Hlavní navigace

Martin Cígler (Solitea): V ČR je jen málo softwaru, skutečně napsaného pro cloud

 Autor: Cígler Software
Jan Strouhal 4. 7. 2014

„V dnešní době bych se velkých hostingových center vůbec neobával. Tedy pokud nevadí, že americká vláda vidí vaše data,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz zakladatel Cígler Software.

Martin Cígler svou kariéru začínal ještě před revolucí jako programátor Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Po revoluci se ale shodou náhod dostal k programování elektronického zpracování faktur a v roce 1990 se rozhodl, že v tomto oboru bude působit jako živnostník. To mu vydrželo zhruba deset let.

Na konci minulého tisíciletí vznikla akciová společnost Cígler Software, která se zabývá vývojem a implementací ekonomických a informačních systémů Money. V posledních letech se Cígler Software snaží prosadit na poli cloudových řešení.

„V Česku jsme vedle nás nic podobného neviděli,“ vypráví o době před zhruba osmi lety, kdy vyvinul první koncepci on-line fakturačního programu iDoklad, který běží na cloudové architektuře. Podle něj je i v těchto časech rozvoj cloudových technologií pomalý. „Problém cloudu je v tom, že v Česku existuje málo softwaru, skutečně napsaného pro cloud,“ vysvětluje.

Trh on-line fakturací, podobně jako další oblasti, postupně míří na cloud, což vy jste zachytil relativně s velkým předstihem.

Od cloudových technologií si dnes velmi mnoho slibuji. Z pohledu zákazníka určitě neplatí, že cloud je levnější, nicméně cloudové aplikace jsou mnohem jednodušší na správu a údržbu.

A nebál bych se ani říct, že cloud může být paradoxně i bezpečnější, protože většina našich zákazníků na serveru nemá jen ERP systém, běží jim tam spousta jiných věcí, takže to prostředí zkrátka není „sterilní“.

V dnešní době bych se velkých hostingových center vůbec neobával. Tedy pokud nevadí, že americká vláda vidí vaše data (smích).

Kdy jste si začali uvědomovat, že se trh vyvíjí tímto směrem? Jinými slovy, kdy jste začali váš produkt iDoklad vyvíjet?

V roce 2005 jsme získali grant od Microsoftu, který nám umožnil opakovaně po několik týdnů vyvíjet s celým týmem v Microsoft Training Centre v dánském městě Veadbek, kousek od Kodaně.

Když jsme tam přijeli podruhé, seděl jsem s Michaelem Baladi, špičkovým švédským IT architektem, který tehdy pracoval pro Microsoft, a on se mě zeptal, jestli vím, co je to SaaS. A to bylo vůbec poprvé, co jsem slyšel pojem Software jako služba.

A začali jste se o to zajímat?

Ano, když jsem po roce do Dánska znovu přijel, v ruce jsem držel opravdu prenatální koncepci iDokladu. To jsem ještě ani netušil, že se náš produkt bude nakonec takto jmenovat.

Celý týden jsme se pak zabývali vymýšlením cloudové architektury, která je rychlá, bezpečná, schopná zvládnout obrovské množství současně běžících uživatelů na webu a tak dále…

V té době jsme se ještě nebavili, v čem konkrétně to budeme programovat, spíše jsme řešili, jak má vše vypadat a fungovat. A to jsme právě u zrodu této myšlenky.

Pak jsme se věnovali rozvoji programu Money S4 a S5 a v roce 2009 vznikl marketingový projekt, který byl vlastně předchůdcem dnešního iDokladu.

Marketingový projekt?

V té době to ještě byla taková interní hračka, kterou jsme neustále testovali a chtěli jsme ji poté pustit ven v rámci propagace firmy, prostě všem říct – vystavte si fakturu na internetu.

A pak jsme se toho najednou chytili, protože v Česku jsme vedle nás nic podobného neviděli. V zahraničí jsme sice věděli o pár podobných projektech, hlavně ve Spojených státech, ale celý trh byl teprve na počátku.

V lednu 2011 jsme iDoklad uvedli do komerčního provozu, a v březnu téhož roku jsme jeli s prvotní verzí produktu do Spojených států pro světovou cenu „Your Business, Your Fame“, což jsme samozřejmě považovali za obrovský úspěch.

Z vašeho vyprávění to vypadá, že šlo vše hladce. To se při vývoji nevyskytly žádné problémy?

Drobně jsme klopýtli při výběru prostředí, když jsme zvolili Microsoft Silverlight. Ten nám tehdy přišel jako luxusní prostředí pro naší aplikaci. Bohužel sliby, že vše poběží na iOS a Androidu, se ukázaly jako liché.

