Nejistá budoucnost čtenářských diskusí

Tématem prvního letošního setkání Media Monday, které od minulého roku připravuje sdružení Tuesday Business Network, byly čtenářské diskuse na Internetu. Právě uplynulý rok znamenal pro česká zpravodajská online média výrazný posun v přístupu ke čtenářským diskusím. Vůbec nejrazantnější řešení zvolily Novinky a Lidovky, které zavedly korespondenční ověřování identity. Aktuálně diskuse moderuje, stejně tak jako iDnes, který moderování loni zpřísnil.

Cílem všech těchto kroků je „vyčištění“ diskusí od vulgarit, útočných příspěvků a uživatelů, kteří diskuse tapetují příspěvky často vůbec nesouvisejícími s tématem článku. Ukazuje se ale, že ani moderovaná diskuse nebo ztráta anonymity není všespásná. Někteří uživatelé totiž ani po ověření identity své chování nemění.

Pravdou je, že před zavedením zmiňovaných opatření se diskuse pod českými zpravodajskými servery podobaly spíše žumpě než prostoru, který by měl určitým způsobem obohacovat nebo polemizovat s obsahem zveřejněného článku.

Ján Simkanič (Internet Info) zahajuje další ročník Media Monday.

Ve srovnání s ostatními vyspělými státy je přístup, který provozovatelé serverů vůči čtenářským diskusím volí, možné označit stále spíše za benevolentní. Například britská BBC veškeré diskusní příspěvky podrobuje redakční kontrole a teprve poté rozhodne, zdali příspěvek na svých stránkách vůbec zveřejní.

Zajímavostí také je, že ačkoli se čtenářské diskuse na českém Internetu ve větší míře objevily dříve než na tom zahraničním, na rozdíl od zahraničních webů, čeští provozovatelé dlouhou dobu tolerovali a někteří stále tolerují zaplevelování diskusí off-topic a vulgárními příspěvky.

Argumenty pro a proti

Argumenty odpůrců regulování čtenářských diskusí, stejně tak jako jejich zastánců dávají smysl. Ti první sice přiznávají, že jakýkoliv způsob regulace dokáže, i když občas ne zcela stoprocentně, odbourat negativní aspekty, které s sebou přináší anonymní online prostředí. Na druhou stranu může odradit takové uživatele, kteří z principu nechtějí nebo nemohou přispívat do diskusí pod svojí reálnou identitou. Oddělení zrna od plev v tomto případě prý může vést k určitému „zploštění“ diskusí nebo jejich přiblížení se mainstreamovému společenskému názoru, což ve výsledku činí diskuse méně čtenářsky zajímavé. To si myslí i Zdeněk Mihalco, správce blogů a diskusí na serveru Aktuálně.cz.

Diskusní panel na Media Monday: zleva Adam Zbiejczuk (Ataxo), Adam Javůrek, Zdeněk Mihalco (Aktuálně.cz), Aleš Miklík (Internet Info)

Zastánci regulace naopak vyzdvihují skutečnost, že zejména na serverech obecného zpravodajství neomezená anonymní diskuse vede naopak k tomu, že ji určitá část čtenářů zneužívá a zaplňuje takovými příspěvky, které z hlediska informačního přínosu nebo čtenářské atraktivity mají nulovou nebo dokonce zápornou hodnotu.

Dlouhodobým kritikem anonymních diskusí je i Miloš Čermák, moderátor pondělního setkání. Jako jediný z autorů nejmenovaného internetového serveru si prosadil zrušení diskusí pod svými články. Ve skutečnosti však šlo o Pyrrhovo vítězství. Jeho anonymní kritici se pouze přesunuli pod články ostatních autorů, kde se do Čermáka naváží vesele dál.

A zde je možná paralela s diskusemi obecně. Tzv. „tapetářů“ se internetové diskuse prostě nezbaví nikdy, protože si vždy najdou prostor, kde své názory ventilovat. Pokud bude po anonymních diskusích poptávka, bude tu i nabídka.

Zkušenosti s ověřováním identity jsou pozitivní

Jedním z argumentů, proč provozovatelé nepřistupují k regulaci diskusí, je obava z poklesu zájmu čtenářů neboli obava z možného poklesu návštěvnosti. Podle Miroslava Benče, zástupce šéfredaktora Novinky.cz, po zavedení ověřování identity k takovému vývoji nedošlo. Počet reálných uživatelů má naopak rostoucí tendenci, poklesl ale počet zobrazených stránek, což souvisí samozřejmě s tím, že se razantně snížil počet diskusních příspěvků.

Jestliže před změnou se na Novinkách denně objevilo až 50 tisíc příspěvků, po zavedení ověřování identity toto číslo kleslo na 2 tisíce. Je nicméně zajímavé, že počet aktivních uživatelů, tedy těch, kteří pravidelně přispívají do diskusí, poklesl přibližně jen o čtvrtinu.

Miroslav Benč sice přiznal, že v souvislosti s ověřováním identity vzrostly redakci náklady na odesílání kódů a administrativu, ve skutečnosti však nebyl tento nárůst nikterak dramatický. V Novinkách si také pochvalují, že nový systém je mnohem adresnější než dřívější blokování IP adres, do kterého mohlo nechtěně spadnout i více uživatelů.

Odpovědnost za obsah diskusí

Nejde ale jen o to, zdali a jakou formou přistoupí provozovatelé zpravodajských webů k regulaci diskusí, ale také o to, jak se na „problematické“ uživatelské příspěvky dívá zákon. Na pondělním setkání se také probíral případ, který by mohl do problematiky internetových diskusí hlasitě promluvit. Pojďme se ve stručnosti podívat na podstatu sporu a jeho možné důsledky pro budoucnost online diskusí.

V říjnu 2006 se na sesterském serveru Měšec.cz objevil článek, který pojednával o možnostech, které mají majitelé bytů v případě, že se svůj majetek rozhodnout prodat. Článek byl obecný, vyvážený a nikoho nejmenoval a ani nekritizoval. Po vydání článku se v diskusi pod článkem objevily silně kritické příspěvky, které kritizovaly jednání realitní společnost PROLUX. Po třech letech se firma PROLUX vydavateli ozývá s tím, že požaduje odstranění kritických příspěvků z důvodu poškozování dobré pověsti firmy. Vydavatel toto odmítá, a tak na něj PROLUX podává žalobu, ve které se domáhá odstranění diskuse a zaplacení 50 tisíc korun odškodnění.

JuDr. Tomáš Holčapek hovoří o kauze Prolux.

PROLUX argumentuje paragrafem občanského zákoníku, který dává právnické osobě právo domáhat se ochrany dobré pověsti, ale také dvěma paragrafy zákona o některých informačních službách informační společnosti. V nich mimo jiné stojí, že poskytovatel služby (v tomto případě vydavatel internetového média) odpovídá za obsah informací na žádost uživatele jen v případě, dověděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu. Navíc podle tohoto zákona nejsou poskytovatelé služeb povinni aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.

PROLUX tvrdí, že diskusní příspěvky poškozují jeho dobré jméno a že ten, kdo zasahuje do dobré pověsti, musí prokázat pravdivost svých tvrzení. Tedy v tomto případě podle žaloby musí provozovatel serveru prokázat, že tvrzení, která do diskuse vložili anonymní uživatelé, jsou pravdivá. Provozovatel se tím, že byl upozorněn PROLUXem na diskusi, dozvěděl o protiprávnosti toho, co píšou čtenáři, a nic neudělal.

Podle vydavatele ale ostrá kritika není automaticky protiprávní. Provozovatel webu sám nic netvrdí a není tedy důvodu, proč by měl prokazovat pravdivost svých tvrzení a navíc není v silách provozovatele ověřovat tvrzení diskutujících. Vydavatel také argumentuje tím, že není očividné, že kritika je protiprávní a zároveň není jeho povinností zkoumat, zdali se výroky diskutujících zakládají na pravdě či nikoliv.

Obecné souvislosti

Soud by měl proběhnout už v nejbližších dnech a jeho rozhodnutí může mít i obecnější dopad na čtenářské diskuse na Internetu. Jisté jen to, že provozovatel by neměl připustit vkládání čehokoliv, co je evidentně protiprávní.

Pokud soud rozhodne, že provozovatel odpovídá za veškerý obsah, tedy i za diskuse, bude to znamenat nutnost diskuse buď zrušit, nebo velmi silně moderovat. Pokud naopak rozhodne, že takovou zodpovědnost provozovatel webu nemá, dává to prostor pro pomluvy, kterým je těžké se bránit.

Je pravděpodobné, že s tím, jak roste význam uživatelsky generovaného obsahu, poroste i snaha provozovatelů služeb a webů nekomplikovat si situaci s uživateli, kteří ať už oprávněně nebo neoprávněně budou kritizovat právnické či fyzické osoby. Vlastně už se to děje dnes. Někteří provozovatelé už nyní takové diskuse raději mažou a poskytují vyšetřovatelům potřebné osobní údaje „hříšníků“.

Jak to vidíte vy? Měly diskuse zůstat anonymní, nebo už přerostly provozovatelům „nad hlavu“ a je nutné je nějakým způsobem regulovat? Měli by být provozovatelé webů odpovědní za to, co napíší do diskuse jejich čtenáři?

Foto: Ivana Dvorská, Lupa.cz