Hlavní navigace

Na Internetu je necelá polovina domácností

16. 4. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
Nedávno skončil 10. ročník „Března, měsíce Internetu“. Během něj se stalo plno zajímavých věcí, zejména Noc s Andersenem měla letos úspěch. Součástí závěrečné tiskové konference BMI konané 10. dubna byly prezentace průzkumů o dostupnosti Internetu a informačních technologií v ČR. Máme důvody k optimismu?

Akci „Březen, měsíc Internetu“ zná už skoro každý. Však se také koná již pěknou řádku let. O letošním ročníku jsme čtenáře informovali v článku „Měsíc pro znevýhodněné uživatele“ a podrobně jsme se věnovali například konferenci Junior Internet. Další akce v rámci BMI mapuje kupříkladu aktuální číslo časopisu Ikaros. A na stránkách www.brezen.cz je zase k dispozici celá řada tiskových zpráv a dalších informací. Zkrátka o obsahu a průběhu jednotlivých dílčích akcí toho bylo napsáno již hodně. Nicméně je také načase přiblížit si i nějaké konkrétní výsledky, a těm se věnovala právě výše zmíněná tisková konference.

Na půdě Ministerstva kultury byla přítomna celá řada hostů; předseda sdružení BMI, pan Jaroslav Winter, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), pan Vít Richter, zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, společnosti IBM a agentur Markent a DEMA, které provádějí marketingové a sociologické výzkumy. Rekapitulovalo se, bilancovalo, a nejčastěji skloňovanou informací byl fakt, že letošní ročník BMI byl opět velice úspěšný, a v mnoha ohledech ještě úspěšnější než ty předchozí.

Za zmínku stojí zejména velice populární akce Noc s Andersenem, do které se zapojilo na 590 knihoven ve čtyřech evropských zemích. Noc zde strávilo cca 20.000 dětí a přibližně 3300 dospělých (pro srovnání: v loňském roce bylo spacích míst 487 a rok před tím 408). Noc s Andersenem se koná pravidelně od roku 2000, kdy proběhla poprvé, a to pouze na jednom místě – v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti.


Graf 1 - spací místa

Počet spacích míst při „Noci s Andersenem“


V souladu s mottem letošního Března, měsíce Internetu (které zní „Internet – výhoda pro znevýhodněné“) se knihovny z velké části zaměřily právě na specifické skupiny obyvatel, jako jsou lidé se zdravotním postižením, lidé nezaměstnaní, ale také třeba matky s dětmi nebo senioři. Různě zaměřené akce probíhaly celkem ve více než 380 knihovnách a dohromady se jich účastnilo přes 100.000 lidí.

Zajímavá je také statistika připojení knihoven k Internetu: v roce 2004 jich bylo přes 2100, o rok později 2700 a v loňském roce již přes 4000. Na připojení stále čeká zhruba 1600 poboček (zejména těch nejmenších), ale i tak je pokrytí více než dobré. Jak připomenul pan doktor Vít Richter (SKIP), uvádí se, že přibližně 93 % obyvatel žije v místě, kde knihovna nabízí veřejný přístup k Internetu.


Graf 2 - knihovny s Internetem

Knihovny se zavedeným Internetem


Graf 3 - obyvatelé

Obyvatelé míst, kde je v knihovnách zaveden Internet


Další pozoruhodné údaje přinesly výsledky průzkumů, které v průběhu konference prezentovali pan Jiří Remr z agentury Markent a paní Bohumíra Jozífková z agentury DEMA. Obě společnosti provádějí své výzkumy pravidelně každý rok (Markent od roku 1999, DEMA od roku 1997), takže máme možnost relativně slušného srovnání. Podrobnější informace můžete nalézt v grafech a tabulkách, které jsou uvedeny dále v textu.

Ve společnosti Markent se zabývali zejména využitím Internetu v obecné populaci. Na základě dat získaných v průběhu února od více než tisícovky respondentů bylo zjištěno, že s Internetem pracuje 47 procent obyvatel, přičemž 38 procent jsou aktivní uživatelé, kteří s ním pracují denně, a 9% se na Internet podívá alespoň občas. Jak se dalo předpokládat, základními faktory jsou zejména věk a dosažené vzdělání (tedy s Internetem nejčastěji pracují lidé mladší a vzdělanější). Rozdíly jsou skutečně zásadní – mladých lidí do 20 let pracuje s Internetem přes 70 procent, zatímco ve skupině 60+ je častých uživatelů jen sedm procent. U vzdělání to je podobné: Internet běžně používá 81 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, ovšem mezi lidmi se základním vzděláním to je pouze 16 procent.

