Hlavní navigace

Najdeme knížky už jen v antikvariátu?

Petr Stránský

Vynález knihtisku byl jedním z klíčových okamžiků naší civilizace. Tištěná kniha se ale místo šestistého výročí v plné síle možná dočká tiché oslavy v kroužku věrných. Elektronická podoba materializující se na obrazovkách počítačů, a v blízké budoucnosti také na ultratenkých ohebných displejích, slibuje vytlačit svého šustícího předka.

Internet a informace. To je spojení tak logické jako hlava a mozek. Význam Internetu pro šíření a sdílení informací je nezpochybnitelný a obrovský. Nelze se proto divit, že velmi rychle se objevila myšlenka nahradit jeden z nejvýznamnějších nosičů informací současnosti – knihu její elektronickou sestrou.

Paradoxně tím, že počítače a Internet nabízí téměř dokonalé prostředky pro vytvoření (o nedostatečné ergonomii o trochu později) a sdílení elektronických dokumentů, se poněkud diskvalifikují jako prostředek pro šíření knih. Vytvoření a publikování knihy je autorským a podnikatelským činem, který požaduje patřičnou odměnu (existují oblasti, pro které je možnost existence dříve tištěných informací téměř seslaná z nebe: manuály a technická dokumentace dostupná pouze v elektronických verzích šetří výrobcům obrovské prostředky a zvyšují užitnou hodnotu jejich produktů). V případě možnosti volného kopírování je samozřejmě taková odměna problematicky zajistitelná, neboť není jak zajistit nešíření kopií elektronické verze, za které čtenáři již neplatí.

Knižní průmysl si za léta, která měl k dispozici, vybudoval relativně fungující mechanismy, které do jisté míry chrání vydavatele a autory před „zcizením“ jejich práv – tedy kopírování děl v podobě tištěných knih bez patřičné úplaty na jejich konta. Reprodukce narazí na zásadní problém – skutečně věrná kopie je většinou nákladnější než původní originál díky tomu, že ten jen tištěn ve velkém množství. Samozřejmě, že zcizovaní práv přímo vydavateli (či naopak autory) je problém poněkud jiný, a byl by předmětem podstatně odlišného článku. Skutečné kopírování je tak poměrně okrajovou záležitostí.

Proto došlo k vytvoření dvou hlavních formátů pro distribuci elektronických knih (společností Microsoft a Adobe), které měly více vyhovovat naturelu knihy (tedy vylepšit ergonomii, viz níže) a dodat zmíněnou ochranu autorských práv (ovšem jako u kteréhokoli elektronického prostředku problematickou – důkazem budiž již tak známá kauza ruského programátora, který byl tvůrcem programu umožňující knihu z chráněného formátu společnosti Adobe převést do volných formátů). Zajímavé je, že kniha se ve skutečnosti okovů tisku zbavila podstatně dříve, a výsledkem je záplava multimediálních titulů, typicky distribuovaných na CD. Ty přináší zcela jiný pohled na knihu, která je představovaná tisíci monotónních řádků (na okraj: sám původní podobu knihy a především vůni čerstvého výtisku miluji, a ročně mé oči projdou řádky cca čtyřiceti tištěných skvostů), a otevírají dveře interaktivitě a efektům v podobě multimédií – tedy kombinaci zvuků, pohyblivých obrázků, textu a jejich vzájemného propojení.

Vytvoření takového díla je samozřejmě podstatně náročnější a nákladnější než klasická kniha, a proto je sférou zájmu literatura umožňující vyšší prodejní cenu (a otevírající větší prostor pro multimédia) – encyklopedie, výuka jazyků apod. Problémy distribuce, nepovoleného kopírování sdílí se softwarem, a také se podobným způsobem brání (často je nemalou obranou většímu šíření po Internetu velikost takových děl), tedy trochu za rámec tohoto článku.

Pokud se vrátíme k obdobě klasické knihy v elektronické podobě, vypadá to, že trh na možnost nákupu elektronických děl nereaguje nijak závratně pozitivně. Nejznámějším experimentem se stala nová kniha známého tvůrce hororů Stephena Kinga, který na pokračování publikoval za nízkou dobrovolnou úplatu svůj nový román stáhnutelný na Internetu. Tento experiment skončil ve chvíli, kdy počet dobrovolných dárců klesl pod úroveň stanovenou Mistrem, a ten skončil online vydávání (podle informací na jeho stránkách, prozatím). Zdálo by se, že když ani tak světoznámý autor nedokázal online prodávat, nemá větší část trhu v podstatě šanci. Myslím si, že to není pravda. Pokud by byla ona kniha dostupná pouze za úplatu v elektronické verzi, tak její prodej bude famózní. Tedy od tak žádaného autora.

A tím se dostáváme k podstatně většímu problému. Teoreticky umožňuje vynechání fyzické schránky dosáhnout podobně jako u hudby nižší ceny pro kupce a zároveň vyššího zisku pro vydavatelství či autora (problém vynechání vydavatelství je identický s minule popisovanou oblastí vydávání hudby). To funguje za předpokladu stejného či lépe vyššího objemu prodeje (který by se teoreticky při nižší ceně dal předpokládat) jako v tištěné podobě.

Současný model prodeje knih ale funguje na principech, které jsou zatím velmi obtížně v elektronické podobě dosažitelné – profesionálové ví, že prodává obal. Tedy kromě tak proslulých autorů, kteří by si asi mohli dovolit vydávat své knihy na toaletním papíře. Ten funguje především proto, že knihy jsou nakupovány v knihkupectvích, kde při brouzdání mezi regály zavadíte spíše o barevnou přitažlivou obálku než o nevýraznou, byť informačně zajímavou knihu. Jistě, i díky on-line prodeji knih, se toto trochu mění. Daleko větší počet knih je kupován na základě rešerší, zprostředkovaných doporučeních atd., tedy podstatně více na základě obsahu (více to ale platí pro odborné knihy). Ale pro zásadní část trhu stále platí již zmíněné. Samozřejmě určitá imitace obsahu funguje i u elektronických knih – tedy obrázek, několik šťavnatých vět o úžasnosti autora i díla atd. Jenže problémem je, aby se k takové informaci uživatel vůbec dostal (schopnost dostat se při vyhledávání díla na vrchol seznamu není nepodstatná„.“Sa­movydávání" sice je podstatně menším problémem, alespoň z hlediska minimálního finančního vkladu – ten se může začít blížit nule (ale pozor na licence software pro vytváření knih). Ale pokud se takový autor nedokáže dostat na správné místo (tedy do míst typu Amazon, portál apod.), s velkou pravděpodobností má smůlu. Konečné dopady na tvář knižního trhu budou mít ostřejší kontury, ale pojďme na chvilku ještě ke knize jako takové.

To se nedá číst

Pokud se dokážeme „zbavit“ prvního problému – tedy zajistit šíření kopií díla pouze za úplatu, máme před sebou ještě problém druhý – ergonomii knihy, která existuje jako elektronický dokument zobrazitelný na počítači. Jako nejvýhodnější se jeví právě multimediální forma, která snižuje objem čistého textu a využívá potenciál počítače. Současné elektronické imitace knih umožňují některé zajímavé funkce – zvýrazňování obsahu, ukládání poznámek, samozřejmě vyhledávání atd. To je především v odborné literatuře rozhodně nezanedbatelná a velmi přínosná funkcionalita. S PDA přichází i možnost takovou knihu libovolně přemísťovat, ale zatím za cenu zhoršení čitelnosti (listovat v takové knize je skutečně sysifovský úděl). Pro klasickou beletrii jsou navíc takové funkce zajímavé pro kritika, ale méně pro běžného čtenáře. Určité možnosti slibují pokusy s elektronickým papírem, který by umožňoval vměstnat knihu do podoby pružného plastiku velikosti listu papíru s čitelností blízkou dnešnímu tištěnému textu, ale se všemi funkcemi elektronické knihy. Ty jsou komerčně na počátcích, a prozatím je nezodpovězena otázka, jaká bude cenová dostupnost těchto produktů. Zajímavým směrem jsou také audioknihy – které nejsou nijak zvlášť nové, stačí si vzpomenout na pohádky na vinylových nosičích. Bohužel vyšší náklady na vytvoření omezují rozšíření této formy do většího publika. Zatím jsem nezaznamenal komerční MP3 podobu, která by při použití přehrávače byla velmi zajímavá. Problémem pro široké rozšíření je právě cena „obalu“ v podobě nutného zařízení, která je příliš vysoká pro zařízení jednorázové (ale nezapomeňte na e-paper) a univerzální zařízení typu PC nejsou dostatečně mobilní a blbuvzdorná.

Finále

Jak se tedy bude měnit podoba knižního trhu? Bude daleko pestřejší nejen co do počtu titulů, ale především co do formy. Velká část odborné literatury bude pomalu přecházet do elektronické podoby, částečně multimediální, částečně jako elektronické knihy. Vše vezme rychlý obrat ve chvíli, kdy některá významnější díla budou dostupná pouze v elektronické, a ne v tištěné podobě (kdo bude mít odvahu?). Multimediální tituly se zvyšováním rychlosti Internetu a rozšířením budou migrovat do kompletně online podoby, která zajistí možnost zpoplatňování zajímavějšími způsoby (za použití, za kapitolu, časové předplatné apod.) než jen prodej celého titulu.

Změny zpoplatnění u knih elektronických na sebe také nedají dlouho čekat – možnost koupit jednu kapitolu nebo si naopak předplatit celý balíček knih se související problematikou je nasnadě. Domnívám se dokonce, že se v určitém ohledu přiblíží knihy hudebními průmyslu – tedy, že ucelené pasáže budou používány v různých kombinacích, a za jejich použití autor dostane úplatu. Bude se dát ještě mluvit o knize? Dokážu si představit, že zákazník si vytváří z určitých fragmentů svou knihu sám. Postupné vydávání kapitol a vnadění čtenářů po vzoru seriálů (a zmíněného Kinga) slibuje zajímavé možnosti a ukáže mistrovství autorů – nemožnost redikce již zveřejněných částí bude klást velké nároky.

Současně zejména v oblasti beletrie zůstanou miliony titulů v tištěné podobě. Jednak proto, že velká část jejich čtenářů ještě dlouho Internet příliš využívat nebude, jednak proto, že potřeba jazykových mutací zmenšuje přínos globální distribuce (není to tak úplně pravda, u multimediálních děl je provedení jazykových mutací obrovským přínosem).

Pro vydavatele budou přicházející změny znamenat nutnost podstatně rychleji reagovat na trh a změny na něm. Cyklus odvětví se zásadně změní v některých částech – žádná nová vydání a edice, ale kontinuální update online podoby. Prodávání „fragmentů“ knih a jejich balíčků bude zcela jistě také znamenat mnohé změny. A to samé platí vlastně i pro autory. Velkou otázkou zůstávají právě výstupní zařízení, která mohou do velké míry změnit podobu celého odvětví – velké domácí obrazovky, e-paper, PDA s lepšími displeji – budou značně definovat, co se bude dít. Kvalita knihy je jistě dána obsahem, ale forma není daleko za ním (nevhodná forma může obsah totálně degradovat, a kvalitní forma může slabému obsahu mírně pomoci).

Příště se podíváme na noviny a časopisy

Našli jste v článku chybu?

12. 9. 2001 13:38

petr.paral (neregistrovaný)
Sorry, měl jsem dovolenou, téma uľ nejspíą upadlo do zapomění
a tak odpovídám takhle.
Aľ budete u monitoru trávit denně 8-14 hodin denně, a počítač
bude zdrojem obľivy takových 19 let, velice rád si sednete k něčemu
co je cítit tiskařskou černí. Jako dinosaurus mi připadá názor,
ľe jedině technika spasí tenhle svět, a čumět bude ten, kdo je o tom přesvědčený. Podravujte Borgy.








18. 8. 2001 20:25

petr.paral (neregistrovaný)
Až budete u monitoru trávit denně 8-14 hodin denně, a počítač
bude zdrojem obživy takových 19 let, velice rád si sednete k něčemu
co je cítit tiskařskou černí. Jako dinosaurus mi připadá názor,
že jedině technika spasí tenhle svět, a čumět bude ten, kdo je o tom přesvědčený. Podravujte Borgy.






DigiZone.cz: Placené VoD a obsah zdarma

Placené VoD a obsah zdarma

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu