Já se klidně přiznám, že největší zážitek z nejmenované pravidelné akce v centru Prahy jsou jednohubky s mandarinkou, česnekovou pastou a šunkou. Piju k tomu minerálku. Bohužel se občerstvení podává až po hlavním programu a po těchhle jednohubkách se vždycky strašně rychhle zapráší. :-|
Zásadní problém u PR agentů vidím v tom, že jsou sadisti a pořádají tiskové konference v době, kdy slušný článkopisec ještě spí. No řekněte, to mám po uzávěrce probdít noc, abych mohl přijít v půl deváté na snídani k Túdlekomu?
Mimochodem, proč mě nikdo nechce nechat zaplatit za horkou čokoládu, kterou si vypiju při družném hovoru s PR agentem v kavárně?! :-o
Ten clanek je brilantne a usmevne napsany, kazdy, kdo delal v public relations se musi poznat. A korunu mu nasazuji fakt, ze autor je clenem redakce Reflexu, potazmo vydavatelstvi Ringieru, ktere tlaku public relations podleha bezne. Za inzerci se da koupit vse, i v Reflexu.
No, nakonec to autor spravne napsal: mají nás novináře přečtené. Teď nemyslím naše články, nýbrž naše slabosti a charaktery. Vědí přesně, kolikrát jsme se přes všechny řeči (viz body jedna až devět) přišli na tiskovou konferenci pouze a pouze najíst, kolikrát jsme se nechali pozvat na zajímavou zahraniční cestu (která měla informační hodnotu stejnou jako všechny ty maily, které zuřivě mažu) a kolikrát jsme si s úsměvem dávali do tašky drobné dárky (jakkoliv větu v mailu "Novináři obdrží drobnou pozornost" považuju za nejurážlivější, jakou jde v tomto oboru vymyslet). P.R. agentury dobře vědí, že každou informaci lze dostat do tisku - a je třeba jen zjistit, který novinář to udělá za pozvání na biftek, který za dlouhodobou zápůjčku tiskárny a který za pozvání do Ameriky. Tak mě napadá: možná jsme to my sami, co nás novináře na P.R. agenturách tak štve. Znají naši cenu - a to je hloupější než všechny předcházející hříchy dohromady.
Tak to skutecne je, poptavka pro inzerci a drobych pozornostech je velka (ze strany novinaru). Bohuzel, novinarina je stejne prohnila jako public relations. A dokud nebudou cesti novinari na urovni zahranicnich (tedy stejne dobre placeni, stejne motivovani a prosevani), bude i public relations vyuzivat nejefektivnejsich prostredku, jak prosadit klientovi zajmy do tisku. Zatim to jde pomoci tricek a chlebicku.
Milan Kundera napsal jednu moc hezkou vec: Novinarina, je jako reka, ktera myje vsechnu spinu z brehu, ale zivot... zivot se odehrava na brehu. No a public relations jen do te reky pousti dalsi sracky...
Martine, copak jsme se jasne nedohodli, kdyz jsem vas naposled zval na kafe, ze vsechny vase zminky o FT budou veskrze pozitivni??? :-) (mimochodem, ty jednohubky mi taky chutnaj...)
Velmi zajimave tema i zajimavy clanek. Doufam, ze mi odpustite trosku sebepropagace, ale prosincove First Tuesday Praha (4. 12.) bude zamereno prave na PR, bude poradano ve spolupraci s PR Klubem. Pevne verim, ze se tam s nekterymi diskutujicimi potkam -- a po odbornem programu budou jednohubky... :-)
Vzhledem k tomu, že patřím k přeběhlíkům (zpočátku novinář, teď píár), znám krapet obě dvě strany. A rozhodně znám dost novinářů, kteří chodí na tiskové konference, a jejichž první větou je něco v duchu: Tak copak máme k jídlu a pití. Jeden bývalý kolega (a dnešní protibřehař) z bulvárního deníku býval podobným přístupem proslulý - ve městě, kde působil bylo poměrně dobře známo, jaké chlebíčky má rád a jakou whisky pije. Sympatické (z mého dnešního píářího pohledu) na něm bylo to, že byl velmi neschopný k psaní vlastních článků či ověřování zdrojů, takže naprostá většina informací z tiskových konferencí, na nichž byl, se do novin, v nichž pracoval, dostala. Házet tedy špínu jen na jednu stranu, mi připadá nepříliš košer.
Vskutku velkorysa nabidka, udelame, co bude v nasich silach (koneckoncu slibit to muzeme :-). Igelitky se nam stejne budou hodit na pristi Invex, kde nejcastejsi otazka na stanku byla, mame-li neco zadarmo...
me bude stacit zase ta plzen. ale tricko.. no, mam-li byt uprimny, reklamnich tricek mam dost. tuzek taky. i nejakej batuzek snad mam, ponozky taktez. bundicku na prkno bych mel ted dostat.. ale stale my chybeji trenky. nechce byt FT prukopnikem v teto oblasti? me oblibene hedvabne s medvidkem Pu se pomalicku rozkladaj;-)
p.s. jak jsem Vam minule slibil ze prijdu v kvadru... mno, tak to asi splnim
U nás jsou taky tendence dělat snídaně pro novináře. Snažím se od toho kolegy zrazovat, protože si moc dobře pamatuju, jak jsem na tom býval ráno po uzávěrkách. Souhlasím s tím, že dělat snídani pro novináře o půl deváté je naprostá zhovadilost.