Hlavní navigace

Ministr Březina chce být zlým mužem ve vládě

Jiří Peterka

Dočkáme se po letech ministrů bez portfeje prvního ministra přes informační technologie? Na Lupě jsme už přinesli rozhovor s Karlem Březinou nedlouho po jeho jmenování, kdy se spíše teprve rozkoukával v nové funkci. Jeho současné plány komentuje Jiří Peterka.

V minulém týdnu jsem měl možnost se zúčastnit dvou akcí, na kterých vystupoval i nový ministr bez portfeje Karel Březina. Jednalo se o seminář k informační politice ČR, pořádaný v Senátu ČR, a dále o klubový večer SPISu, věnovaný především výsledkům středečního jednání vlády o otázkách informační společnosti. Na obou těchto akcích byl ministr Březina klíčovou osobou a tak je jistě zajímavé seznámit se s tím, s jakými názory, plány a záměry zde vystupoval.

Na úvod si dovolím zrekapitulovat několik skutečností. Předně: pan Karel Březina je tzv. „ministrem bez portfeje“, který po svém předchůdci nezdědil dohled nad bezpečnostními službami. Místo toho dostal nově na starost problematiku informačních technologií a našeho směrování k tzv. informační společnosti – tuto oblast převzal od místopředsedy Mertlíka, který ji měl dosud na starosti. Konkrétní kompetence a odpovědnost pana ministra Březiny nyní vyplývají z toho, že se po panu Mertlíkovi stal předsedou Rady vlády pro státní informační politiku, a současně mu bylo svěřeno „politické řízení“ Úřadu pro státní informační systém. K tomu je ještě vhodné dodat, že nový ministr je v úřadu zatím jen krátce (stále se nachází v době tzv. stodenního hájení). A snad už jen poslední dovětek: faktický význam Rady vlády i jeho „váhu“ při jednání s nejrůznějšími subjekty určitě zvýšilo to, že v březnu vláda této radě přidala nové kompetence: především tu, že Rada spolu s MF ČR „navrhuje vládě rozdělení celkových výdajů na informační systémy a technologie do kapitol státního rozpočtu“. Lidově řečeno, rada nyní sedí resortům na jejich rozpočtových penězích na IT.

Jak hodnotí plnění Státní informační politiky

Na adresu rychlosti a způsobu plnění Státní informační politiky se ministr Březina vyjádřil na obou akcích shodně v tom smyslu, že tato koncepce není naplňována dostatečně rychle a dobře. V Senátu doslova řekl, že : „je poctivé si přiznat, že v harmonogramu dochází ke zpoždění. Je také třeba si říci, jaké jsou příčiny“. Ty ministr vidí následovně:

  • zakořeněný resortismus (neboli to, že resorty si především hledí své vlastní problematiky a nespolupracují dostatečně s ostatními na společných úkolech)
  • činnost ÚSIS, který podle ministra nesplnil svou roli (zmiňováno bylo, že se věnoval hlavně problematice Y2K)
  • nereálnost stanovených termínů
  • rozpočtové omezení (tedy snížení původně požadovaných prostředků, stejně jako důsledky rozpočtového provizoria)

Takový pohled na realizaci státní informační politiky nejspíše bude základem hodnocení, které pan ministr zpracuje – podle vládního usnesení č. 292 z 22. března totiž musí do konce června 2000 předložit kabinetu „vyhodnocení dosavadního postupu realizace státní informační politiky, včetně návrhů opatření ke zkvalitnění a účinné realizaci státní informační politiky“.

Pokud jde o opatření, která pan ministr nejspíše navrhne, i zde zazněly určité náznaky: na klubovém večeru SPISu ministr Březina zmiňoval tyto své plány:

  • dosáhnout toho, aby Státní informační politika (SIP) byla chápána nikoli jako nutný náklad, ale jako investice do budoucnosti.
  • posílit koordinační roli Rady vlády při naplňování státní koncepce informační politiky (k čemuž hodlá využít nedávnou změnu statutu Rady)
  • změnit fungování Úřadu pro státní informační systém – zmiňována byla potřeba jeho restrukturalizace a také zvýšení jeho odborné úrovně.

PPP, aneb: Public – Private Partnership

Státní správa se při formulování a naplňování státní informační politiky až dosud příliš nesnažila o nějaký významnější dialog či dokonce spolupráci s ostatními subjekty, zejména pak s podnikatelskou sférou a širokou veřejností. Takové chování ostatně bylo a stále je jednou z nejvážnějších výtek na adresu státu – že vše chápe jen jako svou výlučnou aktivitu a pak zákonitě dospívá k tomu, že na ni nemá prostředky a že ji sám nezvládne.

Nyní by se ale mohlo blýskat na lepší časy. Pan ministr Březina opakovaně hovořil o potřebě spolupráce veřejného a privátního sektoru (včetně nejširší veřejnosti a médií), i o potřebě vzájemného dialogu. Používal v této souvislosti termín PPP (Public – Private Partnership, doslova: partnerství veřejné a privátní sféry) a zmiňoval také to, že ve 3. čtvrtletí chce do vlády předložit materiál o takovém partnerství.

V této souvislosti jistě není bez zajímavosti, že právě schválený Akční plán realizace státní informační politiky počítá se (spolu)financováním některých projektů právě z mimorozpočtových prostředků pocházejících od podnikatelské sféry a dalších nestátních zdrojů. Jde např. o programy EDU (školství) a VISK (knihovny), ale také o projekty z oblasti elektronického obchodu. Příkladem mimorozpočtových zdrojů financování může být závazek Českého Mobilu, týkající se připojování škol k Internetu. Usnesení vlády, které Akční program schvaluje, obsahuje jako jeden z dalších úkolů „zpracovat a předložit do 30. září 2000 analýzu možností spolupráce s veřejností a podnikatelskou sférou při naplňování cílů státní informační politiky“ – což je zřejmě právě ten materiál, o kterém pan ministr hovořil.

Celkově nelze než tuto změnu v celkovém přístupu státu uvítat a doufat, že stanovení konkrétních pravidel spolupráce státního a nestátního sektoru, které má pan ministr v plánu (vlastně za úkol), bude vyvážené a povede k dosažení tolik potřebných cílů. Kéž by se bývalo začalo dříve.

Zlý muž ve vládě?

Na obou akcích, kde jsem měl možnost slyšet jeho vystoupení, hovořil pan ministr Březina o potřebě uvádět existující a vznikající legislativu do souladu s realitou dnešních informačních technologií. Pan ministr také zmiňoval dva konkrétní způsoby, kterými chce tohoto sice ambiciózního, ale nesmírně potřebného cíle dosáhnout. Jedním je založení specializované skupiny při legislativní radě vlády, která by posuzovala všechny vznikající legislativní návrhy z pohledu informačních technologií. O druhý způsob faktického prosazování konkrétních požadavků a připomínek přímo ve vládě by se chtěl ministr Březina starat sám tím, že zde bude hrát roli „zlého muže“, který vše kontroluje a připomínkuje z pohledu IT (dosud byla takováto role „zlých mužů“ očekávána hlavně od ministrů životního prostředí, kteří měli krotit své industriální kolegy v jejich krajinodestruk­tivních rozletech).

Jak s elektronickým obchodem?

S úpravami legislativy úzce souvisí i otázka elektronického obchodu. To je totiž záležitost, která podobně jako elektronický podpis naráží na explicitní ustanovení mnoha různých zákonů, které s novou elektronickou realitou vůbec nepočítají. V současné době probíhá analýza naší legislativy s ohledem na potřeby elektronického obchodu, přičemž výsledek této analýzy může vyústit ve dvě různé alternativy dalšího postupu: to co je potřeba změnit, se změní buď samostatnou novelizací jednotlivých konkrétních zákonů, nebo se takováto novelizace udělá nepřímou cestou, prostřednictvím jediného specifického zákona o elektronickém obchodu. Ministr Březina se vyjádřil v tom smyslu, že preferuje variantu samostatné novelizace jednotlivých zákonů před samostatným zákonem o el. obchodu.

DPH na SW ve výši 22 procent?

Na klubovém večeru SPISu padla i jedna velmi zajímavá otázka, přímo z úst prezidenta SPISu: podle dostupných zpráv prý ministerstvo financí připravuje přeřazení softwaru ze skupiny produktů a služeb se zvýhodněnou sazbou DPH (tj. 5 procent) do nezvýhodněné – neboli zvýšení DPH na software z 5 na 22 procent. Pan ministr Březina, kterému byl dotaz adresován, to nepopřel – prý se s touto informací již také setkal, na jednání jedné z odborných skupin ČSSD, ale dosud prý neměl čas o tom hovořit s ministrem financí. Prohlásil ale, že je optimistou a že doufá, že se takový záměr podaří odvrátit. Znamenalo by to totiž poměrně vysoké zdražení veškerého softwaru pro všechny subjekty, které nejsou samy plátci DPH. Stejně tak by to ale mohlo mít i určité kladné aspekty – mohlo by to posílit motivaci producentů softwaru poskytovat programy zadarmo a prodávat podpůrné služby.

Jiří Peterka

Našli jste v článku chybu?

7. 6. 2000 18:33

Dan Lukes (neregistrovaný)
Ta kalkulace ponekud kulha. Podnikatel - platce ten software nejdriv koupil - pri tom zaplatil DPH statu prostrednictvim prodejce. No a pote si ji necha vratit. Takze rozdil je jen v tom, jestli stat nejakou dobu sponzoruje 5 nebo 22 procenty. Takze nejak nevidim tu vyhodu.

7. 6. 2000 13:52

Fluke (neregistrovaný)
Možná, že tohle je docela dobrej nápad. Protože podnikatel (plátce DPH), který si software koupí, může uplatnit na vstupu větší odečet. Otázkou ale je zda se o tuto částku nezvedne cena. To by pak samozřejmě smysl nemělo.
Je jasné, že soukromého uživatele tohle posune víc k warezu, ale pro podnikatele by to mohl být krok opačným směrem.
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

DigiZone.cz: Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla