NIX.CZ je osmý největší v Evropě

Valná hromada sdružení NIX.CZ, které zajišťuje peering na českých datových tocích, dnes projednává svůj rozpočet a ceny na příští rok. Výrazně zlevnit by mohlo připojení providerů rychlostí 10 Gbit/s. Jinak je náš NIX.CZ jedenáctý největší na světě a osmý v Evropě, a jeho "průtok" se zdvojnásobuje zhruba každý rok.

Historie neutrálního peeringového centra NIX.CZ se začala psát před deseti lety. Právě v roce 1996 totiž bylo toto zájmové sdružení právnických osob (z.s.p.o.) založeno. Nicméně historie peeringu jako takového je i v České republice ještě delší.

K prvnímu skutečnému peeringu došlo u nás ještě před liberalizací Internetu v roce 1995. Tehdy existovali jen dva provideři, Cesnet a COnet, a oba shodou okolností sídlili geograficky velmi blízko sebe (v areálu vysokých škol v Praze-Dejvicích). A tak se mohli snadno propojit na krátkou vzdálenost, pomocí lokálního ethernetového segmentu. Data, směřující z jedné sítě do druhé, tak nemusela cestovat po pomalých a drahých linkách až za oceán, do „jádra“ tehdejšího Internetu, a pak zase stejně drahými a pomalými linkami zpět. Místo toho mohla rychle a levně „přejít“ z jedné sítě do druhé (po místním ethernetovém segmentu) – což je přesně to, co je podstatou a smyslem peeringu.

Po liberalizaci Internetu v České republice, k 1. červenci 1995, začali vznikat první skutečně komerční provideři (poskytovatelé připojení). Ovšem tuzemských internetových zdrojů, kromě těch akademických, bylo tehdy pohříchu málo, a tak většina generovaného provozu tak jako tak směřovala do zahraničí. Proto „mladí“ internetoví provideři zpočátku neměli výraznější motivaci k peeringu. Osobně pamatuji jedno jejich setkání, kde peering explicitně odmítli jako zbytečný.

Ovšem poměrně brzy, hned v roce 1996, se situace změnila. Jako houby po dešti se na českém Internetu začaly objevovat nové a zajímavé zdroje. Namátkou: 24. dubna 1996 poprvé zaštěkal Neviditelný pes Ondřeje Neffa, v květnu Ivo Lukačovič spustil svůj Seznam a ve stejném roce se objevují internetové verze předních tištěných titulů, jako MF DNES, Lidových novin, nebo čistě internetový průběžník „České noviny“ (podrobněji v e-archivu nebo na Lupě). Také počet tuzemských uživatelů roste, stejně jako jejich vzájemný provoz, například e-mailový. A tak tuzemští provideři mění názor ve prospěch potřeby peeringu.

Peering: raději centrální

Potřeba peeringu, která v roce 1996 zesílila, se dala řešit různým způsobem – a hned zpočátku nepanovala úplná jednota ohledně toho, které řešení je optimální. Někteří prosazovali přímé propojení, vždy jen mezi dvěma operátory (jako to již fungovalo mezi Cesnetem a Conetem). Další dvojicí, která se takto zpočátku propojila, byli Czech on Line a Datac. Pokud by se ale měl na tomto principu vybudovat „úplný peering“ (tj. všech se všemi), musel by se propojit dvoubodovým spojem každý s každým. A to by bylo příliš nákladné a nepružné.

Nakonec naštěstí převládla jiná koncepce peeringu, založená na existenci jednoho „centrálního peeringového bodu“, resp. uzlu, ve kterém dochází ke všem vzájemným výměnám provozu mezi operátory. Těm pak stačí vybudovat jediné spojení s tímto bodem, a mohou potenciálně „peerovat“ (vyměňovat si provoz) se všemi ostatními providery, kteří jsou také k peeringovému bodu připojeni.

Důležité je ale ono „potenciálně“. Faktický (aktuální) peering je vždy dvoustrannou záležitostí, podloženou vzájemnou (smluvní) dohodou obou operátorů – a zejména v uvedené době takováto dohoda zdaleka nebyla automatická. Dnes nám to možná přijde zvláštní, ale tehdy byla skutečně jiná doba, a operátoři se tehdy mezi sebou hodně hlídali. Asi nejvíce se báli toho, aby „menší“ provider nějak neparazitoval na tom „větším“ a neujídal mu jeho kapacity, či neprofitoval z atraktivnosti „jeho“ internetových zdrojů. A tak ochota k peeringu byla výrazně větší u providerů srovnatelné velikosti (co do počtu uživatelů i zdrojů), a naopak podstatně nižší u operátorů různé velikosti.

Situaci, která platila na počátku roku 1997, přesně pět dnů po faktickém startu NIX.CZ, ukazuje následující obrázek. Je na něm tzv. peeringová matice (tehdejších členů NIXu), ukazující kdo a jak s kým peeroval. Jak sami vidíte, je poměrně řídká a ukazuje, že mezi sebou „centrálně“ peerovala vlastně jen trojice Datac, PVT a GTS.

peeringova matice

Peering: raději neutrální

Když už volba padla na řešení peeringu s centrálním uzlem, bylo ještě otázkou, zda tento uzel a vše co s ním souvisí koncipovat jako komerční záležitost, s provozovatelem fungujícím na běžné komerční bázi, nebo na neutrální bázi, kdy peeringový uzel bude provozovat někdo neutrální. Typicky nějaké sdružení samotných providerů, které si tak vše provozuje vlastně samo pro sebe.

Nakonec zvítězila právě tato varianta, ve formě zájmového sdružení právnických osob (zkratkou z.s.p.o.). Zakladatelská smlouva NIX.CZ, z.s.p.o. byla podepsána 30. srpna 1996. Anály internetové historie přitom praví, že záměr založit neutrální NIX.CZ mělo osm tehdejších providerů, ale jen sedm jich podepsalo zakladatelskou smlouvu (viz předchozí obrázek s peeringovou maticí). Osmým byl tehdejší SPT Telecom, který prý ale v den podpisu nebyl schopen vyslat svého zástupce, oprávněného k podpisu.

V pozdějších letech se v ČR objevily pokusy založit další peeringový uzel nikoli jako neutrální, ale na ryze komerční bázi. Mělo to i svou logiku, protože pravidla fungování neutrálního peeringového uzlu vycházela z předpokladu, že provideři si nevěří a chtějí se vzájemně spíše hlídat. Takže například jakékoli monitorování provozu bylo tehdy zakázáno, a žádné statistiky nebyly dostupné. Dnes už je tomu úplně jinak a statistiky provozu, i podle jednotlivých operátorů, jsou veřejně dostupné. Pravda, stále jen pro ty providery, kteří s tím souhlasili.

Nebo další důvod: ne každému operátorovi vyhovovalo to, že podmínkou pro využití služeb NIXu bylo stát se jeho členem. Třeba nadnárodní společnosti mohly mít v tomto ohledu určité zábrany. NIX.CZ to časem vyřešil tak, že vedle „člena“ zavedl i statut „zákazníka“. Ten nevstupuje do z.s.p.o. a nepodílí se tudíž na řízení tohoto sdružení. Jinak ale má fakticky identické postavení, včetně stejných cen za poskytované služby.

S prvním pokusem vytvořit další peeringové centrum, už nikoli jako neutrální ale jako komerční, přišla v roce 1999 společnost Gemma Systems (podrobněji zde a zde). Nakonec jej ale nerealizovala, zřejmě pro nedostatečný zájem providerů.

O několik let později vyhodnotila takovýto zájem jako postačující společnost Master Internet, a svůj komerční peeringový bod skutečně zrealizovala a uvedla do provozu (v Brně, jako CBIX, Commercial Brno Internet Exchange, podrobněji). Ovšem výčet sítí, připojených k CBIXu, má pouze pět položek, včetně sítě samotného provozovatele CBIXu. Takže zájem je minimální.

Jak funguje NIX.CZ?

Od podepsání zakladatelské smlouvy NIX.CZ v srpnu 1996 trvalo ještě několik měsíců, než skrze něj začala skutečně protékat data. K tomu došlo až 4. února 1997.

Web page NIX.CZ

Home page NIX.CZ z 9.2.1997

Počátky NIX-u byly z dnešního pohledu pochopitelně skromné. Sídlil jen v jedné lokalitě, kterou byly pronajaté prostory na televizní věži v Praze na Žižkově. Zde se také nacházel jediný (desetimegabitový) Ethernetový přepínač, přes který tehdy vše procházelo (podrobněji).

Dnešní NIX.Cz už je pochopitelně „o něčem jiném“. Dnes má v Praze celkem čtyři lokality, označované jako

  • NIX1: stále na TV věži na Žižkově,
  • NIX2: na Želivského (v telehousu GTS),
  • NIX3: v Kongresovém centru (v telehousu Pragonetu),
  • NIX4: na Slatinách (telehouse Sitelu).

NIX.CZ přitom dodnes zůstal věrný aktivním prvkům od firmy CISCO. Od původního desetimegabitového Ethernetu, který používal na počátku, přešel postupně až k Ethernetu desetigigabitovému, a i ten mu dříve či později přestane stačit. Celkový objem datových toků, které přes NIX.CZ prochází, totiž neustále roste, a s ním rostou nároky na vše, co s tím souvisí – od rychlosti přípojek členů a zákazníků NIXu, přes rychlost propojení jednotlivých lokalit NIXu, až po přepojovací kapacitu aktivních prvků, které se v nich nachází. Množství dat, které přes NIX.CZ prochází, lze měřit buďto jejich celkovým objemem za určitý časový interval, nebo momentální přenosovou rychlostí (obvykle v nejvytíženější době).

Následující graf ukazuje právě takovéto „špičkové“ přenosové rychlosti a uvádí také dny, ke kterým NIX.CZ dosáhl určité „zaokrouhlené“ hodnoty. Povšimněte si zejména zrychlujícího se tempa nárůstu.

rust provozu

Stále platí, že hodnoty se zdvojnásobí (velmi zhruba) každý rok. Jestliže mezi lety 2002 a 2003 vzrostla rychlost o jeden gigabit za sekundu, z 1 Gbit/s na 2 Gbit/s, letos už meziročně vzrostla o 10 gigabitů za sekundu, z 10 Gbit/s na 20 Gbit/s.

Už aby byl na světě stogigabitový Ethernet, protože jinak začne NIX.CZ záhy praskat ve švech.

Jaké je srovnání se zahraničím?

Problémy s rychle rostoucími objemy a rychlostmi, a „nestíhajícími“ aktivními prvky, musí už dnes řešit u nejvytíženějších zahraničních peeringových center. Ve srovnání s nimi je náš NIX.CZ sice stále ještě spíše menší, ale zase ne tak moc. Jak naznačuje následující graf, čerpající ze statistik jednotlivých IX-ů (peeringových bodů, ne nutně neutrálních), jsme na našem kontinentě na velmi slušném osmém místě. Ovšem k 200 gigabitům za sekundu u amsterodamského peeringového bodu AMSIX máme stále ještě dost daleko.

srovnani IXů

Obdobné srovnání v celosvětovém měřítku pak napovídá, že zde se nacházíme na opět velmi pěkném 11. místě!

Aktuality a plány do budoucna

NIX.CZ byl dlouhou dobu poměrně „uzavřenou společností“, v tom smyslu že s veřejnost a novináři moc nekomunikoval. Dnes už je ale všechno jinak, a NIX.CZ o sobě dává pravidelně vědět. V únoru loňského roku dokonce uspořádal svou první tiskovku, kde popsal své technické řešení a představil tehdejší plány do budoucna. Podrobněji si o tom můžete přečíst v mém tehdejším článku, nebo zde na Lupě od Martina Léra.

Tehdy, v únoru 2005, už měl NIX.CZ některé spoje mezi svými čtyřmi lokalitami na 10 Gbit/s, podle následujícího obrázku.

NIX.CZ v únoru 2005

NIX.CZ v únoru 2005

Jak od té doby pokročil se zvyšováním rychlosti mezi svými lokalitami, ukazuje následující obrázek.

NIX.CZ v současnosti

NIX.CZ nyní (zdroj)

Na současné plány ohledně upgradu přepínačů i spojů mezi jednotlivými lokalitami jsem se zeptal přímo u zdroje, výkonného ředitele NIX.CZ Tomáše Maršálka:

EBF6

Ještě do konce roku 2006 plánujeme 10Gbit/s linky mezi NIX1-NIX3 a NIX4-NIX3. Pokud jde o aktivní prvky, chceme do konce roku upgradovat switche v lokalitě NIX3 na C6506 SUP720 10 Gbit/s. V první polovině roku 2007 plánujeme upgrade spoje NIX1-NIX2 o dalších 10 Gitb/s (takže celkem už zde bude 20 Gbit/s).

Zajímal jsem se také o to, kolik lidí vlastně v NIXu pracuje, kolik se jich stará o techniku a kolik o vše ostatní:

NIX má v současné době tři zaměstnance. Ředitele sdružení a dva techniky. Tito zaměstnanci zajišťují podstatnou část provozu, od administrativy přes sales / marketing a konče technikou. Menší část je outsourcována (např. účetnictví či právní služby).

Právě dnes přitom probíhá další valná hromada NIXu.cz, coby zájmového sdružení právnických osob. Proto jsem se zeptal i na to, co bude hlavní částí agendy. Odpověď snad potěší providery, kteří se teprve chtějí připojit k NIXu rychlostí 10 Gbit/s:

Jako každý rok bude na programu rozpočet a ceník na rok 2007. Návrh předpokládá podstatné snížení instalačních poplatků za 10 Gbit/s.

Anketa

Jak byste hodnotili své znalosti podstaty a fungování peeringu?

58 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 12. 2006 16:59

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »