Názory k článku
Ministerstvo informatiky - zrušit, či nezrušit?

Sice se dnes mluví možná o zrušení MI, ale fakticky zrušit nejde. Je navázáno na spoustu agendy do EU. Jde určitá transformace na nějaký úřad, to jistě. Z mého rozhovoru s jedním vysoce postaveným člověkem z české politické scény, vyšlo asi toto: "No uvažuje se o zrušení, ale po volbách bude zase koalice a bude málo ministerstev na rozdělení, tak se možná nechá".
Možná by bylo dobré se před napsáním článku zeptat jako to vidí dnešní opozice a z toho vyvozovat závěry. Lidé v diskusi to nevyřeší :o)

No ja delam webmastera v jednom statnim urade a kdyz vam reknu, ze tady v IT oddeleni delaji duchodci kolem 60, i 70let, ktery tu zrejme delaji uz pres 20let, tak si asi dovedete predstavit co se tu deje. Mozna ani nedovedete... ;-)

Ja si to predstavovat nemusim, ja to (zprostredkovane) znam. IT si koupi grafarnu za 20kKc "na test" a po otestovani si ji nekdo za 5kKc odkoupi domu. (to v lepsim pripade, v horsim si ji proste odnese). IT si koupi server za radove MKc a ten slouzi jako router + ulozna dat (vetsinou mailu + warez, filmy ...). Samo ze co 1/2 roku je treba rychlejsi linka do netu (zduvodneno jako nutnost komunikovat elektronicky).

Jinak samo sefem IT je 60ti lety pan, pro nejz komp pod ,5MKc a pod ,5t (hmotnost) neni kompem, ktery v zivote o nicem nerozhodne (veskera rozhodnuti musi schvalit nadrizeny, toto plati rekurzivne).

Tohle neni to co jsem myslel. Myslel jsem ze tady rozhodujou o takovych vecech jako navrhy databaze pro web lidi, ktery to delaji jen proto, ze je tam nekdo posadil. Delaj to tu proste totalne neodborny lidi a promrhaj se tu stovky hodin praci, ktera sse pak prehodnoti, zahodi a zacne se to delat zase jinak, protoze se rozhodne, ze tamto neni vyhovujici... Totalni krach...

znam nekolik lidi ve veku okolo 60 let, kteri funguji v IT na vyssich postech a myslim si ze by mnohe strcili do kapsy , co se tyce znalosti. Ikdyz se nekdy hluboce zasni, jake to bylo v prukopnickych dobach samocinnych pocitacu a matematickych stroju. Na druhou stranu jsou to docela vesele zazitky.

Dobry den,
ten clanek je komentar, nikoliv zpravodajstvi. Mam dojem, ze ODS celkem jasne vyjadrila, jak chce ridit informatizaci statni spravy. S tim nazorem koneckoncu na konci clanku vedu jemnou polemiku.

A priznam se rovnou, ze muj odpor ke KSCM je natolik velky, ze me jejich nazory prilis nezajimaji (i kdyz jejich nazor, ze Telecom ma byt statni jsem zaznamenal). Ja vim, neni to prilis politicky korektni a moc se to nenosi, ale s tim asi nic neudelam. Prece jen jsem kus sociku zazil.

Známí z kapitalistického zahraničí před dávnými léty na otázku, proč u nich jsou komunisté odpověděli: "Abychom věděli jak NE!" Takže je moudré se s jejich názory seznamovat!

Myslim, ze nas komuniste seznamili se svymi nazory vice nez dostatecne. Kdyz posloucham soudruha Grebenicka v nejake diskusi, vybavuji se mi osmdesata leta. A myslim, ze jejich volicum take (a z toho mam docela strach). Vy ne?

Já ano, ale obávám se, že paměť věšiny národa je docela krátká :-( Tomu odpovídají volební preference a z toho mám ještě větší strach...

Rád bych připoměl, že existence a rozsah práce jednotlivých ministerstev je vázána kompetenčním zákonem. Nejde tudíž o jednoduché rozhodnutí premiéra, který si to "nějak udělá" podle svých představ. ODS například pro vznik MI nehlasovala.
Já jsem spíše čekal, že MI provede podstatnější zásah do informačních technologií zejména mezi resorty. Zatím je situace, jako už po mnoho let, chaotická a často jsou řešení jemně řečeno neprofesionální. To by ale asi každý, kdo pracuje v oboru, mohl podpořit množstvím "žertovných" historek.

Celá věc má několik rozměrů:

Rozměr první - před volbami slibuji, že snížím počet ministerstev a úředníků (nepřipomíná vám to něco???)

Rozměr druhý - po volbách potřebuji koryty a korýtky uspokojit koaliční partnery = ministerstev je jako hub po dešti a jsou i ministři bez ministerstva

Rozměr třetí - mezinárodní, je vhodné prozkoumat, jak se to má jinde a proč to jinde je, tak jak to je. Pokud to jinde je, budu mít problémy v mezinárodní komunikaci. Dosti rozšířené je ministerstvo inovací a bude vázáno i na rozojové programy v dalším období, skutečně se nabízí to spojit s vědou.

Rozměr čtvrtý - všechny resorty zasahují do resortů jiných, obchod, doprava, zdravotnictví, vzdělávání. Zda je nebo není ministerstvo, záleží na důležitosti, jakou přiřazuji dané problematice. Možná bude vhodné v určitém čase zřídit ministerstvo bezdomovců nebo ministerstvo větrů (mám na mysli vzdušné větry ne prdy...) Takže tady argumentace ODS není zrovna OK.

Co se týká ČSSD - kuří oko Standy Koloťuka je Telecom a spojení s ním, proto se MIČR stalo nepohodlným a s ním i Mlynář a to v době, kdy začal mít vlastní rozum (po nákupu Eurotelu, ke kterému paradoxně sám přispěl), možná pozdě, ale přece... Alespoň také předvedl nějakou úroveň a postoj a neudělal ze sebe naprostého šaška jako někteří nejmenovaní, které všichni známe.

Co se týká ČSSD - kuří oko Standy Koloťuka je Telecom a spojení s ním, proto se MIČR stalo nepohodlným a s ním i Mlynář a to v době, kdy začal mít vlastní rozum (po nákupu Eurotelu, ke kterému paradoxně sám přispěl), možná pozdě, ale přece... Alespoň také předvedl nějakou úroveň a postoj a neudělal ze sebe naprostého šaška jako někteří nejmenovaní, které všichni známe.

Aby byla spiklenecká teorie kompletní, tak je nutné dodat, že se téměř bez povšimnutí médií připravuje privatizace České pošty, v podstatě posledního velkého a hlavně tučného sousta ze státního majetku. Určité skutečnosti pak lépe zapadnou do sebe. Uvidíme, kdo bude privatizovat... Mlynář to už nebude. Stihne to křišťálový Kluk z plakátu?

Podle mě není problém v případném zrušení MI a jeho převedení pod jiné ministersvo. V jiných státech jsou na min. odbory, které mají ohromné pravomoce a jsou také pouze obdorem nikoliv samostatným ministerstvem.

Problém je v tom, že i kdyby MI zůstalo, ODS ho bude chtít zredukovat k nepoužitelnosti. Pak více méně zanikne samo. Toho lze docílit snadno. Dotace. Jejich mottem je to, aby si inf. záležitosti řešilo každé min. samo. Což je samozřejmě naprostý nesmysl. Třeba v současné době katastrální úřady, min. živ. prostředí a ostatní neustále duplicitně pořizují mapy. Každý je má v jiných (často tristních) formátech a kvalitě a pokud má dojít k jejich výměně, musí se složitě transformovat. Atp.

Tyto věci se nedají řešit jinak, než direktivně nařídit určitý standard a ten musí všichni dodržovat. Na toto rozhodnutí ale musí být dostatečné kompetence...

Direktivně se nic nedá (ani za totality nedalo) prosadit, pokud věci chybí logika nebo chcete-li myšlenka realizace. Direktivně může věc jedině živořit, nepřijme-li ji nikdo za reálnou.
Nevím, není-li toto právě podstata úvah o rušení MI. Především proto - jak je v článku otázka - že se 10 let realizuje informační systém státní správy a výsledky nejsou nikde patrné.
No jak by také mohly být, když vždycky někdo vybere nějaké své kamarády, kteří opíší kus RFC-dokumentů nebo svých skript, a vydává se to za Standardy. Takhle přece nejde nic zrealizovat - bez nějaké konkrétní představy.
Já si myslím, že je potřeba někde začít. Nejlépe se podívat tam, kde se to již léta děje - a to jsou kupodivu knihovny. Teď se všichni WWW-tvůrci chytají za hlavu, ale podívejte s někdy třeba do nějaké knihovny u nás nebo v USA - ale hlavně na zdrojový kód nebo na gateway z http do z3950.
V knihovnách si již léta předávají záznamy. Tam by se měli lidé z MI dojít zeptat, jak se postupovalo, co to obnášelo, jak to bylo náročné a co se kdo musel naučit a co kde prosadit.
A z toho pro mě plyne jediný závěr. Pokud opravdu chceme nějak jinak než seznamem WWW-stránek státní správy (t.č. nazývaných nesprávně portálem) integrovat státní informační systémy, tak jediné řešení je převést kompetence pod ministerstvo kultury! Když už se mu podařilo zintegrovat knihovny, tak to jistě zvládnou i se státními úřady.

Autor se pohybuje (take) v oblasti knihovnickych systemu a verte ci ne, nejaky MARC bych rozhodne nezavadel.

Při této odpovědi jsem konečně pochopil, proč se to v knihovnách povedlo.
Protože tam mají i IT-pracovníci malé platy, takže zde nakonec zůstali jen lidé, kterým z nějakého důvodu jde o věc.
Přece odpověď, že M.Krsek by nějaký Marc nezaváděl, je zcela mimo hlavní podstatu problému, který jsem se snažil ozřejmit. (Přece nikdo z knihovny Vám na problematiku související se soubornými katalogy nebude odpovídat: "Něco jako EDIFACT bych nezaváděl." Mimochodem, jeho zavedení vláda vyhlásila už někdy v roce 1992.)
Já jsem se přece snažil naznačit, že nejde o formát, ale zásady a principy budování integrace systémů. To je to hlavní, co podle mě asi nikdo na ÚSIS, ÚVIS nebo MI neviděl a nikdy se nenaučil. Měli by se proto alespoň zajít zeptat někoho na ministerstvo kultury nebo do nejbližší krajské knihovny. Knihovny přece mají šířit vzdělanost a informace, tak jistě to rádi například v plzeňské knihovně M.Krskovi zadarmo vysvětlí (možná i s exkurzí, když uvidí, že se snaží problém pochopit a ne jako na zkoušce jen plácat bez pochopení Marc, Unimarc, MARC21.)

Dobry den,
opravdu si nejsem jist, zda-li oba piseme o tomtez. Cela knihovnicka struktura je po strance datovych formatu pomerne homogenni (prece jen jim jde o jeden typ zaznamu - blibliograficke). *Marc* je popis formatu, ve kterem jsou zaznamy uchovavany, zatimco EDIFACT je popis formatu prenosu dat - napriklad data mezi dvema Marcovskymi systemy muzete prenaset EDIFACTem. Nebo uz jste videl EDIFACTovou databazi?

Princip vymeny dat mezi knihovnami je opravdu o necem trosku jinem nez princip vymeny dat mezi ruznymi systemy. Uz jen proto, ze knihovny neresi treba ochranu osobnich udaju.

Z toho knihovnickeho know-how muze MI prevzit direktivni zpusob rizeni (mimochodem, zadnou zkousku z Marcu/Unimarcu/Marc 21 jsem neabsolvoval). Bohuzel MI proste nema takovou pravomoc, aby mohlo vsem naridit. Snad se to zmeni se zakonem o registrech.

MK

P.S: Ale nadsene knihovniky potrebujeme, chute do toho a pul je hotovo.

MARC(21) je česky označován jako výměnný komunikativní formát. Záznamy si můžete ukládat jak chcete a v čem chcete. Své tvrzení podpírám i odkazem do Kongresové knihovny: www.loc.gov/marc/96principl.html.

No vidite, ani tu zkousku z Marcu bych neudelal :-) To vite, nejsem knihovnik - a asi ani nebudu.

Ani len Ook?
(nedalo mi :-)

Zeptam se Dr. Bratkove :-)

Doktorka Bradkova... kde jsi, me bezstrarostne mladi? :) Zajimava diskuse o formatech. Nejak ale nevim, proc by mel byt v ramci statnich informacnich systemu zavaden Marc. Dublin Core prosim, ale Marc? ono je to uz hodne let, co jsem studoval informacni vedu, ale tohle si nejak nedovedu predstavit...

Cose tyka uvahy jestli ministerstvo ano nebo ministerstvo ne, dovolim si zopakovat svuj nazor (vyjadreny v mnoha textech na zive i jinde), ze MI ma smysl z hlediska politicke hieararchie. ostatne tento argument zde jiz zaznel. Pouhy urad nema vahu a politickou moc prosadit cokoliv. Bohuzel tuto politickou vahu a moc nema ani soucasne ministerstvo, coz je dane pozici US ve vlade a celkovym postojem vlady k otazkam ITC. Bohuzel vrcholni politici ceske republiky se chovaji, jako by pro ne jedine zajimave ITC byly jejich erarni notebooky :-/

eek, to jsem nechtel, udelat chybu ve jmene :(

To je strasne, jak si nekdo muze takto plest pojmy!
K cemu je Vam DC-popis, kdyz treba potrebujete kvuli kompatibilite prekonvertovat obycejny obrazek z png do tiffu?
Az si tohle ujasnite, tak teprve pochopite, ze neco jako Marc si v te oblasti, kde budou chtit byt kompatibilni "pres obrazky", budou muset nejprve zvolit nebo nadefinovat. (A pak tak 10 let zavadet!)

IMHO zustanou u metadat. Stejne jako (moderni) knihovniky nezajimaji fyzicke knihy, nebudou je zajimat obrazky. Proto ten duraz na metadata.

Myslím, že jste zcela nepochopil můj přízpěvek. Sám se odkazujete na USA a knihovny, což je přesně to, o čem mluvím. Přirovnávat můj příklad ke knihovnám by bylo nevhodné, tak se budu držet amerického ekvivalentu správy geoinformací. V USA realizují už druhou generaci centrálního systému na správu geodat (vybrán byl soft f. ESRI). Všechny instituce sdílí jednotnou databázi geografických dat. Tam všichni přispívají a otamtud čerpají. Pokud chce tamní úředník naplánovat silnici z místa A do místa B, tak mu zjištění potřebných dat (vlatníci pozemnků, inženýrské sítě...) trvá pár kliknutí. Pokud to chce udělat mísní pracovník. Musí obejít 5 úřadů a získat od nich většinou 5 zcela nekonzistentních podkladů. Takže (to není z mé hlavy) při různých plánováních zabere cca 70% času sběr a uspořádání dat. Zbytek je jejich analýza a konečná práce.

Mám velice nerad nějaké divoké srovnávání s totalitou, ale i tak pletete hrušky s jabkama. Celá státní správa je založena na direktivních rozhodnutích. Myslíte, že nějaký úředník může něco dělat tak či onak podle jeho úvahy? A pokud si myslí, že daný předpis je na nic, tak ho ingnorovat? Asi ne, že? Takže ANO, ve státní správě LZE nařizovat, je to nezbytné a pokud je nařízení dobré, vše funguje. O správnosti nařízeni je samozřejmě zcela jiná polemika.

V tom se právě pletete - a díky tomu jsme v Čechách přežili již hodně mnoho režimů - že nesmyslná nařízení a nefunkční systémové direktivy velká většina lidí (a tím myslím i úředníky) vykonává tak, aby každý viděl, že to nefunguje. A ještě je za to nadřízení chválí, jak důsledně a pečlivě se snaží všechno udělat.
Direktiva může pomoci věci urychlit, ale zainteresovaní musí mít pocit, že to k něčemu je. V opačném případě věc dopadne ještě hůře, než kdyby nikdo nic nedirigoval (ale o tom už psalo v minulosti mnoho spisovatelů).

No, zrovna české úředníky bych si nedovolil dávat jako pozitivní příklad schopnosti hodnotit a provádět vhodné direktivy :-) Jeden příklad:

Určitý úřad potřeboval často pracovat s údaji z katastrálního úřadu. Tamní úřednice tam musely i několikrát za den chodit. Proto IT oddělení po domluvě s vedením zařídilo v určité hodiny on-line přístup do katastru. Nicméně nic se nezměnilo. Úřednice dál chodily pěsky. Když se to "profláklo", tak se začaly vymlouvat, že ono to v té databázi je tak a oni jsou zvyklé onak atd. Bylo zcela zřejmé, že je to nesmysl (došly si pro ten samý papír, jaký si mohli vytisknout). Posléze se přislo na to, že dámy, když už jsou venku, tak si zajdou nakoupit, něco si povyřizují a takhle nad nimi nikdo nemá kontrolu. Na dveřích je cedulka "Jsem na KÚ". On-line přístup po čase zrušili.

Takto to vypadá když je právě nedostatek direktivních nařízení z hora. Ale to je samozřejmě polemika naprosto mimo téma článku. To jen tak pro zábavu :-)

MI vzniklo jenom proto aby ti zlodeji z unie svobody nacpali love do svejch kamosu z Autocontu nebo jak se ta svoloc menuje. To okolo je jenom kamuflaz.

Teta Katerina by rekla: "Podle sebe soudim tebe"
A davat falesnou adresu muze jen .......

Hmm...bohužel se přikláním k tomuto názoru.

Provést zpětnou analýzu efektivnosti jednotlivých činností. Ne všechno, co MIČR převzalo v rámci agend zmíněných složek a co dál rozvíjí je smysluplné.
Pak provést radikální reorganizaci způsobu nasazování IT ve státní správě, která zasáhne nejen MIČR, ale i jednotlivé resorty.

Úřad typu MIČR je zapotřebí pro návrh "architektury" propojení IT státní správy aj. IS veřejné správy (obce atd.), a pro jeho prosazování do praxe. Smysl MIČR je především v zajištění interoperability a jejího prosazování.

Ahoj Michale, zdravim vsechny ostatni diskutujici. Predesilam, ze jsem byl koordinatorem IT komise v US a z teto funkce jsem se zucastnoval schuzek predsedu a koordinatoru odbornych komisi, takze by se dalo rici, ze jsem byl primo u zdroje informaci. Byl jsem jednoznacne proti MI a jsem i dnes. Duvodem bylo zejmena to, ze se ministerstvo jako takove silene prodrazi. Sef tehdejsi hospodarske komise Michal Frankl (paradoxne dnes namestek minitra informatiky) argumentoval tim, ze jakmile se neco jmenuje MINISTERSTVO, stoji to o 4 mld. z rozpoctu vic. Byl jsem a jsem stale presvedcen, ze postacoval tehdejsi UVIS. Kolega Mlynar ovsem tvrdil, ze aby neco prosadil, musi byt prinejmensim ministrem. A nakonec si to ministerstvo vydupal. A to i pres to, ze na jiz existoval UVIS, na MF existoval odbor (prinejmensim pracovni skupina), ktery se zabyval rovnez problematikou vzajemne propojitelnosti uradu, a pri vlade existovala rovnez skupina pro informatiku.

Je zrejme, ze nekdo by mel nastavovat standardy, aby byla verejna sprava vzajemne propojena a aby clovek nemusel na urad nosit dokonce i doklady vydane samotnym uradem. Proc by se koordinacni urad mel jmenovat ministerstvo a proc by v jeho cele mel stat politik a ne odbornik? Praxe si odpovida sama: dnes jdu totiz na stavebni urad, ale napred se musim zastavit na katastru pro vypis, i kdyz je urad pripojen k internetu kde si muze overit zda jsem vlastnikem nemovitosti nebo ne...

Ahoj Petre,
v cele uradu velmi pravdepodobne stane urednik (historie USIS/UVIS hovori za vse). Podle meho nazoru ma smysl, aby informatika byla rizena politikem. Takovej urednik se neboji skoro niceho, politik se boji alespon ztraty popularity.

Na MF existovala skupina, ktera si vytvorila FINET a zacala pracovat na GovBone. Nicmene jeji prace nebyla sabotovana MI, ale predevsim UVISem, ktery dostal vinku smlouvu na GovNET (zdravime ministra bez portfeje Brezinu, jeho jmeno nebudiz zapomenuto).

Mlynar prisel uz k rozehrane partii. Mohl samozrejme padnout k noham tymu GovBone a rict: Jste hosi skveli, zitra jdeme spolecne pred Telecom a vymlatime jim za GovNET okna :-)

Jeden z mala duvodu, proc je lepsi, aby informatizace byla na uradu vlady, je to, ze predseda vlady je vetsi king nez ministr a muze ministrum narizovat. BTW necekal jsi, doufam, ze za dva roky MI vybuduje cely novy backend vcetne zmen zakonu, ze ne? :-)

Ahoj Michale, moje mylsenka tehdy byla, aby se tato starost presunula (samozrejme i s rozpoctem) na toho, kdo ma snad nejbohatsi zkusenosti i prehled o technologiich - akademicke prostredi, CESNET. Ale to uz by byla dnes skutecne je akademicka diskuze.

BTW: Necekal jsem nic revolucniho, ale urcite bych cekal alespon propojene urady. Jako obcan seznavam pozitivni vysledek prace MI snad jen v tom, ze si muzu vyhledavat v zakonech. Kdyz jsem podaval danova priznani pres net, divali se na me vsichni jak na kuriozitu a nevedeli co si s vystupem z internetu pocit...

Ahoj Petre,
schopnost CESNETu ridit rozsahle softwarove projekty je podle meho nazoru neprilis dobra. CESNET by jiste byl schopen vymyslet propojeni az na treti vrstvu (mozna jeste k nejakemu middleware), ale propojeni statni spravy je predevsim o propojeni aplikaci. Faktem je, ze verejna sprava nepripustila CESNET ani k tomu, aby participoval (alespon metodicky) na propojovani sekundarniho skolstvi (INDOS). Takze je to irelevantni :-)

Propojene urady jsou VYSLEDEK, to skutecne nebylo realne ocekavat za dva roky. Zakon o registrech je prerekvizita na to, aby nejake rozumne propojeni vzniklo. Neverim na system, kde urednik ma otevreno deset aplikaci s deseti vzajemne nepropojenymi databazemi (takovy system by bylo realne udelat za dva roky).

MK

Prece nejake ctyri miliardy nakladu nemohli zabranit ambicioznimu p. Mlynarovi aby se nestal ministrem? Ministr zni preci mnohem lepe nez nejaky trapny reditel UVIS. Jak se rika o kresla jde az v prvni rade.

Podle:
http://www.micr.cz/ministerstvo/rozpocet.htm

jsou výdaje na r.2005 670 mil. Kč a ne 4mld.

To vite, je pohodlnejsi nejdrive si udelat nazor a pak teprve shanet fakta :-)

Nikde nebylo napsano, ze ty ctyri miliardy jsou rocni naklady po x-letech provozu. Jednorazove naklady na vytvreni ministerstva jsou jiste velmi vysoke.

To urcite jsou, ale 4mld jsou prece jen 4.000.000.000Kc. Dneska se jima jen pohazuje, ale za tu cenu byste koupil Karlstejn ;-) Rekl bych, ze cena bude o rad nize.

Zase dojem? Nebo nejaka cisla?

Rozpocet MI vznikl tak, ze se proste daly dohromady rozpocty UVIS,kusu UOOU a kusu ministerstva dopravy. Nevim, kde Mlynar usetril na svoji vyplatu, ale verim, ze si to dokazete spocitat :-)

Vážení diskutující,

se zájmem jsem si přečetl vaše názory a rád bych přidal svůj. Hned na začátku musím konstatovat, že nejsem zaměstnancem MIČR, ale pracuji ve veřejné správě. Mám dlouhodobé zkušenosti z ICT v mnoha směrech od programování (ASM, C/C++, databáze, operační systémy, řízení technolgických procesů, atd.), přes sítě, projektové řízení až k managementu ještě z komerční oblasti.

Svůj názor opírám o zkušenosti získané ze stáže v Jižní Koreji, která se dere na přední místo v ICT dle hodnoceni OECD.

Předně je důležité si říct, co je cílem státu? a nebo jak chce stát zajistit svoji prosperitu ?

Možná, že existuje mnoho cest, ale určitě to nebude obnova dolů, hutí, automobilky jsou dnes tady a zítra v Číně, a nafta se u nás netěží. Musí to být sofistikované řešení, které je postaveno na lidech. V roce 1994 v Jižní Koreji přemýšleli stejně - jak zajistit prosperitu státu (růst GDP, atd.) a z návrhu jim vyvstalo řešení, že prosperitu postaví na bázi ICT. K tomu, aby se tento segment dal z úrovně státu řídit a měl ten patřičný dopad do všech resortů, protože je průřezovým oborem, nezbylo nic jiného než zřídit ministerstvo informatiky, a to po mnoha tahanicích. Dnes patří toto ministerstvo ke třem nejdůležitějším ministerstvům. Dál nemá smysl rozepisovat další niance (podpora ICT z úrovně presidenta, premiéra, propagace, komerční firmy znají strategii státu, atd, atd.) - důležité jsou výsledky. V roce 1998 byla Jižní Korea hodnocena podle OECD na cca 40. místě, v roce 2002 ( za 4 roky !!!) na 4. místě. Dnes je v některých segmentech ICT na 1. místě (ADSL na 100 obyvatel). Zkuste se podívat na koncepci Jižní Koreje a nebo Japonska v ICT a broadbandu. Vím, že se nedají podmínky plně srovnávat s Evropou, protože je to dané jednak historii a jednak dalšími podmínkami, ale 100Mbps do 100% domácností v roce 2006 za cca $35 (Japonsko), je pro mnohé silné kafe. Když jsem po návratu jednal s těmi největšími operátory u nás, tak mi tady padaly pod stůl - takové náklady oni neumí zajistit. Přičemž náklady na HW jsou srovnatelné a náklady na lidské zdroje jsou u nás nižší. Pokud bychom chtěli být umírněnější i mě by se líbilo 10Mbps za 1000 Kč. (mohl bych toho napsat více, jak je to z pohledu veřejné správy, jak z pohledu komerce, ale na to není prostor, Pozn. jinak první co jsme dostali, když jsme přišli do Jižní Koreje, tak to byly klíčky od pokoje a dvě IP adresy - jedna na učebně a jedna na pokoji).

Dnes už se ani nediskutuje o tom, že rozvoj ICT je úzce spjat s rozvojem ekonomiky země - to už je fakt podloženy mnohými analýzami a stát, který chce vážně zajistit prosperitu, musí podporovat ICT jako nástroj k dosažení efektivního cíle. Pokud to stát myslí vážně, měl by prosazovat ICT a ustanovení ministerstvo informatiky jako odpovědného je důležité a jak jsem již naznačil, diskuse, minimálně v Jižní Koreji, už běžela a výsledek má jasné pozitivní výsledky. Na koncepci Jižní Koreje, která se velmi silně opírá o ICT, pracovali universitní profesoři, kteří vyučuji ICT na universitách v USA (ti nám také presentovali své výsledky).

