Názory k článku
Největší firmy mají své weby stále nepřístupné

Přístupná webová stránka je taková stránka, kterou může použít jakýkoliv uživatel Internetu, a to nezávisle na svém postižení, schopnostech či zobrazovacích možnostech."

Z teto definice ovsem vyplyva ze nektere stranky nemohou byt nikdy pristupne vsem. a/ Tak si vemte galerie v Louvre - slepym toho nenabidne stejne jako hluchym... b/ stranky Rollingstones - zde naopak Namitnete, ze maklerska firma asi nepotrebuje melodie, ani fotky, ale nekdy je velmi obtizne, ne li nemozne neco takoveho sdelit jinak. "100x cist, 10x videt, 1 osahat..."

Proc by melo byt u vsech obrazku ALT tag? Dam priklad, pisi clanek o masakru na dalnici v textu je "bezohledeny ridic...... zachranari vyprostili zive - 1 dospely a 2 deti" na fotce tahaji z auta 3 lidi. A je nutne tam dat ALT tag "zachranari vyprostili zive - 1 dospely a 2 deti". Nic vic se uzivatel nedozvi...

Proc ma byt validni kod? Usnadni se tim neco, pokud to bude fungovat. "Ja bych byl proto, aby se na webu psalo jen spisovne, dle pravidel, protoze sami vite jak to dopadne kdyz potka prazak brnaka." Jen na okraj...

http://validator.w3.org/check?uri=http%3A%2F%2Fwww.lupa.cz

Me by zajimalo jestli jde zazalovat majitel bistra, ktery ma tak male stolecky, ze se me pod nej nevejdou kolena a nuti me to sedet neergonomicky. Nicim si pater a klouby. Proc musim v buferu "na stojaka" dopravovat jidlo do ust z vysky snad 1,50 m? Nebudu mit skoliozu? Je to diskriminace nas co mame pres 190 cm? Udela na to Skromach konecne zakon? Co EU?

Definice

"Přístupná webová stránka je taková stránka, kterou může použít jakýkoliv uživatel Internetu, a to nezávisle na svém postižení, schopnostech či zobrazovacích možnostech."

je sama o sobe nesmyslne prisna. IMHO totiz neexistuje zadna webova stranka, kterou může použít _jakýkoliv_ uživatel Internetu, a to _nezávisle_ na svém postižení, schopnostech či zobrazovacích možnostech.

To je všechno hezké, ale kde je ta studie, kdo ji napsal, kdo vydal? Lupa pod vlivem sousedního článku přestala uvádět zdroje, nebo jsem slepý?

Studii vydala britská konzultační firma Nomensa v lednu tohoto roku. Studie není vyvěšena na webu, bližší informace jsou k dispozici na speciální stránce, kde je možnost si studii objednat v PDF.

Na požádání ji mohu také poslat e-mailem (napište si o ní mejlem).

Mně spíš přijde, že některé odstavce článku jsem již viděl někde jinde. Že by na pristupnost.nawebu.cz? :-)

Ano, Roberte, to jste si všiml správně. Při psaní toho tutorialového textu na webu Přístupnost jsem použil část podkladů pro tento článek.

Doufám, že v tom nespatřujete nějaký problém? :-)

Rad bych vedel odkud pochazi tento pozadavek:

>> 3 Možnost zvětšování - Mají všechny prvky definovanou relativní míru velikosti, aby se daly zvětšovat?

V Mozille prece muzu zvetsit jakekoliv pismo. Jedna se teda o pozadavek pro MSIE, anebo Mozilla obchazi nejaky standard?

Pamatuji si, jak jsem kdysi resil velikost pisma pro Netscape v Macintoshi. Pismo velikosti x-small bylo velmi male az necitelne. Tenkrat jsem skoncil u 13px, mimochodem Lupa s tim take moc hlavu nelame, viz. http://www.lupa.cz/css/lu_global.css

Rad bych vedel odkud pochazi tento pozadavek

Tento požadavek vychází z metodiky WCAG (bod 3.4). A proč? Protože např. v majoritním browseru MSIE nelze fixní jednotky (pt) a i některé původně relativní jednotky (px) zvětšovat.

Přístupná webová stránka má tedy velikostní míry definované např. v "em" nebo "%".

Chyba je v přijímači zvaném IE, který se (v rozporu se specifikacemi CSS) chová k velikosti písma v px jako k absolutní hodnotě. Nicméně se jedná o tak známý bug, že by ho měl kodér respektovat a k definici velikosti písma použít jiné jednotky.

Ten problém s "px" má ještě jednu zajímavou konotaci. Původní materiály WAI (guidelines, checkpoints, techniques) se jednotce "px" trochu vyhýbají. Když zmiňují absolutní jednotky, zmiňují "pt" nebo "cm", když relativní, tak "em" nebo "%". V nových materiálech (např. některých přednáškách lidí z WAI) se už jednotka "px" zmiňuje, a to v rámci skupiny jednotek absolutních, tedy těch, které by se využívat neměly.

