Hlavní navigace

Medián Petra Koubského: Nemáme už jen odlišné názory, ale i odlišná fakta

24. 4. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Dnes jsme na tom s fakty lépe než kdykoli jindy v historii lidstva. Takže bychom měli být výtečně informovaní a mít jasno. Což ale nemáme.

„Prosím vás, to nejsou žádná fakta, to se doopravdy stalo,“ říkával za dávných časů jeden brněnský komik, zapomenutý už během svého života. A publikum se souhlasně smálo, protože rozumělo: propagandou a překrucováním nebyla tehdy poznamenaná leda předpověď počasí, a kdoví jestli.

Dnes jsme na tom s fakty lépe než kdykoli jindy v historii lidstva. Máme všeobsahující archiv a vševědoucí encyklopedii — tedy ne docela, ale je to docela slušná aproximace. Nemáme cenzuru a těšíme se rozsáhlým politickým svobodám. Co je nejlepší, svoboda slova není jen prázdnou deklarací, ale díky víceméně nulovým nákladům publikování na internetu jde o reálnou možnost pro každého. Tohle všechno platí téměř bezvýhradně v té části světa, které se říká Západ; v menší míře pak i téměř všude jinde.

Takže bychom měli být výtečně informovaní a mít jasno. Což ale nemáme.

Například jsme se dočetli, že význačný policista odstoupil z funkce pod nátlakem neméně významné státní zástupkyně. Znamená to, že šlo o lumpa? Nebo je lumpem spíš ta paní? Nebo oba? Můžeme se o té kauze dovědět první poslední, informací je k dispozici až až, ale nakonec stejně dojdeme spolu s jedním z nejinformovanějších a nejchytřejších českých novinářů k nevyhnutelnému závěru, že totiž nevíme nic jistého.

Fakta totiž nic neřeší. Fakta jsou body rozházené v prostoru. Jakou čáru jimi lze proložit, jaký obraz se v nich ukrývá a částečně vystupuje ven, to je jednoznačné jen málokdy.

Teoreticky platí, že čím více bodů — více faktů — tím více užitečné informace. Ovšem s velikou výhradou: jen za předpokladu, že s těmi fakty dovedeme zacházet. Že si je umíme ověřit, posoudit jejich platnost, spolehlivost a závažnost. Že víme, jaké váhy jim přiřadit. Že máme k dispozici metodu, která nám umožní udržet si přehled a neutopit se v záplavě písmenek. To jakžtakž a občas dovedou vědci, obchodní analytici a špioni, nikoli však běžné publikum. A byl by nesmysl chtít to po něm.

Většina z nás reaguje na záplavu faktů jediným přirozeným způsobem: vybíráme si jen ta, která zapadají do našeho apriorního názoru. Jestli máte rádi paní Bradáčovou, v popisech té výše zmíněné kauzy najdete vše potřebné, abyste si svůj postoj potvrdili. Jestli ji rádi nemáte, žádný problém, i pro vás je informačních zrníček k sezobnutí dost.

Dřív mívali lidé odlišné názory, ale stejná fakta – to nevelké množství, které tvořilo obsah hlavních zpravodajských médií. Dnes je informační prostor fakty zaplněn na doraz. Sestavíte z nich, cokoli chcete. Už nežijeme s odlišnými názory, ale s odlišnými fakty, z nichž ty názory odvozujeme. Mnohá z těch fakt jsou mylná, vlastně to tedy žádná fakta nejsou, ale jak to ověřit? Je jich příliš mnoho. Některá lze pokládat za prokázaná, některá lze jednoznačně vyvrátit, naprostá většina tvrzení ale zůstává někde mezi.

BRAND24

Tak třeba názor, že v Praze půl roku slunko nezapadne pod obzor a půl roku zas nevyjde, je spolehlivě mylný a nebude problém se na tom shodnout. Názor, že homeopatie není podvod, patří pro některé lidi do stejné kategorie jako tvrzení o polární noci ve střední Evropě; pro jiné ne. Faktů podporujících to či ono stanovisko je spousta, pro laického pozorovatele je velice těžké posoudit, kdo lže, kdo mluví pravdu, kdo se mýlí. S největší politicko-vědeckou hádankou dnešní doby, jíž je globální oteplování, je to ještě horší: odpůrci i zastánci antropogenní změny klimatu mají drtivé množství podpůrných argumentů, prokousat se tím není možné, už to nezvládají ani oni sami.

Ač zaplaveni fakty, ve většině důležitých věcí se nakonec rozhodujeme podle sympatie, předsudku a víry. Je to nejen pohodlnější a rychlejší, ale v mnoha případech je to i nadále jediná možnost – stejně jako byla před tisíci let. Namísto toho, aby záplava informací znamenala více rozumu, vede zatím spíš k tomu, že své nerozumy dovedeme lépe hájit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytik a publicista na volné noze, dříve pracoval v Softwarových novinách a Inside, předtím u sálového počítače. Trochu také učí na VŠE a vydává placený magazín 067.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).