Hlavní navigace

Ministerstvo informatiky a řízení IT jako rodinné firmy. V Hradci se volalo po revoluci

5. 4. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Tradiční konference ISSS o digitalizaci státu přišla před volbami a proslovy byly velké.

Prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček stojí u řečnického pultu v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové a přednáší motivační a na české poměry celkem americkou řeč. Volá po digitální revoluci v českém státu, ne po evolučních krocích. Debaty už na dvacátém ročníku konference ISSS se nicméně opět stočily ke starým známým tématům, která se řeší už roky. A k velkým prohlášením. Budou totiž volby.

Úvodní řeč si tentokrát vzal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který digitální agendu označil za prioritu své vlády. I tak to lze nejspíše brát – situace kolem mobilních datových tarifů a budování internetu stála křeslo ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a na Úřadu vlády ČR vznikla pozice digitálního koordinátora.

Tento krátký sumář ale doprovází řada problémů, například dvouleté zpoždění při rozdělování eurodotačních 14 miliard na budování rychlého internetu či neschopnost zjednodušit operátorům podmínky pro stavbu nových sítí. Právě usnadnění budování broadbandu je jedno z hlavních témat, o kterém Sobotka mluvil s Ondřejem Malým, jenž by se měl brzy stát novým národním koordinátorem digitální agendy.

Ministerstvo informatiky a rodinná firma

Prozatím to vypadá, že se jmenování bývalého radního ČTÚ bere jako hotová věc – běžně o něm mluví Andrej Babiš (ANO) i Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Oba koaliční partneři Sobotkovy strany nicméně o centralizaci jednotného vedení státní ICT agendy přemýšlí každý trochu jinak.

Prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček (vlevo) a premiér Bohuslav Sobotka na konferenci ISSS 2017
Autor: ISSS

Prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček (vlevo) a premiér Bohuslav Sobotka na konferenci ISSS 2017

„Zabýváme se resortismem a žabomyšími válkami. Stav (digitální agendy) po této vládě není úplně uspokojivý,“ říká Bělobrádek. Koordinaci tak považuje za důležitou, ovšem spíše na úrovni vlády a některého z ministrů. Znovu také veřejně otevřel téma jakéhosi ministerstva informatiky. „Jsem přesvědčený, že by měl vzniknout samostatný úřad,“ navazuje vicepremiér. Spadat by pod něj měl kromě infrastruktury také e-government.

Také Andrej Babiš mluví o potřebě centralizace státního ICT. Zmiňuje například sdílení v rámci jednotných datových center (zřejmě to, co provozuje Státní tiskárna Centrum sdílených služeb spadající pod ministerstvo financí). Podle Babiše by se pak vše „řídilo jako rodinná firma“. „Je třeba plán ucelené implementace, ne pouze koordinace rezortních aktivit.“

Roztříštění digitální agendy pod řadu ministerstev a úřadů rozvoj celé oblasti rozhodně komplikuje. Stejné téma už se ale omílá roky. Babiš i další činitelé se proto stále více upínají k myšlence vybudování státního cloudu. „Fragmentaci IT systémů lze odstranit pouze sdílenými službami,“ souhlasí dlouholetý stavitel českého e-governmentu Ondřej Felix. Státní cloud by podle něj znamenal centrální koordinaci.

Babišův ITIL a hackathony

Jak známo, český stát provozuje více než sedm tisíc různých IT systémů, do kterých už nateklo více než 134 miliard korun. Další miliardy se pak ročně vkládají do jejich provozu. Je zde i problém s duplicitami, který se daří řešit jen místy. Velice problematické jsou rovněž historické smlouvy s IT dodavateli. Ty pak limitují samotná ministerstva a úřady v tom, aby se mohly ze svého resortismu vymanit a přesunout se například do onoho cloudu.

Andrej Babiš na konferenci ISSS 2017
Autor: ISSS

Andrej Babiš na konferenci ISSS 2017

Proslov Andreje Babiše na ISSS, zřejmě sepsaný jeho poradci, přinesl několik zajímavých pojmů, které od zdejších politiků v podstatě neslýcháme. Předseda ANO například prohlásil, že by chtěl státní ICT vést skrze takzvaný rámec ITIL (Information Technology Infrastructure Library), což je princip, který se běžně pro IT používá ve firmách. Babiš mluvil i o potřebě přitáhnout do služeb státu mladé talentované lidi, mimo jiné třeba skrze hackathony.

