Milé Yahoo!

Ilustrace: Nenad Vitas

Mám to pořád v živé paměti. Modem, kterému se říkalo pro jeho tepelné vlastnosti kávovar a který umožňoval komunikaci rychlostí až závratných 14,4 kbit/s, zavrkal, zablikal a poprvé v životě mne připojil k Internetu. Na obrazovce mé CX/DX4-S, což byla pomalejší 486, se objevila vůbec první stránka. Byla jsi to ty! Ta tvoje američnost mne okamžitě oslovila. Zadal jsem do nudle nahoře nějaké slovo a zmáčknul knoflík vyhledávání. Bylo to tak vzrušující!

Ale teď vážně. Nikdy jsem tě doopravdy moc nepoužíval. Mám u tebe založený e-mail. Myslím. Recenzoval jsem kdysi tvůj instant messenger. Hezký, ale my Češi tam nejsme, takže nic moc pro mě. Tvoje vyhledávání mně, když už jsem začal Internet používat víc, moc nenadchlo. Neumělo jsi totiž česky, a když jsem hledal něco anglického, tak se mi tvé výsledky nelíbily. Dnes bych řekl, že nebyly relevantní. A tak jsem přešel nejprve na HotBot, pak na Copernic a nakonec, jako všichni, na Google.

Google je prima. Hledá fakt o dost líp než ty. Nejenom že mám u něj e-mail (no dobře, čtou mi zprávy a pak cpou reklamu, ale koho to zajímá), ale taky kalendář, obrázkovou galerii, systém, který na mých stránkách ukazuje za penízky inzeráty, a nejenom to. Na mých Windows XP Google udělal skoro stejný postranní panel, jako má Vista. A můžu z něj hledat ve svých dokumentech, a že jich tam mám!

Ale proč jsem si na tebe vzpomněl. Jednou jsem si tak řekl „kdepak ten Google všude mám.“ Spočítal jsem to. Ještě než jsem se připojil k Internetu, jsem ho v počítači našel čtyřikrát (Firefox, Google Desktop, Picasa, Google Talk). Pak jsem si vzpomněl, že je tam ještě jednou (Gears). Když jsem se připojil k Internetu, našel jsem ho… nebudu tě napínat, našel jsem ho všude.

Milé Yahoo, píšu ti proto, že začínám mít trochu strach. Ten Google je sice moc prima, ale začíná být tak nějak všude kolem mě, ať se podívám, kam chci. Ty jsi tady přece bylo dřív než on. Jistě, u nás máme Seznam, Centrum, Atlas a další, ale některé z těch služeb jsou, promiň, že to říkám, úplně na nic, a z jiných zase začíná vykukovat, víš kdo. A tak mě napadlo – nechceš s tím něco udělat? Já jsem jenom obyčejný člověk, mě nezajímají čachry ve tvém vedení. Bylo jsi pro mě kdysi Pan vyhledávač, ale teď jsi někde na okraji s tím pokusem od Microsoftu a s dalšími. Hele, Yahoo, nechceš se trochu vzchopit? Nemusíš úplně, stačí trochu. Kdyby totiž ten Google někdy třeba přestal fungovat, kdyby ho postihla nějaká nemoc, nebo kdyby prostě řekl, že mne, že nás odstřihne, tak budeme „v kýblu“. Yahoo, slyšíš mně? Vstávej! Pomóóc!