Máte pravdu, je třeba ty západní pořádky pořádně proprat a vytvořit si vlastní, domácím validátorem podporované. Měl bych k článku pár otázek a připomínek:
1. V Dodatku C (http://www.w3.org/TR/xhtml1/#guidelines) doporučení XHTML 1 se celkem jasně říká, že uvedená pravidla slouží k zajištění zobrazení XHTML dokumentů v existujících HTML prohlížečích. O formální kompatibilitě HTML 4.01 a XHTML 1.0 tam není ani zmínka. W3C sice v několika dokumentech používá nejasný termín "profile of use of XHTML which is compatible with HTML 4.01", vždy je ovšem v dokumentu uvedeno, že se míní kompatibilita se stávajícími HTML prohlížeči. Dalo by se tedy mluvit o zavádějící terminologii, ale o lhaní asi těžko - W3C se nijak netají, že se smyslem pravidel kompatibility je pouze podpora zobrazení XHTML pomocí současných HTML parserů v prohlížečích, a v praxi to kupodivu (jak autor článku sám uvádí) funguje bez problémů - že se využívá nedostatků v HTML parserech, je věc druhá.
Pokud autor ví o dokumentu od W3C, který tvrdí, že XHTML 1.0 při dodržení pravidel kompatibility je syntakticky kompatibilní s HTML 4.01, sem s odkazem.
2. Definici mime typu "text/html" u IANA najdeme v RFC2854 (http://www.rfc-editor.org/rfc/rfc2854.txt). Explicitně se tam uvádí, že mime typ "text/html" mohou používat HTML dokumenty i (za jistých podmínek) XHTML 1.0 dokumety. Dokument je ovšem pouze informativní, je možné, že někde existuje autoritativnější dokument, který tvrdí, že dokument s mime typem "text/html" musí mít pouze HTML syntaxi a nesmí mít v žádném případě XHTML syntaxi, byť je W3C jiného názoru.
Jelikož autor článku chce měnit v tomto duchu chování českého validátoru, jistě o nějakém autoritativním dokumentu ví a jen ho zapomněl v článku odkázat - mě by opravdu zajímal, protože se mi nepovedlo jej nalézt.
Nechci se teď bavit o tom, nakolik je možnost posílat dokument s XHTML syntaxí jako "text/html" vhodná či nevhodná, koncepční či nekoncepční - zajímá mne, na základě čeho autor článku dovozuje, že se to nesmí a že validátor W3C je proto vadný.
3. Ještě poznámka k NET syntaxi - souhlasím s tím, že využití její nepodpodpory v prohlížečích ke korektnímu zobrazování XHTML není koncepční řešení. V praxi ovšem funguje a to, zcela kacířsky, považuji za podstatné. W3C si už navíc pomocí Web SGML Adaptations Annex pojistilo cestičku, jak z toho ven, takže předpokládám, že v nějaké příští HTML specifikaci se objeví EMPTYNRM YES a na tento problém se zapomene, aniž by komukoli způsobil praktickou újmu.
Odpověď na názor
Odpovídáte na názor k článku Mix posvátné validity a X.
Pravidla pro diskutující
Přidáním čtenářského příspěvku do diskusí či fóra souhlasíte s tím, že budete dodržovat následující pravidla. Při jejich hrubém porušení se vystavujete riziku smazání příspěvku, jeho modifikaci, v krajním případě i zablokování přístupu do diskusí.
Redakce ze zásady nezasahuje do čtenářských diskusí a zavazuje se, že nebude mazat ani modifikovat příspěvky, kromě případů, kdy tyto porušují některé z následujících pravidel. V takové situaci je na zvážení redakce, zda příspěvek modifikuje s viditelným upozorněním, či přímo smaže. Redakce nikdy nemaže „nesouhlasné komentáře“ jen proto, že jsou nesouhlasné. Vítáme střet názorů, ale vždy v rámci slušné a kultivované debaty.
Příspěvky nesmí obsahovat:
- Vulgární či hrubé výrazy.
- Urážlivé výroky na adresu druhé osoby či skupiny osob.
- Texty, které mají za cíl jen vyprovokovat emotivní reakci (trolling).
- Rasové útoky či útoky na jakoukoliv jinou menšinu či skupinu obyvatel.
- Komerční nabídky a affiliate odkazy.
- Odkazy na warez, sériová čísla, licenční kódy, pornografii a další nevhodný materiál stejně jako žádosti o poskytnutí tohoto obsahu.
- Prokazatelně protiprávní obsah.
Informace o soukromí: U všech přidaných komentářů provozovatel ukládá IP adresu a hostname odesílatele. U neregistrovaných uživatelů se na webu zobrazuje část hostname, případně IP adresy, neumožňující identifikovat konkrétní počítač.
Povolené značky XHTML: a, br, code, em, li, ol, p, pre, strong, sub, sup, ul
