Hlavní navigace

Neslavné výroky slavných - IV

2. 8. 2002
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Umí Karel Kühnl počítat do 80 miliard? Jaký je vztah bývalého premiéra Miloše Zemana k počítačům? Používá je vůbec? Slouží podle něj počítače pouze k počítání, nebo i k něčemu jinému? Fungoval exministr Březina jako internetová proxy brána? A co nový ministr Mlynář - má pravdu když říká že byte má tisíc bitů?

Dnešní pokračování seriálu o (ne)slavných výrocích různých osobností věnujeme celé naší domácí scéně. I zde, v tuzemských luzích a hájích, samozřejmě lze najít zajímavé perly. Začněme třeba takovým Karlem Kühnlem, čelním představitelem Unie Svobody, který byl v letech 1997 až 98 dokonce ministrem průmyslu a obchodu.

Na podzim roku 2000, přesněji 13.10.2000, vydává Karel Kühnl v Hospodářských novinách článek s názvem „Padesát miliard vyhozených oknem“. Kritizuje v něm tehdejší záměr vlády prodat licence na mobilní sítě 3. generace (UMTS) za „pouhých“ 20 miliard – když odhady jeho odborníků hovoří až o 80 miliardách.

V článku se doslova píše:

Odborné analýzy předpovídají možný výnos z případné aukce licencí UMTS v České republice kolem osmdesáti miliard korun. Vláda je však chce „rozdat“ za pouhých dvacet miliard předem určeným zájemcům. Vyloučí tím z veřejné soutěže nejen konkurenci, ale i transparentnost jako základní podmínku důvěryhodnosti. Nás všechny potom připraví o více než padesát miliard korun, které se spolu s licencemi přesunou do kapes šťastných vyvolených.

Nechci zde pranýřovat samotnou výši odhadu, ze kterého pan Kühnl vycházel (oněch celkových 80 miliard). Bylo to v době ještě velmi blízké euforii z prodeje obdobných licencí např. v Německu či v dalších zemích, kde inkasované částky byly opravdu horentní. Dnes již víme, že to byl velký exces, koncem roku 2000 to ale ještě nebylo patrné.

Spíše bych zde chtěl poukázat na jiný aspekt uvedené citace. Nechybí vám tam někde takových (bratru) 10 miliard? Kdyby celková hodnota licencí skutečně byla 80 miliard, ale vláda je prodala za 20 miliard, kolik by činil rozdíl? Padesát miliard, jak vyšlo panu Kühnlovi (a dal to dokonce do titulku svého článku)? Nebo 60 miliard?

Miloš Zeman, odborník na počítače

Pojďme se nyní podívat na zoubek jinému politikovi. Třeba takovému Miloši Zemanovi, jehož neslavný výrok ohledně problému Y2K jsem uváděl již ve druhém dílu tohoto seriálu:

Zeman: "Prosím vás, to je humbuk počítačových softwarových firem, které si chtějí nakapsovat, a nic hrozného se nestane. Také se nic hrozného nestalo.

Samozřejmě to nebylo jeho jediné vyjádření, které by se týkalo počítačů. Na českém Internetu lze nalézt například jeho vlastní vyjádření ohledně toho, jak sám používá počítače a informační technologie. Následující úryvek je zápisem z televizního pořadu „Otázky a odpovědi“, který vysílala televize Galaxie 18. listopadu 1999:

Václav Moravec (moderátor): A vy pracujete s počítačem, umíte to?

Miloš Zeman: Já jsem pracoval s počítačem dvacet let a poslední soubor, který jsem myslím uložil do direktoráře, byl ve 12:05, 17. listopadu 1989. Od té doby jsem na počítač nesáhnul a dneska, bohužel, bych ho ani nedokázal zapnout.

Václav Moravec: No, vy byste navíc ani nepoznal počítač, protože v té době, kdy vy jste uložil poslední soubor do počítače, to byly ty rumunské, které zabraly polovinu budovy, ne?

Miloš Zeman: Ne, je vidět, že o počítačích vůbec nic nevíte, pane Moravče, redaktore. Tenkrát existovalo zaprvé už IBM 370 a IBM, třebaže si to možná nemyslíte, nebyl rumunský počítač a za druhé existovala docela slušná PC, jak XT, tak později AT a to také mělo daleko k rumunským parametrům. Mohl byste mě položit otázku z oblasti, které alespoň poněkud rozumíte?

Celý přepis uvedeného pořadu lze dodnes najít na vládním WWW serveru (zde), a je to opravdu zajímavé čtení (připomínající spíše laciný kabaret než rozhovor s premiérem).

Z citované ukázky by se dalo soudit, že ex-premiér Zeman (na rozdíl od redaktora Moravce :-) o počítačích přeci jen něco ví. Možná dokonce tuší i to, k čemu slouží – jak se nechal slyšet 23.2.2000 na ČT1, v pořadu Naskočíme

Počítač je, jak již název napovídá, zejména na počítání.

Karel Březina jako proxy brána

Vztah bývalého premiéra Miloše Zemana k počítačům a Internetu je ve skutečnosti ještě mnohem specifičtější. Prozradil to Zemanův bývalý podřízený, exministr bez portfeje a bývalý šéf úřadu vlády Karel Březina:

Miloš Zeman počítač na stole nemá, Internet však používá zprostředkovaně skrze mne."

Znalci Internetu snad docení zajímavou roli, do které se tímto výrokem pan Březina sám pasoval – stal se jakousi lidskou proxy bránou.

Uvedený výrok přitom pochází z článku s názvem „Premiér počítač odmítá“, který uveřejnil 23.3.2001 deník Lučan. Ve stejném článku se exministr Březina vyjadřuje i k tomu, zda svého šéfa přeci jen nepřiměje s počítačem alespoň (znovu) začít:

Březina ví, že „starého psa“ novým kouskům nenaučí. "Nemám už sílu ho přesvědčovat, navíc ohlásil odchod.

Deník Lučan ve zmiňovaném článku referoval o roadshow „Internet mění svět“, které organizoval SPIS a které zaštítili čtyři mladí politici (tehdejší ministři Gross a Březina, poslanci Mlynář a Langer). K této akci byly připraveny různé propagační materiály, a na jednom z nich jsou vyobrazeny všechny čtyři uvedené osoby, kterak zasvěceně „nahlíží“ do monitoru. Mnoho lidí s povšimlo, že grafici při tvorbě onoho obrázku vyretušovali monitoru jeho napájecí kabel (síťový přívod). Ještě dalšího nedostatku si všimá následující hezká parodie, kterou jsem nalezl v článku „Internet mění svět! OPRAVDU?“ na serveru Podbořany.net:

Kolik bitů má byte?

Od zmiňovaného roadshow, které se konalo v první polovině loňského roku, přeci jen uplynul nějaký ten pátek. Tehdejší (proxy) ministr Březina již není ministrem, a z poslance Mlynáře se naopak ministr stal. Ovšem ještě než stačil pořádně usednout na svůj nový post, začali z něj novináři páčit nejrůznější rozumy. Například takový časopis Týden obešel většinu nových ministrů a každého z nich se zeptal na tři otázky z jejich „okruhu působnosti“. Výsledek pak vyšel v článku s názvem „Nová elita aneb Kdo nám bude vládnout“ (15.7.2002).

Ministr Mlynář se zde zaskvěl především svou odpovědí na poslední ze tří otázek, které dostal:

UX DAy - tip 2

Otázka: kolik bitů má byte?

Odpověď: tisíc

Tato jeho odpověď byla kriticky rozebírána například i zde na Lupě, v reakcích na článek „Mlynář: ministr bez portfeje, nebo pro ICT?“. Ale ruku na srdce: vy všichni, kteří jste tuto odpověď považovali za nesprávnou, jste si tím opravdu tak jisti? Opravdu si myslíte, že ministr Mlynář neví, že byte má 8 bitů?

Chyba lávky! Trapného omylu se naopak dopustili novináři z Týdne, když špatně interpretovali ministrovu odpověď. Nedošlo jim, že když se ptají přímo na bity, odpovídá jim pan Mlynář stejně, tedy ve dvojkové (neboli: binární) soustavě. A jak je lidem od počítačů jistě dobře známo, 10002 (neboli: 1000 binárně, tj. ve dvojkové číselné soustavě), převedeno do desítkové číselné soustavy, je rovno 8 (přesněji: 810). A přesně tolik bitů má dnes 1 byte :-)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).