Hlavní navigace

Největší firmy mají své weby stále nepřístupné

David Špinar 11. 2. 2004

Minulý měsíc byla zveřejněna studie zabývající se přístupností webových stránek britských firem. Figuruje v ní 100 největších korporací, jejichž akcie se obchodují na londýnské burze. Studie prokazuje, že jejich weby jsou stále nepřístupné hendikepovaným uživatelům. A to i přes fakt, že je to ve Velké Británii protiprávní.

V rámci studie byla provedena kontrola některých důležitých prvků přístupnosti webového obsahu. Myslím, že na Lupě již nemusím opakovat, co to vlastně přístupnost je a jaké prvky, zásady a kritéria se za ní skrývají. Obšírně jsem se touto problematikou zabýval v sérii článků o přístupnosti webů české státní správy (viz první díl seriálu). Takže ve zkratce jen krátká definice:

"Přístupná webová stránka je taková stránka, kterou může použít jakýkoliv uživatel Internetu, a to nezávisle na svém postižení, schopnostech či zobrazovacích možnostech.

Jaká kritéria byla testována?

Studie se zaměřila jen na následujících devět kritérií přístupnosti:

  1. Existence atributu ALT – Mají všechny obrázky nadefinovaný atribut alt pro textovou alternativu obrázku?
  2. Kvalita atributu ALT – Mají všechny atributy alt adekvátní obsah, který je plnohodnotnou alternativou obrázku?
  3. Možnost zvětšování – Mají všechny prvky definovanou relativní míru velikosti, aby se daly zvětšovat?
  4. Validní zdrojový kód – Projde zdrojový kód (HTML, XHTML) validací?
  5. Použitelná struktura – Má web jasnou a použitelnou strukturu a navigační ovládání?
  6. Texty odkazů – Mají všechny odkazy jasný a smysluplný text?
  7. Názvy stránek – Mají stránky srozumitelný a správně uvedený název (značka  <title>)?
  8. Access Keys – Jsou na webu použité klávesové zkratky (acces keys)?
  9. Soulad s normou WCAG – Jakého stupně souladu vůči normě WCAG stránky dosáhly?

Přiznám se, že z testovaných kritérií jsem trochu rozpačitý. Na jednu stranu mě velmi mile překvapilo kritérium o použitelné struktuře, které se sice pohybuje na pomezí přístupnosti a použitelnosti, ale je velmi důležité a bývá často v různých testováních přístupnosti zapomínáno. Na druhou stranu mi přijde dvojí přítomnost atributu alt a testování klávesových zkratek trochu zbytečné. Raději bych v testu viděl správný kontrast barev popředí a pozadí nebo vhodné použití strukturálního kódu (značky pro nadpisy, seznamy apod.).

Jak tedy audit dopadl?

Výsledky dopadly nad očekávání špatně. Za každé testované kritérium mohla firma získat několik bodů. Celkově maximálně 15. Průměrný počet dosažených bodů byl 3,75, přičemž nejvyšší počet dosažených bodů byl 9. Velmi slabé.

A jak to vypadalo u konkrétních testovaných bodů?

  • 79 % webů neuvádělo u všech obrázků alternativní textový popisek (atribut alt) a 56 % webů nemělo všechny textové popisky obsahově v pořádku.
  • 77 % webů nedovolilo svým uživatelům, aby si zvětšili velikost písma.
  • 99 % webů mělo nevalidní zdrojový kód.
  • 89 % webů nedosáhlo ani nejnižší úrovně souladu s normou WCAG (tzv. úroveň „A“).
  • 90 % webů nemělo dostatečně přehlednou a použitelnou strukturu a navigaci.
  • atd.

V českých poměrech by mě takový výsledek spíše pozitivně překvapil. I necelé čtyři body jsou na tuzemské velké firmy až dost. Ale u Velké Británie bych očekával trochu lepší výsledky, zvlášť s ohledem na to, že zde již řadu let přístupnost webových stránek upravuje zákon proti diskriminaci (Disability Discrimination Act – DDA).

Disability Diskrimination Act

Tento zákon, který začal platit v roce 1995, má za cíl chránit zdravotně postižené občany Velké Británie proti různým formám diskriminace. Zákon dopadá na všechny firmy, které poskytují zboží a služby přímo občanům, a to právě ve vztahu ke spotřebitelům, na zaměstnavatele, a sice právě ve vztahu k zaměstnancům, a vzdělávací instituce. Až do roku 2004 fungovala výjimka pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají méně než 15 zaměstnanců. Od letoška však zákon platí na všechny zaměstnavatele.

Zde si nemůžu odpustit poznámku, že pokud by platil takový zákon v České republice, byla by minimálně polovina poskytovatelů internetového bankovnictví ve značných problémech.

Ve vztahu k informačním technologiím je DDA také velmi přísný. Každý, nezávisle na svém postižení, musí mít použitelný přístup jak k veřejným informacím, tedy především na webové stránky a extranety, tak k uzavřeným informacím, které potřebují pro svou práci. Tedy především firemní intranety a klient-server aplikace.

Opět si nemůžu nevzpomenout na desítky nepřístupných firemních intranetů, které jsem za svůj život potkal a které by v takovém případě musely být radikálně přepracovány – byť i pro jediného postiženého zaměstnance, který by je potřeboval pro svou práci.

Co z toho plyne?

Jak je tedy jasně vidět z této studie, samotná existence jakékoliv právní normy upravující přístupnost webových stránek nic nespasí. Klíč je v uvědomění si, že přístupnost webového obsahu není něco, co musí firma přetrpět, ale něco, na čem může naopak vydělat.

Důvodů, proč je skutečně výhodné mít svůj web přístupný, je hned několik. A je jen otázkou času, kdy si to majitelé komerčně laděných webů začnou uvědomovat. Z těch výhod zmíním tři, které jsou dle mého názoru nejzásadnější:

1. Přístupný web vytváří více obchodních příležitostí

Víc uživatelů, kteří mohou danou webovou stránku použít, vytváří více obchodních příležitostí. Hlavním argumentem provozovatelů komerčních webových stránek je tvrzení, že hendikepovaní uživatelé pro ně nejsou obchodně zajímaví. Tento mýtus však tváří tvář skutečnosti nemůže obstát. Například právě ve Velké Británii je počet hendikepovaných uživatelů odhadován na 8,6 milionu a jejich kupní síla odhadována na 45 miliard liber ročně.

Je až kuriózní, kolik jsou ochotní majitelé webových stránek utrácet ročně za bannerové kampaně, které jim zvýší návštěvnost o pár desítek lidí za statisíce korun, a přitom kvůli naprosté nepřístupnosti znemožní používání svých stránek stovkám až tisícům uživatelů.

2. Přístupný web posiluje značku firmy

Tento efekt vychází z toho, že v moderním západním typu společnosti je diskriminace kohokoliv amorální, a ten, kdo se jí dopouští, bývá vnímán velmi negativně. Tím, že webová stránka jasně deklaruje, že nikoho nediskriminuje, dává velmi pozitivní signál o své solidnosti a vzbuzuje ve veřejnosti pozitivní emoce.

Je opět s podivem, kolik velkých firem se na svých webech pyšní tím, že pravidelně přispívá na různá charitativní konta, a přitom postiženým uživatelům upírá možnost použít jejich vlastní webové stránky.

3. Přístupný web má lepší výsledky ve vyhledávačích

Přístupný web je zároveň také tzv. „robot-friendly“. Je tedy přístupný i robotům, které používají vyhledávače (např. Google) při procházení a indexování webových stránek. Přístupný web vyhledavače snáze procházejí a rozpoznávají jeho obsah, který pak indexují. A díky dobrým výsledkům ve vyhledávačích pak může opět stoupat návštěvnost, která je navíc velmi dobře cílená.

KL_HLASOVANI

Je úsměvné, kolik peněz jsou dnes firmy ochotny investovat do SEO/SEM služeb, a přitom kvůli nevhodně vyrobené navigaci nepustí vyhledávač dále než na titulní stránku.

Uvidíme, jak se situace s přístupností webů vyvine v České republice. Již dnes je celá řada firem, které si uvědomují, že přístupný web je pro ně konkurenční výhodou. Bohužel většina majitelů webů vnímá přístupnost stále jako zbytečně drahý ústupek obchodně nevýznamnému počtu postižených. Jsem přesvědčení, že dříve či později i tito lidé přijdou na to, že se hluboce mýlí.

Anketa

Jak by ve srovnání s britskými firmami dopadly firmy české?

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

DigiZone.cz: Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

120na80.cz: Běžci, co jíst poslední dny před závodem?

Běžci, co jíst poslední dny před závodem?

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink