Hlavní navigace

Nová éra vztahů mezi strojem a člověkem. IBM za humny zkouší nasadit AI do praxe

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Watson od IBM ukazuje, že svět umělé inteligence a IoT přichází. První evropské centrum je v Mnichově, jde o největší investici IBM v Evropě.

Let z Prahy do Mnichova trvá něco přes půl hodiny, ale je to jako ocitnout se v jiném vesmíru. Průmyslový pupek světa ukazuje, jak ve skutečnosti vypadá to slavné industry 4.0, digitální ekonomika a výroba s vysokou přidanou hodnotou. Nápověda: ocitáme se pár světelných let od toho, co současná česká vláda v těchto oblastech i přes krásné řeči a strategie reálně koná.

Být skutečnou průmyslovou hi-tech oblastí má kromě mnoha výhod i jednu vlastnost – efektem sněhové koule na sebe lepí další a další špičkové investice. „Jít do Mnichova bylo velice jednoduché a rychlé rozhodnutí. Když chcete dělat to, co my, musíte být uvnitř inovačního průmyslového srdce,“ říká v jednom z nových mrakodrapů v bavorské metropoli John Kelly.

Kelly je označován za jednoho z otců a tvůrců Watsona. Výzkum a vývoj této formy umělé inteligence už před řadou let rozjel americký obr IBM. Nejdříve to byl spíše „gimmick“. Stroj o velikosti sálového počítače po měsících trénování dokázal porazit hráče vědomostních soutěží. Jeho aplikace do reálného světa v té době každopádně byla dost vzdálená.

Největší investice v Evropě

Nyní se zdá, že moment překlopení Watsona do „masového“ nasazení nastal. Jak jsme psali v našem rozsáhlém článku, IBM už nějakou dobu otáčí korábem a snaží se najít nové oblasti působení. Watson je strategickou součástí více než stoleté firmy. To znamenalo i investici ve výši tří miliard dolarů do vytvoření nové divize, která má Watsona a takzvaný „cognitive computing“ převést do skutečného byznysu.


Autor: Jan Sedlák

„Umělá inteligence a cognitive computing jsou pro IBM největší sázka,“ navazuje John Kelly. Proč o tom mluví zrovna v Mnichově? IBM doposud otevřela tři centra zaměřená na aplikaci Watsona do výroby u zákazníků, všechna tři centra doma ve Spojených státech (Boston, San Francisko a New York). V Bavorsku minulý týden otevřela čtvrté.

Takzvané Watson Internet of Things (Watson IoT) centrum v současné době zabírá 14 poschodí v jednom z mrakodrapových dvojčat a aktuálně zde pracuje tisíc lidí. V druhé budově sídlí japonské Fujitsu, což je další počítačový obr, který v Bavorsku hodně investuje (provozuje zde i výrobu, viz naše reportáž). IBM do mnichovského centra investovala 200 milionů dolarů. „Je to naše největší evropská investice za dvě dekády,“ dodává Kelly.


Autor: Jan Sedlák

Big Blue do celé cognitive computing oblasti postupně vložila zatím 15 miliard dolarů. Vedle Watsona otevírá také další centra zaměřená na nové technologie, například v Singapuru rozjela aplikaci blockchainu. První výsledky se objevují – s bankami na Wall Street se bude blockchain nasazovat na CDS (credit-default-swap), na Blízkém východě se bude zkoušet i v rámci státní správy.

Nový vztah mezi strojem a člověkem

Tyto investice do nových center mají vždy jedno společné – dělají se tam, kde je pro to vhodný ekosystém. V Bostonu se proto například dělá na nasazování Watsona ve zdravotnictví a Mnichov má logicky pracovat na průmyslu a internetu věcí.


Autor: Jan Sedlák

„V okolí je samozřejmě ten nejsilnější a nejvíce inovativní průmysl na světě. A také vláda a politika, která ví, čeho chce dosáhnout,“ popisuje Kelly. Mnichov je od Prahy sice co by kamenem dohodil, investice tohoto typu pro nás ale nemohou být vzdálenější.

Hlavní myšlenka stojící za Watsonem je jednoduchá: IBM chce platformu pro umělou inteligenci, strojové učení a zpracování velkého množství nestrukturovaných i strukturovaných dat nasadit v různých vertikálách byznysu. To, jaký vliv ve skutečnosti bude AI na fungování firem mít, zatím není jasné. Firma ale věří, že bude značný.

Šéfka IBM Virginia Rometty například říká, že „tato éra redefinuje vztah mezi člověkem a strojem“. Sama aktivně začala rozjíždět iniciativy kolem AI, aby se stanovila nějaká pravidla či postupy v razantní proměně ekonomik po celém světě. Podle Rometty bude AI mít během několika let dopady na veškeré naše rozhodování.


Autor: Jan Sedlák

Podle výzkumníků Watsona, se kterými jsem měl možnost mluvit, se mimo jiné změní to, jak budeme se stroji pracovat. „Tyto nové systémy neuděláte chytřejší přeprogramováním, ale tím, že jim dáte nová data.“ I proto IBM například koupila The Weather Company, díky čemuž získává přístup k obří zásobárně dat s využitím v letectví a dalších oblastech.

Hledání standardu

V nasazování technologií do praxe jsme nicméně na začátku. Ovšem zdá se, že už jsou to začátky reálné. Centra, jako je to v Mnichově, mají společně se zákazníky hledat cesty. V proskleném věžáku s výhledem na město tak pracují inženýři IBM z různých oblastí včetně designu (koncept IBM Studios, který je i v Praze). Sedí zde také přímo zákazníci, například IBM, Siemens, Bosch a další německé ikony.


Autor: Jan Sedlák

Několik dalších zákazníků se podílelo i na financování centra (Capgemini, BNP Paribas, Avnet, Tech Mahindra). Toto úzké propojování s partnery má mimo jiné souviset s tím, že v době AI a propojených sítí typu IoT bude muset co největší roli hrát otevřenost, interoperabilita, API a určité standardy.

I z toho důvodu německá vláda iniciovala vznik organizace EEBus, která má pracovat právě na standardech pro IoT. Také EEBus je součástí nového Watson centra v Mnichově.

IBM má v současné době podle oficiálních čísel kolem šesti tisíc zákazníků, kteří s Watsonem již pracují. „Letošní rok vidíme jako ten, který oblast začne výrazně akcelerovat,“ myslí si generální ředitelka Watsona pro IoT, commerce a vzdělávání Harriet Green.


Autor: Jan Sedlák

Big Blue přesná čísla kolem Watsona nezveřejňuje. Pouze říká, že celá oblast kolem nových byznysů dělá 41 procent z celkových tržeb a že příjmy rostou rychle. Tržby IBM padají už 19 kvartálů v řadě a Watson a spol. mají být pro firmu výtahem zpět vzhůru (více v našem textu).

Vláčky a další

Některé ukázky nasazení Watsona v praxi jsou pěkné. Platformu využívají například francouzské dráhy SNCF. Ty provozují 30 tisíc kilometrů železnic, 15 tisíc vlaků a tři tisíce stanic. SNCF tuto infrastrukturu osazuje vlastními IoT senzory, které následně posílají data do Watsona běžícího v cloudu.

Dvě stovky nových vlaků na vytížených pařížských linkách mají po dvou tisících senzorů, které jsou osazeny například i ve dveřích. Senzory pak každý měsíc posílají 70 tisíc datových záznamů. Inženýři SNCF díky tomu mohou v reálném čase sledovat stav vlaků. To pomáhá zejména při prevenci poruch, optimalizaci depo stanic pro údržbu a snižování s tím spojených nákladů.


Autor: Jan Sedlák

Právě podobné scénáře využití IoT v průmyslu IBM táhnou do Mnichova. Počítá se s tím, že industry 4.0 (a průmysl obecně) se ve využití internetu věcí postará o největší podíl z celkového koláče příjmů – asi 24 procent. Následovat mají zdravotnictví (Watson centrum v Bostonu) a retail a commerce (San Francisko).

Pro hledání nových IoT nápadů a případné zajištění si potenciálně významných zákazníků IBM rozjíždí spolupráci s crowdfundingovou platformou Indiegogo. Nápady, které zde uspějí, získají přístup k Watsonovi na neomezený čas.

Čekání na 5G sítě

Zajímavě se jeví i spolupráce s firmou Visa. Ta do Watsona integruje svůj digitální platební systém. Je součástí platformy, takže je možné platby přímo integrovat do produktů. Aktuálně na tom pracují třeba automobilky – přímo z vozu se má dát objednat oprava s tím, že se rovnou provede také platba. Pro další zabezpečení převodu financí se v cloudu opět nasazuje blockchain.

Společně se strojovým učením, umělou inteligencí a prací s nestrukturovanými daty se Big Blue rovněž více vrací k hardwaru. Začátkem února firma vytvořila hardwarovou sekci pro cognitive systémy pro využití vlastní architektury Power a OpenPower právě v nových oblastech. Divize se má prolínat s ostatními sekcemi IBM.

Všechny tyto věci kolem AI či IoT ukazují na to, jak velké novinky do průmyslu a IT přicházejí a jak masivní zřejmě budou mít vliv na vše kolem. Do centra Watsona v Mnichově tak proto zavítal i místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip, který se jako bývalý estonský premiér ve své zemi zasloužil o ukázkový e-government.

UX17

Podle Ansipa bude pro budoucnost zásadní nasazení mobilních 5G sítí, správa spektra a tlačení na IoT standardy. V Česku prozatím jakákoliv dobrá a smysluplná podpora mnoha s tím spojených oblastí chybí, což jednou může hodně bolet.

Cesta autora proběhla s přispěním společnosti IBM.

Našli jste v článku chybu?
21. 2. 2017 12:37

Dovolim si par realistickych pripominek a komentaru k nekterym vzletnym vetam z tohoto jiste zajimaveho clanku.

1) „Tyto nové systémy neuděláte chytřejší přeprogramováním, ale tím, že jim dáte nová data.“ - toto je pouze vira, ze vic a vic dat ten stroj a jeho deep learning "probudi".

2) "Firma ale věří, že (vliv AI) bude značný." - vira je dobra do kostela, ne do pocitace. Uz to samo ukazuje, ze tento vyrok nepochazi od lidi z IBM laboratori, ale od jejich predstavenstva, ktere je za ty ohrom…