Hlavní navigace

Máte datovou schránku? Pak budete muset daně podávat už jen elektronicky

14. 7. 2014
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Isifa
Od dubna mají všichni držitelé datových schránek automaticky zřízenu i daňovou informační schránku. Od 1.1.2015 budou mít povinnost komunikovat s berňákem již jen elektronicky.

Svět daní a financí, s jeho vlastními portály, elektronickými rozhraními a daňovými informačními schránkami, dlouhá léta „vyrůstal“ jakoby na zelené louce a spíše odděleně od světa eGovernmentu, s jeho datovými schránkami, základními registry, CzechPOINTy, portálem veřejné správy a dalšími vymoženostmi.

Mezi oběma světy samozřejmě existovaly určité vazby a interakce. Ale celkově vše působilo spíše dojmem jakéhosi „hraní především na vlastním písečku“. Nicméně časy se mění a vzájemné interakce postupně posilují. Zde si popíšeme novinky z poslední doby, které souvisí s datovými schránkami a využívají možností přihlašování k datovým schránkám: 

  • všem držitelům datových schránek jsou automaticky zřizovány daňové informační schránky
  • pro přístup k daňovým informačním schránkám lze nově využívat i přihlašování k datovým schránkám
  • všechna podání v elektronické formě v rámci EPO2 lze nově „podepsat“ i pomocí přihlášení k datovým schránkám

Ne vše ale má charakter možnosti. Tedy něčeho, co můžete využívat, ale také nemusíte. Od 1.1.2015 se dočkáme nové povinnosti:

  • držení datové schránky nově zavede povinnost elektronické komunikace vůči správcům daně.

Máte datovou schránku? Pak máte i tu daňovou!

Daňové informační schránky (DIS) jsou něčím, co by mělo pomáhat daňovým subjektům (plátcům daně). Najdou zde na jednom místě, snadno a rychle takové informace, které by jinak pro ně byly dostupné přeci jen obtížněji:

  • stav osobních daňových účtů (zda má plátce někde nějaký přeplatek nebo naopak nedoplatek)
  • osobní daňový kalendář (kdy a co má subjekt podat, učinit atd.)
  • přehled písemností (možnost nahlížet do písemností z veřejné části svého spisu)
  • informace a sobě (k jaké dani je subjekt registrován, adresy, účty atd.)

Daňové informační schránky existují od roku 2006, a o jejich zřízení jste dosud museli explicitně požádat příslušný finanční úřad (a pak ještě samostatně požádat o možnost nahlížení do již zřízené schránky, viz dále). Nově, pokud jste držiteli datové schránky (a současně jste daňovým subjektem, tj. platíte-li nebo odvádíte-li daně), už o zřízení žádat nemusíte: daňová informační schránka vám již byla zřízena, a to automaticky, z moci úřední.

Stalo se tak díky novelizaci daňového řádu (zákona č. 280/2009 Sb.), který si k 1.1.2014 pořídil nový §69a/2 následujícího znění:

Správce daně zřídí z moci úřední daňovou informační schránku daňovému subjektu, jemuž byla zpřístupněna datová schránka a kterému dosud nebyla zřízena daňová informační schránka, a to bezodkladně po zpřístupnění datové schránky.

Kvůli přechodným ustanovením zabralo toto automatické zřizování daňových informačních schránek tři měsíce, ale od dubna 2014 by již příslušné daňové informační schránky měly být zřízeny. A to jak držitelům datových schránek z řad fyzických osob, tak i osob právnických a OVM, které jsou daňovými subjekty – protože citované ustanovení není omezeno co do svého „dosahu“.

Už není nutný elektronický podpis

Dosti nepříjemným handicapem daňových informačních schránek bylo dosud to, že jste se k nim museli přihlašovat pomocí certifikátu. Pro někoho to mohl být problém, protože ne každý umí či chce pracovat s technologiemi elektronického podpisu. Nově je ale možné se k daňové informační schránce přihlašovat i „skrze“ datové schránky, ve stejném smyslu, jako je tomu u ePortálu ČSSZ (podrobněji): při přihlašování (zde k daňové informační schránce) jste přesměrováni na přihlašovací stránku ISDS, kde se přihlásíte tak, jak se přihlašujete ke své datové schránce. Jenže poté se nedostanete do své datové schránky, ale zpět k původní službě. Zde tedy do své daňové informační schránky. Postup ilustruje následující obrázek:

Fakticky se přitom využívá tzv. autentizační služba Portálu veřejné správy, která ověřuje identitu uživatele v „identitním prostoru“ datových schránek. Proto se přihlašujete právě tak, jak se přihlašujete do datových schránek – i když zde se přihlašujete k úplně jiné službě.

Samozřejmě nadále trvá možnost přihlašovat se k daňové informační schránce pomocí certifikátu. Ale osobně bych před tím spíše varoval. Důvodem je to, že kvalifikované certifikáty se nesmí  používat ani k přihlašování, ani k jiným účelům, než je podepisování dokumentů. Explicitně to zakazují certifikační politiky autorit, které kvalifikované certifikáty vydávají. K přihlašování, stejně jako k dalším účelům, jsou určeny tzv. komerční certifikáty.

Důvod pro toto omezení je přitom velmi racionální: při přihlašování vám protistrana pošle „kus dat“, která pro potřeby přihlášení elektronicky podepíšete, a i se svým podpisem (a odpovídajícím certifikátem) vrátíte zpět protistraně. Pokud se jedná o kvalifikovaný certifikát, má váš elektronický podpis na onom „kusu dat“ právní relevanci (platného) vlastnoručního podpisu. Takže pokud vám protistrana podstrčila třeba nějaký dlužní úpis, právě jste ho platně podepsali. Naopak, pokud by se jednalo o komerční certifikát, váš elektronický podpis by neměl právní relevanci vlastnoručního podpisu, a případný podstrčený dlužní úpis by protistraně byl k ničemu.

Rozhodně zde nechci provozovateli daňových informačních stránek (Generálnímu finančnímu ředitelství) přisuzovat nějaké zlé úmysly. Jde o technický problém, kterého si zřejmě je GFŘ velmi dobře vědomo, a tak si do zákona – současně s možností přihlašování „přes datové schránky“ – nechalo dát disclaimer pro účely přihlašování kvalifikovaným certifikátem: že vlastně nejde ani tak úplně o přihlašování, ale o podepisování datové zprávy, skrze kterou přihlašující se osoba žádá o přihlášení ke své datové schránce. Viz následující §69/3a, přidaný k 1.1.2014:

Nahlížet do daňové informační schránky lze na základě přihlášení prostřednictvím datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
  1. podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nebo
  2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

A aby bylo učiněno za dost i tomu požadavku zákona, který požaduje možnost seznámit se s právě podepisovanou zprávou, uživateli se při přihlašování  pomocí kvalifikovaného certifikátu zobrazuje určitá zpráva, viz následující obrázek. Je to skutečně ta, kterou podepisuje svým soukromým klíčem, který odpovídá zvolenému kvalifikovanému certifikátu? Lze to zkontrolovat pomocí onoho „kontrolního textu k autentizaci“, který zpráva nabízí?

Na druhou stranu je asi zřejmé, proč se provozovatel daňových informačních schránek pouští na takto tenký led a požaduje kvalifikovaný certifikát: hledá v něm jednoznačný identifikátor, identifikující držitele certifikátu (a tím i přihlašující osobu). Obvykle je to IK MPSV, který ale bývá obsažen i v komerčních certifikátech, které vydávají naše akreditované autority. Ale tam je jaksi „dobrovolně“ a nikoli povinně, na základě vyhlášky č. 212/2012 Sb., která se týká jen kvalifikovaných certifikátů. I když ta vlastně nepředepisuje IK MPSV, ale jen jakési desetimístné hausnumero. Ale to by bylo na jiné povídání.

Podpis přihlášením do datové schránky

Možnost ověření identity konkrétního uživatele, skrze jeho přihlašování k datovým schránkám (popsané výše), lze nově využít i k jiným účelům, než je přihlašování k daňové informační schránce. Konkrétně k podávání. Například k podávání daňových přiznání, ale obecně i dalších podání směrem ke správcům daně. Prakticky jde o všechna podání v rámci EPO2, s jedinou výjimkou (kromě žádosti o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech).