Stejně tak to vidím já. Z hlediska striktní definice je "px" jednotkou relativní. Z hlediska přístupnosti je to ale jednotka "absolutní", a to kvůli MSIE.

Termíny absolutní a relativní jednotka jsou naprosto nesmyslné a vznikly pouze nepřesným překladem z angličtiny. Ve skutečnosti je tam něco jako is related to ... output device, což by bylo vhodnější přeložit jako je vztažena k, nebo je odvozena od. Zavádějící český překlad relativní jednotka pouze mate uživatele a ve spojení s dogmatickým absolutní=špatné, relativní=dobré vede k poněkud pochybným závěrům.

Termíny absolutní a relativní jednotka jsou naprosto nesmyslné a vznikly pouze nepřesným překladem z angličtiny.

No, ale já čtu ve WCAG 1.0 (bod 3.4):

Use relative rather than absolute units in markup language attribute values and style sheet property values. [Priority 2] For example, in CSS, use 'em' or percentage lengths rather than 'pt' or 'cm', which are absolute units.

Takze nejde jen o spatny preklad. Ja s interpretaci relativni vs. absolutni problem nemam (viz muj predchozi prispevek o "px")

Měl jsem na mysli specifikaci CSS Level 2, ne WCAG. Tam je ta formulace, kterou jsem zmiňoval.

Jinak problém s jednotkou px není v tom, že písmo nejde v některých prohlížečích zvětšovat. Problém je v tom, že tato jednotka (pomineme-li doporučené chování pro velmi odtažitá zařízení jako třeba projektory) je svázána s interní fyzickou implementací výstupního zařízení, tedy něčím, co s čitelností písma naprosto nijak nesouvisí. Můj oblíbený příklad: protože pod Windows nemohu na svém monitoru (19 palců) používat optimální rozlišení 1400x1050, musím si vybrat mezi 1152x864 a 1600x1200. V prvním případě bude písmo (s velikostí zadanou v px) téměř o 40 procent větší než ve druhém. A to aniž by se cokoli podstatného změnilo. Takže jednotka px má praktické využití v jediné situaci: když je potřeba přizpůsobit velikost písma (nebo jiného objektu) velikosti bitmapové grafiky.

Chápu to dobře? Jeden z parametrů "dobrého webu pro postižené" je to, že když si vypnu obrázky, budu mít textové odkazy??????? Čili postižený je ten, co si v prohlížeči vypne zobrazování obrázků? Myslím že postižení (ale mozkově) jsou autoři tohoto výzkumu... A co chtějí dělat u slepých? To si myslím, že i kdybych se rozkrájel, tak web pro slepé neudělám.

A uz jste racil neco zaslechnout o tom, ze existuji i browsery s hlasovym vystupem? Asi ne, coz? Od MS totiz nejsou ...

Těžce zrakově postižení používají hlasové čtečky nebo braillský řádek. Tyto technologie pochopitelně nedokáží interpretovat obrázky, ale čtou právě ten textový popisek (altribut "alt"). A právě pro to je to důležité. Doporučuji prostudovat text Hendikepovaní uživatelé Internetu, kde se dozvíte, jak vlastně různě postižení uživatelé weby čtou, co používají za pomocné technologie a jaké jsou jejich specifické potřeby.

A některé čtečky čtou title, jiné obojí. Nepanuje tady jednota. Vedle toho jde u obrázku použít longdesc. Čtečky se různě chovají při současném použití těchto atributů.
To samozřejmě nic nemění na tom, že alt MUSÍ být u všech tagů img použit.

Zrakové postižení je jen jedním z těch, pro které jsou nezbytné textové alternativy obrázků. Já mám sice zrak relativně v pořádku, ale trpím jiným postižením -- technickým. Domá mám jedinou rozumnou možnost připojení přes GPRS.

V důsledku toho mám obrázky zpravidla vypnuté a s vypnutými obrázky chodím i do obchodů, kde je nutné zboží vidět. Zobrazuji si pak jednotlivě jen ty obrázky, které opravdu potřebuji. Pokud mi tento způsob práce obchodník neumožní, má smůlu. Většinou nemám důvod trávit u něj třikrát víc času, než je nutné.

Lidí s GPRS je už u nás asi 35 tisíc, pokud se nepletu, a asi to nebudou zrovna sociální případy. Aktivních uživatelů Internetu s vážným zrakovým postižením je v ČR okolo 2000 (podle evidence SONS). Pro ty je zase nákup na Internetu často nejjednodušší cestou ke zboží, pro které si zdravý člověk dojede do nejbližšího obchodu.

Lidí s GPRS je už u nás asi 35 tisíc, pokud se nepletu

Pridejte nejakou tu desitku tisic a hned budeme na realnejsich cislech.