Jinak už to byla ale stále ta stejná pohádka, kdy Babišovi všichni a všechno v plnění vizí a cílů překáží. Proces zadávání veřejných zakázek je pomalý, pomalu se projednávají zákony, pořád se někdo odvolává k ÚOHS a tak dále. „Po čtyřech, pěti letech (projednávání) tak máme systém, který neodpovídá a je zastaralý,“ míní Babiš.

Jestli to znamená, že je lepší bez výběrového řízení přihrávat zakázky IBM, už Babiš dále nerozváděl. S tím, že se vývoj příliš vleče, lze ale v mnoha ohledech souhlasit. Na ISSS například cenu Český zavináč vyhrál Integrovaný záchranný systém ČR, na kterém se dělalo deset let.

Pavel Bělobrádek na konferenci ISSS 2017
Autor: ISSS

Pavel Bělobrádek na konferenci ISSS 2017

Jistá centralizace a koordinace v rámci e-governmentu začala fungovat na ministerstvu vnitra díky kanceláři hlavního architekta e-governmentu. Ten za dva roky prověřil zhruba 120 projektů, dokázal najít zbytečná zdvojení a podle oficiálního vyjádření vnitra ušetřil 100 milionů korun. K této kanceláři nicméně Babiš žádné velké sympatie necítí, protože mu mimo jiné „kafrá“ do ADISu a věcí kolem systémů na EET.

Chybí služby pro lidi

Po jednotném postupu volá i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Ten si myslí, že by vláda a Ondřej Malý jako koordinátor měli předložit strategii se zaměřením na služby pro občany. „Státní subjekty rozvoj koordinace zdržují a kraje se je snaží pošťuchovat,“ míní Běhounek. „Spolupráce probíhá a zlepšuje se, ale stále existují značné rezervy. Některá ministerstva pochopila, že spolupráce s kraji není konkurence, ale otázka rozvoje.“

Konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové
Autor: Jan Sedlák

Konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové

Hejtman, jehož kraj patří v elektronizaci mezi premianty, si myslí, že se „státní instituce elektronizaci brání“ a že se „vedou roky bezbřehé diskuse“.

Evergreenem zástupců státu je vždy to, že už máme vybudovaný perfektní back-end (případně back-office) pro e-government, ovšem poněkud chybí služby pro uživatele. „Máme vytvořeny slušné základy,“ znovu opakuje Sobotka a další. Premiér zároveň uvádí, že se „bohužel nedaří budovat služby směrem k občanům“ a že „největší slabinou je elektronizace veřejné správy“.

Což jistě každý občan moc dobře ví. Zde by se situace už poměrně brzy mohla začít mírně zlepšovat. Finišují přípravy kolem elektronické identity a elektronické občanky, což by pak usnadnilo přihlašování uživatelů k elektronickým službám státu. Ministerstvo vnitra slibuje, že spuštění stihne do roku 2018. Jenže elektronická občanka s čipem je plastová kartička s nutností použít čtečku. To bylo zastaralé už před několika lety – a co teprve v roce 2018. V režii státních úředníků vzniká také zajímavě vypadající Portál občana.

Až nebudou volby

Premiér Sobotka uvedl, že digitální agenda je nyní nedílnou součástí agendy politické. „(Datová) infrastruktura stále není postavena na úroveň infrastruktury dopravní a další,“ oponuje tomu ale poslanec Ivan Pilný (ANO).

UX DAy - tip 2

Náměstek pro ICT na ministerstvu vnitra Jaroslav Strouhal si myslí, že „skepse není namístě“ a že se některé věci daří dotahovat. A dodává, že „vnitro nemůže být pozicováno do role otloukánka, který může za všechno“, a že se musí zapojit další úřady. Řada zlepšení, která v Česku vidíme, jde nicméně na vrub překlápění evropských nařízení do českého prostředí.

Na letošním ISSS obecně bylo slyšet řadu řečí o sjednocování, budování jednotné strategie a jasných digitálních prioritách. Určitě i proto, že letos budou volby. Uvidíme, kolik z digitální agendy nakonec jednotlivé strany překlopí do volebních programů a jakou případně nastaví koncepci. Na potřebě změny se teď všichni shodují, ale každý si postup více méně vykládá po svém.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).