Hlavní navigace

Národní broadband strategie v tričku US-DEU

Michal Krsek 19. 8. 2004

Jelikož se nám blíží zveřejnění Národní broadband strategie, zkusme se podívat, jak se na tuto problematiku dívá politická strana, která stále drží křeslo ministra informatiky (US-DEU). Dokument je již staršího data (vznikl na počátku roku 2004), ale pokud vím, dosud nebyl nikde veřejně publikován (vyjma stranického webu).

Je samozřejmě otázkou, zda dotyčný dokument bude mít nějaký vliv na strategii, kterou zplodí ministerstvo, nicméně v případě odlišností bude hezky vidět, jaký je rozdíl mezi uvažováním politické strany a státního úřadu.

Autorem dokumentu je komise pro Informační technologie US-DEU, což je sdružení lidí v rámci strany, které se snaží poskytovat (ne vždy úspěšně) politikům zpětnou vazbu v oblasti informačních technologií.


Koncepce podpory rozvoje vysokorychlostního připojení k Internetu

Preambule

Současná situace v oblasti vysokorychlostního připojení k Internetu je hlavní překážkou širšího využívání Internetu, rozvoje informační společnosti jako moderní lidské společnosti třetího tisíciletí a ve svých důsledcích i hlavní brzdou zvyšování vzdělanosti nás všech.

Rozvojem vysokorychlostního připojení k Internetu, zvýšením standardu připojení a rozšířením konkurence chceme dosáhnout výrazného snížení ceny pro koncového uživatele, efektivnějšího využívání datových sítí a ve svém důsledku i snížení celkového daňového zatížení podniků, podnikatelů i občanů snížením nákladů na výkon veřejné správy.

Kvalitní a levný přístup k bohatým informačním zdrojům umožní širší informovanost a rozvoj vzdělanosti občanů. Větší využívání datových sítí však potřebuje i rozšíření nabídky služeb dosažitelných prostřednictvím sítí. Dostupnost veřejné správy a veřejných služeb pak povede k většímu zapojení občanů do řízení společnosti (e-government, e-governance, e-democracy) a skutečně výrazně sníží korupci ve společnosti.

Budování informační společnosti je dlouhodobý úkol, který není omezen na jedno volební období či jednu politickou stranu. Tento proces je extrémně náročné spustit, ale naopak relativně snadné ho citelně zpomalit. Pokud chceme zajistit úspěch, je třeba, aby tento proces vnímala většina politické reprezentace a o jeho směřování panovala většinová shoda.

Popis stávajícího stavu

Pokud srovnáme telekomunikační a internetovou infrastrukturu České republiky s ostatními zeměmi, můžeme vidět, že v oblasti technologií a kapacit v páteřních (meziměstských) telekomunikačních sítích nezaostáváme za okolními zeměmi. Tento stav je sice nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou pro rozvoj vysokorychlostního připojení k Internetu. Rozvoj je vázán také na stav v oblasti přístupových sítí (označovaných jako poslední či první míle). Zde za vyspělým světem výrazně zaostáváme v kvalitě, kvantitě i cenové dostupnosti služeb pro občany.

V posledních dvou letech je pro domácnosti možné v ČR získat vysokorychlostní připojení k Internetu. Pod tímto pojmem myslíme připojení, které umožňuje efektivní práci s multimediálními daty, kde efektivní přenosová rychlost neklesá pod 200 kbit/s.

Pokud vyloučíme speciální případy (například akademická sféra), tato připojení dnes obsluhuje přes 50.000 uživatelů (domácností).

Vysokorychlostní připojení je možné získat třemi způsoby – bezdrátovým připojením, pomocí rozvodů kabelové televize a telefonní sítí (například xDSL technologiemi). Čtvrtá technologie, připojení optickým vláknem, v ČR nepřekročila stadium nezávazných úvah.

Nejširší spektrum nabídky dnes představuje připojení pomocí bezdrátových technologií. Technologie pracující v bezlicenčním pásmu, jako IEEE 802.11b (WiFi), představují ideální řešení pro překlenutí první míle a agregaci uživatelů v přístupové síti. Díky jednoduchosti nasazení je dnes možné najít jak nabídky běžných poskytovatelů Internetu (ISP), tak komunitní nebo sousedské sítě, které slouží pro propojení na neziskové bázi. Hlavním problémem těchto technologií je obsazenost frekvenčního pásma, ve kterém se pohybují, a jejich omezený dosah. Protože se uvolnění frekvenčního spektra v pásmech 2,4 GHz a 10 GHz osvědčilo a zřetelně přispělo ke zlepšení stavu, měly by regulační orgány aktivně uvolňovat další části frekvenčního spektra do volného použití.

Připojení prostřednictvím kabelové televize je vázáno na již vybudovanou infrastrukturu provozovatelů této služby. Z tohoto důvodu je možnost připojení omezena na několik málo společností (na trhu jsou dva subjekty, které mají většinu trhu). Hlavním problémem je geografická omezenost nabídky – z důvodů potřeby investic nepokračuje výstavba sítí kabelové televize příliš kupředu.

Vzhledem k nerovnovážné situaci na telekomunikačním trhu a neochotě hlavního hráče podpořit rozvoj telekomunikací je připojení pomocí telefonní infrastruktury výrazně pozadu za ostatními způsoby připojení. V ČR běží ADSL projekt, bohužel velká část uživatelů nedosahuje takové kapacity, aby mohlo být jejich připojení považováno za vysokorychlostní (nejde o problém technologický, ale obchodně marketingový). Díky novele telekomunikačního zákona byl započat proces uvolnění místních smyček, což do této oblasti vnese konkurenci a zlepšení podmínek pro koncové uživatele. Další zlepšení legislativy může přinést povinnost přístupu k datovému toku (bitstream access) pro dominantní hráče.

Cílový stav

Jako cílový stav nelze označit konkrétní situaci na trhu, ale spíše nastartování mechanismů, které umožní zvyšování (geografické i cenové) dostupnosti služeb. Vzhledem k tomu, že se celý sektor telekomunikací rychle rozvíjí, stav, který byl vnímán v době schválení koncepcí jako pokrokový, v době realizace nemusí být vnímán jako dostatečný.

Cílovým stavem musí být veřejná podpora budování a provozování vysokorychlostních počítačových a telekomunikačních sítí. Tato podpora musí směřovat do vícero oblastí a musí vytvářet podmínky pro tuzemský výzkum a vývoj v oblastí síťových technologií.

Není v silách státu, aby tuto podporu vytvářel pouze z veřejných rozpočtů, jeho role je však nezastupitelná v motivaci ostatních subjektů a nastavení regulačního rámce na trhu tak, aby pro tyto subjekty bylo výhodné se na rozvoji podílet.

Budování a provozování sítí nesmí být samoúčelné. Stát musí mít jasnou koncepci jejich aplikačního využití. Stát musí jít soukromým provozovatelům aplikací příkladem, musí být schopen převést většinu své agendy, při které potřebuje interakci s občanem, do elektronické podoby.

Zdroje

Nezastupitelným zdrojem příjmů jsou veřejné rozpočty. Tyto rozpočty přímo nemusejí nést většinu výdajů, nicméně na jejich spoluúčasti závisí další zdroje. Je důležité si uvědomit, že potřeba výdajů z veřejných rozpočtů nemusí znamenat navýšení prostředků, často stačí jejich vhodná realokace.

Je reálné, aby se významným podílem na zlepšení stavu podílela EU. Pro budování informační společnosti v ČR lze využít několika zdrojů, například šestý rámcový program EU nebo strukturální fondy. Pro čerpání zdrojů EU však potřebujeme spoluúčast veřejných rozpočtů a kvalitní projekty, které nám pomohou se prosadit.

Nezastupitelnou roli hrají v rozvoji také soukromé prostředky. Rozvojem PPP aktivit může být snížen dopad na veřejné rozpočty a projekty mohou být řízeny hospodárněji než v případě, že by byly řízeny veřejnou správou. Pokud mají PPP projekty směřovat k rozvojovým cílům, nesmí být jejich obsah degradován pouze na přeprodej již vybudované telekomunikační infrastruktury.

Návrh opatření

Rovný přístup všem operátorům

Současný stav v telekomunikacích v ČR je poznamenán významným nepříznivým faktorem. Tím je fakt, že většinu sítí vlastní jeden subjekt (Český Telecom). Tento subjekt je zároveň majoritně vlastněn státem. Stát se ocitá v konfliktu zájmů, kdy na jedné straně chce rozvoj trhu a na straně druhé chce maximálně zhodnotit svůj podíl v dané společnosti. Po celou dobu dával stát prioritu zhodnocení podílu (například nerovnou soutěží při přidělování veřejných zakázek, pomocí při konsolidaci společnosti), nicméně se ukázalo, že cena společnosti je na vůli státu prakticky nezávislá (a v čase klesá).

Proto je třeba, aby stát svou participaci v Českém Telecomu v co nejkratší době ukončil. Zároveň je nezbytné, aby na přechodnou dobu do prodeje společnosti deklaroval, že ji nehodlá dále zvýhodňovat, a personálně oddělil orgány zodpovědné za koordinaci (Ministrestvo informatiky) od statutárních orgánů. Tato místa by měli zaujmout odborníci z Fondu národního majetku (FNM) či jeho následníků. Domníváme se, že dopad tohoto postupu na cenu Českého Telecomu bude neutrální.

Ministerstvo informatiky se musí plně soustředit na koncepční roli. Regulace musí být plně převedena na Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ministerstvo musí své cíle formulovat jako dlouhodobé a prosazovat je v legislativě. ČTÚ nesmí být vnímán jako nástroj k prosazování státní politiky.

Rozvoj alternativ

Je nereálné očekávat, že rozvoj alternativních technologií bude celostátní. Stát musí vytvořit podmínky pro budování alternativních přístupových sítí na lokální úrovni. Takové sítě mohou být budovány přímo občany (jako sousedské či komunitní sítě), v rámci institucí v konkrétním městě (město, kraj, vysoká škola) nebo jako PPP iniciativa.

Je třeba, aby stát zajistil podporu rozvoje těchto technologií dvěma mechanismy. Jednak finanční spoluúčastí na takových projektech a jednak metodickou podporou. Metodická podpora musí směřovat také do oblastí fundraisingu, hlavně směrem k EU. Finanční spoluúčast musí být podmíněna získáním prostředků od třetí strany. V této oblasti musí Ministerstvo informatiky spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Stát musí při vypisování veřejných zakázek tuto činnost reflektovat a nevypisovat výběrová řízení na celostátní úrovni. Pokud bude Ministerstvo informatiky disponovat dostatečně kvalitním týmem, který je schopen řídit projekty, je reálné, že dojde ke snížení finančních nároků proti stavu, kdy informační služby dodává jeden, monopolní dodavatel.

Dopad opatření na veřejné rozpočty: pět milionů korun na vybudování podpůrných týmů + 95 milionů korun na spoluúčast státu na projektech

Podpora výzkumu a vývoje

Rozvoj telekomunikačních infrastruktur by měl být podporován také prostřednictvím výzkumu a vývoje v souvisejících oblastech. Tuto podporu je vhodné poskytovat dvěma směry.

Základní podporu výzkumu a vývoje v oblasti telekomunikací není třeba oddělovat od podpory vědy a výzkumu obecně. V tomto kontextu je ale nutné připomenout, že podpora vědy a výzkumu zůstává velmi pozadu jak za cíli vládních stran, tak za programovým prohlášením vlády. Je třeba nastartovat proces, při kterém se bude podpora vědy a výzkumu zvyšovat tak, aby v roce 2006 činila nejméně 0,8 procenta rozpočtu.

