Hlavní navigace

Může email nahradit písemnou formu?

10. 12. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Stejně tak jako si lidé dříve psali dopisy rukou, píší si je dnes prostřednictvím emailu. Využití emailu ale již daleko přesáhlo pouze soukromou korespondenci a email se využívá i ve světě obchodu. Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda email může v současnosti nahradit zákonem požadovanou písemnou formu.

Informační společnost a prostředky komunikace na dálku se prudce rozvíjí. V podstatě každý z nás má mobilní telefon (někteří i dva a více), stejně tak má pravděpodobně každý z nás i přístup k Internetu (ať už ve škole, v práce či doma) a samozřejmě i emailovou schránku. Právě email je jednou z nejrozšířenějších služeb Internetu. Stejně tak jako si lidé dříve psali dopisy rukou, píší si je dnes prostřednictvím emailu. Využití emailu ale již daleko přesáhlo pouze soukromou korespondenci a email se využívá i ve světě obchodu. Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda email může nahradit zákonem požadovanou písemnou formu. Jinými slovy, zda je např. možné prostřednictví emailu uzavřít smlouvu, u které zákon pod podmínkou neplatnosti vyžaduje písemnou formu. Zodpovězení otázky je významné především z toho důvodu, že pokud nebude dodržena zákonem předepsaná forma právního úkonu, bude úkon neplatný (§40/1 občanského zákoníku). Stejně tak je v zákoně i stanoveno, že písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena zase jen písemně. Je možné ji např. změnit nebo vypovědět prostřednictvím emailu?

Odpověď na tuto otázku najdeme především v občanském zákoníku (zákon) a v zákoně č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (ZEP). Občanský zákoník v § 40 stanoví, že pokud nebyl právní úkon učiněn ve formě, kterou zákon nebo dohoda stran vyžaduje, je takovýto úkon neplatný. Platnost písemné formy ale předpokládá i existenci podpisu, který může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Dále zákon stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tedy písemná forma právního úkonu, je-li učiněn elektronicky, zůstává zachována, jsou-li splněny současně dvě podmínky: 1) použití elektronických prostředků, které umožňují zachycení obsahu právního úkonu a 2) určení osoby, která právní úkon učinila.

Splnění první podmínky v případě emailu (elektronické pošty), tedy zachycení obsahu, nebude pravděpodobně činit větších problémů, a proto se ve svém dalším výkladu zaměřím především na splnění druhé podmínky, tedy na určení osoby, která email poslala (nebo obecně datovou zprávu), resp. učinila tento právní úkon. To může v praxi představovat již jisté komplikace, protože není problém si založit emailovou schránku zdarma a představovat se libovolným jménem. Takových emailových schránek navíc mohu mít v zásadě neomezený počet, tedy splnění této podmínky již může být problematičtější. K řešení daného problému určení osoby, která učinila právní úkon (poslala email), poslouží především elektronický podpis.

V roce 2000 byl přijat zákon o elektronické podpisu. Výsledná podoba zákona byla ovlivněna především modelovým zákonem UNCITRAL (Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo) o elektronickém podpisu a směrnicí Evropské unie pro elektronické podpisy. ZEP zavádí a definuje důležité pojmy. Především definuje tzv. datovou zprávu, což jsou elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou. Samotný elektronický podpis je definován jako údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Zákon dále rozlišuje elektronický podpis a tzv. zaručený elektronický podpis. Na zaručený elektronický podpis jsou kladeny následující vyšší bezpečnostní požadavky. Zaručený elektronický podpis je elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:

BRAND24

  1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
  2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
  3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
  4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

Použití zaručeného elektronického podpisu zaručuje, že dojde-li k porušení obsahu datové zprávy od okamžiku, kdy byla podepsána, toto porušení bude možno zjistit. Zde je třeba upozornit na skutečnosti, že v oblasti orgánů veřejné moci je možné používat pouze zaručené elektronické podpisy. To samé platí i pro výkon veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám. Dále platí, že datová zpráva je považována za podepsanou, pokud je opatřena elektronickým podpisem.

Na základě právě uvedeného platí, že pokud je datová zpráva (email) podepsána (zaručeným) elektronickým podpisem, je splněna i druhá podmínka stanovená zákonem, a to určení osoby, která právní úkon učinila. Jinými slovy: na právní úkon učiněný emailem, za předpokladu, že lze určit osobu, která email poslala (právě na základě např. elektronického podpisu), lze nahlížet jako na právní úkon písemný, a to se všemi důsledky, které zákon s takovýmto projevem spojuje. Ostatně i to byl i záměr zákonodárce, aby přijetím ZEP byla elektronická forma postavena za stanovených podmínek na roveň formě písemné.

Uzavíráte smlouvy elektronicky?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je právník....
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).