Tím, co otevřelo dveře nové možnosti, je aktualizované znění §71/1 daňového řádu: ten ještě v minulém roce připouštěl jen podání podepsaná uznávaným elektronickým podpisem, či odeslaná prostřednictvím datové schránky. Nově pak připouští také ono „ověření identity“ podávajícího skrze jeho přihlášení do datové schránky:

Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou
  1. podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
  2. odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
  3. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Po věcné stránce by postup měl být stejný jako při výše popisovaném přihlašování k daňové informační schránce: v okamžiku odesílání podání, po výběru nové možnosti, je uživatel přesměrován na přihlašovací stránku k datovým schránkám, kde provede své obvyklé přihlášení.

Nahlížení do daňových schránek

Zpět ale k daňovým informačním schránkám: aby jejich používání nebylo zase až tak jednoduché, je zde nutný ještě jeden úkon: požádat o možnost nahlížení do již zřízené daňové schránky. Jinými slovy: i když už vám zřídili daňovou informační schránku, ať již na vaši žádost či automaticky, z titulu držení datové schránky, stále se do ní ještě nedostanete: musíte nejprve požádat o možnost nahlížení do své daňové schránky. Nejspíše je to kvůli tomu, že kromě vás (resp. „držitele“ schránky) může mít právo nahlížet do schránky i nějaký váš zástupce (viz §69b/1/b), kterého ale musíte k přístupu nejprve zmocnit.  

Postup ukazuje následující obrázek:

Pozor ale na to, že když formulář žádosti o nahlížení řádně vyplníte a chcete jej odeslat, bude pro vás dostupná jen možnost, naznačující nutnost použití certifikátu a elektronického podpisu (na obrázku nejvíce dole).

Ale nelekejte se, když tuto možnost zvolíte, dostanete možnost „podepsat“ svou žádost pomocí přihlášení do datové schránky (viz následující obrázek). Neboli „s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky“, popisovanou výše.

Máte datovou schránku? Pak musíte komunikovat elektronicky!

Na závěr to možná nejdůležitější, a také méně příjemné: daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) dostane od 1.1.2015 nový paragraf §72/4 následujícího znění:

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zřízenu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.

Týká se to (viz „podání podle odstavce 1“) všech přihlášek k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádných daňových tvrzení (přiznání) a dodatečných daňových tvrzení. A v závěru citovaný §71/1 hovoří právě o tom, že datovou zprávu s těmito druhy podání lze odeslat třemi různými způsoby:

BRAND24

  1. podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
  2. odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
  3. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Vždy se tedy jedná o elektronickou formu, jelikož je předepsána forma datové zprávy. Použití datové schránky nezbytné není (ať již pro odeslání z datové schránky, nebo pro „podepsání“ pomocí přihlášení se k datové schránce) – můžete zprávu podepsat i svým uznávaným podpisem. Ale to je spíše technický detail. Podstatné je něco jiného: to, že samotné držení datové schránky fakticky zavádí povinnost elektronické komunikace „s berňákem“ (správcem daně). A to pro všechny daňové subjekty, bez rozdílu velikosti či četnosti podávání nejrůznějších daňových přiznání.

Nově na tom tedy bude stejně každý držitel datové schránky. Třeba firma, která svá daňová přiznání podává pravidelně a častěji, je nejspíše již dávno podává v elektronické formě. Konkrétně u přiznání k DPH dokonce musí, protože to se od 1.1.2014 již povinně podává v elektronické formě. Takže pro firmu to nemusí být až tak velká změna. Ale třeba pro soukromou osobu, která si nechala zřídit datovou schránku a podává jen jediné daňové přiznání za rok, to může být opravdu zásadní změna. Navíc nepříjemná kvůli tomu, že tato soukromá osoba (či drobný živnostník) si datovou schránku pořídila v dobré víře, že její používání (pro podávání) bude pouze dobrovolné. Teď už nebude.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).