Hlavní navigace

Mironet: miliony, které nám zaplatil stát, by měl ministr chtít po Microsoftu

5. 3. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa
Kauza protipirátského policejního zásahu ve firmě Mironet má další dohru. Máme důkazy, že vedení Microsoftu ovlivňovalo policii, tvrdí ředitel společnosti.
  • 14:30 – do textu jsme doplnili vyjádření ministerstva spravedlnosti 
  • 14:45 – doplnili jsme stanovisko firmy Microsoft v závěru textu

Když v roce 2000 policie na základě trestního oznámení firmy Microsoft v centrále e-shopu Mironet zabavila počítače a později obvinila firmu a jejího majitele z porušování autorských práv, vypadalo to nejdřív na velký úlovek. Jenže soudy v následujích letech potvrdily, že firma nepochybila a na veškerý software měla platné licence.

Kvůli pochybení musela Česká republika Mironetu na základě pravomocného rozsudku z loňského roku zaplatit odškodné ve výši 23,5 milionu Kč (18 milionů odškodné plus úroky). A firma se se státem soudí ještě o dalších 626 milionů, které požaduje za poškození podniku a ušlý zisk. 

Nevíme, jestli tento soud vyhrajeme, říká ředitel Mironetu Robert Novotný. Víme, ale, že by tuto škodu neměl platit stát, ale Microsoft, dodává. Firma dnes na tiskové konferenci vyzvala nastupujícího ministra spravedlnosti, aby přehodnotil stanovisko své předchůdkyně a začal peníze od Microsoftu vymáhat.

Máme důkazy

„Máme jasné důkazy, že pracovníci z nejužšího vedení Microsoftu záměrně policii uváděli v omyl a nestadardně ovliňovali vyšetřování,“ tvrdí Novotný. Do ovlivňování podle něj byli zapleteni například tehdejší generální ředitel Microsoftu Jan Mühlfeit nebo obchodní ředitel Vladimír Smutný.

Jaké důkazy má Mironet v ruce? Podle Novotného vycházejí hlavně z toho, co manažeři sami řekli policii: „V policejním spisu, a nejen tam, se objevily materiály z jejich výpovědí, kdy si vyšetřovatelé dělali záznamy o tom, jak jednání probíhala. Podle materiálů při zahájení vyšetřovaní například policie konala ještě dřív, než Microsoft vůbec podal trestní oznámení, tedy bez jakéhokoli oficiálního popudu,“ říká.

Dotyčné materiály dnes ale novinářům odmítl předložit s tím, že je nejdříve pošle novému ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi, který má do funkce nastoupit v první půlce března. Pak je chce podle svých slov dát také médiím.

Stát vs Microsoft

Mironet podle Novotného už ministerstvo k vymáhání škod na Microsoftu vyzýval. Jenže neúspěšně. „Pokoušeli jsme se předložit důkazy již ministryni spravedlnosti Válkové, ale ona naši nabídku na setkání odmítla. Mluvčí ministerstva pak dodal, že ministerstvo se danou věcí nebude zabývat, že šlo pouze o pochybení policie,“ říká.

Podle mluvčího ministerstva Jiřího Hovorky ministerstvo nevidí důvod, proč by mělo vyplacenou náhradu škody na Microsoftu vymáhat: „Odpovědnost státu za škodu způsobenou trestním stíháním je objektivní povahy, kdy stát odpovídá za výsledek bez ohledu na zavinění. Odpovědnost oznamovatele trestného činu by bylo možno dovodit jen tehdy, pokud by šlo fakticky o křivé obvinění, což se ale v daném případě zjevně nestalo. Pokud společnost Mironet je přesvědčena, že byla trestním oznámením společnosti Microsoft poškozena, nic jí nebrání podat proti této společnosti žalobu a v rámci soudního sporu vymáhat náhradu škody,“ napsal Lupě.

V druhém, zatím neukončeném sporu o 626 milionů podle něj za Českou republiku nevystupuje ministerstvo, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

BRAND24

Mironet podle Novotného oslovil i současné vedení české pobočky Microsoftu, které ale odmítlo záležitost řešit s tím, že takovou žádost může podat jen zástupce státu. Mluvčí Microsoftu Jana Vávrová dnes Lupě poskytla stručné vyjádření:

„Společnost Microsoft klade velký důraz na to, aby její aktivity byly v souladu s etickými principy a s právním řádem v každé zemi, ve které působí, a to včetně České republiky. V tomto případě Microsoft spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, a to zcela v souladu s právním řádem. Microsoft nebyl účasten na dalších řízeních u Ústavního soudu a následných sporů ohledně náhrady škody. S ohledem na to považujeme jakékoliv nároky za zcela neopodstatněné.“

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).