Hlavní navigace

Národní broadbandová strategie, verze 2.0

Jiří Peterka 6. 12. 2004

Ministerstvo informatiky zveřejnilo aktualizovaný návrh národní broadbandové strategie, alias Národní politiky pro vysokorychlostní přístup. Nový je větší akcent na podporu obsahu a zapracování návrhů na daňové úlevy pro broadband. Nikoli ovšem cestou úplného osvobození broadbandu od DPH, jak požaduje ČSSD. To už vzdávají i Poláci.

Návrh národní broadbandové strategie (formálně: Národní politiky pro vysokorychlostní přístup), připravený ministerstvem informatiky ČR, byl poprvé zveřejněn v září letošního roku. Veřejná diskuse, předcházející meziresortnímu připomínkovému řízení, skončila bezprostředně po letošním Invexu s tím, že bude následovat zapracování připomínek z veřejné diskuse a vytvoření nové verze (která bude následně poslána do klasického meziresortního připomínkového řízení a pak do vlády). Trvalo to sice poněkud déle, ale tato aktualizovaná verze je konečně na světě – minulý týden ji ministerstvo informatiky zveřejnilo na svém webu.

Co je nového?

Celková koncepce a filosofie návrhu se ani v aktualizované verzi nemění. Došlo však k určitému posunu v některých dílčích oblastech:

  • jako nový „nástroj“ pro podporu broadbandu se v návrhu objevuje myšlenka daňových úlev,
  • v oblasti priorit se návrh více přiklání k podpoře obsahu a službám obsahového charakteru,
  • zpřesněny jsou i konkrétní cíle. Mezi nimi se mj. objevuje záměr dokončit připojení všech státních institucí (a také všech knihoven) vysokorychlostním připojením do konce roku 2006, s možností „spravovat podstatnou část agend“ dálkově,
  • nově zařazeny jsou i některé legislativní cíle, jako například příprava zákona o doručování.

Pojďme si nyní rozebrat tyto oblasti podrobněji.

Daňové úlevy na broadband

Po dosud neúspěšném pokusu Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) a dalších asociací, které se snažily zapracovat návrh na daňové úlevy do právě schvalované novely zákonů o dani z příjmu (podrobněji), se návrh na daňové úlevy nyní objevuje i v nové verzi národní strategie. Podobnost navrhovaných úprav s dřívějším návrhem Home PC ministra Mlynáře jistě není náhodná, jsou zde ale i poměrně významné odlišnosti.

Původní návrh Home PC totiž měl tři hlavní body (oblasti) a obsahoval také návrhy na konkrétní výši úlev (kolik by si kdo mohl odpočítat). V aktualizované verzi národní broadbandové strategie však žádná konkrétní výše úlev obsažena není a jsou zde vyjmenovány jen dvě oblasti pro daňové úlevy. Chybí možnost odpočítat si (od základu daně) jednorázové pořízení domácího počítače. V návrhu Home PC na to bylo pamatováno odpočtem až 1000 korun měsíčně po dobu 24 měsíců.

Odpočet DPH – v plné výši, ale jen za broadband

Jak v původním návrhu Home PC, tak i v nyní aktualizovaném návrhu národní strategie je navrhována možnost odpočítat si od základu daně DPH zaplacené za přístup k Internetu. Konkrétní pojetí této daňové úlevy je ale různé a neliší se pouze absencí či přítomností konkrétních částek:

  • aktualizovaná strategie navrhuje možnost odpočítat si veškeré zaplacené DPH, zatímco původní HomePC uvažovalo s maximálním odpočtem 24.000 korun za kalendářní rok,
  • původní návrh HomePC hovořil o připojení k Internetu obecně, aktualizovaná strategie však váže odpočet na vysokorychlostní připojení k Internetu.

Vzhledem k tomu, že obsah aktualizované národní strategie (Národní politiky pro vysokorychlostní přístup) je pouze návrhem ministerstva informatiky (MI) a teprve půjde do vlády, je samozřejmě možné, že se pasáže s návrhy daňových úlev ještě změní.

Úplné osvobození od DPH?

V souvislosti s DPH je vhodné zmínit, že k obsahu národní broadbanové strategie se minulý týden vyjádřila také odborná komise ČSSD, a to formou následující výzvy:

Komise pro informatiku a telekomunikace ČSSD vyzývá ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, aby doplnil svůj návrh Národní politiky pro vysokorychlostní přístup („Broadband strategie ČR“) o osvobození vysokorychlostního internetového připojení od DPH (obdobně jako jsou od DPH osvobozeny bankovní služby a poštovní služby), jako důležitý infrastrukturní základ rozvoje ekonomiky znalostní společnosti. Tento požadavek odpovídá dlouhodobé strategii informační politiky ČSSD, kterou komise prosazuje již několik let.

Ponechám-li stranou „netechnické“ aspekty celé věci (např. proč tento požadavek přichází od ČSSD až dnes, když odpovídá strategii prosazované již několik let, či proč není adresován ministrovi financí, který je také z ČSSD), má tento požadavek zajímavé věcné aspekty a souvislosti. Například ty, že jako členská země EU musí ČR dodržovat pravidla Unie, týkající se DPH. Ta říkají, že Internet patří do skupiny služeb, ke kterým se připočítává DPH v tzv. základní sazbě. Ani ne ve snížené sazbě, což by určitě lépe korespondovalo se snahami EU podporovat rozvoj Internetu, ale právě v sazbě základní.

V Polsku, které je stejně tak členskou zemí EU jako ČR, si Internet (pro domácí, vzdělávací a nekomerční využití) skutečně zcela osvobodili od DPH, navzdory požadavkům EU. Evropská unie, která jinak deklaruje, že rozvoji Internetu chce pomáhat, jak jen to je možné, si ale takovouto formu podpory nenechala líbit. Zpočátku jen upozorňovala na rozdíl oproti unijním pravidlům a nakonec pohrozila i konkrétní sankcí: 1 milion EUR měsíčně. To už couvlo i Polsko, kterému došlo, že tato forma podpory Internetu není v rámci EU průchodná a udržitelná. Nyní v Polsku chystají opětovné zařazení Internetu (i dalších služeb, které osvobodili od DPH) do základní sazby DPH. Ta je v Polsku nyní na 22 procentech a v plánu je její snížení na 19 procent (stejně jako v ČR). Podle tohoto zdroje se v Polsku pokusí udržet Internet bez DPH alespoň pro školy.

Polští poskytovatelé také poukazovali na to, že osvobození od DPH má jiné dopady na ně i na zákazníka než eventuální nulová výše DPH. Pokud totiž prodávají službu podléhající DPH, mohou si sami odpočítat DPH ze svých vstupů. Jinými slovy: stát jim zaplatí DPH z jejich vstupů (a sám inkasuje DPH z konečné služby, od koncového zákazníka). Pokud ale konečná služba vůbec nepodléhá DPH (je od ní osvobozena), nemohou její poskytovatelé uplatnit odpočet DPH ze svých vstupů – a tak jej zákonitě přenesou na zákazníka skrze vyšší cenu koncové služby. Zákazník pak, místo nižší základní ceny a DPH, platí cenu navýšenou o „neodpočítané DPH ze vstupů“. V ČR to nejspíše bude obdobné.

Daňové úlevy i pro firmy

Vraťme se ale zpět k české národní broadbandové strategii (národní politice pro vysokorychlostní přístup). Kromě daňových úlev formou odpočtu DPH za připojení, které má charakter broadbandu, se v aktualizované verzi objevuje také návrh daňového zvýhodnění i pro firmy. Týká se možnosti přenechávat počítače vlastním zaměstnancům a má v zásadě stejnou podobu jako u staršího návrhu Home PC: firma by mohla nakoupit počítače ve velkém a pak je přenechat svým zaměstnancům za zvýhodněných daňových podmínek – pořizovací náklady by firma mohla odepsat hned a zdanitelným příjmem by pro ni byly až splátky, které by inkasovala od svých zaměstnanců za poskytnutý počítač. Pro zaměstnance by toto zvýhodnění bylo osvobozeno od daně z příjmu.

Větší důraz na obsah

Další změnou, která se objevuje v aktualizované verzi strategie, je větší akcent na obsah a služby obsahového charakteru. Předznamenává to ostatně i následující pa­sáž:

Zkušenost zemí s rozvinutějším trhem vysokorychlostního přístupu jasně ukazuje, že základní podmínkou je existence nabídky služeb a obsahu, která je motivujícím prvkem pro vznik vysokorychlostní infrastruktury. Aktuálně je v ČR dominantním obsahovým prvkem pro využití vysokorychlostního přístupu oblast zábavy a s tím souvisejících služeb. Proto chce vláda roli přímé státní podpory nabídky služeb prioritně směřovat do oblasti vzdělávání, kultury, zdravotnictví a elektronických služeb veřejné správy. Za určitých specifických podmínek pak vláda po přechodnou dobu hodlá podpořit i zvláštní projekty infrastrukturní povahy (metropolitní sítě), a to v případech, kdy splňují zvláštní kritéria (viz kapitola 6).

Princip a konkrétní mechanismus podpory přitom zůstává stejný – k dispozici jsou dva hlavní zdroje financování, a to fondy EU a Fond pro vysokorychlostní přístup (v nové verzi přejmenovaný na „Fond pro dotační titul na rozvoj vysokorychlostního přístupu“). Z Fondu by konkrétní projekty mohly získat až 50 procent svých jednorázových nákladů a až 50 procent nákladů na provoz během prvního roku. Naproti tomu z Fondů EU je možné získat prostředky až do výše 75 procent nákladů.

O jaké projekty by se mělo, resp. mohlo jednat, naznačují následující úryvky z novějších pasáží aktualizované strategie:

V rámci podpory zpřístupňování národního kulturního dědictví bude pokračovat v digitalizaci a následném zpřístupnění dálkovým přístupem sbírek a archiválií Národní knihovny, Památníku národního písemnictví, Národního muzea, Národní galerie atd.

Na úrovni samosprávy, případně neziskového sektoru, vláda podpoří rozvoj e-governmentových aplikací formou finanční spoluúčasti prostřednictvím fondu pro dotační titul na rozvoj vysokorychlostního přístupu.

Podpora státu bude prioritně směřována na projekty, které budou vyvolávat poptávku po vysokorychlostním přístupu od rozdílných uživatelů, zejména v oblasti zdravotnictví, školství, kultury a vyřizování samosprávných a­gend.

Aktualizace cílů

V nové verzi strategie se objevují také některé nové cíle, a jiné v poněkud upřesněné podobě. Již předchozí verze si vytkla:

dosáhnout toho, aby se ČR dostala nejpozději do roku 2010 na úroveň stávajících cílů lisabonského procesu, tedy na úroveň využití vysokorychlostního přístupu v cca 50 procentech populace.

Nyní se objevuje i následující cíl, byť formulovaný poněkud opatrněji:

Vláda dále deklaruje vůli dosáhnout do roku 2006 stavu, kdy budou všechny státní instituce připojeny vysokorychlostním přístupem k síti Internet, a reálně tak budou schopny podstatnou část svých agend spravovat dálkově.

Týkat se to má i knihoven:

Vláda dále do roku 2006 dokončí připojení všech veřejných knihoven na úrovni vysokorychlostního přístupu.

K možnosti realizovat různé agendy e-governmentu dálkově se váže i následující záměr, který říká, že

Do konce roku 2006 vláda dokončí transakční část Portálu veřejné správy tak, aby bylo možno pomocí dálkového přístupu vyřizovat zejména následující agendy:

  • základní životní situace,
  • daňové přiznání a platby daně z příjmů fyzických osob,
  • žádost o vystavení osobních dokladů (občanský průkaz, cestovní doklad aj.),
  • změna adresy online a na jednom místě,
  • žádosti o sociální dávky,
  • služby související s veřejným zdravotnictvím,
  • platba sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců,
  • přiznání a platba daně z příjmů právnických osob,
  • přiznání a platba daně spotřební,
  • podávání statistických výkazů,
  • elektronická celní deklarace,
  • informační náhled do základních registrů."

Navazovat mají i průběžné změny v legislativě, jako např.:

Vláda bude rovněž pokračovat v úpravě legislativy s tím záměrem, aby se elektronická komunikace dostala na úroveň tradiční papírové komunikace a postupně ji začala nahrazovat.

Upřesněno je to ale jen v jednom ohledu, pokud jde o možnost doručování písemností v elektronické podobě. Aktualizovaná strategie zmiňuje záměr připravit a uvést do života zákon o doručování:

V oblasti legislativy pak vláda umožní zejména elektronické doručování (zákon o doručování) a vytvoří jak právní, tak věcné podmínky pro výměnu dat ve veřejné správě, respektive propojení jednotlivých referenčních registrů veřejné správy.

Otázkou ovšem je, nakolik takovéto relativně detailní cíle z oblasti e-governmentu patří do národní broadbandové strategie. Spíše bych je viděl jako součást aktualizace Státní komunikační a informační politiky.

Anketa

Podpoří vláda návrhy na daňové úlevy, obsažené v aktualizované verzi strategie?

Našli jste v článku chybu?

7. 12. 2004 10:30

Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
Ja ted nevim jestli se bavime o patentech a nebo narodni strategii. To jsou totiz dost odlisne veci.

Co se tyce patentu, tak tam ma narodni parlament stejnou pravomoc jako ja. Tedy zadnou. O patentech rozhodne rada ministru, kde jsou zastoupeny vlady jednotlivych zemi a evropsky parlament. Vznikne smernice, kterou budou vsechny staty povinny implementovat do narodniho prava stejnym zpusobem. Cilem je zajistit, ze uz nikdy nedojde k tomu, abyste podal patent v CR a v Nemecku a v CR byl zamitnu…

7. 12. 2004 10:19

Michal Krsek (neregistrovaný)
Pak to neposilej ministrovi, ale do podatelny.
Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Lupa.cz: Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Podnikatel.cz: Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?