Mlynář: nové ultimátum pro Telecom

Minulý týden vzbudila poměrně velkou pozornost studie vypracovaná regulátorem (Českým telekomunikačním úřadem) na žádost ministra Vladimíra Mlynáře, která srovnává ceny za ADSL služby u nás a v zahraničí (podrobněji viz článek „ADSL: co vyšlo regulátorovi“). Jistě jsem nebyl sám, kdo byl zvědav na reakci ministra Mlynáře a na to, jaké závěry ze studie odvodí. Odpověď zazněla na páteční tiskové konferenci na Ministerstvu informatiky (která byla svolána k jinému tématu – k projektu intranetu veřejné správy).

Hodnocení

Reakce ministra Mlynáře, tak jak jsem ji pochopil, byla velmi diplomatická. Akceptoval totiž argument, že ceny ADSL u nás jsou srovnatelné s evropským průměrem, a toto kvitoval z pohledu dostupnosti (alespoň nějakého) ADSL pro nejširší veřejnost. Na druhé straně kritizoval skutečnost, že to, co dostává zákazník za své peníze u nás, je méně, než co dostává zákazník v zahraničí:

Cena za ADSL, která je dnes v České republice nabízena, sice odpovídá průměru evropské unie, ale zákazník nedostává v žádném případě kvalitu, která je srovnatelná se stejnou cenou jinde v Evropě. Je to zejména otázka přenosové rychlosti. Je evidentní z toho srovnání, že to, co se dnes v ČR pod značkou ADSL nabízí, je méně kvalitní než to, co dostane zákazník v Evropě.

K tomu snad malé vysvětlení: ministr Mlynář mluvil hodně o kvalitě, ale z kontextu bylo patrné, že tím myslí především rychlost, nikoli současné problémy s fungováním sítě (nedostupnost FTP a různé výpadky). Jen pro doplnění, dnes večer pořádá Telecom setkání s novináři na téma problémů s FTP, takže se snad už dozvíme, v čem byla příčina.

Zpět ale ke stanovisku ministra Mlynáře. Jeho argument o tom, že „vstupní“ cena (za jakoukoli přípojku) je srovnatelná s evropským průměrem a že to je podstatné pro posouzení dostupnosti ADSL pro nejširší vrstvy, by si (podle mého názoru) zasloužil vzít v úvahu také paritu kupní síly. Přepočet podle absolutních hodnot (měnových kurzů) může být zajímavý pro posouzení toho, zda poskytovatel poskytuje své služby levněji nebo dráže než jiné subjekty v zahraničí (byť i zde to není „úplně čisté“, protože zdaleka ne všechny náklady tuzemského operátora jsou na úrovni evropského průměru). Pokud ovšem chceme hodnotit míru toho, jak jsou určité služby dostupné občanům této země, pak jsem přesvědčen, že je nutné brát ohled také na kupní sílu obyvatel neboli provádět příslušná srovnání přes tzv. paritu kupní síly.

Nové ultimátum

Na adresu „nízké kvality“ (rozuměj: nízké rychlosti) našeho ADSL bylo stanovisko ministra Mlynáře celkem jednoznačné: je potřeba s tím v dohledné době něco udělat. Chápe to prý jako velký úkol pro Český Telecom, a rozhodl se zopakovat svůj „velmi důrazný apel“ z konce února letošního roku, který média překřtila na ultimátum. Tentokráte vyzval Telecom k tomu, aby se

do léta situace změnila, v tom smyslu že se změní buďto cenové podmínky, nebo se změní kvalita nabízené služby, a to zásadním způsobem

Toliko doslovný přepis. Povšimněte si na něm vyřčené alternativy: buďto změna ceny (směrem dolů), nebo změna kvality, ve smyslu rychlosti (směrem nahoru). Když jsem se na tyto dvě varianty ptal v následně diskusi, ministr Mlynář vyjádřil svůj názor, že za pravděpodobnější považuje zvýšení rychlosti (a tedy zachování stávající cenové hladiny).

Budou změny?