Zatímco množství občasných uživatelů zůstává v průběhu let víceméně podobné, počet lidí aktivně využívajících Internet trvale stoupá. V roce 1999 to byla pouhá tři procenta, v loňském roce 28 procent a nyní již zmiňovaných 38 procent. Zajímavý je i poměr mezi častými a příležitostnými uživateli. Těch aktivnějších je v současnosti přes 80 procent, což poukazuje na to, že jakmile lidé jednou začnou s Internetem pracovat, většinou se nespokojí jen s občasným použitím. V roce 1999 tomu ale bylo právě naopak (72 procent uživatelů bylo jen příležitostných). To bylo pravděpodobně dáno jednak mnohem větší nedůvěrou k novému médiu a jednak tím, že internet toho ještě nenabízel tolik (zejména pro českého uživatele).


Graf 4 - práce s Internetem

Práce s Internetem


Společnost DEMA se zaměřila na domácnosti a jejich vybavenost technikou a přístupem k Internetu. Výzkum probíhal koncem minulého roku a vzorek tvořilo 402 osob. Výsledky jsou takové, že počítač má v současné době 60 procent domácností a přístup k síti Internetu 46 procent. Největší vliv má (stejně jako tomu bylo i v minulé prezentaci) vzdělání: Internet využívá 27 procent lidí s nižším vzděláním, 59 procent osob s maturitou a 76 procent rodin vysokoškolsky vzdělaných lidí. Dalším faktorem je také ekonomická aktivita. 57 procent takto aktivních domácností možnost přístupu k Internetu má, a jen 27 procent jeho pořízení neplánuje. V případě neaktivních domácností jsou čísla víceméně opačná: jen 31 procent Internet používá, ale přes 62% ho nemá, a ani o něm neuvažuje. Zbylá část lidí (v obou případech) Internet sice doma nepoužívá, ale ráda by si přístup někdy v budoucnu zařídila.

Co se týče celkového vývoje v průběhu let, tak v roce 1997 byla k Internetu připojena jen dvě procenta domácností, o rok později pět procent a postupně to číslo rostlo až na nynějších 46 procent. Růst je během sledovaného období pozvolný, neproběhl žádný zásadní zlomový nárůst. V prvních letech to sice působilo mírné zklamání (čekal se rychlejší rozvoj), ale i tak jsme se dostali skoro na polovinu z celkového počtu domácností, což je velice pěkný výsledek. Nejvyšší meziroční nárůst činil sedm procent, a byl zaznamenán mezi léty 2000 / 2001 a také 2004 / 2005.


Graf 5 - Internet v domácnostech

Internet v domácnostech

BRAND24


Jak je tedy vidět, jednotlivé roční údaje jsou příjemně stoupající. A není to jen tvrzení Markentu a společnosti DEMA. Před nějakým časem byly publikovány výsledky rozsáhlého průzkumu Českého statistického úřadu (kterému se zde na Lupě věnovalo hned několik článků, například trilogie Češi a informační technologie, léta páně 2006, Češi a připojení k Internetu, léta páně 2006 a Češi a využití Internetu, léta páně 2006), který sice přináší trochu odlišná čísla, ale stoupající tendence je také jasně patrná. Zkrátka nemůže být pochyb o tom, že Internet se naší populací i nadále neustále šíří, a zatím to ani nevypadá, že by se tento postup zpomaloval.

Je také jasné, že informovanost a osvěta mají na šíření internetu do domácností a mezi všechny skupiny obyvatel zásadní vliv. Akce „Březen, měsíc internetu“ tomuto rozvoji napomáhá již dlouhých deset let, a jak je patrné ze zmíněných statistik, tyto snahy přinášejí své výsledky. I letošní desátý ročník BMI se velmi vydařil – a už jen samotným rozsahem zapojení knihoven byl zatím dokonce nejúspěšnější. A to je jedině dobře. Přejme tedy „Březnu“, aby si tuto úroveň udržel i do dalších let.

Účastníte se vy nebo vaše rodina akcí v rámci Března, měsíce Internetu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vystudoval obor Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti pokračuje oborem Studia nových médií tamtéž.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).