Mýty a fakta kolem facebookových diskusí pod články. Věčná debata se vrací

Má smysl uvázat se nespolehlivému Facebooku a nasadit na svůj web jeho diskusní modul? A přináší facebookové diskuse opravdu zvýšení návštěvnosti ze sociálních sítí?

Google minulý čtvrtek zprovoznil možnost přidávat pod články komentáře založené na modulu z Google+ (oficiálně pouze na platformě Blogger.com, ale je možné to obejít). O víkendu se pak na Twitteru (a poté na blozích – zde a zde) odehrála krátká debata Daniela DočekalaMichalem Ischiou z Respektu, která znovu otevřela věčné téma: jaké diskusní platformy jsou nejlepší a má smysl diskuse pod články vůbec mít?

Jde tady zejména o volbu mezi facebookovými diskusemi, novým modulem od Googlu, samostatnou službou typu Disqus či Livefyre a vlastním komentářovým systémem. V Česku má většina velkých zpravodajských serverů vlastní systém, jen Aktuálně.cz využívá od září 2011 právě facebookových komentářů. Díky tomu máme k dispozici reálné zkušenosti a data, na jejichž základě si můžeme zbourat několik mýtů.

Facebookové komentáře pomáhají zvýšit návštěvnost

Často zmiňovanou výhodou nasazení komentářového pluginu od Facebooku je fakt, že se komentáře uživatelů objevují také na jejich facebookových profilech, kde je mohou vidět další uživatelé a obsah se tak může po sociální síti lépe šířit.

Aby se ale komentář opravdu na profilu zobrazil, musí uživatel ponechat zaškrtnutý checkbox „Zveřejnit na Facebooku“. Statistiky, kolik komentujících tuto možnost ponechá, bohužel nemáme. Ani publikování na profilu ale neznamená, že odkaz uvidí všichni uživatelovi fanoušci – při tom, jak Facebook filtruje příspěvky zobrazované na zdi, to bude jen několik procent z nich. 

Ve výsledku to znamená, že efekt nasazení fb:comments na návštěvnost serveru z Facebooku je spíš zanedbatelný. Potvrzuje to i zkušenost Aktuálně.cz: „Nasazení facebookových diskusí nám návštěvnost z Facebooku nezvýšilo. Hlavní díl facebookové návštěvnosti generují jiné nástroje, zejména sdílecí tlačítka a fanpages. Podíl návštěvnosti z Facebooku v celku Aktuálně.cz nepřekračuje 3 procenta,“ potvrzuje obsahový šéf Centrum Holdings Jakub Unger.

Na jiných serverech s odlišným obsahem to samozřejmě může být jiné. Zajímavý je v této souvislosti příklad technologického serveru TechCrunch, který po necelých dvou letech facebookové diskuse zrušil. Nelíbilo se mu totiž, že po jejich nasazení výrazně ubylo diskutérů.

Facebook je nespolehlivý

„Jakmile na svůj web dáte nějaký ‚cizi‘ systém diskusí (obecně jakýkoliv cizí ‚cloudový‘ doplněk), tak se uzavíráte v něčím systému,“ upozorňuje správně Daniel Dočekal. Správná námitka, která platí nejen pro facebookové diskuse: pokud používáte jakoukoli cizí diskusní platformu třetí strany, přestáváte ji mít pod kontrolou.

Facebook vám navíc nezajišťuje, že jeho systém bude neustále dostupný, ani nezaručuje nějakou technickou podporu. A musíte počítat s tím, že se jeho služby průběžně mění, často i tak, že se o změně dozvíte až ve chvíli, kdy už je nasazena. 

Zkušenosti Aktuálně.cz ale ukazují, že v praxi to nemusí tolik vadit: „Diskuzní fóra svou úrovní nevybočují z dalších řešení, která tato firma nabízí – jsou standardně dobré, avšak fakt, že se Facebook v podstatě kontinuálně proměňuje a vyvíjí, má logicky dopad na občasnou nestabilitu, respektive nekompatibilitu systému. Za dobu, co s nimi pracujeme, nešlo nikdy o nic dramatického, spíše selektivní krátké výpadky či poruchy jednotlivých funkcí. Naši vývojáři obvykle rychle přijdou na to, ‚co zase Facebook změnil‘,“ popisuje Unger.

