„Mel by zobrazit veskere informace a to tak, aby se vlk nazral a koza zustala cela -- tedy aby uzivatel dostal, co potrebuje, ale aby forma byla dost daleko od puvodne zamyslene“
Chyba v HTML kódu je chyba ve struktuře, tedy v informacích, nikoliv ve formě. Formu zobrazení udávají jiné technologie. Bylo by podivné, kdyby prohlížeč při chybě v HTML ignoroval CSS.
„aby to autora stranky donutilo to opravit.“
Co když chybu udělá prohlížeč? Nebo prostředník?
„Kdyby prohlizec TBL byl striktni, autorum prvotnich stranek by nezbylo nez dodrzovat pravidla“
Striktní vůči jakým pravidlům? Byla to jediná implementace HTML parseru, takže pravidla utvářela. Žádný „standard“ neexistoval. Překřížení elementů nebyla chyba, ale vlastnost.
Od té doby se různá standardizační tělesa marně snažila našroubovat samorostlé HTML do pravidel SGML a později i do XML. Výsledkem úsilí je pouze větší bordel: ke konfliktům implementací se přidaly (mnohdy zbytečné) konflikty mezi specifikacemi a implementacemi a nakonec nečekaně i konflikty mezi specifikacemi navzájem. Vznikly zbrusu nové nekompatibility jen kvůli striktnímu dodržování posvátných slov W3C.
Prosím o výčet konkrétních věcí, které by sis na místě Timova prohlížeče vynucoval.
„Kdyby se od zacatku muselo, pravidla by se dodrzovala a dneska bychom nemuseli resit tolik problemu a vyjimek.“
Navzdory všem výjimkám Timův jazyk báječně funguje. Problémy jsou řešitelné a schopnost přečíst pár myriád dokumentů stojí za tu námahu.
Je tu pochopitelně i možnost udělat za minulostí tlustou čáru, zahodit sedmnáct let pěstěný jazyk a násilně protlačit náhražku z porcelánu. Znám třeba jeden web, který tlačí tak usilovně, že je všem vyjma Exploreru posílán jako XML. Projde sice i validátorem, ale vyhledávačům nechutná. Za takovou oběť při tlačení dostane autor čestnou medaili od W3C a přes držku od zadavatele, až si toho všimne. Pardon za další ad hominem :-)
