Nejvyšší Čech na Internetu

Ilustrace: Nenad Vitas

Pan Tomáš Pustina je nejvyšším Čechem, měří neuvěřitelných 226 centimetrů. Stejně tak jako světovým Internetem hýbou osudy nejmenšího člověka světa (ten měří 51 cm a je z Nepálu), i my na našem lokálním písečku máme svoji „hvězdu“. Píší o ní České noviny a hlavně bulvár, například Blesk, Šíp a AHA. Posledně jmenovaný list v novějším příspěvku upozorňuje na problémy, kterými pan Tomáš Pustina trpí, a zveřejňuje i číslo účtu, na který je možné poslat peníze na elektrický vozík, bez kterého se nejvyšší Čech neobejde (v článku jsou uvedeny i důvody, proč na vozík shání peníze právě prostřednictvím sbírky, pozn. edit.).

Tomáš Pustina má i svůj oficiální web, na kterém je několik fotek a také zmíněné číslo účtu, na který je možné posílat příspěvky. Další informace bohužel chybějí, ovšem díky číslu rozhodnutí je možné najít dokument na webu Kraje Vysočina (pan Pustina totiž bydlí v Rozkoši u Humpolce), informující detailněji o sbírce. Podle informací Respektu zatím vybrané peníze stačí na vozík, ostatní prostředky budou využity na pořízení bezbariérového bydlení.

Oproti například tištěným médiím vidím roli Internetu v získávání prostředků na tento účel jako poněkud šikovnější. Pokud se totiž internetový uživatel rozhodne, že chce přispět, může ihned odeslat peníze pomocí internetového bankovnictví. Nemluvě o tom, že se jistě najdou internetoví uživatelé, kteří rozpošlou link s informacemi o sbírce známým, takže se o ní virálně dozvědí další a další…

Na Internetu se můžeme dozvědět o spoustě podobných sbírek. Ať už jde o aktivity velkých organizací, které vyberou miliony korun na pomoc obětem živelných katastrof, nebo o aktivity jednotlivců, kteří potřebují peníze na invalidní vozík. Velkým sbírkám můžeme s klidem důvěřovat, ale určitě není dobré poslat bez podrobného pátrání peníze na účet, který je zveřejněn na ne moc důvěryhodné internetové stránce. Výtečníci, kteří si vymyslí jímavý příběh a pokoušejí se pomocí jeho zveřejnění na Internetu získat podvodně peníze, totiž existují. A není jich málo.

       

Najde se dost uživatelů Internetu, kteří obsahu obecně příliš nedůvěřují. Ti těžko pošlou peníze na účet byť renomované nadaci, když se o sbírce dozvědí na Internetu. Jednotlivec, shánějící takto peníze, u nich nemá sebemenší šanci. Zajímavou cestou získávání příspěvků na charitu je projekt Dárcovská SMS. Ten funguje na principu prémiových, tedy placených textových zpráv. V seznamu účastníků projektu najdeme většinu známých nadací, ovšem nefigurují tam jednotlivci. Ti se do projektu zapojit nemohou, jejich šancí je oslovit některou z neziskových organizací a požádat o spolupráci.

„Amatérsky“ vedené sbírky na Internetu jsou jednoznačně méně úspěšné než sbírky podporované populárními neziskovými organizacemi. Velcí hráči na trhu charity využívají svých sil k masivním kampaním, které jednotlivci nezaplatí. Postupovat jako solitér znamená spoléhat na pomoc známých a kamarádů, kteří umístí na své weby odkazy a upoutávky. Bez zájmu médií nejrůznějšího typu a zaměření by se asi ani pan Tomáš Pustina neobešel.