Ministerstvo informatiky: Dáme linuxářům peníze na školení

“Ministerstvo informatiky je zaplacené Microsoftem, chystané učebnice jsou zastaralé a špatné. Zatajují začátečníkům existenci i jiných operačních systémů a dalších alternativních programů“. Takové a ještě mnohem horší a často i vulgárnější připomínky padaly v prosinci loňského roku na webu Ministerstva informatiky (MI) ve veřejném připomínkovacím řízení k připravovaným učebnicím pro kurzy Národního programu počítačové gramotnosti (více se můžete dočíst v článku Ministerstvo informatiky čelí nařčení z propagace Microsoftu a Centra). Ministerstvo na své webové stránky umístilo jejich elektronickou variantu (Poprvé u počítače [PDF, 1,1 MB], Jak psát texty [PDF, 1,6 MB] a Jak na Internet a e-mail [PDF, 820 KB]). Učebnice od autora Jiřího Hlavenky připravilo vydavatelství Computer Press a ministerstvo je hodlalo vydat jako příručky pro návštěvníky tří kurzů v rámci Národního programu počítačové gramotnosti (NPPG). Každý kurz měl jednu příručku.

Po drtivé kritice slíbilo ministerstvo příručky přepracovat podle vznesených námitek. Z učebnic tak měl zmizet například text o tehdejším premiéru Stanislavu Grossovi, který ilustroval část učebnice o textovém editoru a který kritici označovali za „patolízalství.“ Vyměnit se měla také část doprovodných print screenů internetového portálu Centrum, jiné portály ani prostřednictvím obrázků nebo zmínek v textu podle učebnice totiž neexistovaly.

V únoru potichu všechny tři útlé knížečky vyšly. Nezměnilo se v nich prakticky téměř nic. Výtku, že knihy důsledně před absolventy NPPG utajují jiné operační systémy než Windows XP vyřešil Computer Press elegantní předmluvou. Na stranu číslo čtyři v učebnici Poprvé u počítače – před první kapitolu – byl dopsán úvod ve smyslu, že jde o učebnici pro Windows XP. V dalším odstavci pak autoři připustili, že existují i další operační systémy, které vypadají jinak, než jak je popisováno v učebnici. Tím byl problém vyřešen. Podobně se vydavatel učebnice vypořádal i s výtkou, že se věnuje pouze textovému editoru MS Word a prohlížeči MS Internet Explorer.

S dalšími podivnostmi už si nikdo hlavu nelámal. V knížce o textovém editoru tak například zůstala pasáž o pevném disku, zatímco učebnice Poprvé u počítače se o harddisku vůbec nezmiňuje. Za to jsou tu dopodrobna popsané téměř mrtvé diskety nebo dvoutlačítková myš.

Vytištěné příručky představila firma Computer Help, největší realizátor NPPG. Na tiskovou konferenci konanou 2. června si pozvali také exministra informatiky Vladimíra Mlynáře, náměstkyni pro ekonomiku ministerstva informatiky Janu Vohralíkovou a prezidenta Sdružení pro informační společnost Ondřeje Felixe. Původním námětem byla úspěšnost firmy Computer Help jako realizátora projektu NPPG. Celkové počty účastníků NPPG a náklady na jejich školení jsou k vidění na webu MI. Nakonec se část konference zabývala právě příručkami. Jak Jana Vohralíková, tak Vladimír Mlynář je na tiskové konferenci obhajovali. Je to logické – na obalu knihy je napsáno: „Computer Press vydává pro potřeby školitelů Národního programu počítačové gramotnosti“ a „Garantem projektu NPPG je Ministerstvo informatiky ČR“. Právě za někdejšího ministra informatiky se příručky nechaly připravit a vytisknout.

Jana Vohralíková i Vladimír Mlynář infantilitu a prostoduchost učebnic, které mají zvýšit počítačovou gramotnost v Česku do příštího roku z 26 na 50 procent, vyvraceli tím, že cílovou skupinou kurzů jsou lidé v důchodovém věku. Proto jsou prý jednoduché, tak aby je pochopil každý, kdo nikdy u počítače neseděl. Argument důchodového věku pak zazněl ještě několikrát, třeba i v odpovědi na otázku, proč zájemci školí pouze na operačním systému Windows XP. „Lidé v důchodovém věku se s Linuxem nepotkají,“ zavěštil Ondřej Felix.

Jana Vohralíková nabídla racionálnější argument na téma NPPG a Linux versus Windows. „Loni bylo v celé republice pouze deset školících místností vybaveno počítači s Linuxem. Letos byla jediná a už také zanikla. Proč tedy připravovat příručky pro něco, co se neučí?“

Učitelé sami sobě

Přes svou argumentaci nakonec Jana Vohralíková přiznala, že vytištěné učebnice nejsou nejlepší. „Ale nebyl čas na lepší, museli jsme vzít, co bylo hotového k dispozici.“ A dodala, že do tiskárny už míří zcela nová sada učebnic, které připravovali samotní lektoři kurzů. Učebnice mají být mnohem lepší, právě proto, že je sepsali lidé s praktickými zkušenostmi s „počítačovými negramoty“. Už teď na nich ovšem ředitel společnosti Computer Help vidí jednu chybu: „Není tam zmínka o tom, jak se hraje Solitaire. Přitom právě na této hře absolventi NPPG většinou pochopili, jak se pracuje s myší.“

Pozitivem nových učebnic by měla být také autorská práva. Ta už patří výhradně ministerstvu informatiky.

„Jakmile vyjdou, tak je vyvěsíme na Internet, což u těchto současných nemůžeme. Tam vlastní autorská práva Computer Press,“ těší se Jana Vohralíková. Návštěvníci kurzů by je měli v tištěné podobě dostávat zdarma v rámci kurzu už v létě.

Na moji otázku, kolik peněz dalo na přípravu a vydání původních příruček ministerstvo informatiky odpověděla náměstkyně ministerstva Jana Vohralíková: „Ministerstvo přispělo na tisk příruček 600.000 korunami z daru sdružení CZ.NIC.“ Odpověď doplnil i Vladimír Mlynář: „Vám novinářů se nic nelíbí. Vám by se zdálo všechno moc drahé. I honorář pana Hlavenky by se vám zdál příliš vysoký, kdybychom ho vám ho řekli.“

A vzápětí přešel do protiútoku: „Nakonec, přeci si můžete napsat vlastní učebnice, jestli si myslíte, že to zvládnete lépe.“

Toho se chytila i Jana Vohralíková s tím, že každý, kdo napíše své učebnice, bude moci požádat ministerstvo o dotaci: „Ať si linuxová komunita napíše vlastní učebnice a otevře vlastní kurzy počítačové gramotnosti na linux. Ministerstvo jim rádo přidělí dotaci.“

Otázkou jenom zůstává, z čeho by ministerstvo dotaci přidělilo. Na letošek bylo pro kurzy NPPG připraveno 30 milionů korun. Vyčerpáno už bylo 29,2 milionu, za které byly uspořádány kurzy pro 45.000 účastníků.

Je škoda, pokud tak dobrý nápad, jako je NPPG, poškozují zbytečné aférky. Oč lepší by bylo vydat rovnou kvalitní publikace. Přinejmenším by se ušetřilo na autorských honorářích a také 600.000 korun na tisk příruček, se kterými není samotný investor – ministerstvo informatiky – spokojen.

A slabý je i argument, že příručky byly alespoň dočasně potřeba. Pokud to bez nich absolventi vydrželi téměř dva roky, jistě by se nic nestalo ani dalších pět měsíců navíc, které dělí vydání příruček z Computer Pressu a těch nových. A tak pořád visí ve vzduchu otázka, proč vlastně takové příručky v únoru vyšly.