Hlavní navigace

Největší firmy mají své weby stále nepřístupné

David Špinar 11. 2. 2004

Minulý měsíc byla zveřejněna studie zabývající se přístupností webových stránek britských firem. Figuruje v ní 100 největších korporací, jejichž akcie se obchodují na londýnské burze. Studie prokazuje, že jejich weby jsou stále nepřístupné hendikepovaným uživatelům. A to i přes fakt, že je to ve Velké Británii protiprávní.

V rámci studie byla provedena kontrola některých důležitých prvků přístupnosti webového obsahu. Myslím, že na Lupě již nemusím opakovat, co to vlastně přístupnost je a jaké prvky, zásady a kritéria se za ní skrývají. Obšírně jsem se touto problematikou zabýval v sérii článků o přístupnosti webů české státní správy (viz první díl seriálu). Takže ve zkratce jen krátká definice:

"Přístupná webová stránka je taková stránka, kterou může použít jakýkoliv uživatel Internetu, a to nezávisle na svém postižení, schopnostech či zobrazovacích možnostech.

Jaká kritéria byla testována?

Studie se zaměřila jen na následujících devět kritérií přístupnosti:

  1. Existence atributu ALT – Mají všechny obrázky nadefinovaný atribut alt pro textovou alternativu obrázku?
  2. Kvalita atributu ALT – Mají všechny atributy alt adekvátní obsah, který je plnohodnotnou alternativou obrázku?
  3. Možnost zvětšování – Mají všechny prvky definovanou relativní míru velikosti, aby se daly zvětšovat?
  4. Validní zdrojový kód – Projde zdrojový kód (HTML, XHTML) validací?
  5. Použitelná struktura – Má web jasnou a použitelnou strukturu a navigační ovládání?
  6. Texty odkazů – Mají všechny odkazy jasný a smysluplný text?
  7. Názvy stránek – Mají stránky srozumitelný a správně uvedený název (značka  <title>)?
  8. Access Keys – Jsou na webu použité klávesové zkratky (acces keys)?
  9. Soulad s normou WCAG – Jakého stupně souladu vůči normě WCAG stránky dosáhly?

Přiznám se, že z testovaných kritérií jsem trochu rozpačitý. Na jednu stranu mě velmi mile překvapilo kritérium o použitelné struktuře, které se sice pohybuje na pomezí přístupnosti a použitelnosti, ale je velmi důležité a bývá často v různých testováních přístupnosti zapomínáno. Na druhou stranu mi přijde dvojí přítomnost atributu alt a testování klávesových zkratek trochu zbytečné. Raději bych v testu viděl správný kontrast barev popředí a pozadí nebo vhodné použití strukturálního kódu (značky pro nadpisy, seznamy apod.).

Jak tedy audit dopadl?

Výsledky dopadly nad očekávání špatně. Za každé testované kritérium mohla firma získat několik bodů. Celkově maximálně 15. Průměrný počet dosažených bodů byl 3,75, přičemž nejvyšší počet dosažených bodů byl 9. Velmi slabé.

A jak to vypadalo u konkrétních testovaných bodů?

  • 79 % webů neuvádělo u všech obrázků alternativní textový popisek (atribut alt) a 56 % webů nemělo všechny textové popisky obsahově v pořádku.
  • 77 % webů nedovolilo svým uživatelům, aby si zvětšili velikost písma.
  • 99 % webů mělo nevalidní zdrojový kód.
  • 89 % webů nedosáhlo ani nejnižší úrovně souladu s normou WCAG (tzv. úroveň „A“).
  • 90 % webů nemělo dostatečně přehlednou a použitelnou strukturu a navigaci.
  • atd.

V českých poměrech by mě takový výsledek spíše pozitivně překvapil. I necelé čtyři body jsou na tuzemské velké firmy až dost. Ale u Velké Británie bych očekával trochu lepší výsledky, zvlášť s ohledem na to, že zde již řadu let přístupnost webových stránek upravuje zákon proti diskriminaci (Disability Discrimination Act – DDA).

Disability Diskrimination Act

Tento zákon, který začal platit v roce 1995, má za cíl chránit zdravotně postižené občany Velké Británie proti různým formám diskriminace. Zákon dopadá na všechny firmy, které poskytují zboží a služby přímo občanům, a to právě ve vztahu ke spotřebitelům, na zaměstnavatele, a sice právě ve vztahu k zaměstnancům, a vzdělávací instituce. Až do roku 2004 fungovala výjimka pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají méně než 15 zaměstnanců. Od letoška však zákon platí na všechny zaměstnavatele.

Zde si nemůžu odpustit poznámku, že pokud by platil takový zákon v České republice, byla by minimálně polovina poskytovatelů internetového bankovnictví ve značných problémech.

Ve vztahu k informačním technologiím je DDA také velmi přísný. Každý, nezávisle na svém postižení, musí mít použitelný přístup jak k veřejným informacím, tedy především na webové stránky a extranety, tak k uzavřeným informacím, které potřebují pro svou práci. Tedy především firemní intranety a klient-server aplikace.

Opět si nemůžu nevzpomenout na desítky nepřístupných firemních intranetů, které jsem za svůj život potkal a které by v takovém případě musely být radikálně přepracovány – byť i pro jediného postiženého zaměstnance, který by je potřeboval pro svou práci.

Co z toho plyne?

Jak je tedy jasně vidět z této studie, samotná existence jakékoliv právní normy upravující přístupnost webových stránek nic nespasí. Klíč je v uvědomění si, že přístupnost webového obsahu není něco, co musí firma přetrpět, ale něco, na čem může naopak vydělat.

Důvodů, proč je skutečně výhodné mít svůj web přístupný, je hned několik. A je jen otázkou času, kdy si to majitelé komerčně laděných webů začnou uvědomovat. Z těch výhod zmíním tři, které jsou dle mého názoru nejzásadnější:

1. Přístupný web vytváří více obchodních příležitostí

Víc uživatelů, kteří mohou danou webovou stránku použít, vytváří více obchodních příležitostí. Hlavním argumentem provozovatelů komerčních webových stránek je tvrzení, že hendikepovaní uživatelé pro ně nejsou obchodně zajímaví. Tento mýtus však tváří tvář skutečnosti nemůže obstát. Například právě ve Velké Británii je počet hendikepovaných uživatelů odhadován na 8,6 milionu a jejich kupní síla odhadována na 45 miliard liber ročně.

Je až kuriózní, kolik jsou ochotní majitelé webových stránek utrácet ročně za bannerové kampaně, které jim zvýší návštěvnost o pár desítek lidí za statisíce korun, a přitom kvůli naprosté nepřístupnosti znemožní používání svých stránek stovkám až tisícům uživatelů.

2. Přístupný web posiluje značku firmy

Tento efekt vychází z toho, že v moderním západním typu společnosti je diskriminace kohokoliv amorální, a ten, kdo se jí dopouští, bývá vnímán velmi negativně. Tím, že webová stránka jasně deklaruje, že nikoho nediskriminuje, dává velmi pozitivní signál o své solidnosti a vzbuzuje ve veřejnosti pozitivní emoce.

Je opět s podivem, kolik velkých firem se na svých webech pyšní tím, že pravidelně přispívá na různá charitativní konta, a přitom postiženým uživatelům upírá možnost použít jejich vlastní webové stránky.

3. Přístupný web má lepší výsledky ve vyhledávačích

Přístupný web je zároveň také tzv. „robot-friendly“. Je tedy přístupný i robotům, které používají vyhledávače (např. Google) při procházení a indexování webových stránek. Přístupný web vyhledavače snáze procházejí a rozpoznávají jeho obsah, který pak indexují. A díky dobrým výsledkům ve vyhledávačích pak může opět stoupat návštěvnost, která je navíc velmi dobře cílená.

Je úsměvné, kolik peněz jsou dnes firmy ochotny investovat do SEO/SEM služeb, a přitom kvůli nevhodně vyrobené navigaci nepustí vyhledávač dále než na titulní stránku.

Uvidíme, jak se situace s přístupností webů vyvine v České republice. Již dnes je celá řada firem, které si uvědomují, že přístupný web je pro ně konkurenční výhodou. Bohužel většina majitelů webů vnímá přístupnost stále jako zbytečně drahý ústupek obchodně nevýznamnému počtu postižených. Jsem přesvědčení, že dříve či později i tito lidé přijdou na to, že se hluboce mýlí.

Anketa

Jak by ve srovnání s britskými firmami dopadly firmy české?

Našli jste v článku chybu?

12. 2. 2004 21:20

Jiří Bureš (neregistrovaný)
A některé čtečky čtou title, jiné obojí. Nepanuje tady jednota. Vedle toho jde u obrázku použít longdesc. Čtečky se různě chovají při současném použití těchto atributů.
To samozřejmě nic nemění na tom, že alt MUSÍ být u všech tagů img použit.

12. 2. 2004 10:18

Jantar (neregistrovaný)
Lidí s GPRS je už u nás asi 35 tisíc, pokud se nepletu

Pridejte nejakou tu desitku tisic a hned budeme na realnejsich cislech.

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem