Názory k článku
Nemáte šachový implantát?

Bude se hrat dal. Ostatne dalo se to cekat a bylo to jen otazkou casu. Jmenujme nektere hry, ve kterych uz pocitace davno prekonali lidi. Othello viz napr: http://www.cs.ualberta.ca/~mburo/event.html , Dáma, Backgammon .

Presto se turnaje v techto hrach konaji a lidi je maji radi. Naopak pocitace dostali statut ucitelu-treneru. Hezka situace vznikla napr. v backgammonu, kdy diky pocitacum byla zrevidovana veskera teorie starych mistru ze 70. a 80. let, ktera se na zaklade analyzy ukazala jako velice pochybna a vetsina starsich knih se ukazala jako bezcena. Snad v zadne jine hre se lide nezmylili tolik, jako prave v backgammonu.

Je jen otazkou casu kdy prijdou na radu hry jako renju, go, bridge.

Leda tech lidi co sestavovali ten program a jejich predchudcum kteri vymysleli ty algoritmy. Dal je to jen tupe, ale velmi rychle pocitani. Jsou snad nekteri ptaci inteligentni proto, ze se umeji vracet tisice kilometru na stejne misto?

"Jsou snad nekteri ptaci inteligentni proto, ze se umeji vracet tisice kilometru na stejne misto?"

To nevíme. Podstatě inteligence totiž moc nerozumíme.

Co náš mozek, jak pracuje? Je to jen velmi, velmi rychlé počítání?

Nemusime ji rozumet, staci ji empiricky definovat. A podle obecne prijimane definice ptaci inteligenci nemaji. Verim, ale ze jsou lide kteri prisuzuji inteligenci i rostlinam ;-)

No, myslím že každý kdo nějaký čas žil s nějakým zvířetem (třeba psem, kočkou, nebo třeba i tím ptákem) časem zjistil, že ta zvířata rozhodně jistou úroveň inteligence mají :-) A současné výzkumy to potvrzují také.

Ono to koneckonců není 'tak dávno', kdy se vážně tvrdilo že třeba ženy taky žádnou inteligenci nemají... Stejně tak vážně se tvrdilo, že pokud vlak pojede rychlostí větší než je běh koně, tak se lidé v něm musí udusit... Také se tvrdilo, že nic těžšího vzduchu nemůže létat... A to už pomíjím vědecké práce, zabývající tím kolik andělú se vejde na hrot jehly.
Ono se prostě tvrdilo a stále i tvrdí spustu 'zajímavých vědeckých' názorů.

Jiste "jistou uroven inteligence", ale pak mohu tvrdit, ze i HIV virus ma jistou inteligenci.

Even the standard example of ancient nonsense -- the debate about angels on pinheads -- makes sense once you realize that theologians were not discussing whether five or eighteen would fit, but whether a pin could house a finite or an infinite number.
-- S. J. Gould, "Wide Hats and Narrow Minds"

Dokonce i standartni priklad historickych nesmyslu - debata o andelech na hrotu jehly - dostane smysl kdyz si uvedomite, ze theologove se nebavili jestli se vejde pet nebo osumnact, ale jestli se jich vejde konecny nebo nekonecny pocet.

Ostatni priklady jsou ovsem relevantni ... ale ne vzdy se jedna o ukazku vyzkumu. Podobne nazor francouzske admirality (tri neresitelne problemy: kvadratura kruhu, riditelny balon a tunel do anglie) nebyl podlozen vedeckymi vyzkumy.

Jasné - zkrátka definujeme inteligenci jako něco, co ptáci nemají a je to ;-)

Hehe. Jenze ja narozdil od ptaku cit na smer nemam, dokonce nemam ani kridla a ani peri. Presto mohu letat, pomoci kompasu ci GPS se dostanu kam potrebuju, zima mi neni protoze mam ustredni topeni a lednicku mam plnou jidla, takze nikam odletat na zimu nemusim ;-)

Muzes litat? :))))))

jiste mohu letat. Pomoci rogala, ktere diky znalostem dokaze navrhnout kazdy rozumejsi clovek, stejne tak by asi kazdy pokud by mel potrebnou techniku byl schopen pomoci vlastniho mozku navrhnout letadlo ktereskutecne poleti. Nikdy ho nemusi videt jen staci pochopit metody a postupy.

Ach tak. Muzes letat na stroji.

Co je na tom spatneho? Kazdy leta jak dokaze. Ja na stroji, nebo treba ve stroji.

Narozdil od toho ptaka ktery jiste ma jistou elementarni inteligenci (potrebuje ji) ovsem dokazu i rict proc letam, a taky jak to udelat abych mohl kdykoliv znovu letat. On pouze leta.

No a? Chcete snad tvrdit, že spolu nemůžeme komunikovat na dálku, jen proto, že k tomu potřebujeme Internet nebo telefon?

Inteligence pokud vim je definovana jako schopnost ucit se novym poznatkum bez toho abych je sam prozil a zaroven na zaklade techto a dalsich ziskanych a popripade odvozenych, zkusenosti resit nove situace.

vy jste s prominutim, pekny ptacek

Je celkem jednoducha otazka na kterou pocitac nemuze odpovedet. :-)

Zni asi takto: "Je PI periodicke cislo nebo ne?"

Ja i vy víme ze je.Proste proto ze to vime. Ale pocitac prave ceka vecnost stravena tim ze to bude overovat ;-).

To je rozdil mezi nim a mnou. A i kdybych nemel pravdu pro danou vec je muj vysledek stale mnohem rychlejsi a hlavne jeho overeni muzu zase zadat tomu pocitaci.

Lidsky mozek je skutecne neco jineho nez pocitac. Neumi rachle pocitat ale dokaze velice rychle porovnavat cele mnoziny informaci (nakonec preziti ho neucilo nicemu jinemu) pocitani je k nicemu z hlediska evoluce.

Pi je periodicke cislo?

vy víte, jestli je PI periodické číslo? AFAIK naopak periodické zřejmě není, respektive v celém známém rozsahu jsou jen velmi malé periodické úseky. A počítač vám dokáže velmi rychle říct to samé.
P.S.: zeptejte se na tuto otázku v anketě Nikdo není dokonalý a budete mít z 10 odpovědí 7 chybně a to budou odpovídat zástupci homo sapiens sapiens a ne "pouhé stroje".

ech omlouvam se Pi samozrejme neni periodicke cislo krapet jsem se upsal, otazka by mela znit kolik ma PI desetinych mist ;-). Napriklad.
Ale takovych otazek je mnoho. Poetika je v tom ze i ty nejslozitejsi nejprve musi zodpovedet clovek a pak az je "hloupe" dokaze reprodukovat pocitac.

Jen drobnost: Pi není racionální číslo => není periodické => má nekonečný počet desetinných míst :o)

spravne a v tom je ten trik. Normalni clovek ktery zna tuhle vec ji proste zna vi ze Pi ma tolik a tolik a tak dale.

Pokud ovsem chcete po pocitac aby vam rekl Pi a bude te takrikajic trvat na stoprocetni odpovedi bude do nekonedna pocitat kolik to je.

Ehm, to je asi taková "inteligence" jako u koně v cirkusu, který "umí počítat" :-) Inteligence je právě to, že to nevím, ale vymyslím to, umím na to přijít. Ale nemá cenu se hádat, definic inteligence z tak trapného a neinteligentního tvora, jako je homo sapiens sapiens, asi nevypadne :-)

Nejsem si jistý, jak daleko je vývoj systémů pro formální logiku, takže vám neřeknu, jestli je už dnes schopen počítač odpovědět na otázku, zda je π racionální. Ale na to, že to v dohledné době možné bude, bych si docela vsadil…

Na to nepotřebuje žádný složitý systém pro formální logiku, stačí mu dát do báze znalostí, že π je iracionální a je vymalováno.

hmm takze ho napechujeme znalostmi ze nasobek dou Pi nebo trech Pi a tak dale... to je prece pitomost.
To neni nejaka inteligence to je proste dalsi dabtabaze ktera vyhledava znalosti...
intelekt je proste to kdyz mu reknete ze existuji nejaka iracionalni cisla.. a on podle nekolika prikladu rekne ejhle tohle je tak a tohle tak

Právě že už existují systémy, které nakrmíte základními axiomy a odvozovacími pravidly a ony generují důkazy. Nevím sice, jestli už jsou tak daleko, aby se to dalo použít na důkaz iracionality π, ale jsem přesvědčen, že pokud ne, je to jen otázka času…

To není třeba. Stačí ten systém naučit, že jakákoliv matematická operace, kde figuruje iracionální číslo, nám dá opět iracionální číslo - s určitými výjimkami, které mají při vyhodnocování prioritu. Většině lidí taky úplně stačí vědět, že π je iracionální a jiní se spokojí s tvrzením, že π má hodnotu 3,14.

Expertní systémy do oblasti umělé inteligence rozhodně patří a (zjednodušeně řečeno) nejsou ničím jiným, než databází znalostí, pomocí které se vyhodnocují konkrétní data, která potřebujeme zpracovat.

Stačí ten systém naučit, že jakákoliv matematická operace, kde figuruje iracionální číslo, nám dá opět iracionální číslo - s určitými výjimkami, které mají při vyhodnocování prioritu.

Tak to bych se docela rád dozvěděl, jak chcete definovat ty výjimky. Navíc, když tak o tom přemýšlím, obvyklé definice π většinou obsahuji pouze racionální čísla… A samozřejmě ty definice nevypadají tak, že byste napsal nějaký (konečný) vzorec, ze kterého by vypadlo π, aspoň dokud zůstaneme pouze u algebraických operací (naopak, lze dokázat, že to nejde).

Jak odpovíte Vy, když se Vás zeptám, co je to π? A podle jakého klíče odpovíte, když se Vás zeptám, zda je to iracionální číslo? Podobné by to bylo i u toho expertního (nebo podobného) systému. Mám dojem, že směšujete dohromady naši "popisnou znalost" o čísle π (která také není atomická) a vyčíslení jeho hodnoty, což jsou podle mě dvě poměrně snadno oddělitelné věty. V té bázi znalostí by pochopitelně to "iracionální číslo" muselo být jako symbol a ne jako hodnota. Stejně si myslím, že pokud budeme chtít sestrojit nějakou "umělou inteligenci", tak to bude hybridní systém, takže odpověď na otázku "jak chcete definovat něco" zní "co možná nejvýhodněji". Těch výjimek zase tolik není, alespoň co se běžně používaných operací týče.

V kontextu toho, o čem se tu bavíme, bych vám pravděpodobně poskytl některou z používaných definic. Na pouhou otázku bych vám samozřejmě odpověděl na základě znalosti, ale kdybyste na tom trval, věřím, že i když jsem poněkud vyšel ze cviku, důkaz iracionality π bych ještě pořád do hodiny dohromady dal.

Ale celé je to patrně nedorozumění: vy si myslíte, že mluvím o expertních systémech nakrmených určitými finálními znalostmi. Ve skutečnosti jsem tady celou dobu mluvil o počítačových systémech, které jsou na základě určité axiomatiky a odvozovacích pravidel generovat důkazy - takové systémy opravdu existují. Nevím sice, jestli už jsou tak daleko, aby byly schopny dokázat iracionalitu π, ale jsem celkem pevně přesvědčen, že pokud ještě ne, ta doba není příliš daleko.

Rek bych, ze na uplne stejnem principu (pechovani znalostmi) funguje clovek, takze nevidim duvod, proc by stejne nemohl fungovat inteligentni pocitac. Clovek ovsem i zapomina (coz je take dulezita soucast, vynechava informace, ktere nepotrebuje).

Jedine co clovek zatim narozdil od stroju dokaze navic je, ze dokaze spojovat zdanlive navzajem nesouvisejici informace a vytvorit z nich novy poznatek, pripadne dokaze porusovat (naprosto umyslne, ne nejakou chybou) dana pravidla.

No to jsou jen nektere vyhody cloveka oproti stroji.

Napriklad to vynechvani nedulezitych informaci je velice dulezite... jenze jak urcit ktera je nedulezita? Kazdy clovek na to bude mit jiny nazor.
V podstate lze rici ze ruznost reseni roste exponencionalne podle mnozstvi zkusenosti... protoze kazda dalsi zkusenost ovlivnuje tu dalsi. atd.

Inteligence skutecne neni jen ZNALOST. To by potom kazda druha enciklopedie byla INTELIGETNI.

Problem s inteligetnim pocitacem je v tom ze kdyz uz ho primejeme k nejake komplikovanejsi myslenkove cinnosti stejneje to jen v jednom oboru. a to jeste dost primitivne.

Vemte si treba schopnost rozeznavat jednotlive lidi od sebe. Podle obliceje. To zadny pocitac nedokaze. Urcite ne dostatecne rychle a efektivne. Zatimco lidsky mozek tuhle banalni vec dela neustale zcela presne a hlavne ve zlomich vterin.

Jenze rozpoznávání obličeje má člověk jako vrozený instinkt, protože je tvor společenský. Musí si vybírát s kým se baví. Podle obličeje hodnotí "kvalitu" DNA toho druhého a tedy i zda se s ním chce rozmnožovat atd. Stroj nic takového neřeší. Já si myslim, že stroje inteligence dosáhnou. Už teď máme programovací jazyky třetí generace, které nám umožní měnit dynamicky výsledek v závisloti na okolnostech, schopnost se z vlastních výsledků učit... různé aplikace na filtraci chyb (například kódování v datových přenosech rádiovým signálem) umějí opravovat chyby... stroje hodně pokročily. Ale naše lidská jedinečnost bude jenom v tom, že dokážeme takovýto stroj vyrobit.
My lidé jsme vlastně také jenom počítače. Co vidíme je jenom elektromagnetické záření, co cítítme jsou jenom elektrické impulsy co nám vedou po nervech... náš mozek je nápajenej kyslíkem, máme svoji velkou, ale pomalou paměť, která se "po vypnutí vymaže". :) Co vidíme, slyšíme i cítíme (fyzicky, nemyslím lásku, nenávist...) jde relativně snadno simulovat (když to budeme brát do hloubky dostaneme se k filmu Matrix :).
Stroj je digitální, jasný a bezvýhradný. Člověk je analogový, né vždy jasný, je rozmanitý, emotivní a z části řízen zvířecími insinkty. Stroj nikdy nebude soucítit, nebude se dívat na v noci na Vltavu, jak je romantická a nebude ráno nadávat, že už nem třetí den kafe. :) A uvědomuje si sám sebe a bojí se toho, až bude jednou "vypnut" a to stroje nikoli.

No pokud bych bral ten Matrix do důsledků, tak si nemyslím, že stroj nemůže mít cit. Pokud bychom rozebrali elementární strukturu mozku, tak se nejedná o nic jiného než o spoustu neuronů, o kterých se ví jak fungují a které mezi sebou komunikují pomocí elektrických impulzů. Nic méně tato struktura je velice složitá a ani nejsložitější mikroprocesorové struktury, které obsahují - a teď odhaduji stovky až tisíce milionů tranzistorů se neblíží struktuře mozku který obsahuje řádově desítky miliard neuronů. Navíc (když to zjednoduším) neuron sám o sobě není tak "blbý" jak tranzistor, který pracuje v mikroprocesorové technice ve stavu vypnuto/zapnuto. Tím se ten rozdíl ješte násobí. Tím chci jen říct, že si myslím , že až bude možné tvořit takto složité struktury, že by mohlo být realizovatelné vytvořit něčí mozek na křemíkové destičce a tím pádem by měl fungovat úplně stejně jako ten lidský. Otázka je, kdy to bude možné....

Spíš je otázka, zda je to možné, hlavně na té křemíkové destičce. Moc růžově to nevidím.

kremik neni vsechno, neuron je mozkova bunka ale co je nemene dulezite jsou jeji propojeni (synapse). Protoze kazde to propojeni je jedna cesta kudy muze impuls projit, popripade do vice cest soucasne.

Ve finale by bylo nutne vytvorit tranzistor ktery by vlastne nebyl tranzistor ale primo nejakym druh mikrojadra celeho procesoru protoze jen dva stavy nemuzou nastat synapticky spoj totiz muze naraz odeslat informaci treba do deseti dalsich neuronu a ty udelaji to same nebo taky neco jineho...

Je to zatracene komplikovana vec!

Binární soustava se začla používát z důvodu, aby nedocházelo k podléhání interferencí, ale při dnešním stínění, už to tolik nevadí. A dnešní procesory neroznenávají jen bez napětí a s napětím, ale i rozdíl potenciálu atd.

O šachy zájem neztratím, ale ztratil jsem v půlce zájem o tuhle glosu. Z mého pohledu autor neví, o čem píše.

Hodnotný názor, díky. :)

Mimochodem autor je šachista, pokud je mi známo.

na vysvetlenou: autor je sachista spise byvaly, ktery ztratil zajem o sachy ve smyslu sportovniho zapoleni - nikoliv vsak v souvislosti s pocitaci :-). se svym maximalnim elem kolem 2340 autor nepotreboval hydru, prohraval i s dostatecnym mnozstvim lidi. ted me kolem toho zajima spise tahle "teoreticka omacka", sachy a pocitace, obraz sachu v literature apod.

Šach lidí s podporou počítače se již provozuje i na nejvyšší úrovni. Říká se tomu advance chess. Doporučuji vyhledávat na www.chessbase.com, lze tam najít spoustu odkazů na různé turnaje velmistrů. Víceméně je to zatím spíše exhibiční záležitost.

Co se týká nelegální podpory počítače v běžné partii, není nutné hned čipovat mozek i když je to lákavá představa :)
V Německu byl při mistrovké partii nějaké soutěže nebo turnaje odhalen hráč, který často odcházel při partii na WC, nakonec prý rozhodčí vrchem nakoukl do kabinky a načapal ho s kapesním Fritzem v nějakém handheldu jak analyzuje svoji pozici.

Jde o to, že běžně komerčně dostupný program za 2 tisíce je silnější než 99,9 procent všech šachistů na světě. A s postupující miniaturizací jej bude možné mít např. v hodinkách. Tady vidím problém, ne v technologii, ale zase a jenom v konkrétním člověku. Mně osobně by nikdy nenapadlo v interneto vé partii použít počítač, hraju to proto, abych se zlepšoval, ne pro falešnou výhru.

Zajímalo by mě, jak by to dopadlo, když by se pustily dvě Hydry proti sobě. Předpokládám, že mají zabudovaný jistý prvek náhodnosti, takže by všechny partie nevypadaly stejně, ale zajímalo by mě, kolik by trvaly tahů, jestli by všechny skončily remízou atd.

"Souboj strojů" lépe řečeno šachový motorů je k nahlédnutí přímo na chessbase.com /stáhnete si program, připojíte jako host a můžete projíždět partie/. Také zajímavý odkaz je http://web.quick.cz/EVCOMP/

Existuje i názor, že lidi budou šachovým počítačům "rovnocenným partnerem" do tehdy, když dokáží ještě občas zremizovat.

Tento názor presumuje, že šachová partie je apriori nerozhodná, že napřed musí jedna strana udělat chybu a až pak může druhá strana vyhrát.

Ergo bezchybně hrající počítač prohrát nemůže. Maximum dosažitelného pak je remiza s ním. A protože lidé občas chybují, stačí remiza jen občas.

Jiný pohled by byl "energetický". Šachový počítač by mohl brát jen tolik energie, kolik spotřebovává člověk při metabolismu. Na 64 Xeonech by se dalo vařit jídlo pro velkou hospodu - to je prostě unfair!

energeticky pohled mi prijde vynikajici myslenka. vlastne jde pritom o nejaky vztah mezi praci, informaci a teplem, rust entropie etc. - obdoba termodynamickych zakonu. slo by definovat nejakou maximalni ucinnost sachoveho stroje a zkoumat, zda se k ni blizi vic clovek nebo pocitac. to mi prijde velmi inspirativni.

k te nerozhodnosti. no, po pravde receno to nevime (dokonce vlastne nevime ani to, zda zakladni pozice neni nahodou vyhrana pro cerneho, i kdyz se tomu veskera zkusenost brani). je fakt, ze pokud vime, ze s tim, jak se zlepsuje technika hry (vyvoj v case), eventualne se stoupajici vykonnosti hracu, obecne pribyva remis, tak je rozumne neco takoveho predpokladat, o dukaz ale nejde. i v tom by mohla utkani pocitac versus pocitac leccos napovedet...

Černý kůň Zacks vyhrál turnaj ve volném stylu. Ehm. Jenže Hydra Scylla byla 32-procesorový počítač, ergo asi něco jiného, než co hrálo nakonec proti Adamsovi.

Hydra hrající s Adamsem byla 64-procesorová a každý procesor měl navíc speciální FPGA. Ostatně to celé podporuje nějaká "PAL Group". Tvorba speciálního hardware mou "energetickou paritu" pochopitelně trochu podkopává - normální kalkulačky jsou i jen na solární panýlky, jenže jsou strašně jednoúčelové.

S tou premisou nerozhodnosti to je pochopitelně jen heuristika, ale něco na ní je. Ovšem ta remíza, kterou Adams s bílými uhrál, je krajně nepohledná.

Jinak myslím, že to byl ze strany Adamse trochu nepřipravený match, asi jako když Kasparov hrál poprvé s Deep Blue.

Pravda je, že Hydra Adamse vyklepla. Jenže je tu několik velkých ALE.
1) Adams je momentálně až 13. na světe a to podle ELO o třídu níž, než Kasparov, čili se dá očekávat, že Kasparov by Hydru aspoň uremizoval
http://www.fide.com/ratings/top.phtml?list=men
s Hydrou se Adams rozhodně nepředvedl, spíš bych řekl že to byl hodně špatný výkon

2) Adams má nabitý rok, je ABSOLUTNĚ Z FORMY (na svém posledním turnaji skončil suveréně poslední) a na zápas s Hydrou se připravoval jen chvíli a dost chabě a neseriózně

3) Velmistr Christopher Lutz, který Hydru pomáhal připravovat měl k dispozici tisíce Adamsových partií, zatímco Adams jich měl k dispozici o Hydře asi 20, což je z hlediska přípravy na soupeře neskutečný handicap
Kasparov i Kramnik když hráli proti programu, měli několik měsíců na přípravu a program k dispozici

4) že i program co mám v počítači hraje na úrovni velmistra z první světové stovky je tím lepší, že se mohu lépe rozvíjet
šachista, který přestane hrát jen proto, že je něco (ne někdo - tupý stroj naprogramovaný člověkem po nulách a jedničkách) lepší je prostě magor
šachy jsou staré tisíce let, hráli je miliardy lidí a tyhle zkušenosti a vývoj jsou prostě našrotované do počítače a podpořené algoritmy a brutálním HW

5) obliba šachu celosvětově vzrůstá a jen slaboši se nechají otrávit tím, že je něco či někdo lepší
nepřestanu přece hrát šachy proto, že je Topalov či Anand lepší než já, ne?

6)to o intuici je naprostý žvást, protože zatímco hráč třeba deset tahů spočítá a dál intuitivně jde nebo nejde do jisté pozice
počítač spočítá deset a když bude v jedenáctém tahu intuitivní oběť vedoucí k vítězství, tak má prostě smůlu
na velmistrovské úrovni mají hráči dost dost dobrou intuici

7) při výpočtu variant rostou kombinace docela brutální řadou, takže aby se Hydra dopočítala v jedné konkrétní pozici o deset tahů dál, bude ji potřebovat počítat tak rok v kuse

ŠACHY JSOU NÁDHERNÁ HRA, KTERÁ ROZVÍJÍ MYŠLENÍ

Adams je sice světový hráč, ale formátu Kasparova či Kramnika tedy nedosahuje. Jeho výsledky jsou obvykle velice rozporuplné. Navíc se Adams na zápas moc nepřipravoval, na rozdíl od výše zmíněných dvou. A Kramnik například s Deep Fritzem jednu partii prohrál blundrem a druhou proto, že nedokázal prostě odolat krásné oběti jezdce. Neprohrál strategicky. Až stejným poměrem porazí Hydra jeho, tak by se o převaze třídy dalo mluvit.

co se týká Kasparova, ten také jednu vyhranou partii z posledních zápasů s počítačem projel blundrem a celkově remizoval, jinak by tedy vyhrál (ale únava dělá svoje, tož počítače neznají).
Ještě co se týká autora článku - přestane své děti posílat do školy, protože počítače lépe počítají matematiku, fyziku a je možné si koupit encyklopedie ze všech oblastí vědění na DVD? S takovým přístupem se lidstvo stanem zdegenerovaným tupým zvířectvem závislým na strojích.
A před pár týdny "mistr světa FIDE" Kasimdžanov remizoval s novým Fritzem Acoona, také dost dobrým počítačem a to proti němu dokonce v jedné partii korektně obětoval.

Bohuzel se obavam, ze v dlouhodobejsim horizontu se tim tupym zvirectvem lidstvo stane. Naznaky jsou videt jiz dnes - stale vice lidi zachazi se stale slozitejsi technikou, aniz by ji jakkoliv rozumeli. Pripocteme - li k tomu ideologii konzumismu, ktere propadla vyspelejsi cast sveta a ktera mnoha lidem jiz dnes zcela potlacila schopnost samostatne uvazovat, vysledek je jasny. Jde jen o to za jak dlouho. 100, 200 let ? Nebo dokonce jen 50 ?
Kuprikladu kdyz vidite vyvoj spolecnosti v motoru technologii - USA, musi vas nutne napadnout, ze je to uz temer jasne - kdo tam dnes tahne veskery pokrok ? Pristehovalci, mozky z Indie, Ciny a castecne i z Ruska a byvaleho Vychodu. Prumerny American netouzi po tom, aby rozumel technice a prirodnim vedam. Prumerny American touzi po kariere pravnika (rozumejme parazita).
Samozrejme jsem tou rovnosti pravnik=parazit trochu zjednodusoval, pripoustim, ale principialne, myslim, je ta uvaha vporadku.

- spocitejte si, kolik by vyslo hydre elo, pokud by stabilne s nekym, jako je adams, delala 5,5 ze 6 (cca 3100, pokud jsem se neprepocital). to je o hodne vic nez kasparov.
- adams neprohral nejakymi blundry (snad az na to c5 v posledni partii, to mohl tusit, jak to dopadne). ze hraje nevyrovnane, byl treba unaveny, nepripraveny - budiz.
- vubec nejde o to, jestli na zaklade vysledku s pocitaci prestanate hrat vy osobne. jde o to, ze o hru ztrati zajem verejnost, sponzori a tim i nejlepsi hraci, budouci generace. propadne se to na uroven damy, ktera se sice hraje, ale krome par "podivinu" nikoho nebere, de facto envychazeji casopisy ani knihy. sachy mely coby kralovska hra jiny status - no a o ten asi prijdou.
- srovnani s matematikou kulha. to byste to museli srovnavat s pocitanim. no a od doby kalkulacek uz skutecne zazracni poctari budi mnohem mene pozornosti - poradaji se souteze treba v reseni kvadratickych rovnic na cas? nehlede k tomu, ze matematika neni na rozdil od sachu jen hra/teorie, ale ma bezprostredni vztah k aplikacim, coz je dalsi nezanedbatelna motivace se ji zabyvat.
- historky s temi lidmi, kteri na turnaji skryvali pocitace, znam. jeden, to me pobavilo, zavdal podezreni tim, ze najednou ohlasil nejaky mat 20. tahem ci co :-))). mne slo ale spise o neco jineho - ze bych jakoby primo v hlave sledoval, jak ten pocitac pocita (trochu obdoba, kdyz si v programu zapnete mod analyza)...

co to je blundr?

Etymologicky bych řekl, že to je něco jako "slepota". V šachu to je přehlédnutí nějaké nepříliš zastřené hrozby protivníka nebo naopak vlastní snadné možnosti, zaspání, hrubá chyba. Výkladový slovník říká blunder = stupidní nebo neopatrný omyl. Má ruština nějaký pěkný termín pro tento pojem, nevíte někdo?

Často i kibic nebo komentátor nižší výkonnosti "blunder" vidí, zatímco hráč ve stresu ho udělal. Lidský protivník takového hráče by ho v zápalu hry ale také vidět nemusel, neboť je i pod vlivem respektu ke kvalitě protihráče a nepředpokládá, že by něco snadno kazil. Potíž se všemi compy je, že respekt nemají, a kvalitní šachové compy blunder samy neudělají a naopak každý potrestají, což následně zpravidla znamená již jisté vítězství pro ně.

Lidské blundery pak trochu zkreslují šachovou kvalitu hry, výsledky compů jsou lepší než je jejich herní kvalita. Proto P.Houser uvádí, že Hydra vyhrála navzdory tomu, že Adams žádný jasný blunder neudělal.

aha, diky :-)

- Nějaký statistik na Chessbase tvrdí, že to ELO by platilo, pokud by se hrály stovky partií s tímto poměrem výsledků. Takhle z několika to odvodil na 2850.

- Šachy mají přeci jen jinou esteticko-kombinační kvalitu než dáma. Jejich přitažlivost pro hráče i kibice je v taktických zápletkách. Gambitech, obětech dámy za útok na krále atd. Z toho compy šachisty již nějakou dobu vyvedly, strategický šach je celkem nuda. Mého otce šachy přestaly bavit v momentě, když zjistil, že pro skutečný úspěch je třeba se nabiflovat velké kvantum zahájení... (se mnou je ale přestal hrát v momentě, kdy jsem ho začal porážet, ačkoliv jsem zahájení nešprtal :-). To paměťové vypětí je tak trochu mrhání intelektem - asi jako dnešní pařiči gamesů. Obojí to pak obstojí spíše díky afektu - zahájení nesou romantické názvy, gamy mají v sobě zpravidla nějaký epos. Boby Fischer se nechal slyšet, že ho jako teenagera těšilo, když mohl kombinací zlomit ego protihráče.

Šachy přežijí, pokud budou doprovoditelné nějakými emocemi a nebudou považovány jen za řešení nějaké velké matice. To vzrušuje skutečně jen málokoho.

Možná že zůstane zajímavé trénovat s compy a hrát pak buďto jen člověk vs. člověk, anebo ten "volný styl" (lidsko-compové teamy spojené jen přes internet) skoro anonymního hraní.

- Překonání ovšem hrozí každému oboru. Rubikově kostce vydrželo nadšení asi 3 roky. Jinak pokud vím, celosvětově se šachy vážněji hrají jen asi v 5-6 zemích. V Evropě je to Rusko, Německo, Nizozemsko a snad Španělsko. Francouzi radši Petanq. Vliv šachů na vědu, ekonomiku atp. bych nepřeceňoval.

Tak to ani náhodou. ELO Hydry (a četl jsem k tomu kdesi i článek), nelze posuzovat podle šesti zápasů s unaveným nepřipraveným Adamsem z formy, to je jako kdybych dal Kasparovovi (abstinent) vypít půl litru vína a po probděné noci ho posadil proti Hydře, nemluvě o tom, že Adams nepodával nikdy vyrovnané výkony. Adams hrál jednoznačně slabě pozičně i strategicky a blundry tím pádem nebyly vůbec třeba. Pouze jednou dostal Hydru do uzavřené pozice a z toho vydřel remízu.

Navíc každý šachista ví, že 6 zápasů je pro výpočet ELO podle pravidel nedostatečných a věřím, že Kasparov se svými 2812 ELO by s Hydrou hrál přinejhorším 4:2, což by snad nehodilo ani 2900 ELO, čili žádných 3100 (nejsem expert na počítání ELO).

Šachy půjdou dál, postupem času třeba ustoupí dnešní šachy Fischerovým nebo čínským a tam zatím počítače moc na výši nejsou. A až se na to jednou v budoucnosti vzmůžou, udělají se takové úpravy, které ztisícinásobí počet kombinací a lidská intuice a ideový úsudek zase bez nejmenších problémů nakopou zadek hrubé počítačové síle!
A nebo, jak navrhuje velmistr Nunn, se dá člověku výhoda pěšce či dvou a počítači se zkrátí čas.
Navíc počítač se nemusí na rozdíl od hráčů bát třeba testů na doping, že? ;-)

Beztak hrát proti počítačům je hloupost - ať hrají lidé mezi sebou a počítače mezi sebou. Hydra sama nedávno dostala náklep v asistovaném šachu od dvou kluků (tuším 1200 a 1600 ELO, což pro neinformované je přibližně začátečník a oddílový otloukánek z Horní Dolní) za pomoci naprosto obyčejného počítače.

neboli hrubka

povídačky o tom, že šachy budou končit po porážce od počítače jsou k zaslechnutí již od kasparov vs. deep purple. Zatím mám pocit, že spíše tyto hry přináší pozornost k šachům jako takovým.
Není třeba pochybovat o tom, že v krátkém čase nás budou počítače porážet - samozřejmě že počet možností roste exponenciálně, stejně tak ale rostě i výkonnost strojů. Jestli tedy umí dnes za nějaký rozumný čas spočítat nejlepší strategii na x tahů dopředu, tak za 2 roky to bude x*2. A tak i když umí člověk nyní přesně odhadnout strategii na y tahů dopředu (kde y < x) a vyhrává proto, že na dalších z tahů (kde y+z > x) mu pomůže intuice (nevýhodné postavení, příliš otevřená obrana atd.), tak za nějakou dobu prostě počítače zvítězí onou hrubou silou. Ať je počet možných tahů v šachu jakkoliv ohromný, stále je konečný a tak se někdy dočkáme i toho, že je nějaký počítač bude schopen v nějaké rozumné době zpracovat všechny.
Navíc mají počítače ve svých databázích všechny zápasy za uplynulých sto let (přeháním), detailně rozpracované od skvělých šachistů, mnoho postavení je tak elminováno a mnoho tahů (úvody) hraje sice počítač, ale vlastně jen přehrává nějaký člověčí zápas kdysi dříve.
Spíše se tedy těším na dobu, až se před zápasem vymaže tato "knowledge base" z paměti stroje a on bude hrát opravdu jen podle toho co "vymyslí".
I když ale budou šachové stroje vítězit, stále to budou "jen" šachové stroje, budete moci mít milion různých strojů, kdy jeden bude umět hrát šachy, druhý dámu, třetí skládat hudbu, atd., i když to ale dáte dohromady, tak z toho neuděláte myslící stroj. Budou to ale skvělí učitelé strategie, časem i skvělé armádní počítače atd.

Výkon počítačů neroste s dobou exponenciálně, zatímco množství pozic v závislosti na hloubce propočtu ano. Tedy teoreticky - pokud by počítač počítal všechny možnosti v dané pozice, na to aby se jeho propočet dostal o jeden polotah dál, bude potřeba, aby se jeho rychlost zmnohonásobila. Jednoduše - pokud budeme uvažovat v každé pozici nějakých 30 tahů, bude se muset rychlost zvýšit 30x. A na prohloubení propočtu o další polotah už to bude 900x... Zvýšení výkonu umožní spíše napsat šachový program tak, aby hodnotil každou jednotlivou pozice podle více zabudovaných kritérií - poroste jejich "šachová inteligence". Co se týče dalšího vývoje - lidem, kteří hrají šach pro zábavu bude asi celkem jedno, jakého výkonu budou dosahovat počítače. Pro každého takového člověka je podstatné pouze to, aby si našel soupeře přiměřené síly. Máte vidět, jak šachy baví mé dva syny - úplné začátečníky, jejichž elo by se dalo odhadnout na nějakých 1000. Kolik oni do toho umí dát emocí, jak se umí u šachů pohádat, jakou mají radost z výhry či smutek z prohry!

Výkon počítačů neroste s dobou exponenciálně

I když byl Mooreovu zákonu mnohokrát předpovídán brzký konec, zatím mu překvapivě pořád docela dobře odpovídá…

Mooruv zakon nemluvi o vykonu pocitacu:

http://en.wikipedia.org/wiki/Moore%27s_law

Ne přímo, ale v důsledku de facto ano…

Myslím, že problém je právě v tom, že počet kombinací u šachů je sice obrovský, ale konečný. Stačí tedy, pokud do počítače někdo "namlátí" všechny možné kombinace a on potom bude vybírat jen to nejlepší řešení. Vlastně by to šlo přirovnat k chlápkovi, který bude mít v ruce "tlustý notes", kde bude mít napsáno: je-li první tah e4, nejlepší odpověď na něj je .... Následuje-li po tomto tahu tah ..., odpověď je ... . Atd. Takže jde jen o "tloušťku" toho "notesu".
Ale nemyslím, že šachy by se kvůli tomu přestaly hrát. Taky je hraju. Nijak dobře, ale nehraju proto, abych vyhrál, ale proto, abych si zahrál.

Ja bych rekl, ze to presne naopak :-), ze pocet kombinaci je sice konecny, ale obrovsky.
Takze tohle reseni je mimo minimalne do doby, nez nekdo udela v pocitacich poradnou revoluci. Pokud bysme se drzeli nejakeho Moorova zakona, tak se nedockame.

Závěry autora i převážná část diskuze mě jako bývalého "závodního" šachistu pobavily, ale jsou zcela mimo mísu. Mimochodem cluster není to jako by hrálo více počítačů proti jednomu člověku? A jak by asi ten slavný počítač dopadl, kdyby proti němu hrálo třeba 3 skuteční velmistři nebo 64 hráčů s elo přes 2.400? :o) Copak vážně nechápete tu hloupost celé věci. Ono to totiž odpovídá bombastickému titulku typu "Automobily jsou rychlejší než člověk". Ono to má samozřejmě význam pro výzkum umělé inteligence, ale hovořit o implantátech, když neumíme implantovat ani mnohem jednodušší banality a navíc v situaci, kdy "implantát" zabere plochu rodinného domku je fakt srandovní. Miniaturizace je OK, ale optimismus autora bych teda chtěl mít. Vraťme se k tomu tématu tak za 10-20 let, OK? Dík za zábavu. :o))

Prosím nezpochybňujte úvahy pana Housera. On je totiž jediný vševědoucí a všeobjímající autor v ČR, ale snad i na světě. Pokud pochybujete prostudujte si prosím www.scienceworld.cz . Po přečtení jeho dalších článků snad pochopíte, a budete se bavit ještě víc.

Proto je jenom dobře, že se najdou lidé jako vy, kteří nám ostatním napíšou tak hodnotný příspěvek, plný informací, LOL ;-)

Implantát můžete mít bezdrátový a tím pádem malý. Já bych ho nechtěl, ale je to dnes určitě realizovatelné.

Cluster je kombinace více (stejných, nebo skoro stejných) samostatných počítačů, které se výsledně chovají jako jeden počítač. Používá se to buď pro vyšší dosažitelný výkon, nebo pro vyšší spolehlivost (výpadek jednoho počítače je nahrazen činností dalších), nebo pro obojí. To zda máte více počítačů v clusteru, nebo nějak jinak zapojených, je jen věc konkrétní počítačové architektury, ne principu. Asi jako je u letadla v principu jedno, zda má jeden proudový motor, nebo 2, nebo 4. Všechna mohou letět.

Před dvěma a něco roky Kasparov jen tak tak zremizoval s Deep Juniorem 3:3 a později téhož roku s X3D Fritzem 2:2. Pro zajímavost - DJ nebyl cluster, byla to "jedna menší lednička", byť to bylo to 8-procesorové (Xeon 2Ghz) PC s 4GB RAM. Stejně jako autor bych řekl, že v této hře lidem pomalu zvoní hrana.

Možná by bylo dobré si uvědomit, že soutěžit s počítačem v šachu je asi totéž, jako soutěžit s kalkulačkou v odmocňování nebo s lokomotivou v přetlačování. Ve všech případech stroj vítězí hrubou silou. S myšlením ani inteligencí to nemá co dělat.

Jestliže je "hrubá síla" stroje v určité aplikaci dokonce úspěšnější než na ni trénovaný a specializovaný člověk (dokonce vybraný talent), tak to pro onu aplikaci A PRO APLIKACE PODOBNÉ, rozhodně význam má!

A těch šachům podobných aplikací je docela hodně, řekl bych.

Šachy jsou hra, která tu je skoro dva tisíce let. Za tu dobu ji zdokonalovaly stamiliony lidí, vyvíjela se zahájení, střední hra, koncovky, šachové principy apod. To co tolik lidí zdokonalovalo skoro dva tisíce let se dalších mnoho let se pak nacpalo do hloupého počítače, který to využívá. Ten má naprogramované desetitisíce variant v zahájeních, která museli nalézt lidé. Pokud vím, Adams tam neměl k dispozici příruční knihovnu a databázi všech dostupných šachových poznatků. O spotřebě energie apod. už tu řeč byla. Stačil by člověk se 64 mozky a Hydra by dostala náklep jak malé děcko. Ostatně stačí vypnout proud a počítač je out. Nebo nepatrná změna pravidel a můžete začít Hydru programovat znovu od začátku.

Jen 2 reakce, a berte me prosim s humorem:

1. "Ostatně stačí vypnout proud a počítač je out."
A co treba "Ostatne staci vypnout jidlo/vodu/kyslik a clovek je out"

2. "Nebo nepatrná změna pravidel a můžete začít Hydru programovat znovu od začátku."
No ale pockejte az se budou pocitace samy ucit, to si pak pri zmene pravidel vyvinou nove algoritmy samy. Pripadne si samy vytvori vlastni databaze her

:-)

1) Člověk vydrží bez jídla něco okolo 5 měsíců. PC bez proudu klekne okamžitě. A byť by byl počítač sebelepší, nikdy nepocítí emoce, nebude mít intuici, emptatii apod.
Je to kus šrotu, který je bez dobrého SW vytvořeného člověkem jen kupa železa. A všechno co počítač zná je jen zpracovávání nul a jedniček podle algoritmů, které mu naprogramoval člověk.

2) Ty jsi asi velký optimista, co?
Lidé už si od začátku 20. století (to je to minulé) a nejvíce v době 50.-60.let živě představovali, že už tak v roce 1980 nebude díky vyspělovsti vědy hlad, chudoba ani války a lidé se budou prohánět napříč vesmírem asi jako se dnes jezdí taxíkem po městě. Stejně tak si mysleli, že se počítače budou umět samy učit.
Skutečnost je však taková, že se počítače dodneška vůbec učit neumějí (učení je něco jiného než uložení šachové varianty do databáze a její analýza programem), což je zatím vrchol. Existují sice i speciální počítačové systémy schopné částečného rozhodování, ale o umělé inteligenci či schopnosti učit se nemůže být ani řeči. Počítač si totiž nikdy nedokáže spojit "logicky nesouvisející" věci, zvlášť když je nemá v programu.

3) před pár lety v USA největší expert na umělou inteligenci a kybernetiku vedl projekt, kdy chtěl simulovat myšlení. Stálo to miliony dolarů, pospojovali stovky počítačů, dřeli na tom roky a výsledek tohoto projektu = 0.
Autoři konstatovali, že počítače prostě myslet nechtějí a nemají jak.

4) lidé jsou zblbí fantasmagorickými filmy o umělé inteligenci, ale spíš připomínají malé děti snící o létajících kobercích a prstenu princezny Arabely

5) i kdyby počítače dosáhly schopnosti se částečně něco "učit", stejně nebudou schopné zhodnotit, jestli je výsledek správný. Na základě jednoho špatného zhodnocení by se pak vytvořila řetězová reakce, která by způsobila totální selhání.

6) je zbytečné mluvit o umělé inteligenci v době, kdy už přes deset let lidstvo používá Windows - neustále padající a vždy plné chyb ve všech verzích a není schopné ničeho lepšího. Za dalších deset let se tu třeba sejdeme, budeme mít mnohem lepší PC, ale stejně pojedeme na Windows 2015 a budeme na ně nadávat stejně jako dnes.

Stejne jako snilkove, existuji v historii jini lide, kterym se dnes smejeme. Rikali si realiste a radi pouzivali slovo nikdy. :-)

A co jako ?

Inteligence je schopnost aktivního přizpůsobení bez ztráty existenční vlastnosti.

Všechno ostatní je něco jiného.

happy new year 2012