Několikaletá praxe tedy ukazuje, že s výpadky a změnami na Facebooku lze bez větších potíží žít. Jistotu ale nemáte: „Jaký bude FB za dva roky? Pokud půjde FB cestou jako nyní (komentářový zmatek v řazení, zavádění odpovědí), je jen otázkou času, kdy začne podobné výmysly zkoušet zavádět i ve fb:comments,“ upozorňuje na možná rizika Michal Ischia.¨

A pak je tu samozřejmě známý bod z Prohlášení o právech a povinnostech Facebooku: „Nezaručujeme, že platforma zůstane vždy zdarma.“

Co Facebook schvátí…

Pokud na svůj web nasadíte facebookové diskuse, vzdáváte se i samotných komentářů – podle podmínek použití jde o data, která patří Facebooku (respektive přímo uživatelům, kteří k nim už samotným jejich napsáním dali Facebooku licenční práva). Můžete si je sice – například za účelem cachování – stáhnout na svůj server, ale: „Toto svolení vám nedává žádná práva na tato data.“

To má zajímavé dopady například pro moderování diskusí – nevhodný komentář totiž nemůžete smazat, dá se pouze skrýt na vašich stránkách, ale na facebookovém profilu uživatele dál zůstává. Pokud chcete dosáhnout jeho trvalého smazání, máte jedinou možnost: můžete ho nahlásit Facebooku a nechat řešení situace na něm.

Vtipné je, že v další části podmínek Facebook stanovuje, že odpovědnost za obsah v aplikacích – tedy i v pluginech – nesete vy, a to dokonce i za obsah generovaný uživateli. 

Deanonymizace se (ne)vyplácí

Jedním z hlavních důvodů, proč facebookový plugin nasadit, bývá snaha o zkrocení trollů, kteří diskuse zaplevelují anonymními žvásty. Vyštvat anonymy se samozřejmě můžete pokusit i jinak – třeba úpravou svého vlastního diskusního systému, jako v loňském roce iDNES.cz.

Získat nějaká smysluplná data v tomto případě nejde, úroveň diskusí se dá hodnotit hlavně subjektivním pohledem. Jeden dopad deanonymizace je ale každopádně patrný: většinou po ní rychle poklesne počet diskusních příspěvků. A to i v případě, že založit si na Facebooku profil s falešnou identitou je otázkou několika kliknutí. Řadě lidem to zřejmě nestojí za tu námahu. A skutečné trolly něco takového nemá šanci zastavit.

Zajímavý úhel pohledu může nabídnout nedávno zveřejněná statistika služby Disqus, která srovnává hodnocení komentářů od anonymních přispěvatelů, čtenářů s pseudonymem a lidí vystupujících pod reálnou identitou. Nejlepší uživatelské hodnocení podle Disqusu dostávají příspěvky pseudonymů (61 % pozitivních hodnocení), na druhém místě jsou reálná jména (51 % pozitivních hodnocení) a na třetím anonymy (34 % pozitivních hodnocení). Pokud bychom tato čísla vzali v potaz, můžete úplnou deanonymizací přijít o nejlepší (tedy nejlépe hodnocené) přispěvatele.

EBF16

Nasadit, či nenasadit?

Přes všechna možná rizika ale facebookovým diskusím zůstává jedna zásadní a nevyvratitelná výhoda: provozovatel webu za ně nic neplatí (platformy jako Disqus jsou zdarma pro menší weby, větší provozovatelé za jejich služby platí). Pokud s nimi počítáte jako se střednědobým řešením a počítáte s tím, že je do budoucna nahradíte něčím jiným, mohou být dobrou volbou. 

Natrvalo ale nechce u fb:comments zůstat ani Aktuálně.cz, potvrzuje ostatně i Jakub Unger: „V dané době, tedy mezi lety 2010 a 11, byl pro nás Facebook nejlepší variantou, hodnou otestování v plném provozu. Dnes jsme o kus dál a s nástupem vlastního inovativního ‚multi-device‘ redakčního systému, na němž od podzimu poběží Aktuálně.cz a postupně další produkty naší firmy, je čas i na technicky i uživatelsky vyspělejší řešení diskuzí. Klientská verze Disqusu, jakožto komponenta, je jednou z možností.“

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 4. 2013 11:27

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »