Hlavní navigace

Martin Homolka (Socialbakers): Chystáme se dobýt Ameriku a pokukujeme po Číně

28. 3. 2014
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Socialbakers
K čemu chce česká firma využít 26 milionů dolarů, které získala od investorů? Které sociální sítě jsou u zákazníků v kurzu a jak se mění Facebook? Ptali jsme se jednoho ze zakladatelů Socialbakers.

Nestává se často, aby česká startupová firma získala v přepočtu přes půl miliardy korun (26 milionů dolarů). Vlastně se to nestalo ještě nikdy – až do letošního února, kdy úspěšné třetí kolo financování završila firma Socialbakers.

Zakladatelé sice po třech investičních kolech ztratili ve firmě většinu (ovládají jen blokační menšinový podíl), peníze jim ale mají posloužit k tomu, aby firmu etablovali na velmi konkurenčním americkém a britském trhu, potvrdil v rozhovoru pro Lupu jeden z nich, Martin Homolka.

Socialbakers nabízejí firmám analýzu jejich přítomnosti na sociálních sítích a další nástroje pro online marketing. V současné době mají kolem dvou tisíc klientů, ke kterým patří velké značky jako je Danone, KLM, Henkel, Mercedes Benz ci NHL. A přestože dál věří v budoucnost dnes majoritního Facebooku, postupně rozšiřují své působení i na další sociální sítě.

Poprvé jsem vás potkal, když se Socialbakers ještě jmenovali Candytech a vyráběli facebookové aplikace. Od té doby jste ušli kus cesty. Jak to vlastně celé začalo?

Jsme čtyři zakladatelé a tři z nás chodili na stejnou střední školu v Plzni. S Lukášem a Jirkou jsme začínali podnikat v tvorbě webových a mobilních stránek pro malé a střední firmy – restaurace a tak podobně. V roce 2008 jsme se přes společného kamaráda sešli s Honzou Řežábem, který právě hledal lidi, s kterými by mohl dělat nějaký byznys. A Honza přišel s nápadem, že bychom mohli dělat něco na Facebooku, ve kterém viděl velký potenciál. V té době přitom v Česku Facebook skoro nikdo neznal, já jsem tam sice měl profil, ale nikdy jsem na něj nechodil. Tak jsme začali obcházet firmy a agentury a vysvětlovali jsme jim, co to vlastně Facebook je a co na něm můžou dělat. Zpočátku jsme jim nabízeli právě ty facebookové aplikace na míru.

To si pamatuju, dávali jste k nim i přístup k základnímu analytickému nástroji. Tehdy to byl takový doplněk k aplikacím, dnes je to přesně naopak – vaším hlavním produktem jsou Analytics a aplikace už nehrají v podstatě žádnou roli. 

Otočilo se to tím, že jsme obcházeli firmy a ukazovali jim, kolik je na Facebooku lidí a že tam je cílová skupina, kterou chtějí. Ty analýzy jsme dělali pořád manuálně, což bylo zdlouhavé, a tak nás napadlo si to zautomatizovat. Nejdřív jsme analytiku používali interně, pro naše prezentace. Pak nás ale napadlo, že bychom statistiky mohli zveřejnit a udělat z nich webovou prezentaci. Tak vznikl portál Facebakers.com, dnes Socialbakers.com. Začali jsme na něm zveřejňovat základní statistiky: kolik lidí na Facebooku je, jaké je jejich věkové složení atd. A pak nás napadlo: proč neudělat placenou verzi? Tak vznikl náš dnešní nejprodávanější produkt: Analytics. První verze byla venku asi za čtyři nebo šest měsíců. Překvapilo nás, jak rychle se chytla. Nikde jsme ji pořádně nepropagovali a hned jsme měli několik desítek až stovek lidí.

Candytech jste původně zakládali bez investorů. Kdy přišla chvíle, kdy jste si řekli, že potřebujete další peníze na rozvoj a musíte sehnat investice? A byli jste to vůbec vy, nebo jste reagovali na nějakou nabídku?

Bylo to naše rozhodnutí. Když jsme viděli, jaký je mezi klienty o Analytics zájem, řekli jsme si, že budeme na další rozvoj potřebovat víc peněz, než dokážeme získat z facebookových aplikací. Najali jsme si tehdy jednu malou firmu, která pomáhala hledat investory. A ta nás dovedla k prvnímu kolu investování.