Specificky pro výzkum a vývoj v oblasti telekomunikací je třeba vypsat dostatečně ambiciózní rozvojový plán, který bude mít v dostatečně dlouhém časovém horizontu ambice zpřístupnit do domácností dostatečně kapacitní přístup k Internetu. Analogií může být rozvojový plán Kalifornie, která si dala za cíl zpřístupnit přípojku o kapacitě 1 Gbit/s každé domácnosti do roku 2010. Součástí tohoto rozvojového plánu by měla být cena ministra informatiky za přínos rozvoji vysokorychlostního připojení doprovázená dostatečnou finanční dotací (například jeden milion korun), která bude motivovat rozvojové projekty.

Podpora investic do výzkumu může být podpořena také daňovým zvýhodněním subjektů, které realizují vlastní výzkum.

Budování aplikací

Budování infrastruktury není samoúčelné. Bude využívána pouze v případě, že budou k dispozici aplikace pro její využívání. Většina aplikací bude provozována soukromým sektorem, nicméně aplikace musí provozovat také stát.

Výkon státní správy je vázán na interakci s občany a internetové aplikace tvoří přirozenou platformu pro tuto komunikaci. Využití internetových aplikací pro komunikaci s občany významným způsobem zlevní výkon státní správy. Budování těchto aplikací probíhá, existuje přístup do několika rejstříků. Pro efektivní komunikaci je nezbytné, aby bylo k dispozici také rozhraní pro zadávání dat občanů.

Jelikož jde o časově náročný proces, je potřeba, aby Ministerstvo informatiky, jako garant budování těchto agend, zpracovalo plán na zpřístupnění jednotlivých agend. Tento plán je třeba zveřejnit (například pod jménem Cestovní mapa zavádění e-Governmentu) a po jednotlivých resortech vyžadovat jeho plnění.

Administrativní motivování

Lze očekávat, že v případě, kdy bude rozvoj vysokorychlostního připojení podporován státem, budou mít poskytovatelé přístupu zájem se do podobných programů zapojit. Zároveň je třeba konstatovat, že náklady na připojení v rámci jedné technologie jsou prakticky nezávislé na poskytované síťové kapacitě. Vhodným opatřením pro podporu navýšení kapacit dostupným občanům je administrativní stanovení hranice pro vysokorychlostní připojení na kapacitu, která bude motivovat poskytovatele k navyšování kapacit, a každý rok ji navyšovat. Na rok 2004 by měla být stanovena tato hranice na 512 kbit/s. Nejedná se o kapacitu, která je nominální, ale o kapacitu, která je uživatelům reálně dostupná.

Rizika

Hlavním rizikem pro rychlost zavádění vysokorychlostního přístupu je stav, kdy po změně politické reprezentace dojde k omezení či úplnému zrušení státní podpory vysokorychlostního přístupu. Takový stav zvýší nedůvěru v další rozvojové programy v oblasti budování infrastruktury.

Závěr

Jak již bylo prezentováno v preambuli, rozvoj vysokorychlostního připojení umožní rychlejší a efektivnější budování informační společnosti. Podpora, kterou stát poskytne při budování vysokorychlostního připojení k Internetu, bude zúročena lepším, efektivnějším fungováním veřejné správy a rychlejším budováním znalostní společnosti. Vybudovaná infrastruktura se také stane dalším z faktorů, které motivují zahraniční investory ve vstupu do ČR, což vytvoří další pracovní místa.

WT100


Autor je jako nestranický člen komise pro informační technologie US-DEU spoluautorem výše uvedené koncepce.

Autor se zavazuje poslat autorský honorář za tento článek kočičímu útulku Podbrsko.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: Digi2GO u Alza.cz a s balíčkem Sport zdarma

Digi2GO u Alza.cz a s balíčkem Sport zdarma

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

Podnikatel.cz: Kalousek chce odklad EET. Předvolební tah?

Kalousek chce odklad EET. Předvolební tah?

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

120na80.cz: Na různou rýmu různá homeopatie

Na různou rýmu různá homeopatie

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...