Neslavné výroky slavných V.

V závěrečném dílu tohoto prázdninového seriálu se z českých luhů a hájů se vrátíme zpět do světových vod. Zde pak znovu zabrousíme do zlatého fondu (ne)slavných výroků známých světových osobností. A jelikož takovýchto výroků je opravdu hodně, rozdělíme si je do několika oblastí, více či méně souvisejících s technologiemi…

Telefon a telekomunikace

Vynález telefonu se datuje do roku 1876, ale samotná myšlenka přenášet lidský hlas na dálku elektronickou cestou se zrodila již o něco dříve. Ne každý ji ale přijímal kladně. Například deník Boston Globe již v roce 1865 napsal:

Dobře informovaní lidé vědí, že je nemožné přenášet hlas po drátech, a že kdyby to přeci jen bylo možné, nemělo by to žádný praktický užitek.

A. G. Bell

Když pak Alexander Graham Bell v roce 1976 přeci jen prokázal, že se lidský hlas dá po drátech přenášet, zbyl pochybovačům už jen dovětek „k ničemu to není“. A že si to myslelo hodně lidí, například:

Je to velký vynález, ale kdo by to mohl chtít využívat?" řekl tehdejší prezident USA Rutherford B. Hayes.

„Ten telefon má příliš mnoho nedostatků, než aby mohl být považován za prostředek komunikace. Pro nás nemá absolutně žádný význam.“ (…) psalo se v roce 1876 v interním memorandu společnosti Western Union, zajišťující telegrafní spojení na celém Východním i Západním pobřeží USA.

Američané možná potřebují ten telefon, ale my máme dost poslíčků", řekl Sir William Preece, hlavní inženýr, British Post Office

Netrvalo nijak dlouho, a telefon si našel svou cestu k uživatelům. Další příležitost pro pochybovače se následně otevřela s myšlenkou přenášet lidský hlas přes oceán. Například v roce 1913 byl Lee DeForest, známý vynálezce elektronky a propagátor rádiových přenosů, soudně popotahován za veřejné nabízení akcií své firmy Radio Telephone Company. Žaloba mu tehdy vyčítala, že:

v mnoha článcích a vlastních prohlášeních tvrdil, že bude brzy možné přenášet lidský hlas přes Atlantik. Na základě těchto absurdních a zcela zavádějících tvrzení pak byla neznalá veřejnost přesvědčována, aby si koupila akcie jeho společnosti (…).

Když už se pak skutečně dalo telefonovat i přes Atlantik, co ještě zbývalo pochybovačům? Třeba možnost telefonování přes satelit:

Není prakticky žádná šance, že by telekomunikační družice mohly být využity k poskytování lepších telefonních, telegrafních, televizních či rozhlasových služeb v rámci USA

Toto řekl T. Craven, šéf amerického úřadu FCC (Federal Communications Commission) v roce 1961 – přesně za čtyři roky pak byl vypuštěn na oběžnou dráhu první komerční komunikační satelit.

Vraťme se ale zpět k samotnému telefonu. Dnes jej běžně používáme nejen k přenosu hlasu, ale i k faxování či k přenosu dat, prostřednictvím modemů. Ještě v roce 1962 ale Denis Gabor, vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku (z roku 1971), ve své knize Inventing the future napsal:

přenos dokumentů po telefonních drátech je principiálně možný, ale potřebné zařízení je tak drahé, že to nikdy nebude k praktickému použití".

Rozhlas a televize

Podobně pochybovační byli lidé i u nástupu rozhlasu a televize. Také z této oblasti pochází neslavné výroky od různých osobností. Například:

Lord Kelvin

Rádio nemá budoucnost" – 1897, Lord William Thomson Kelvin, britský fyzik, prezident British Royal Society.

Bezdrátový music box nemá žádnou komerční hodnotu. Kdo by platil za zprávu, která není posílána nikomu konkrétnímu? – 1921, David Sarnoff.

T. A. Edison

Tohle rádiové šílenství časem odumře" – 1922, Thomas Edison.

A pokud jde o televizi:

I když teoreticky a technicky je televize možná, po komerční a finanční stránce to považuji za nemožné, za něco kde nemá smysl ztrácet čas s nějakými úvahami" – 1926, Lee DeForest, vynálezce elektronky a propagátor rádiových přenosů.

Televize se neprosadí, protože lidi by brzy unavilo zírat každý večer na dřevěnou bedýnku". 1946, Darryl Zanuck, filmový producent, 20th Century Fox.

Televize se neuchytí, je to jen planý pokus" – 1948, Mary Somerville, propagátorka rozhlasových vzdělávacích pořadů.

Atom a spol.

Mnoho neslavných výroků bylo proneseno i v souvislosti s rozbíjením atomu, sestrojením atomové bomby, či s využitím atomové energie. Posuďte sami:

       

Není vůbec pravděpodobné že člověk někdy dokáže vykřesat z atomu nějakou energii. Zbrklá představa využití atomové energie jako náhrady za vyčerpané zásoby uhlí je zcela nevědeckou utopií, dětinskou představou." 1928, Robert Millikan, nositel Nobelovy ceny za fyziku (rok 1928).

E. Rutherford

Energie produkovaná atomem je velmi slabá. Každý kdo očekává nějaký významnější zdroj energie z transformace atomů je snílek" – 1933, Ernst Rutherford, fyzik.

Atomová energie se možná vyrovná našim dnešním výbušninám, ale je nepravděpodobné, že z ní někdy vzejde něco výrazně nebezpečnějšího" – 1939, Winston Churchill, britský předseda vlády.

To je ta nebláznivější věc kterou jsme se kdy zabývali – ta bomba nikdy nevybuchne, a to říkám jako expert na výbušniny" – 1944, U.S. Admiral William D. Leahy ve zprávě prezidentu Herry Trumanovi.

Kéž by býval pan admirál měl pravdu…

Na závěr snad už jen poslední finální výrok

Vše, co se dá vynalézt už bylo vynalezeno" – 1889, Charles H. Duell, ředitel U.S. Patent Office.