Mobilní peníze: příští velká věc?

V zemích třetího světa se rozjíždí iniciativy usilující nahradit neexistující bankovní služby službami mobilními. V rozvinutějších zemích už mobily nemusí suplovat bankovní účty, a tak se snaží spíše usnadnit samotné placení. V ČR se o to nově snaží i mobilní peněženka od Vodafone či pilot NFC plateb od O2.

Jedním ze zvýrazněných témat letošního světového mobilního kongresu v Barceloně byl i vzájemný průnik finančních a mobilních služeb – ať už ho budeme vnímat jen jako mobilní způsob placení, či mobilní způsob přístupu ke klasickému bankovnímu účtu, nebo jako mobilní náhradu samotného bankovního účtu jako takového. Všechny tyto varianty, i jejich jemnější nuance, jsou totiž velmi zajímavé a aktuální. A tak není divu, že se o nich v Barceloně hodně mluvilo.

Mobil místo bankovního účtu

Začněme třeba poslední zmíněnou variantou, neboli mobilní náhradou klasického bankovního účtu. To v našich zeměpisných šířkách není příliš aktuální, neboť u nás jsou bankovní účty běžně dostupné (i když si často stěžujeme na podmínky jejich vedení, zejména pokud jde o poplatky). Ale v mnoha zemích třetího světa je tomu jinak. Zde stále existují velké počty lidí, kteří nejsou v dosahu bank a nemohou tak využívat jejich služeb (v angličtině se jim trefně říká „unbanked“), ale jsou již v dosahu mobilních služeb. Podle posledního odhadu asociace GSMA jde o více jak jednu miliardu lidí.

A tak se asi nelze divit, že se objevují různé iniciativy, které se snaží suplovat neexistenci bankovních služeb jejich mobilní náhražkou. Pod anglickým sloganem „to bank the unbanked“, který se raději ani nebudu pokoušet překládat do češtiny. Pochopitelně se zaměřením na to, co „unbanked“ lidé potřebují – což nejsou žádné „makroplatby“ a pokročilé vymoženosti moderních bankovních účtů a e-bankingem, ale obyčejná a jednoduchá možnost někde „uchovat“ určitou částku peněz, moci s ní někde něco zaplatit, a případně ji převést na jiný účet či dokonce někomu jinému, kdo účet ani nemá.

Samozřejmě to není tak, že by iniciativy tohoto typu dosud neexistovaly a čekaly až na letošní světový mobilní kongres. To určitě ne. Ale právě na letošním kongresu v Barceloně jim byla věnována velká pozornost, a to nejen mediální, ale i sponzorská. Tak například nadace manželů Gatesových (The Bill and Melinda Gates Foundation) právě na kongresu oznámila, že částkou 12,5 milionu dolarů podpoří program MMU (Mobile Money for the Unbanked) samotné GSMA asociace. Jeho cílem je urychlit dostupnost mobilních finančních služeb pro lidi, kteří žijí za méně než 2 USD denně.

Tradiční finanční služby jsou pro lidi s takto nízkými příjmy příliš drahé – a asi také proto nerozvinuté a nedostupné. Což následně otevírá prostor pro alternativní poskytování finančních služeb i na mobilní bázi. Ovšem i to je náročný úkol, který vyžaduje spolupráci celého spektra subjektů: od mobilních operátorů, přes banky a finanční instituce, až po místní vlády, samosprávné orgány a další organizace.

Na druhou stranu určitě jde o zajímavou podnikatelskou příležitost: hodnota celého „trhu“ s mobilními finančními službami pro lidi bez klasických bankovních služeb (dosud „unbanked“) je odhadována na cca 5 mld. USD na následující tři roky. Ovšem vzhledem k obrovskému počtu (potenciálních) zákazníků  je ihned zřejmé, že na každého z nich budou v průměru připadat jen velmi malé částky, jako obdoba ARPU. A to vytváří velký tlak na snižování transakčních a dalších nákladů.

O potřebách zemí třetím světa by se dalo povídat a psát dlouho, pojďme ale raději k nám domů. I zde totiž jsou totiž dvě zajímavé novinky, konkrétně v oblasti mobilních plateb. Ale jelikož jsou navzájem dosti odlišné, pojďme si je popsat každou samostatně.

Pilot NFC technologie pro placení

Jedna z tuzemských novinek byla také představena na barcelonském kongresu, a je zatím jen pilotním projektem na dobu 9 měsíců. Jde o spolupráci Telefóniky O2 Czech Republic a Dopravního podniku Plzeň na „integrované městské kartě“. Ta by uživatelům měla v první fázi umožnit „platit za cesty veřejnou dopravou ze svých mobilů jakož i využívat různých nákupů a dobíjení kreditů“, a později i „dobíjet své elektronické peněženky a nakupovat nové lístky na autobus přímo ze svých telefonů NFC a používat webové stránky města“.

Podle neoficiálních informací má Telefónica O2 podobných pilotních projektů v přípravě více. Zatím to ale vypadá spíše jako testování technologického řešení, než jako test platebního modelu. I tisková zpráva Telefóniky O2 totiž poměrně podrobně popisuje právě technologické řešení, po stránce HW postavené na principu OTA (Over The Air): tedy takové, které údaje potřebné pro platbu (například o vybraném zboží, částce k zaplacení atd.) přenáší „vzduchem“. V daném případě je tento „přenos vzduchem“ realizován technologií NFC, alias Near Field Communications, určenou pro bezkontaktní přenosy dat na vzdálenosti, měřené spíše v jednotkách centimetrů.

Nevýhodou takovéhoto řešení je potřeba použít takový mobilní telefon, který technologii NFC podporuje. Těch zatím není mnoho, a tisková zpráva O2 zmiňuje jen dva modely: Nokia 6131 NFC a Nokia 6212 Classic. A to je pro platební nástroj aspirující na univerzálnost zatím  poměrně zásadní handicap.

Pokud se jej ale podaří časem překonat a podpora NFC v mobilech bude téměř stoprocentní, bude to zase mít obrovský přínos: umožní to provázat mobilní platby s reálným (fyzickým) světem takovým způsobem, který bude snadno a rychle použitelný, s opravdu minimálními nároky na součinnost a aktivitu platícího – ten bude muset jen přiložit svůj mobil dostatečně blízko ke „zdroji dat“ (například k nějaké ceduli s cenou služby či produktu, který si přeje koupit). Tím se do jeho mobilu dostanou podstatné informace pro sestavení příkazu k transakci – a na uživateli pak bude jen rozhodnutí o tom, zda si nákup skutečně přeje či nikoli, a v kladném případě potvrzení transakce (nejspíše ještě přes nějaký PIN či jiné zabezpečení). 

Jinými slovy: technologie NFC zde pomáhá hlavně v tom, aby uživatel nemusel sám zadávat do svého mobilu (přepisovat) věci jako číslo účtu příjemce, variabilní symbol, částku a další konkrétní údaje. A platí to vlastně obecně: přes technologii NFC se do mobilu mohou dostat jakékoli informace, ne nutně jen podklady pro eventuelní platbu – ale třeba detailnější informace o nějakém exponátu, na který se vlastník mobilu právě dívá. Příklad vidíte na následujícím obrázku, který vybízí k přiložení mobilu s NFC technologií a k získání informací o vstupenkách či ke stažení vyzváněcích tónů.

NFC

M-peněženka od Vodafone

To druhá tuzemská novinka, kterou toto úterý představil český Vodafone, už je tradičnějším řešením pro mobilní platby. A to se všemi svými přednostmi i nevýhodami.

Jde o řešení, které v terminologii našich mobilních operátorů (tak, jak je definována například v tomto dokumentu) odpovídá mikroplatbám:

  • výše platby je od 3 Kč do „několika set“ Kč
  • platba je ihned zaúčtována na vrub telekomunikačního účtu (tj. stržena z kreditu u předplacených služeb, nebo zahrnuta do vyúčtování u tarifních programů).

Ačkoli to tedy Vodafone sám prezentuje jako  „peněženku“ (službu „M-peněženka“), není zde žádný aspekt nabíjení, neboli nutnosti předem si někam převést nějakou částku, ze které se teprve může platit. V tomto ohledu jde tedy o přesně stejnou službu, jakou jsou již nějakou dobu fungující m-platby od T-Mobile.

Společný je pro obě služby (novou M-peněženku od Vodafone i m-platby od T-Mobile) také základní princip ochrany zákazníka proti zřejmě asi nejreálnějšímu ohrožení: ztrátě mobilu a možnosti, že jej k placení využije někdo jiný, bez souhlasu původního vlastníka. Pro tento případ – než zákazník stihne nahlásit operátorovi ztrátu mobilu a nechá si zablokovat svou SIM kartu a tel. číslo  – existuje u obou služeb denní limit, který si zákazník může také sám nastavit. U Vodafone je standardně přednastaven na 1000 Kč.

No a společná je i hlavní nevýhoda takto koncipovaného platebního mechanismu: možnost placení vyžaduje dvoustranný vztah mezi mobilním  operátorem a konkrétním prodejcem. Jinými slovy: takto platit mohou jen zákazníci daného mobilního operátora, a to jen u těch prodejců, kteří jsou s daným operátorem domluveni na vzájemné spolupráci (a jejich systémy jsou patřičným způsobem provázány). A takovýchto prodejců je zatím pohříchu málo.

T-Mobile své m-platby spustil již v roce 1999, a když je v roce 2004 rozšířil, měl k nim pouze 12 partnerů. A sám k tomu napsal:

Využití služby sice nikdy nebylo výrazně velké, ale účel splnila – ukázala, jak je využití podobného typu plateb jednoduché. Nejprve bylo možno platit v automatech CocaCola a myčkách Aral, v roce 2003 se T-Mobile přeorientoval na zboží v internetových obchodech.

Jenže dnes, po dalších 5 letech, má seznam partnerů služby m-platba jen 16 položek, a to stále není mnoho. Nicméně je to samozřejmě více, než má v době startu své verze mobilních plateb (služby M-peněženka) český Vodafone. Jeho seznam partnerů totiž čítá jen jedinou položku. A v ní je uvedeno jméno služby i-legálně.cz, kterou čtenářům Lupy asi netřeba podrobněji představovat.

Jak se M-peněženka používá?

Ukažme si nyní na názorných příkladech, jak se placení pomocí M-peněženky používá. Pravdou je, že stejně jako u m-plateb je to pro uživatele velmi jednoduché – a to jak když nakupuje z počítače, tak i z mobilu.

Ukažme si první případ: brouzdáte se ze svého počítače, a u služby i-legálně.cz jste si něco konkrétního vybrali. Když se dostanete k placení, najdete mezi možnostmi nově i M-peněženku.

Mpenezenka1

Když ji zaškrtnete, budete následně vyzváni k zadání vašeho telefonního čísla (pokud jej už nemáte nastavené v konfiguraci)

MIF16

Mpenezenka2

Načež vám na zadaný mobil přijde SMS zpráva s jednorázovým kódem. Ten zkopírujete do formuláře na webu, a tím platbu potvrdíte.

Mpenezenka3

V případě, že platíte přímo z mobilu – tj. pokud si stránky prodejce zobrazujete právě ve svém mobilu – takovéto překopírovávání číselného kódu odpadá a potvrzení platby je ještě jednodušší.

Anketa

Co je podle vás největší překážkou mobilních plateb v ČR?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 2. 2009 8:01

Školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web

  •  
    Jak mít na Internetu blog.
  • Jak si založit web na Wordpressu.
  • Jak pokračovat v jeho provozování.

Detailní informace o školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web »