Hlavní navigace

Milníky internetového desetiletí

Jiří Peterka

Ve středu 13.2.2002 uplynulo přesně 10 let od slavnostního připojení tehdejšího Československa k Internetu. Od té doby se toho na českém Internetu odehrálo skutečně hodně, ale které události byly nejvýznamnější? Které nejvíce ovlivnily další vývoj Internetu v České republice? Zde je malý pokus o rekapitulaci.

Před deseti lety se slavnostní okamžiky připojování České republiky k Internetu odehrávaly na akademické půdě, v jedné z poslucháren areálu ČVUT v Praze Dejvicích, pro poměrně specifickou skupinu nadšenců, kteří již tehdy tušili, co je to Internet. Hlavní hostem byl Steve Goldstein, zástupce americké organizace NSF (National Science Foundation), která v té době stále ještě držela ve svých rukou hlavní otěže akademického Internetu a právě ona nás do něj formálně „pustila“.

Jan Gruntorád, „otec“ CESNETu

Předevčírem, po deseti letech, se oslava konala opět na akademické půdě, v mnohem reprezentativ­nějších prostorách Modré posluchárny pražského Karolina, a opět se nesla v hodně akademickém duchu. Nechci se zde ale pokoušet o reportáž z tohoto setkání, kterého jsem se aktivně účastnil (koho by reportáž zajímala, najde ji např. na Technetu).

V tomto článku bych se rád pokusil o něco jiného – o vyjmenování jakýchsi milníků, hlavních událostí či jevů (souvislostí), které se za dobu desetileté existence českého Internetu odehrály a významně ovlivnily jeho další vývoj (alespoň z mého pohledu). Případně věcí, které kvůli pochopení celého vývoje alespoň stojí za zmínku. Chci tím reagovat na diskusi, jež se objevila pod včerejším článkem Pavla Satrapy a alespoň orientačně naznačit, co všechno se odehrálo za první desetiletí Internetu v České republice. Současně bych rád vyvolal určitou zpětnou vazbu a v rámci ní získal názor vás, čtenářů, na to, co právě vy považujete za nejdůležitější a nejvýznamnější milníky českého Internetu (nebo zda by mělo smysl se o nich rozepsat podrobněji).

Nuže tedy: které milníky či alespoň významné události nalézám na desetileté životní dráze českého Internetu? Zde jsou. Pokud mezi nimi nenajdete ten, o němž si myslíte, že by sem určitě patřil, napište o něm něco do reakcí na článek.

Internetová prehistorie

Internet nebyl první nadnárodní rozlehlou sítí, která se do České republiky (resp. ČSFR) dostala. Po sametové revoluci – ale ještě před Internetem – k nám dorazily sítě FIDO, EUnet a posléze EARN/Bitnet (již v roce 1990). Proč o tolik předběhly Internet, když ten v té době samozřejmě již existoval? Připravily pro něj půdu, nebo jeho příchod spíše jen oddálily? Podrobněji…

Připojení Československa k Internetu

Slavnostní okamžiky 13.2.1992 byly především formální záležitostí, neboť Internet u nás fakticky byl již o něco málo dříve. Na druhou stranu, v té době stále ještě platily „podmínky přijatelného použití“, které definovala organizace NSF provozující páteř Internetu a které připouštěly pouze jeho akademické využití.

Budování CESNETu

Připojení České republiky k Internetu fakticky znamenalo připojení prvního akademického pracoviště (ČVUT v Praze). Pro připojení dalších akademických pracovišť v dalších městech bylo třeba Internet „rozvést“, neboli vybudovat páteřní síť rozvádějící Internet do hlavních akademických center a zde posléze pokračovat prostřednictvím metropolitních sítí. Práce začaly v roce 1992 a již v červnu 1993 byl zahájen provoz republikové páteřní sítě CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Na ni pak v městech navázaly metropolitní akademické sítě (v Praze Pasnet, v Liberci Liane atd.). Podrobněji…

Konference INET'94/JENC

V roce 1994 se v Praze schází „generalita“ světového Internetu, včetně všech zvučných jmen, na své pravidelné výroční konferenci. Bylo to obrovské vyznamenání a současně i povzbuzení pro celý český Internet, nehledě již na jeho zviditelnění ve světě. Podrobněji…

Liberalizace Internetu v České republice

Již v roce 1990 dostala společnost Eurotel exkluzivní licenci na veřejné datové služby. Poskytování přístupu k Internetu přitom spadalo právě do tété kategorie a vyžadovalo licenci – ale tu nemohl nikdo získat, díky exkluzivitě Eurotelu (který však sám připojení k Internetu nenabízel). Teprve k 30.6.1995 Eurotel odprodává svou divizi datových sítí NexTel (kupuje ji SPT Telecom), a kvůli tomu musí být vystavena licence nová. Ta již je vystavena jako neexkluzivní a šanci tak dostávají i další subjekty. Následně vznikají první komerční ISP (v roce 1998 již odhady hovoří o 150 ISP) a fakticky tak v České republice startuje komerční Internet. Podrobněji…

První „komerční“ vyhledávače

Dokud byl český Internet ryze akademický, bylo pochopitelné, že se na něm vyskytovaly pouze akademické služby (neboli služby poskytované akademickými subjekty a orientované na jejich potřeby). V oblasti evidence dostupných zdrojů byl určitě nejvýznamnější Seznam síťových zdrojů, udržovaný Pavlem Satrapou z Liberce (pokud se nemýlím, byl současně i oficiálním seznamem zdrojů CESNETu). Již v roce 1996 se však objevují první obdobně zaměřené služby z komerčního Internetu – například katalog U zdroje či tzv. CZ_listy. Nejznámějším je Seznam, který Ivo Lukačovič spustil v květnu 1996.

První informační služby komerčního Internetu

V roce 1996 se na českém Internetu objevuje celá řada zajímavých informačních zdrojů charakteru novin a časopisů. Některé vznikají pouhým „překlopením“ klasického „papírového“ obsahu do internetové podoby (kupříkladu MF DNES, Lidové noviny, Právo, Profit, Svobodné slovo a další, které začínají zpřístupňovat svůj obsah online), ale jsou zde i čistě internetová periodika – dodnes nejproslulejší je asi Neviditelný pes Ondřeje Neffa (začal vycházet 24.4.1996). Stejně tak se objevují i určité „hybridy“, například „průběžník“ České noviny, vydávaný agenturou ČTK a čerpající z jejího agenturního zpravodajství.

Státní správa a politika na Internetu

Již v letech 1996 a 1997, které jsou z dnešního pohledu stále ještě „hlubokou historií“, se na český Internet dostávají orgány státní správy – různá ministerstva a dokonce i úřad vlády považují za potřebné zřídit si své vlastní webové servery (vzniká rozcestník Státní správa ČR). Velký úspěch má web Poslanecké sněmovny, jenž občanům umožňuje nahlédnout do toho, co právě jím zvolení zástupci projednávají, jak hlasují atd.

Své internetové stránky si pořizují taktéž největší politické strany, ale stále ještě ne jednotliví politici. Někteří z nich mají specifický pohled na Internet, například Václav Klaus vydává v Lidových novinách svůj známý článek Chybějí nám informace, nebo argumenty?.

Obchodní rejstřík na Internetu

V září 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová povoluje spuštění internetové verze Obchodního rejstříku, který se také skutečně rozjíždí a začíná fungovat. Mnoho lidí posléze zjišťuje, že jim Internet může být opravdu užitečný – a pro mnoho podnikatelů, resp. firem se právě existence internetové verze obchodního rejstříku stává tím, co je přesvědčilo o potřebě získat přístup k Internetu.

Peeringové sdružení NIX.CZ

Ačkoli čeští ISP zpočátku prohlašovali, že žádný peering nepotřebují, s postupem času změnili názor. Rozhodli se pro variantu tzv. neutrálního peeringového bodu a k jeho implementaci a provozu založili sdružení NIX.CZ. Zakládajících ISP bylo osm, ale jen sedm se jich dokázalo v termínu (31.8.1996) podepsat pod zakládací smlouvu (nestihl to SPT Telecom). Neutrální peeringový bod začal fungovat 4.2.1997 v pros­torách Českých radiokomunikací na televizní věži v Mahlerových sadech, v Praze na Žižkově. Podrobněji…

Sdružení CZ.NIC

Právo zřídit a spravovat naši národní top-level doménu získalo již v roce 1990 Výpočetní centrum VŠCHT v Praze (šlo ještě o doménu .cs pro celé Československo). Později toto právo (i pokud jde o doménu .cz) přešlo na firmu CoNET, následně přejmenovávanou na InternetCZ a EUnet Czechia (dnes KPNQwest Czechia). Tato firma ale byla jedním ze vzájemně si konkurujících ISP v České republice, a to rozhodně nebyl optimální stav.

První krok k nápravě se odehrál k 1.11.1997, kdy správa TLD .cz přechází na „neutrální“ sdružení CZ.NIC (se statutem z.s.p.o.), tvořené samotnými ISP. Fakticky ale k tomuto datu došlo pouze k zásadnímu přechodu od silně restriktivní politiky v oblasti zřizování domén druhé úrovně k politice naopak velmi liberální, protože samotný CZ.NIC ještě neexistoval a tudíž ani nefungoval. Zapsán do rejstříku z.s.p.o. byl až 27.5.1998 a vlády nad TLD .cz se ujímá až od září 1999. Podrobněji…

Internet proti monopolu a tarif Internet 99

Na sklonku roku 1998 ohlašuje SPT Telecom (dnes Český Telecom) drastické zvýšení telefonních poplatků, u místního hovorného nominálně o 62,5 procenta (byť to bylo prezentováno jen jako zvýšení o 25 procent). Takovéto zdražení by se nejvíce – právě oněmi 62,5 procenty – dotklo komutovaných uživatelů Internetu, kterým by se jejich brouzdání a mailování pořádně prodražilo. Byl to opravdu velký šok a vyvolal adekvátně velkou reakci – z iniciativy a pod vedením „svaté trojice“ (Ondřej Neff, Ivo Lukačovič, Patrick Zandl) vzniká hnutí Internet proti monopolu, akce Bojkot a lidé dokonce vychází do ulic. Ze všeho nejdůležitější je, že veřejný tlak na SPT Telecom je tak velký, že jej nutí reagovat. Důsledkem je zavedení speciálního internetového tarifu Internet 99, který snižuje hodinovou sazbu (v době mimo špičku) na hodnotu cca 15 korun. Podrobněji…

Kauza internetové telefonie

V polovině roku 1998 přišel RadioMobil se službou Paegas Internet Call na bázi internetové telefonie, což mu umožnilo nabídnout až o 50 procent nižší ceny za mezinárodní hovory. To se zákonitě nemohlo líbit SPT Telecomu, který to považoval za porušení své exkluzivity. Po ročním posuzování nakonec ČTÚ dospěl k závěru, že internetová telefonie neporušuje exkluzivitu SPT Telecomu a dokonce na její poskytování vydal generální povolení. Fakticky tak díky Internetu a internetové telefonii padl monopol SPT Telecomu (původně plánovaný do konce roku 2000, ještě „od Karla Dyby“) – ale telekomunikační operátoři to nedokázali náležitě využít. Podrobněji…

Internet zdarma

Když v roce 1995 vstoupila italská Video OnLine na český internetový trh, pořádně s ním zahýbala – nabídla neomezený komutovaný přístup za 500 korun měsíčně (bez telefonních poplatků). V srpnu roku 1999 stejná firma přišla jako první s „Internetem zdarma“ – v uvozovkách proto, že uživatel stále platí za protelefonované minuty, pouze poplatek ISP klesl (z původních 500 korun) na ideální nulu. Další ISP dříve či později následovali. Podrobněji…

Ani později zavedený systém provizí (resp. podílů na výnosech od telekomunikačního operátora) však nepostačuje na plné financování takovéto služby a další zdroje (například reklama) se také ukazují jako neefektivní. V současné době se objevují úvahy o postupném útlumu „Internetu zdarma“ a návratu k placeným službám.

Liberalizace telekomunikací

K 1.1.2001 mělo dojít k plné liberalizaci telekomunikačního trhu. Očekávaným důsledkem liberalizace mělo být i snížení cenové hladiny telekomunikačních služeb, včetně cen za komutovaný přístup k Internetu. V důsledku odkladu volby operátora, neřešeného problému zpřístupnění místních smyček i dalších potíží s nástupem konkurence na trh se tak nestalo a k poklesu cenové hladiny pro uživatele z řad soukromých osob nedošlo.

Místo toho, aby podporoval nástup konkurence na telekomunikační trh a tím dosáhnul zlevňování služeb pro všechny, začal se stát chovat tak, aby alespoň pro sebe dosáhnul určitého zvýhodnění (opětovným udělováním exkluzivity dominantnímu operátorovi v sektoru veřejné správy). Podrobněji…

Iniciativa eEurope+

Přistoupením k iniciativě eEurope+ kandidátských zemí na vstup do EU se Česká republika již v dubnu 2001 zavázala dosáhnout podstatného snížení cen za přístup na Internet posílením konkurence a/nebo regulací cen a srovnáváním na evropské a národní úrovni, a to s termínem do konce roku 2002. Ačkoli rok 2002 ještě neskončil, šance, že bude tento závazek splněn jsou minimální – fakticky dochází spíše ke zdražování komutovaného přístupu k Internetu (pro nejširší vrstvy obyvatel). Podrobněji…

Internet do škol

Koncem roku 2000, v návaznosti na koncepci Státní informační politiky ve vzdělávání, se rodí projekt označovaný médii jako Internet do škol. Jeho původním záměrem je připojování škol přímo k Internetu. Počátkem roku 2001 se realizační záměr mění a prosazuje se koncepce celorepublikové privátní školské sítě (školského intranetu, který by propojoval všechny školy a centrálně je připojoval k Internetu), jíž je třeba nejprve vybudovat. Celá koncepce stále počítá s připojením všech středních a základních škol najednou (resp. v jednom roce).

Když se na přelomu roku 2001 a 2002 řeší otázky financování pro letošní rok (a prostředků není dostatek), omezuje se počet škol, které mají být v tomto roce připojeny (téměř na polovinu). Budování celorepublikové privátní školské sítě se naopak neredukuje. Podrobněji…

Gigabitový akademický Internet

Akademická (tj. vysokoškolská) komunita, která si svou celorepublikovou páteřní síť vybudovala již v roce 1993, časem přešla na vlastní financování (centrální financování z prostředků MŠMT skončilo v roce 1996) a zbavila se také svých dřívějších obchodně orientovaných aktivit (v květnu 2000 byla komerční síť CESNET prodána společnosti Contactel). České akademické sítě mezitím dále rostly, zapojily se do významných celoevropských projektů (TEN-34, TEN-155, nejnověji GÉANT) a mj. výrazně zvyšovaly své přenosové kapacity. Současná akademická síť CESNET2 pracuje v páteřních částech s rychlostí 2,5 Gbps, a k evropské síti GÉANT je momentálně připojena rychlostí 1,2 Gbps.

Památného 13.2.1992, kdy bylo Československo slavnostně připojeno k Internetu, byla celá naše republika připojena do zahraničí jediným spojem o rychlosti 19,2 – ovšem kilobitů za sekundu!

Našli jste v článku chybu?

19. 2. 2002 3:58

Dan Lukes (neregistrovaný)
kterému se CZ.NIC podle mého názoru na oficiální rovině poněkud vyhýbá

Kdyz ono je dost tezke mit "oficialni" nazor, kdyz nazor pravniku se da charakterizovat nejlepe vyrokem, ze ruznych pravnich vykladu v teto veci je vice, nez je pocet pravniku vec vykladajicich. A jelikoz zatim neexistuji ani zadne judikaty je prakticky nemozne zaujmout takove oficialni stanovisko, ktere by bylo necim vic nez soukromym pranim "jak bych si to pral mit".

18. 2. 2002 22:47

Luděk Šorm (neregistrovaný)
PS: omlouvám se, ale zapomněl jsem na pointu :-)

Pokud má CZ.NIC k užívání správu domény .cz, kterou získal jakousi shodou okolností (historickým vývojem), je to jeho nehmotné majetkové právo, ať si o tom kdokoliv myslí cokoliv. To je fakt.

Měšec.cz: Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Stavební spoření: alternativa i pro seniory

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

DigiZone.cz: Vedení ČRo: personální změny od ledna

Vedení ČRo: personální změny od ledna

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný