Mistral - mírný, až střední optimismus

Nejednou (přinejmenším čtyřikrát – 1, 2, 3 a 4) jsem na stránkách Lupy kritizoval společnost UPC za to, jakým způsobem nakládá s uživateli kabelového Internetu, tedy své pravděpodobně nejprogresivnější služby Mistral. Vyzván k shrnutí současné situace na poli kabelového Internetu musím ale dříve, nežli tak učiní první přispěvatel pod článkem, čtenáře upozornit, že redakci periodika, jemuž šéfredaktoruji, se po vlastně již několikaletém úsilí podařilo konečně uzavřít partnerství na projektu „virtuální redakce“ – právě s UPC. Stávám se tedy snadným terčem pro označení „zkorumpovaný žurnalista“ a kdo chce hodit kamenem, nechť hodí. Pro mne osobně je ale i toto čerstvé partnerství potvrzením pozitivního vývoje v UPC (možná právě i díky peripetiím, jež mu předcházely), jedním z vedlejších efektů postupné profesionalizace tamního týmu i důkazem toho, že Internet (už?) není pro UPC popelkou vedle satelitní a kabelové televize, ale službou, jejíž význam (a obrat…) může jen a jen narůstat.

Co je tedy od posledně u UPC nového? V dubnu se společnost konečně stala členem NIX, kam je nyní připojena linkou o kapacitě 100 Mb/s, rovnou do EBONE pak míří 34 Mb/s. Dokončení peeringových jednání s ostatními domácími ISP by tak měla znamenat prozatím uspokojující vyřešení problémů s externí konektivitou.

Pozoruhodná data vyšla najevo ohledně rychlosti jednotlivých domácích přípojek. Osobně jsem se nechal zkorumpovat pevným připojením Mistral 256 (jednotlivé typy připojení a jejich ceny hledejte zde) a prvních pár dnů po přestupu ze šedesát čtyřky jsem byl lehce rozmrzelý a podezíravý, neboť natolik markantní skok, jaký jsem očekával, se nekonal. Jak se ale můžete dočíst například na ISDN serveru (web UPC o podobných technických detailech cudně mlčí), názvy jednotlivých tarifů příliš neodpovídají realitě a jsou tak spíše krycími označeními pro rychlosti podstatně vyšší. Nejmarkantnější je to právě u Mistralu 64, který ve skutečnosti nabízí rychlosti 96 kb/s pro upstream a dokonce dvojnásobnou (!) 128 kb/s pro downstream. S downstreamem například jsem se tedy u Mistral 256 skutečně dostal místo očekávaného čtyřnásobku jen na „pouhý“ dvouapůlnásobek (ze 128 na 320) – inu, byl jsem holt namlsaný, při přechodu z dial-up už bych se asi nestačil divit. Proč to UPC dělá a vědomě uživatele nejrozšířenějšího tarifu klame jeho názvem? Nevím a s tiskovým oddělením UPC jsem tento článek záměrně nekonzultoval… Důvodem ale může být snaha v co největší možné míře předcházet reklamacím. Už jste někdy zkoušeli reklamovat rychlost připojení po dial-up? ISP svalí vinu na telekomunikační společnost a ta se s vámi buďto nebude bavit (zažádali jste vůbec o povolení používat modem přes vaši telefonní linku?), nebo zpětně vrátí Černého Petra ISP. Na koho ale může svalovat vinu UPC, když počínaje kabelem z vašeho počítače má už vše pod palcem samo? A protože každý, kdo Internet po kabelu od UPC používá, by mohl samostatně a bez nápovědy vypracovat definici pojmu „kolísavá rychlost připojení“, jeví se poloviční zvýšení reálné rychlosti jako rozumný krok, předcházející hromadnému každoměsíčnímu vyúčtovávání minut a hodin, kdy nebyla u jednotlivých zákazníků dodržena garantovaná čtyřiašedesátka.

Podstatně horší situace ovšem nastane, když nejen, že není řeči o šedesát čtyřce, ale třeba ani o třicet dvojce nebo šestnáctce – když nastane nula. Ano, ani o totální výpadky připojení nebývala u Mistralu nouze a bohužel ani dosud není situace optimální. Markantní zlepšení kdysi skutečně kritické situace ale můžete sami sledovat například prohlížením archivu diskuse „mistralistů“. Jak sami zjistíte, problémy s konektivitou ustupují postupně v debatě do pozadí a rozhodně už nejsou tematickou dominantou, jako tomu například bylo během loňského dramatického podzimu. Z vlastní zkušenosti pak musím potvrdit, že dny a hodiny, na které se kdysi dal souhrn výpadků za měsíc počítat, byly nahrazeny spíše minutami – a jsou dokonce lokality, kde o ničem podobném zatím vůbec neslyšeli.

„Lokální problematika“ je totiž pravděpodobně největší achillovou patou Mistralu od UPC – alespoň z pohledu koncových uživatelů. Co totiž báječně funguje třeba na Letné, ve Stodůlkách (třeba, jedná se o příklad!) skomírá a bojuje o přežití. Částečnou odpovědí pak může být přehled fungování mistralovských bridgů, někdy ovšem narazíte na geopatogenní zónu a pak zjistíte, že i když v sousedním bloku vše běží parádně, u vás se jedná jen o desátý průklep optima, přičemž pomoci vám nedokáže ani přivolaný technik od UPC (nemluvě o tom, že v době jeho návštěvy bude určitě všechno jako na potvoru „tip top“).

Shrnuto a podtrženo: Nečekejte, že jakmile vám domů zapojí Mistral, budete si užívat 24 hodin denně připojení s pevnou a neměnnou rychlostí 64 kb/s. S největší pravděpodobností v průměru naměříte ještě o poznání více, což asi bude na druhou stranu nejspíš vykoupeno iritujícími okamžiky rychlostí na pomezí totální ztráty spojení. A když budete mít opravdu velikou smůlu, zařadíte se mezi malý zlomek výjimečných pechfóglů, kteří buďto už svůj boj vzdali a vrátili se potupně do náručí dial-up (případně jej pěstují paralelně jako záložní, občas i rychlejší variantu) nebo se permanentním pingováním, stížnostmi a reklamacemi snaží stav věcí uvést do vyhovující podoby. Opět dle webových diskusí soudě, počet těchto nešťastníků klesá a navíc se zdá, že postupem času se zdokonaluje i svého času velmi kritizovaná technická podpora Mistralu. Pesimista říká: horší už to být nemohlo, optimista oponuje: hlavně, že nezůstalo při starém.

       

Zbývá uvést na pravou míru, jakže je to s oněmi legendárními dvěma sty tisíci domácností, jež UPC připojí do konce roku k Internetu. Skutečně nejde přímo o připojení, ale o vybudování takové sítě, která připojení takového počtu domácností umožní. Pokud tedy dattelkabelový Mistral svého času obšťastňoval cca 2.000 domácností a momentálně se jedná odhadem o zhruba 5.000 přípojek, samo UPC si klade jako reálný cíl 10.000 uživatelů do konce roku 2001 – ovšem navíc ještě dalších 190.000 uživatelů potenciálních, přičemž 150.000 z nich už je prý pod střechou. „Po několika odkladech“ (jak přímo ve své červnové tiskové zprávě společnost přiznává) se v polovině tohoto roku konečně rozjelo plánované rozšiřování zamistralovaných lokalit o Eden, Folimanku, Groš, Hostivař, Podolí, Skalku, Solidaritu, Spořilov, Vršovice, Petrovice, Horní Měcholupy a Jižní Město a v říjnu se konečně mohou těšit i Žižkováci.

Přestože kabelový Internet od UPC nesplnil (nejspíš bláhové) naděje do něj vkládané a nestal se zatím ani pro pražskou populaci levnější a zejména masovou alternativou dial-up, stále ještě má šanci výrazně posílit svůj význam v centrech (Praha, napřesrok i Brno) a výrazně tak podpořit internetizaci českého obyvatelstva (jinými slovy – Internet už každý zná, teď je třeba naučit se s ním žít). Po loňské krizi se momentálně naštěstí zdá, že se začíná opět zlehka blýskat na časy: služby se pozvolna zkvalitňují, tým profesionalizuje a lokality rozšiřují. Tak jen to nezakřiknout!