já jsem sice tehdy ještě stále psal, ale čím dál méně.

Když srovnáš internetová média v té době a dnes, v čem vidíš jejich největší rozdíly?

Dokázal bych velice dobře porovnat Lupu, kde jsou jiná témata i typy článků, mnohem větší okruh autorů a celkově profesionálnější povaha celého média. U ostatních médií, třeba u iDnes, který startoval pár měsíců před Lupou, byla snaha o profesionalitu patrná od počátku. Zpravodajské servery se také nejspíš čtou mnohem lépe než tenkrát, protože to úsilí je na výsledku vidět. Stejný zůstává Neviditelný pes, resp. Hyena, což je velmi sympatické a musím říct, že obdivuji Ondřeje Neffa za jeho produktivitu a výdrž.

Když jsi zmiňoval, že jsi tehdy příliš nevěděl, co chceš dělat, platí to i dnes? Je možné, že bys Internet Info prodal a šel dělat něco úplně jiného?

To asi nemůže člověk vyloučit nikdy, ale není to můj plán. Ani po těch deseti letech mě to nepřestalo bavit, navíc se v jejich průběhu dost vyvíjela moje role. Občas přijde nějaká nabídka, i když ne tak často, jak o tom na NetClubu mluvil Ondřej Tomek v případě Centra. Zatím ale žádná nebyla taková, že by se nedala odmítnout.

A jaké máš další plány s Internet Infem do budoucna?

UX DAy - tip 2

Určitě se budeme držet původní strategie přidávat každý rok nový server do portfolia webů. V minulosti některé z projektů neuspěly, je to ale celkově cesta, která se nám osvědčila. Když se teď navíc spousta firem prodává a kupuje, přemýšlíme i o možnosti nějaké menší akvizice. A možná bychom se nebránili ani nějakému zajímavému partnerství, jako když jsme se před lety spojili s 4Webem.

Díky za rozhovor.

Jak dlouho už znáte Lupu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je ředitelem médií vydavatelství Internet Info. V letech 2005 – 2008 působil jako šéfredaktor serveru Lupa.cz. Vystudoval Fakultu informatiky MU a Fakultu sociálních věd UK. Online komunikaci se věnuje i na svém blogu www.alesmiklik.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).