Můj závěr: pro budoucí rozvoj našeho státu má ICT velký potenciál a proto by mělo být zachované ministerstvo informatiky s jasnými cíly a strategii, které budou naplňovat koncepci státu. V čele musí stát silná osobnost, která bude prosazovat i některé nepopulární kroky vůči jiným resortům. To samozřejmě platí i v jiných oblastech.

P.S. Myslím, že náš stát, i vůči některým evropským zemím, je docela vpředu, minimálně, co se týká legislativy v oblasti ICT. Pokulhává aplikování a využití v konkrétním životě, tam zaostáváme.

V Koreji evidentně politici pochopili, že je nutné se v tomto oboru pohnout kupředu a obklopili se pro ten účel fundovanými lidmi. Problém je v tom, že si tohle naši politici neuvědomují. Většina jak politiků, tak i veřejnosti pořád ještě vnímá počítače jako lepší psací stroje a vysokorychlostní internet jako zdroj nelegálního softwaru, filmů a hudby. Politici pak necítí důvod něco měnit. Z jejich pohledu je zdaleka zásadnější otázka náš zahraniční deficit nebo kriminalita než nějaká banalita jako jakýsi formát jakýchsi dat... Dokud nahoře nebude vůle něco měnit, pak i kvalitní rady odborníku budou na nic

Co to?
A ja, naivka, jsem se domnival, ze prosperitu nam zajisti manazeri a pravnici :-( Pripadne neviditelna ruka trhu doda nejake ty pecene holuby ...
Nejsou ti Korejci nejaci divni? :-)

Me by jen zajimalo, co budeme jist, az budou vsichni delat ICT.

Ministerstvo bych zrusil, par lidi na uradu vlady tu praci zastane a jejich nazory bude prosazovat premier svou vahou (pokud ovsem nejakou bude mit, coz je zase jiny problem).

... pokud tedy bude premier vedet, o cem je IT a telekomunikace a pokud zrovna nebude resit problem s koalici, privatizaci bank, stavbou dalnic, s neposlusnym koalicnim partnerem a tak :-)

To je ale pomerne jedno, pokud nebude ICT brano vazne, tak bude ministr informatiky pro srandu a kazdy ho bude ignorovat.

Vyhoda je v tom, ze ignorovani bezneho zamestnance uradu vladu je mnohem levnejsi nez ignorovani ministra. A vysledek je stejny.

No ministra je pomerne tezke ignorovat, pokud se pohybuje ve sve portfeji. Proti nejakemu urednikovi na uradu vlady je to trosku vetsi sajba.

Ono take zalezi na tom, jakeho ministra ignorujes.

Vazeni,
prectete si prispevky do diskusi na Lupe p. Krska pred rokem. Ta obhajoba soudruha Mlynare, ta spoluprace, studie pro Mlynare....

Hm ... Ja nijak netajim, ze jsem s nim obcas mluvil. Uz si nepamatuji, zda jsem mu dodaval nejakou studii (ostatne nejake podklady jsem poskytl i dalsim stranam).

Nicmene nemam za to, ze by to jakkoliv branilo v tom, abych napsal komentar na tema, zda ma byt MI. Koneckoncu pro MI jsem nikdy nic nedelal :-)

Myslim, ze Mlynar nebyl soudruh. Mozna jste byl (ci jeste jste) soudruh Vy a uvazujete stranicky. To by vysvetlovalo ledacos - napriklad to, ze pisete jako anonym.

Dnes je vsechno jinak!
Cela Unie svobody se pry v Praze sesla v salonku jedne restaurace a soutezi, kdo umi nejrychleji ovladat XP-cka. Kdo vyhraje, bude novym ministrem informatiky.

Tohle musim dementovat :-) Sesel jsem se s jednim clenem, ktery tedy v te hospode byt nemohl. Zda soutezi ostatni stranici, to ovsem netusim.