Hlavní navigace

Mohou být průzkumy Internetu zmanipulované?

Marek Antoš

O mohutných aktivitách výzkumných agentur v oblasti českého Internetu jsme už na Lupě psali několikrát. Taylor Nelson Sofres Interactive přišla v dubnu do mlýna se svou troškou v podobě zprávy o českém Internetu, podle které je - mimo jiné - free-mail Seznamu údajně největší. Jak se však ukázalo, průzkum byl zmanipulovaný výběrem účastníků.

Zpráva TNSI byla svým způsobem revolučním počinem. Zatímco většina agentur se i ve vztahu k Internetu doposud dotazuje klasickými cestami, tj. přímým dotazováním, tento průzkum použil metodu internetového panelu respondentů. Veškeré odpovědi byly získávány prostřednictvím Internetu od lidí, kteří se do panelu zaregistrovali s tím, že jsou ochotni odpovídat na otázky týkající se jejich chování na Internetu.

Zveřejněné výsledky se věnují především používanosti českých portálů a free-mailových služeb, jedna z otázek se týkala také používaného poskytovatele připojení. Pokud jde o portály, otázka se týkala známosti, nikoliv používání. V této kategorii je jednoznačným vítězem Seznam s 99 procenty, na druhém místě Atlas (90 procent), třetí příčku překvapivě obsadila Zmije (60 %) a konečně na čtvrtém místě Centrum (48 %), následováno v těsném závěsu jinak podstatně menším Najdi.to (44 %). Bylo by zajímavé tyto výsledky porovnat s dnešními, reklamní kampaň Centra, zaměřená na propagaci značky, by se nepochybně nějakým způsobem projevila.

Sporné jsou však výsledky v kategorii free-mailů, která byla naopak zaměřena na reálné používání. Také v této kategorii totiž zvítězil Seznam (25 %), na dalších místech pak skončili Post (15 %), Email.cz (13 %), Centrum (12 %) a Atlas (9 %). Zatímco výsledky dalších serverů by mohly zhruba odpovídat (zajímavé jsou malé rozdíly), pozice vítězného Seznamu, který odskočil dokonce o 10 procent, je dosti nepravděpodobná. Problémy free-mailu Seznamu jsou dostatečně známé a v poslední době vedou dokonce k odlivu jeho uživatelů; na nové verzi se podle Iva Lukačoviče pracuje. On sám navíc v minulosti mnohokrát uvedl, že vinou pozdního nástupu free-mail Seznamu v návštěvnosti pokulhává za svými konkurenty, což bylo až do sloučení všech služeb Seznamu do jedné položky patrné i z auditu návštěvnosti. Výsledek v tomto průzkumu je proto nepříliš důvěryhodný.

Důvod se však snadno vyjeví po zjištění, že celý průzkum sponzoroval právě Seznam. V žádném případě nechci tvrdit, že by tímto způsobem někoho uplácel, sponzoring totiž spočíval v propagaci panelu proužkovou reklamou na stránkách Seznamu. Z toho však vyplývá, že část respondentů přišla přímo ze Seznamu, což logicky ovlivňuje výsledky průzkumu. Je to asi stejné, jako kdybychom na Lupě uspořádali průzkum, které internetové magazíny znají naši čtenáři, a zařadili tam i sami sebe: dost možná bychom z ní vyšli vítězně, hodnověrnost takového průzkumu je však nulová.

Abych si ověřil svoji hypotézu, oslovil jsem také pracovníky TNSI, kteří průzkum připravovali. Díky jejich vstřícnému postoji, který je třeba ocenit, jsem se tak dozvěděl další podrobnosti. Podle informací, které mi poskytl Ivan Kousel z TNSI, byli lidé do panelu získáváni ze několika zdrojů a bannery na Seznamu s odkazem na registrační formulář byly pouze jedním z nich. Podíl takto získaných respondentů činil 22 procent, což podle TNSI není relevantní vzhledem k tomu, že podíl Seznamu ve free-mailu i v oblasti portálu byl o více či méně vyšší. Pan Kousal proto „ovlivnění výsledků výzkumu způsobem náboru respondentů nepovažuje za významné ani z hlediska podílu a vůbec ne z hlediska pořadí jednotlivých portálů či free-mailů.“

S tímto závěrem osobně nemohu v případě free-mailu Seznamu souhlasit. Podotýkám, že následující výpočet je čistě fiktivní, protože reálná čísla jsou neznámá, ale rád bych ilustroval, že možnost ovlivnění existuje. Řekněme tedy, že free-mail Seznamu používá 60 procent respondentů získaných na Seznamu (bannery se točily i přímo na free-mailu) a 15 procent respondentů z jiných zdrojů. Pokud spočítáme vážený průměr s ohledem na zmíněný 22procentní podíl, dojdeme k celkovému podílu 25 procent, který uvádí i citovaná zpráva. Skutečný podíl by však měl být jen oněch 15 procent – ovlivnění tedy může činit třeba deset procent (anebo i více), což je v této kategorii dosti významné číslo.

UX17

Cílem tohoto článku v žádném případě není zpochybňovat Taylor Nelson Sofres Interactive jako takový – zvláště v poslední době se zdá, že se jeho internetových aktivit ujali skuteční odborníci, kteří chystají některé zajímavé novinky. Je však třeba zdůraznit, že způsob tvorby statistického vzorku je velmi důležitý i v případě Internetu, což tvůrci tohoto průzkumu zanedbali: výsledky jsou proto dosti sporné. Jak jsem již uvedl, můj předcházející výpočet vychází z fiktivních čísel. Předpokládám však, že TNSI má jednotlivé odpovědi doposud uschované spolu s informací, odkud byl dotyčný respondent získán. Bylo by proto asi na místě, aby autoři průzkumu přiznali svou chybu a zveřejnili opravené výsledky s vyloučením těch respondentů, kteří pocházejí ze Seznamu. Snad bude tato zkušenost dostatečným mementem pro tvůrce dalších podobných výzkumů jak přímo v TNSI, tak v jiných agenturách.

Marek Antoš

Našli jste v článku chybu?
31. 5. 2000 11:34
Petr Stuchlík (neregistrovaný)
No jo, díky... Jsem z těch různých akvizicí a mergerů trochu zmatený. Na věci to ale nic nemění.
31. 5. 2000 10:54
Petr Bednář (neregistrovaný)
Jen poznamka na okraj - neplest dve odlisne vyzkumne agentury s podobnym nazvem: Taylor Nelson a AC Nielsen.