Hlavní navigace

NKÚ: Datové schránky spolkly 3 miliardy, stát ale netuší, jestli vůbec něco ušetřily [DOPLNĚNO]

David Slížek

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly datových schránek, které pro stát spravuje Česká pošta. Výsledek? Stát zbytečně utrácí a neopatřil si licence k softwaru a databázím.

12:15 – Doplněno vyjádření Ministerstva vnitra ČR v závěru textu

Nejdřív pár suchých čísel: od roku 2009 do roku 2012 investoval stát do pořízení a provozu systému datových schránek celkem 2,9 miliard Kč. Za tu dobu vzniklo 504 tisíc datových schránek. V loňském roce bylo jejich prostřednictvím zasláno 45 milionů zpráv, za což stát provozovateli systému – České poště – zaplatil 803 milionů Kč. „Jedna zpráva tak vyšla v průměru na víc než 17 korun,“ konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) (ke stažení ve formátu PDF). 

Od letošního roku se systém úhrady změnil – stát nově platí České poště paušálních 500 milionů Kč za rok. Nemění se ale to, jak pošta na datových schránkách vydělává. V letech 2009 – 2012 inkasovala od státu na provoz schránek celkem 2,4 miliard Kč. Subdodavateli, který pro ni provoz systému ve skutečnosti zajišťuje, z toho poslala 1,9 miliardy. A zisky pošty zůstávají podobné i po změně modelu financování:

„Rozdíl mezi platbami od státu a náklady, které fakturuje České poště její dodavatel, přetrvává i po změně způsobu financování systému. V roce 2013 Česká pošta zaplatí dodavateli 415 milionů korun, přičemž ze státního rozpočtu jí bude na provoz systému vyplacena paušální odměna 500 milionů korun,“ upozornil člen Kolegia NKÚ Zdeněk Brandt, který měl kontrolu na starosti.

Zajímavé je i další zjištění NKÚ: jedním z argumentů pro zavedení datových schránek původně bylo to, že stát díky nim ušetří až půl miliardy ročně. „Ministerstvo vnitra ale nepředložilo kontrolorům žádné doklady, podle kterých by mohli spočítat, jestli vůbec a k jakým úsporám došlo. Stejně tak ministerstvo nedoložilo, jestli zavedení schránek naplnilo i další cíle projektu, tedy zkrácení řízení u orgánů veřejné moci a zefektivnění jejich práce,“ konstatuje ale NKÚ.

Nic nového pod sluncem

Zjištění NKÚ o tom, kolik datové schránky stály, nepřináší nic nového, co by se dosud nevědělo, komentuje zprávu NKÚ publicista Jiří Peterka, který fungování systému na Lupě dlouhodbě sleduje:

„Stejná čísla byla již dříve publikována i zde na Lupě. Totéž platí i pro takové ‚finty‘, jako je snižování ceny až od dalšího čtvrtletí (což jsem také opakovaně kritizoval zde na Lupě). Novým prvkem je například to, že NKÚ kritizuje skutečnost, že stát hradí odesílání datových zpráv i takovým subjektům, jako jsou exekutoři či notáři. Stejně tak se NKÚ nově pozastavuje nad tím, že resort vnitra neposkytl údaje, podle kterých by se daly hodnotit úspory z datových schránek. Osobně se obávám, že to vnitro nemohlo udělat již jen proto, že datové schránky ve výsledném součtu žádné úspory nepřinesly,“ dodává. 

Další podrobnosti přineseme na Lupě v samostatném článku.

Komu patří licence?

NKÚ skutečně upozorňuje, že příliš drahý provoz datových schránek by se dal podstatně zlevnit. Stát by například nemusel platit za datové zprávy notářů či soudních exekutorů, za které v letech 2008 – 2012 vyplatil přes 623 milionů Kč. "Pokud by došlo ke změně zákona a stát přestal platit za datové zprávy soukromých subjektů, jako jsou notáři či exekutoři, otevřel by se prostor k vyjednání výhodnější výše roční paušální platby České poště. A to v řádu desítek až stovek milionů korun,“ konstatuje Brandt.

A třešnička na závěr: podle NKÚ ministerstvo zatím nenakoupilo licence k softwaru a databázím systému datových schránek. „V případě liberalizace poštovního trhu nebo privatizace České pošty podle NKÚ mimo jiné hrozí, že stát bude mít ztížené podmínky pro výběr nového dodavatele. Ministerstvo má přitom s Českou poštou smlouvu jen do konce roku 2017,“ kostatuje NKÚ.

Ministerstvo: datové schránky jsou efektivní

Považujeme projekt za úspěšný, hojně využívaný a velmi efektivní, tvrdí ve své reakci na zjištění NKÚ Ministerstvo vnitra. Argumentuje tím, že počet uživatelů a odeslaných zpráv strmě stoupá. A přehnaně vysoké platby České poště se podle náměstka pro IT Petra Solského podařilo od letošního roku zásadně snížit přechodem na výše zmíněnou paušální platbu.

Ta by podle úřadu měla mimo jiné snížit cenu za poslání jedné zprávy: „Například v letošním roce odešlou uživatelé kolem 50 milionů datových zpráv. To při paušálu 500 milionů korun představuje za jednu zprávu cenu 10 Kč bez DPH. Pro srovnání: cena doporučeného dopisu, jehož roli datová zpráva supluje, je 29 korun,“ argumentuje ministerstvo.

Pozoruhodný je ovšem argument, proč si ministerstvo nepojistilo licence k softwaru a databázím datových schránek: „Ministerstvo vnitra neuvažuje o tom, že by koupilo licenci k systému datových schránek. Tuto licenci nyní vlastní státní podnik Česká pošta. Kupovat tedy takovou licenci od podniku, který je stoprocentně vlastněn státem a který je Ministerstvem vnitra řízen, by podle našeho názoru bylo nehospodárné a není k tomu v současnosti žádný důvod.“ 

Je pravda, že příprava privatizace České pošty byla sice v roce 2009 vládou Jana Fischera odložena na neurčito (čili zastavena), je ale docela dobře možné, že se proces v budoucnu opět rozběhne. A pak by licence pro majitele měly cenu zlata.

Našli jste v článku chybu?

23. 9. 2013 12:39

JKL (neregistrovaný)

Úplně nejlevnější by bylo, kdybychom se na celé slavné Datové schránky, což je produkt autorů České pošta & Telefónica, úplně vykašlali a převzali koncept DE-Mail, který používá sousední Německo a jen jej lokalizovali do češtiny.

DE-Mail je normální e-mail akorát vylepšený a speciální funkce, které jsou potřeba. S tím, že jej, stejně jako klasický e-mail, neprovozuje jen jedna firma, ale může kdokoliv, kdo splní podmínky pro jeho provoz, takže je pak na trhu více firem, které si konkurují.<…

2. 10. 2013 10:49

To, že si pro elektronickou komunikaci vyberete nevhodný formát, není problém elektronické komunikace. To je jako byste neelektronické komunikaci vyčítal, že tesat daňové přiznání majzlíkem do kamene je nepohodlné. Ano, je to nepohodlné, ale je vaše chyba, že jste si nevybral mnohem pohodlnější papírové podání (když už tedy trváte na tom neelektronickém podání).

DigiZone.cz: Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?