Tehdy jste získali 2 miliony dolarů. Jak taková investice firmu změnila?

Investovala do nás německá investiční firma Earlybird Venture Capital a několik menších angel investorů. Jeden z nich se do firmy hodně zapojil, pomohl nám třeba vybudovat sales oddělení a přinesl hodně zkušeností, které nám pomohly. Také jsme začali najímat nové lidi, což pro nás byla velká výzva – museli jsme ten rychlý rozvoj ustát. Myslím, že se nám to nakonec docela povedlo, včetně toho, že jsme si pořád zachovali mladý a dynamický přístup startupu, i když nás už dnes je ve firmě kolem tří set.

Teď vás čeká přijetí dalších cca 130 zaměstnanců. Od určité velikosti se původně „rodinná“ firma většinou začne měnit, musí se nastavit nějaké řídící procesy, lidi se přestanou znát jménem.

Musím říct, že ještě tak do první stovky jsem se snažil znát jménem všechny zaměstnance. Při jejich příchodu jsem za nimi zašel, představil se a popovídal si s nimi. Ale už při takových 150 jsem přestal poznávat jejich obličeje a pak už jsem neznal ani jména.

Dnes máte 11 kanceláří po celém světě. Jak to vlastně funguje – jde o marketingová a prodejní zastoupení, nebo se v jednotlivých pobočkách i něco vyvíjí?

Zahraniční pobočky jsou zaměřené na sales a marketing, hledání místních zákazníků, potkávání se s nimi. Důležité je i to, aby naši obchodníci byli ve stejné časové zóně jako zákazník – když prodáváte třeba z Prahy do Asie, je těžké se s klientem domluvit na nějakém čase. Vývoj produktů probíhá převážně v Praze a v Plzni, malý tým máme ještě v Chorvatsku. 

Jak těžké je v Česku najít dobré vývojáře?

Myslím, že se nám to docela daří. Pracujeme s docela zajímavými technologiemi, ke kterým se tady lidé moc nedostanou, a to je pro vývojáře docela lákadlo. Samozřejmě nás zajímají především zkušenější vývojáři s praxí, ale dáváme šanci i absolventům, kteří mají vůli se učit. Kandidáty je samozřejmě nutné hodně profiltrovat. Nedávno jsem si dělal takovou malou statistiku a od prvního kontaktu k zaměstnání projde zhruba 15 až 17 procent uchazečů. Hlavním kritériem jsou pochopitelně znalosti, důležitá je ale i osobní kompatibilita snažíme se vybírat lidi, kteří zapadnou do týmu naší stále poměrně neformální firemní kultury. Právě hledáme 30 nových vývojářů, takže pokud nás teď čtou nějací případní zájemci, ať se určitě hlásí. Myslím, že máme co nabídnout.

Směr Amerika a Británie

Dnes je docela v módě, že si startup rychle vybuduje pověst slibné firmy a pak se nechá koupit za pokud možno miliony dolarů nějakou velkou společností. Takovou ambici jste nikdy neměli?

O rychlém exitu jsme nikdy neuvažovali, nás naše práce baví. Chceme se stát lídrem na trhu, chceme vybudovat úspěšnou společnost, a co se týká budoucnosti, mluvíme buď o IPO nebo nějakém prodeji, ale zatím si necháváme obě možnosti otevřené.

Všechny peníze zatím investujete do dalšího rozvoje, čemuž odpovídá to, že vaše hospodaření každým rokem končí ve ztrátě. Jak dlouho se podle vás dá v té expanzi ještě pokračovat?

Pořád na trhu vidíme volné místo, kde se dá dále rozvíjet, proto do toho pořád šlapeme a chceme dál expandovat. A vidíme, že na některých trzích je toho prostoru více než jinde. A samozřejmě chceme přidat ve vývoji produktů, proto nabíráme další programátory, abychom se dokázali rozvíjet rychleji než konkurence a také abychom dokázali udržet krok s Facebookem, který se sám dost rapidně vyvíjí. 

Které trhy teď vidíte jako nejslibnější?

Nejde jen o geografické rozmístění, chceme se rozšířit i na víc sociálních sítí. Jsou některé oblasti, ve kterých Facebook není zdaleka dominantní – krásným příkladem je třeba Čína, kde jsou dominantní místní sociální sítě a Facebook je tam blokovaný.

Mám to chápat tak, že Socialbakers plánují expanzi do Číny?

Je to jedna z budoucích možností. Poohlížíme se po několika sítích, do kterých bychom jednou chtěli expandovat, a jednou z nich je i čínská Sina Weibo. Minulý rok jsme také implementovali ruskou síť VK, která je hodně specifická pro Rusko a rusky mluvící země. I tam je Facebook mnohem méně rozšířený. A pak nás zajímá třeba Pinterest, který tedy zatím nemá nějaké extra použitelné API, ale budeme se jej snažit implementovat, protože zákazníky zajímá a firem, které pro něj nabízejí analytické nástroje, je zatím hodně málo.

Zůstaňme ještě u té Číny – jste už tam s někým v kontaktu? 

Jsme v kontaktu přímo se zástupci Sina Weibo, ale zatím si s nimi jen utváříme nějaký vztah. A samozřejmě se snažíme pochopit tamní kulturní odlišnosti. Určitě by nešlo na čínský trh nastoupit a jen tam aplikovat věci, které známe z Facebooku. Ale Čína je pro nás otázkou nějaké potenciální vzdálenější budoucnosti, teď se chceme věnovat spíš americkému a britskému trhu.

Proč chcete zkusit prorazit zrovna na trzích, kde je ve vaší oblasti asi největší konkurence? 

Bude to pro nás určitě těžký boj, ale chceme se do něj pustit. Služby v analytice sociálních sítí, kde si klient může porovnat své stránky s nějakými trendy a s konkurencí, nabízí na světě strašně málo firem. Problém zatím je, že nás marketéři v USA moc neznají. Chceme si tam tedy vybudovat jméno, dostat se po povědomí, pak už to bude jednodušší. Velká část z poslední investice půjde právě na posílení marketingu v Americe a Velké Británii. Budeme nabírat nové lidi, ale investujeme i do budování brandu a image Socialbakers na tomto trhu. Sice už tam jsme přítomní, ale konkurence je opravdu velká.

Proto mě překvapuje, že se snažíte prorazit právě na tom nejzaplněnějším trhu.

Jenže na to, co se děje v Americe, se dívá celý svět. Pokud chcete být známí v jiných regionech, musíte být nejdřív vidět v USA. Je to takový kruh. Třeba v latinské Americe jsme dnes už jednička, protože tam je malá konkurence. Všichni na trh nás tam znají, všichni ví, co děláme.

Právě do jižní Ameriky jste ale přišli ve chvíli, kdy tam boom sociálních sítí teprve přicházel. Jít na trh ve chvíli, kdy se rozvíjí, dává logiku, zvlášť pokud na něj vstoupíte jako jedni z prvních. Proto mě překvapuje, že se vrháte do USA.

Je to pro nás strategický trh, je to taky otázka reputace. Navíc kdyby jednou došlo na IPO nebo prodej, potřebujeme mít v USA o nás vybudované povědomí, protože je velká šance, že kdyby se něco podobného odehrálo, bude to právě tam.

Sociální sítě proniknou na weby

Říkal jste, že se snažíte implementovat více sociálních sítí. Ale vaši klienti určitě pořád nejvíce využívají Facebook. Dá se nějak vyčíslit, jaké to je procento? 

Drtivá většina klientů dnes používá více sociálních sítí, nejen Facebook. Na různých sítích totiž bývá jiná cílová skupina, takže se snaží na konkrétních sítích dělat to, co je pro jejich cílovou skupinu relevantní. V poslední době se dá vysledovat trend, že firmy, které měly dřív na každý svůj výrobek samostatnou stránku – na jedné přitom bylo třeba dvě stě fanoušků, na druhé třeba tisíc – je začaly konsolidovat. Neplatí to samozřejmě u velkých firem, které mají na každou větev produktů samostatnou prezentaci – a tam to dává smysl.

Sociální sítě se rychle mění, Facebook je toho zářným příkladem. Jak těžké je s tím držet krok?

Je to těžké. Změny v API se dělají na týdenní bázi, takže musíme neustále sledovat, co se děje. Často změny ani předem neoznámí, takže musíme sledovat, jestli všechno funguje, jak má. Dopředu oznamují velké věci, třeba Facebook tomu říká Ninety Breaking Changes, kdy oznámí změnu devadesát dní před jejím uvedením a všichni ji musí reflektovat. Zrovna nedávno jsme na jedné museli pracovat skoro měsíc. Šlo o změnu struktury reklamních účtů (ad accountů).

Jste vlastně docela dost závislí na tom, co někdo jiný – třeba Facebook – udělá. Není to riskantní? 

Celý ekosystém, který se kolem Facebooku vytvořil, je pro něj velkým přínosem, bez něj by nebyl tak rozšířený jako dnes. Facebook sice třeba nabízí vlastní možnosti, jak spravovat reklamu nebo stránky, ale většinou jde o základní interface, který větším firmám nedostačuje. A proto nabízí API, aby firmy z okolního ekosystému vytvořily produkt, který velkým společnostem umožní jejich aktivity lépe spravovat. A pro Facebook to pak samozřejmě znamená větší příjmy.

Ale z minulosti už známe příklady firem, které na Facebooku založily svůj byznys model, aby pak po změnách jeho fungování splakaly nad výdělkem – třeba herní společnost Zynga.

Hry zřejmě Facebooku nepřinášely žádné peníze, v takovém případě se to může stát. My se teď zaměřujeme s novým produktem hodně na reklamu, což je věc, na které má Facebook zájem. Takže se nebojíme.

Facebook se v poslední době změnil na komerčnější marketingový nástroj. Snaží se, aby firmy za zviditelňování obsahu více platily. Jak se díváte na tenhle trend, kam to až půjde?

Myslím, že to je přirozený krok. Na Facebooku je s přibývajícím časem stále více lidí a víc stránek, které generují stále víc obsahu. Uživatel přitom má omezené možnosti obsah konzumovat. Dnes už není možné zhlédnout všechny updaty, které kdo napsal. A Facebook se snaží vám doručit obsah, který je nejvíc relevantní a nejvíc vás bude zajímat. Tím pádem upadá organický dosah příspěvků. A je přirozené, že když se chcete probojovat do newsfeedu uživatelů, musíte si za to zaplatit.

Na druhou stranu tady máte jiné sociální sítě, které nic nedoporučují. Třeba Twitter, který je samozřejmě menší než Facebook, vám zobrazí všechny příspěvky od všech účtů, které sledujete. A je na vás, jestli jich máte deset nebo tisíc. Facebook se vydal hodně jinou cestou – snaží se pomocí algoritmu vybírat za vás.

Myslím, že pro Twitter bude do budoucna těžké svůj přístup udržet. Já na svém twitterovém účtu sleduji několik set lidí, a pokaždé, když na něj přijdu, vidím tam nekonečně moc příspěvků, které nezvládám přečíst. Řekly bych, že se Twitter časem možná – neříkám, že to tak jistě bude – vydá podobnou cestou jako Facebook a bude příspěvky doporučovat.

Uvidíme. Je zajímavé, že lidé nebo agentury, které se marketingem na Facebooku živí, jeho kroky většinou chápou a obhajují. Kdežto někteří správci stránek a firmy naopak pláčou.

Je jasné, že si lidé pamatují, jak to bylo na začátku na Facebooku snadné. Je ale jen na nich, aby se vyvíjeli společně s Facebookem, a přišli s obsahem, který lidi zajímá. Ale samozřejmě – pokud budou chtít obsah doručit větší skupině, budou si za to muset zaplatit.

BRAND24

Hledáte kromě sociálních sítí také nějaké další zdroje příjmů, které se jich netýkají?

V podstatě všechno, co děláme, se točí kolem sociálních sítí. Nicméně věříme tomu, že sociální sítě časem více expandují do webů – podobně jako už teď má třeba Facebook lajkovací tlačítka, komentářový plugin a podobně. A veškerý internetový marketing bude vlastně sociálním marketingem. Myslím, že se to časem dotkne i reklamy – místo klasických bannerů se bude do webů distribuovat obsah ze sociálních sítí. Podívejte se třeba na Google – má jednak AdWords a jednak Google Plus. Logickým krokem by pro něj bylo, aby svou reklamu doručoval na svou síť. A myslím, že to samé platí pro Facebook, že rozšíří svou reklamní síť na weby.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).