Mozilla Firefox – Chcete jej (a má na to)?

Prohlížeč Mozilla Firefox (původně se jmenoval Firebird, nicméně tento název nešťastně kolidoval s jinými produkty) vznikl jako derivát open-source komunikačního balíku Mozilla, vybudovaného na základě kdysi nejpoužívanějšího prohlížeče Netscape. Firefox je postaven na stejném jádře překladače webových stránek nazvaném Gecko, nicméně od Mozilly jej mnohé odlišuje. Především je konstruován jako jednoduchý a rychlý prohlížeč, zatímco Mozilla je komplexním komunikačním balíkem. Jedním z jeho primárních cílů bylo snížit hardwarové i systémové nároky prohlížeče oproti Mozille (což se zcela nepodařilo). V neposlední řadě má pak Firefox jiné grafické rozhraní, integrovanou správu doplňků a několik dalších zajímavých funkcí. Stáhnout jej můžete ze stránek nadace Mozilla, nicméně svůj vlastní web (a zde bych doporučoval začít) mají i tvůrci české verze. Tím jsem již řekl další podstatnou věc. A sice to, že i Firefox, stejně jako další projekty z dílen Mozilla Foundation, je pravidelně lokalizován do češtiny.

Není verze jako verze

Vydání Firefoxu 1.0 RC1 vzbudilo zasloužený mediální ohlas. Nelze se ale zbavit dojmu, že pojmenování verze 1.0 (byť s omluvným Release Candidate) bylo určeno především pro vzbuzení zájmu. Prohlížeč existuje již notnou dobu a vzhledem k tomu, že je nepřetržitě vyvíjen, se postupně měnila jeho použitelnost. Verze staré nyní již – řekněme – půl roku jsou bez problémů použitelné, přesněji řečenou jsou použitelné bez větších problémů.

Firefox je multiplatformní prohlížeč, nicméně pokud zde o něm hovořím, mám na mysli především kompilaci pro platformu Win32, tedy pro klasická, dvaatřicetibitová Windows.

V jejich prostředí nabízí ve srovnání s Internet Explorerem pohodlnější procházení www stránkami, snazší práci s více otevřenými stránkami současně a slušnou podporu standardů. Ochrana před vyskakujícími okny, respektive její provedení, je v opravách pro IE6.0 s Windows XP/SP2 evidentně okopírováno mimo jiné od něj. Přesto je možné říct, že současný Firefox 1.0 RC1 aktuálně v české verzi není v procesu vývoje tohoto prohlížeče až tak velikým skokem kupředu jako spíše evolučním převalením se. Cesta k opravdu finální verzi bude ještě chvilku trvat.

Ujme se?

Tvůrci Firefoxu doufají, že se jim časem podaří dosáhnout desetiprocentní penetrace tohoto prohlížeče mezi uživateli webu. To by znamenalo tři věci. Především by museli přesvědčit dostatek domácích uživatelů nebo těch, kteří administrují počítač, s nímž pracují pod Windows, k nainstalování jeho poslední verze jako druhého prohlížeče. Proč druhého? Protože mnoho webových aplikací je pro Internet Explorer optimalizováno do té míry, že je s ničím jiným nelze použít, příkladem budiž Windows Update. Druhým nezanedbatelným úkolem je donutit dostatečný počet výrobců PC, velkých i malých, aby Firefox předinstalovávali na své stroje a konfigurovali jej jako primární prohlížeč. To s sebou nese zádrhel. Jestliže výrobce bundluje Windows OEM s Internet Explorerem, pak je sice zodpovědný za jeho podporu, ale uživatel, který má problém, může vycházet i z rozsáhlých informací na webu Microsoftu a zkušeností jiných uživatelů. Pokud by ale přidával Firefox, je mnohem pravděpodobnější, že se lidé s problémy budou obracet přímo na něj, což mu zvýší náklady za podporu.

Třetí důležitou úlohou je prosazení Firefoxu ve školách a v těch firmách, kde si prohlížeč, například vzhledem k využívaným aplikacím, lze vybírat. S čím se lidé učí zacházet ve škole, toho se pak neradi zříkají, a momentálně se, mimo jiné díky kontroverznímu projektu Internet do škol, učí takřka výhradně produkty Microsoftu. Všechny tyto elementy představují argumenty proti podpoře Firefoxu sofistikovanými webovými aplikacemi a v důsledku i proti jeho stahování. Přesněji, po dlouhou dobu představovaly.

Po uvedení první verze 1.0 následovala vlna stahování nového prohlížeče, která se od předchozích lišila svou délkou a intenzitou. Firefox si stáhly miliony uživatelů a mnoho z nich má potenciál si jej ponechat – tedy po vyzkoušení nepřejít zpátky na Internet Explorer. Tato skutečnost může i vývojáře webových aplikací přimět začít jej oficiálně podporovat; mnohdy se tak již děje. V důsledku toho trvalé množství uživatelů prohlížeče stoupá a tím narůstá jeho potenciál, stoupá jeho podporovanost. Důležitým elementem je i široce zakořeněné přesvědčení, že Firefox a produkty Mozilla vůbec jsou obecně bezpečnější než Internet Explorer a především neobsahují bezpečnostní chyby. Faktem ovšem je, že jsou s největší pravděpodobností stejně chybové jako dílka Microsoftu, pouze v nich nebylo až doposud pro nízké rozšíření tolik chyb identifikováno.

Vzhledem k latenci, s jakou nyní Microsoft přistupuje k vývoji svého Internet Exploreru, je vysoce pravděpodobné, že podíl Firefoxu a derivátů Mozilly vůbec na koláči webových prohlížečů pod systémem Windows bude i nadále stoupat, a já se domnívám, že vysněných deset procent by nemuselo být nereálných. Ne ale bez podpory škol a firem. A hlavně – ne bez rozšíření obecného povědomí o této aplikaci.

Chcete jej?

Firefox se ovládá podobně, jak jste zvyklí z Internet Exploreru. Většina stránek (ale ne všechny) v něm vypadá podobně jako v IE. Umí automaticky blokovat „vyskakovací“ okna, podporuje procházení webu v záložkových oknech (tabbed browsing), umí běžně používaná šifrování, funguje v něm většina pluginů pro aktivní obsah, nicméně nechtěné instalace spywarové komponenty se na rozdíl od IE prakticky nemusíte obávat. Prostě je prima. Na druhou stranu má čas od času potíže se stabilitou. Na pomalých počítačích je znatelně méně výkonný než IE6 a například v prostředí Windows 98 může padat. Problematické jsou taky některé doplňky nebo vizuální témata. Některé aplikace nefungují vůbec (Windows Update, komerční banka), jiné jen omezeně. To znamená, že ač začnete používat Firefox, Internet Exploreru se úplně nezbavíte. Rozhodnutí je však na vás. Větší rozšíření jakéhokoliv alternativního prohlížeče totiž povede ke zvýšení celkové bezpečnosti webových stránek a Internetu jako takového. A to je benefit, který vám Microsoft nikdy nenabídne.