Posledním hřebíčkem pak bylo zrušení podpory ze strany Microsoftu. Takže jsme pochopili, že tudy cesta nevede. Na rok jsme se zastavili, přepracovali datový model, a napsali klasickou čistou HTML5, která šla následně ven. A ta docela zažívala úspěchy.

Můžete to přiblížit na číslech?

Na iDokladu nám kontinuálně přibývá kolem stovky uživatelů denně. Na druhou stranu, máme vcelku tvrdá kritéria, koho považujeme za aktivního uživatele. Skutečně aktivní uživatel podle nás musí tři po sobě jdoucí měsíce vystavit určité množství faktur. 

V praxi to vypadá tak, že z celkového počtu uživatelů je necelá polovina skutečně aktivních – i když víme, že nám z toho vypadávají například kvartální plátci DPH a ti nejmenší, kteří nefakturují každý měsíc.

MARTIN CÍGLER

  • po vojně v roce 1987 nastupuje jako programátor do Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.
  • po revoluci píše první fakturační program a v roce 1990 se rozhodl, že v tom bude pokračovat jako živnostník, což mu vydrželo zhruba deset let.
  • v roce 1999 vzniká akciová společnost Cígler Software, která se orientuje na ekonomické a informační systémy (produkt Money).
  • v roce 2011 Cígler Software po zkušenosti ve vývojovém centru Microsoftu v Dánsku a několikaletém vývoji spouští cloudovou službu iDoklad, za kterou ještě v témže roce dostává světovou cenu My Business, My Fame.
  • v roce 2014 Cígler Software propojil akcionářskou strukturu s výrobcem HR systémů Vema a vznikl tím holding Solitea s očekávaným zhruba půlmiliardovým obratem.
  • Martin Cígler v holdingu Solitea drží 30 procent (zbytek má Martin Fedor z investiční skupiny J&T) a zároveň se stává předsedou představenstva.

A kolik máte v iDokladu registrovaných uživatelů?

Brzy budeme slavit 50 tisíc uživatelů, z čehož něco přes 13 tisíc je na Slovensku.

Zároveň registrujeme řádově tisíce použití iDokladu na mobilních aplikacích z ciziny, ale zde nedokážu říci, zda-li jde o Čecha fakturujícího z dovolené v Brazílii, nebo jestli jde o někoho jiného, který si aplikaci prostě stáhl a nevyužívá ji.

Obecně, necelá polovina všech uživatelů si iDoklad stáhla přes mobilní aplikaci, což je hodně velké číslo.

A z jakých mobilních operačních systémů si uživatelé iDoklad nejvíce stahují?

Aplikaci pro Android používá 27 procent všech uživatelů iDokladu, 20 procent používá aplikaci pro iOS a 7 procent má aplikaci pro Windows Phone. 

Velká řada uživatelů sice nemá staženou nativní aplikaci, ale používá pro přístup tablet. K tomu je ale potřeba dodat, že iOS aplikace je jako jediná ze tří aplikací placená.

Pokud porovnám obecnou penetraci trhu s rozložením našich zákazníků, dá se říci, že kdo chce aplikaci v mobilu používat, je ochotný za ni dát 4 eura. To nás příjemně překvapilo a navíc jsme dnes jediní, kdo nabízí aplikaci pro všechny tři hlavní platformy.

A znáte strukturu uživatelů?

Když jsme s tím vyšli ven, byli první zákazníci většinou klasičtí internetoví „geekové“. Od webového grafika až po vývojáře. Nyní už je to taková všehochuť.

Typický uživatel iDokladu je člověk, který používal „krabicový“ přenos dat, čímž myslím, že strčil své faktury do krabice a odnesl to své účetní, nebo ten, který používal Microsoft Excel.

Jaký potenciál pro iDoklad vidíte?

Můj soukromý odhad je, že daňové přiznání v Česku podává 960 tisíc lidí, z toho asi 180 tisíc lidí používá nějaký účetní software. Takže zhruba 700 tisíc lidí je potenciální cílová skupina iDokladu, z kterých teď máme zhruba těch 50 tisíc.

To je velké číslo, a podle mě součet všech konkurenčních on-line fakturačních služeb dělá možná desetinu našeho údaje.

Budete službu dále rozvíjet do nějakého většího systému?

Aktuálním cílem je nebrat iDoklad jen jako fakturační službu, ale jako službu, která podnikateli nabídne opravdu všechno tak, aby se mohl soustředit na podnikání, aby tedy někdo za něho vše udělal.

To znamená, že si nahraje své faktury, a pokud si to tedy nebude chtít vše udělat sám, tak mu to vzdáleně zpracuje účetní. Proto komunikujeme s nejrozšířenějšími systémy na trhu a jsme schopni prohazovat veškerá data.

Na iDokladu také máme v podstatě portál, kde je seznam účetních, které s ním dokáží komunikovat. I proto nám na iDokladu denně přibývá řádově až desítky registrovaných účetních, jelikož i pro ně je to velký byznys.

Takže vytváříte takový informační ekosystém.

Můžeme tomu říkat ekosystém nebo účetní portál. Money S3 za patnáct let svého vývoje obsahuje obrovskou množinu funkcí, díky kterým je pro malé živnostníky zbytečně komplikovaný. A právě této skupině vychází iDoklad svou jednoduchostí vstříc. 

To ale musíte také neustále vydávat aktualizace?

Už příští středu vypustíme nový iDoklad, ve kterém bude jedna velká novinka, po které volají uživatelé – a sice automatické párování úhrad s vybranými bankami. 

Nicméně změn bude více – zjednodušíme maily generované iDokladem, bude v nich méně reklamy a radost uděláme všem, kteří chtějí mít uživatelské rozhraní iDokladu v němčině.

Máte v portfoliu zákazníků iDokladu i velké firmy?

Mezi uživateli iDokladu najdete například rozumné internetové obchody či velké účetní kanceláře. iDoklad má dnes velmi dobře udělané rozhraní pro programování aplikací (API), tak jste schopen s ním propojit naprosto cokoliv.

Provozovatelé eshopů mají iDoklad rádi, protože s tím mají prakticky zdarma vyřešenou celou fakturaci, až po návaznost na účetní software.

Cloud je v současnosti trendem, časem do něj zamíří celé ERP systémy. Je to i vaším cílem?

Určitě. Dnes víme, že malí podnikatelé potřebují trochu něco odlišného než velcí. Těžko můžeme napsat jednu fakturaci jak pro velké, tak malé. To prostě nejde, zkoušelo to tu už hodně lidí.

Obecně, problém cloudu je v tom, že v Česku existuje málo (nejen ekonomického) softwaru, skutečně napsaného pro cloud.

Nepředstavujme si to ale tak, že jde o software, který běží někde na hostingu a server přes terminál vystavuje své obrazovky ven, což je 95 procent současného používání cloudu. Cloudový software je prostě ten, který je multitenantní, tedy má datový prostor společný pro více zákazníků a tím sdílí náklady na provoz.

Například provoz iDokladu se počítá na několik tisíc eur ročně, což při zmíněném počtu uživatelů jsou jednotky až desetiny centů měsíčně na jednoho z nich. Ta cena je tedy mizivá jen díky tomu, že produkt je cloudově napsaný.

Jaký je tedy rozdíl v přístupu ke cloudu v Česku v porovnání se zahraničím?

V České republice najdete pár velkých hosterů, například O2, Autocont a řadu dalších. Pak tu jsou stovky malých hostitelů, kteří si hostingové centrum pořídili za evropské peníze, ale dnes na to dojíždí. 

Mají totiž málo klientů, po třech letech potřebují obměnit servery, ale dotace už jim neplynou, tak na to nemají finance. Mezi ty se dá zařadit i několik poskytovatelů ERP systémů, kteří si jako bokovku pořídili proudové hostingové centrum, a některé to málem položilo.

Takže by lidé měli být při výběru hostingových center v Česku obezřetní?

Co se týče hostingu, šel bych určitě za velkými hráči. Jednak dokážete dost srazit cenu, a pak máte jistotu, že budou opravdu fungovat.

Cloud bude běh na dlouhou trať, jelikož dnes, dokud někdo nenapíše opravdu velké účetnictví přímo pro cloud, budou všichni bojovat s terminálovými licencemi, s cenou produktu a podobně.

To je asi jeden z důvodů, proč cloud zatím není tak rozšířený. Protože když zákazník zjistí, že za třeba rok a půl v cloudu zaplatí celou cenu licence, tak se nakonec rozhodne do cloudu nejít.

Už dlouho se diskutuje o registračních pokladnách. Ty by už běžely na cloudu?

Andrej Babiš chystá takzvaný chorvatský model, který spočívá v tom, že registrační pokladna si na serveru ministerstva financí zažádá individuální číslo účtenky, které získá, a pod tím vše vystavuje.

Osobně si nedokáži představit, jak to dopadne třeba před Vánoci, až se desítky tisíc pokladen budou snažit ve stejný okamžik získat číslo účtenky. Ale návrh zákona neznáme, je příliš brzo přemýšlet, jak na něj.

CIF16

Ale jistě to je pro vás další příležitost.

Příležitost to pro nás určitě je a budeme se o to určitým způsobem zajímat. Nicméně, už nám jeden zákon těsně před uvedením do praxe zrušili, takže teď jistě budeme opatrnější.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Studie porovnávala efekt homeopatie

Studie porovnávala efekt homeopatie

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

120na80.cz: Na různou rýmu různá homeopatie

Na různou rýmu různá homeopatie

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?