Názor k článku
Milan Hronec: TakeIT je obranou před Googlem

Nevysvětluji, proč odkazy TakeIt porušují pravidla použitelnosti a přístupnosti, protože každému, kdo ta pravidla aspoň trochu zná (k použitelnosti např. Nielsen nebo Krug, k přístupnosti např. WCAG) je to zcela jasné. Jen ve stručnosti -- nejedná se ani tak o způsob označování odkazů, ale především o vypovídací hodnotu textu odkazu a jeho relevanci k cílové stránce.

K porušování zákona o reklamě: Zřejmě chcete naznačit, že samotný odkaz ještě reklamou není a že jím je až bublina. Proč potom ale uživatel, který se chová zcela běžným (a troufám si říci i výrazně většinovým) způsobem, může na odkaz kliknout a dostat se tím na cílovou stránku (která reklamou nesporně je), aniž by nějakou bublinu vůbec zahlédl?

Proto jsem psal, že vzor TakeItu IntelliTXT by zákon neporušoval, protože u něj po kliknutí na odkaz dojde jen k otevření bubliny s označenou reklamou a teprve po klinutí na bublinu se otevře cílová stránka.

To, že se reklama TakeIt vkládá do článků bez souhlasu autorů vím ze své vlastní zkušenosti, protože jsem jako autor na toto téma s jedním médiem už několik měsíců ve sporu.

Jak myslíte to, že "vloženo není nic"? Nevím jak vy, ale já tedy v inkriminovaných článcích vidím odkazy, které tam autor nedal, a obávám se, že kromě malé části čtenářů blokujících reklamy či JavaScript je tam vidí každý.

Možná uvažujete jen v rovině klasického tištěného textu, kde žádné odkazy nejsou, jenže v hypertextu mohou být odkazy velmi podstatnou (a někdy dokonce stěžejní) součástí autorského díla, a přidání dalších odkazů pak toto dílo zásadním způsobem pozměňuje -- což bez souhlasu autora zákon zapovídá.