Očekávání ministra Mlynáře, že schůdnější bude zvýšení rychlosti než pokles cen, vcelku koreluje s různými neoficiálními signály, které v poslední době přichází ze strany Českého Telecomu. Tyto signály naznačují, že Telecom by mohl přistoupit na zvyšování rychlosti (za stejné peníze) spíše než na snižování cen (za stejný objem služeb). Určitou vstřícnost Telecomu ke změně podmínek zmiňovaly minulý týden i Hospodářské noviny a naznačil to i sám Telecom ve svém stanovisku ke studii regulátora:

ČTc si je vědom skutečnosti, že za zmíněnou cenu základní varianty získávají čeští zákazníci v současné době nižší přenosové rychlosti než uživatelé v zemích, kde jsou služby založené na bázi ADSL poskytovány již několik let. Cílem ČTc je postupně se i v této oblasti dostat na úroveň srovnatelných zahraničních operátorů.

Pokud k tomu skutečně dojde a Telecom skutečně zvýší přístupové rychlosti (při zachování ceny), případně sníží poměr overbookingu (což ovlivňuje „kvalitu“), má šanci tím alespoň částečně kontrovat argumentu, že za stejné peníze poskytuje podstatně „méně muziky“, než je zvykem v zahraničí. Bohužel se tím ale nevyřeší problém dostupnosti vhodného připojení k Internetu pro nejširší masy obyvatel – kteří se řídí spíše obsahem své peněženky a svou kupní silou (tj. chovají se úměrně paritě kupní síly) a ne srovnatelností našich cen s průměrnými cenami v Evropě.

Pro tuto část aktuálních i potenciálních uživatelů Internetu je stále ještě řešením dial-up a nové modely vytáčeného připojení, zejména paušální způsob zpoplatnění – tedy nikoli minutový, který je nutí pracovat na Internetu se stopkami v ruce. Jednání Fóra pro vytáčený přístup k sítí Internet, které má nové modely hledat, stále ještě pokračují, a ještě velmi nedávno to vypadalo, že Telecom nepřipustí jakýkoli náznak skutečně paušálního způsobu zpoplatnění. Teprve v poslední době se objevují jisté signály, které naznačují, že bychom se přeci jen mohli dočkat alespoň nějaké podoby tzv. intervalového paušálu (neboli neměřeného připojení v určitém intervalu, například o víkendech či mimo špičku). Tedy něčeho takového, co chtěl Telecom sám zavést již vloni, v rámci svého (regulátorem zastaveného) Internetu plus.

Osobně vkládám větší naděje na zlepšení našeho ADSL do změny způsobu, jakým je dnes realizován: tedy do změny z „přístupu“ na „propojení“. Důvod je ten, že při „přístupu“ podmínky stanovuje pouze Telecom a ostatní mohou jen přeprodávat něco, co nemohou významněji změnit. Šanci mají až při propojení, které teprve otevře dveře skutečné konkurenci (a ne pouze soutěži o to, kdo jedno a to samé prodá o pár korun laciněji). Podrobněji viz článek „Bude ADSL s lepšími podmínkami?“

Mlynář byl v USA

Při své páteční tiskové konferenci ministr Mlynář také poprvé připustil, že v polovině března skutečně byl v USA jednat o odkoupení zbývající části Eurotelu, pro Český Telecom. O výsledcích tohoto jednání ani o stavu celé transakce nesdělil žádné podrobnosti a pouze použil příměr ke bábovce, která už začíná zlatovět v troubě, ale ještě není zcela dopečena .

Skutečnost, že jednání o odkoupení minoritního podílu v Eurotelu byla obnovena, oficiálně potvrdil ve stejný den také Český Telecom svým oznámením. Ve hře je podíl ve výši 49%, který vlastní společnost ATLANTIC West B.V. (konsorcium společností AT&T Wireless a Verizon) a který by Český Telecom rád získal do svého držení. Již jednou, v červenci 2001, se obě strany v zásadě dohodly na částce 1,475 miliardy USD. Krátce nato však došlo k propadu telekomunikačních trhů a Telecom údajně chtěl snížit cenu na 1,1 miliardy USD, což druhá strana neakceptovala. Nyní, podle neoficiálních zpráv citovaných ČTK, byla dohodnuta kompromisní cena 1,285 miliardy USD. Celá transakce však zřejmě ještě není plně dojednána.